64/2011 Sb. — Vyhláška o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

§ 1

(1) Plány péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma obsahují

a) základní údaje o zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b) charakteristiku zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma zaměřenou na jeho přírodní poměry,

c) popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předmět ochrany a jejich hodnocení z hlediska cílů ochrany zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma,

d) výčet a popis známých činitelů ohrožujících předmět ochrany zvláště chráněného území,

e) zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany,

f) zásady péče o ekosystémy a jejich složky tvořící předmět ochrany zvláště chráněného území, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit a cílů ochrany zvláště chráněného území,

g) vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o ekosystémy a jejich složky vycházející z cílů ochrany zvláště chráněného území,

h) zásady hospodářského, rekreačního, sportovního či jiného využívání zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma, pokud je nebo by mohlo být zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo k těmto činnostem využíváno a pokud by přitom hrozilo poškození jeho předmětu ochrany,

i) přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma v terénu,

j) přehled potřeb sledování stavu ekosystémů a jejich složek s ohledem na cíle ochrany zvláště chráněného území,

k) určení období jejich platnosti.

(2) Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují

a) popis hodnot krajinného rázu a jeho charakteristických prvků na území chráněné krajinné oblasti,

b) vyhodnocení dosavadní péče o krajinu a krajinný ráz na území chráněné krajinné oblasti,

c) návrh opatření na zachování nebo zlepšení stavu krajiny a krajinného prostředí chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu.

(3) Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma dále obsahují výčet, popis a lokalizaci opatření, včetně návrhů preventivních opatření a předběžného orientačního vyčíslení očekávaných finančních nákladů vydávaných z veřejných rozpočtů na realizaci praktických opatření.

(4) Plány péče dále mohou obsahovat návrhy na vědecko-výzkumné, vzdělávací, výchovné a osvětové využití zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma.

(5) Plány péče rovněž obsahují mapové přílohy. Základní mapovou přílohou plánů péče je mapa dílčích ploch, která obsahuje prostorové rozdělení území na dílčí plochy. Dílčí plochy se vymezují na základě odlišnosti přírodních podmínek anebo odlišnosti způsobů péče. Jako dílčí plochy na lesních pozemcích lze využít i platné jednotky prostorového rozdělení lesa, pokud je orgán ochrany přírody má k dispozici. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapu dílčích ploch je katastrální mapa, Státní mapa 1 : 5 000 - odvozená¹) nebo lesnická mapa obrysová²), pro ostatní mapové přílohy plánů péče je závazným výchozím podkladem rovněž Základní mapa České republiky¹). Plány péče o chráněné krajinné oblasti mapu dílčích ploch povinně neobsahují. Plány péče mohou obsahovat i další přílohy, ve kterých se uvádějí podrobnosti k jednotlivým kapitolám plánu péče, případně doplňující údaje a dokumenty související s péčí o území.

§ 2

(1) Plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace obsahují rovněž hodnocení přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výsledky tohoto hodnocení pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě jako součást jejich popisu a v podobě grafické jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch. Lesní porosty ponechané samovolnému vývoji se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb³) umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón národních parků, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, včetně zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch. Tabulkové přehledy těžeb obsahují slovní popis jejich plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být jejich provedením dosažen, nebo sdělení, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a slovní popis způsobu a podmínek zalesnění ploch po těžbě.

(3) Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb³) umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón chráněných krajinných oblastí, včetně zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch, nebo údaje o době obmýtní a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory, v kterých jsou zařazeny lesní porosty v prvních zónách chráněných krajinných oblastí obhospodařované hospodářským způsobem pasečným, pokud se zároveň nejedná o lesní porosty v národních přírodních rezervacích nebo přírodních rezervacích anebo o lesy ochranné. Tabulkové přehledy těžeb obsahují slovní popis jejich plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být jejich provedením dosažen, nebo sdělení, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a slovní popis způsobu a podmínek zalesnění ploch po těžbě.

§ 3

(1) Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování plánu péče zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí.

(2) U nově vyhlašovaných zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče před vydáním oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno v tentýž den jako oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí s platností od data účinnosti právního předpisu, kterým bylo nové zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlášeno.

(3) V případě, že je potřeba již schválený plán péče změnit, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu stejným postupem jako návrh plánu péče. Po ukončení projednání změny plánu péče orgán ochrany přírody upraví platný plán péče v souladu s vypořádáním připomínek ke změně plánu péče uvedeným v protokolu, kterým změnu plánu péče schválí.

§ 4

Obsah a náležitosti návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody
(K § 40 odst. 5 zákona)

(1) Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území obsahuje

a) název zvláště chráněného území, který u nově navrhovaných zvláště chráněných území nesmí být totožný s již existujícím názvem jiného zvláště chráněného území zapsaného v ústředním seznamu, to se netýká již existujících zvláště chráněných území,

b) určení předmětu ochrany a jeho popis,

c) uvedení cílů ochrany zvláště chráněného území,

d) návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území,

e) návrh bližších podmínek ochrany,

f) přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovanou národní přírodní rezervací, přírodní rezervací, národní přírodní památkou nebo přírodní památkou, platný k datu oznámení návrhu, nebo přehled katastrálních území dotčených navrhovaným národním parkem nebo chráněnou krajinnou oblastí,

g) orientační výměru zvláště chráněného území,

h) odůvodnění návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území.

(2) Návrh na vyhlášení ochranného pásma zvláště chráněného území obsahuje

a) název a kategorii ochrany zvláště chráněného území, pro které se ochranné pásmo vyhlašuje,

b) návrh vymezení činností a zásahů, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, ve vyhlašovaném ochranném pásmu, pokud jsou navrhovány,

c) přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovaným ochranným pásmem národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky, platný k datu oznámení návrhu, nebo přehled katastrálních území dotčených navrhovaným ochranným pásmem národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,

d) orientační výměru navrhovaného ochranného pásma zvláště chráněného území,

e) odůvodnění návrhu na vyhlášení ochranného pásma zvláště chráněného území.

(3) Návrh na vyhlášení zón národního parku či chráněné krajinné oblasti obsahuje

a) popis přírodních hodnot anebo jiných významných charakteristik zón ochrany přírody vymezených v jednotlivých lokalitách,

b) odůvodnění návrhu na vymezení zón ochrany přírody v jednotlivých lokalitách.

(4) Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území nebo zón národního parku či chráněné krajinné oblasti má tyto náležitosti:

a) dokumentace navrhovaného zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma, jejíž obsah je uveden v odstavcích 1 až 3,

b) kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma; má-li tvořit součást zvláště chráněného území podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice zvláště chráněného území vymezené na povrchu, je náležitostí návrhu rovněž plán tohoto podpovrchového důlního díla zorientovaný v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě katastrální¹),

c) kopie Základní mapy České republiky¹) vhodného měřítka s orientačním zákresem hranic zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma.

(5) Návrhy podle odstavců 1 a 2, včetně jejich oznámení, se sloučí v případě, že vyhlašování zvláště chráněného území probíhá současně s vyhlašováním jeho ochranného pásma.

(6) Návrh musí být vyhotoven v listinné podobě a zároveň i v digitální podobě uložené na technickém nosiči dat v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 5

Podrobnosti o vedení ústředního seznamu
(K § 42 odst. 2 zákona)

(1) Ústřední seznam zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů včetně jejich ochranných pásem a dále smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů zřízených podle § 39 zákona, nacházejících se na území České republiky.

(2) Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu. Jednotlivé objekty ústředního seznamu jsou pro potřeby evidence a identifikace označeny jednoznačným a nezaměnitelným evidenčním číslem, pro evidenci a identifikaci památných stromů a smluvně chráněných památných stromů se používá samostatná číselná řada evidenčních čísel.

(3) Ústřední seznam je tvořen Sbírkou listin ústředního seznamu (dále jen „sbírka listin“), ve které jsou v listinné nebo v digitální podobě uloženy dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu, a Registrem objektů ústředního seznamu (dále jen „registr objektů“), ve kterém jsou v digitální podobě uloženy vybrané údaje o objektech ústředního seznamu.

(4) Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky se sídlem v Praze (dále jen „správce ústředního seznamu“).

§ 6

Sbírka listin

(1) Sbírka listin je samostatně a nezávisle vedený soubor dokumentů, který tvoří složky trvale udržované správcem ústředního seznamu, přičemž každá složka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu.

(2) Do složek objektů ústředního seznamu se ve sbírce listin zařazují

a) právní předpisy, kterými byla vyhlášena zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma, kterými byly vymezeny ptačí oblasti, kterými byly do národního seznamu zařazeny evropsky významné lokality, a právní předpisy, kterými byly evropsky významné lokality vyhlášeny, a právní předpisy, které tyto právní předpisy mění či ruší,

b) právní předpisy, kterými byly vymezeny zóny ochrany přírody národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, a právní předpisy, které tyto právní předpisy mění či ruší,

c) pravomocná rozhodnutí, kterými byly vyhlášeny památné stromy či jejich vyhlášení změněno, nebo kterými bylo jejich vyhlášení zrušeno,

d) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná nebo stromy za památné (§ 39 zákona), a doklady o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně do katastru nemovitostí a o prohlášení území za smluvně chráněné nebo o prohlášení stromu za smluvně chráněný památný strom,

e) nařízení a opatření obecné povahy správ národních parků o návštěvních řádech národních parků,

f) usnesení vlády a pravomocná rozhodnutí o výjimkách ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných území a památných stromů,

g) pravomocná rozhodnutí a závazná stanoviska podle § 21, 22, 30, 31 a § 34 odst. 2 zákona,

h) právní předpisy, opatření obecné povahy a pravomocná rozhodnutí o omezení nebo zákazu vstupu z důvodů ochrany přírody,

i) schválené plány péče a jejich změny a zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti a jejich změny,

j) dokumenty obsahující údaje o vymezení a poloze objektu ústředního seznamu, například záznamy podrobného měření změn⁴), vyhotovené za účelem zjištění polohy hranic zvláště chráněného území, a geometrické plány,

k) odborné mapové podklady vztahující se k objektům ústředního seznamu,

l) inventarizační průzkumy a další odborná dokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,

m) fotodokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,

n) dokumentace opatření a zásahů provedených podle plánů péče a jejich výsledků,

o) další dokumenty související s vyhlášením, změnou nebo se zrušením objektů ústředního seznamu nebo související se zajištěním jejich ochrany nebo péče o ně.

(3) Složky s dokumenty o zrušených objektech ústředního seznamu se ve sbírce listin udržují trvale.

§ 7

Předávání dokumentů do sbírky listin

(1) Orgány ochrany přírody předávají správci ústředního seznamu právní předpisy, opatření obecné povahy, pravomocná rozhodnutí, smlouvy, zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast a plány péče, uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) až i), do 30 dnů ode dne platnosti právního předpisu, nabytí účinnosti opatření obecné povahy, prohlášení území či památného stromu za smluvně chráněné, nabytí právní moci rozhodnutí, schválení plánu péče či jeho změny nebo zveřejnění souhrnu doporučených opatření či jeho změny pro evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast na portálu veřejné správy. Doklady o provedení zápisu věcného břemene o ochraně území do katastru nemovitostí a doklady o prohlášení území nebo památného stromu za smluvně chráněné předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejich platnosti. Správce ústředního seznamu uloží dokumenty do sbírky listin do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

(2) Dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. j) předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí. Ostatní dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. k) až o) předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí, je-li to možné z hlediska charakteru dokumentace, jejího obsahu a rozsahu. Správce ústředního seznamu uloží převzaté dokumenty do sbírky listin do 30 dnů ode dne jejich obdržení.

(3) Dokumenty uvedené v § 6 odst. 2 předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu k uložení do sbírky listin v listinné podobě v originále nebo v podobě reprografických kopií listin ověřených podle zvláštních právních předpisů⁵) nebo výstupů z autorizované konverze dokumentů do listinné podoby⁶). To se netýká právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů⁷), ve Věstníku právních předpisů kraje⁸) nebo Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy⁹), které lze předat do ústředního seznamu i v podobě výtisku příslušné částky Sbírky zákonů, Věstníku právních předpisů kraje nebo Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy. Zároveň se všechny dokumenty předávají též v digitální podobě uložené na technickém nosiči dat v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(4) Nakládání s dokumenty v digitální podobě předanými do sbírky listin ústředního seznamu na technických nosičích dat nebo prostřednictvím datové schránky se řídí zvláštními předpisy¹⁰).

§ 8

Registr objektů

(1) Registr objektů je samostatně a nezávisle vedená databáze, kterou tvoří položky trvale udržované správcem ústředního seznamu, přičemž každá položka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu. Registr objektů obsahuje údaje o objektech ústředního seznamu uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Podkladem pro zápis údajů do registru objektů jsou dokumenty uložené ve sbírce listin. Zápis údajů do registru objektů provede správce ústředního seznamu do 30 dnů ode dne uložení dokumentů ve sbírce listin.

(2) Údaje uložené v registru objektů jsou veřejně přístupné a správce ústředního seznamu je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak¹¹).

(3) Položky s údaji o zrušených objektech ústředního seznamu se v registru objektů udržují trvale.

§ 9

Zápis nových objektů do ústředního seznamu

(1) Podkladem pro zápis objektu do ústředního seznamu je soubor dokumentů uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce. Soubor dokumentů zašle orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního dokumentu, kterým se ochrana vyhlašuje. U národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit zasílá soubor dokumentů Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

(2) Správce ústředního seznamu přidělí objektům ústředního seznamu do 15 dnů ode dne doručení úplného souboru dokumentů (příloze č. 5) evidenční číslo. Přidělení evidenčního čísla novému objektu doloží správce ústředního seznamu písemným záznamem, jehož originál uloží do složky objektu ve sbírce listin. Zároveň tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany přírody, který objekt vyhlásil; u národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ministerstvu. Ode dne přidělení evidenčního čísla je objekt zapsán v ústředním seznamu.

§ 10

Způsob označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v terénu
(K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45c odst. 1, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona)

(1) K označení

a) národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se používá tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a názvem příslušného zvláště chráněného území,

b) přírodních rezervací a přírodních památek se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území,

c) prvních zón národních parků se používá tabulí s textem „I. zóna národního parku“,

d) ptačích oblastí se používá tabulí s textem „ptačí oblast“ a názvem příslušného území,

e) evropsky významných lokalit se používá tabulí s textem „evropsky významná lokalita“,

f) smluvně chráněných území se používá tabulí s textem „smluvně chráněné území“,

g) památných stromů se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“,

h) smluvně chráněných památných stromů se používá tabulí s textem „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“,

i) hranic národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a I. zóny národních parků se používá pruhového značení.

(2) Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v terénu, včetně stanovení závazných rozměrů tabulí, jejich materiálu, odstínů barev, typu a rozměru písma a způsobu jejich výroby podle písmen a) až h), jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Tabule označující zvláště chráněná území se umisťují na přístupové komunikace a jiná vhodná místa při hranicích těchto území tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí. Tabule označující ptačí oblasti, evropsky významné lokality a smluvně chráněná území se umisťují dle potřeby na vhodných místech tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí.

(4) Pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm. i) se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na orientačně významné lomové body hranice zvláště chráněného území nebo I. zóny národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech, případně na jiných vhodných hraničních objektech. Pruhové označení hranic se v terénu umísťuje tak, aby odstup mezi jednotlivými značkami nepřekročil vzdálenost, při které by jedna značka od druhé nebyla při denním světle zřetelně viditelná. U zvláště chráněných území liniového charakteru se tento způsob značení použije přiměřeně podle místních podmínek. Pokud je zvláště chráněné území tvořeno pouze budovou nebo její částí, nebo podpovrchovým důlním dílem, pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm. i) se nepoužije.

(5) Označení památných stromů nebo smluvně chráněných památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje tak, aby nezpůsobilo poškození stromu.

§ 11

Způsob označení zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v mapových podkladech
(K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45c odst. 1 a § 47 odst. 3 zákona)

(1) V kopiích Základní mapy České republiky 1 : 10 000, 1 : 25 000 a 1 : 50 000, které byly vyhotoveny jako součást návrhu na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se vyznačují

a) hranice národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 2 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,

b) hranice národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek plnou 1 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,

c) hranice zón národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 0,5 mm silnou čarou červené barvy, s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,

d) hranice evropsky významných lokalit plnou 1 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „evropsky významná lokalita“,

e) hranice smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“,

f) památné stromy plným kroužkem červené barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“,

g) smluvně chráněné památné stromy plným kroužkem fialové barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(2) V kopiích Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené a katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást návrhu na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se vyznačují

a) hranice národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou černé nebo červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou černé nebo červené barvy,

b) hranice zón národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 0,5 mm silnou čarou černé nebo červené barvy, s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,

c) hranice evropsky významných lokalit plnou 1 mm silnou čarou černé nebo fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „evropsky významná lokalita“,

d) hranice smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou černé nebo fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“,

e) památné stromy plným rovnostranným trojúhelníkem černé nebo fialové barvy, případně skupinou rovnostranných trojúhelníků s vrcholem směřujícím vzhůru o straně délky 5 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“,

f) smluvně chráněné památné stromy plným rovnostranným trojúhelníkem černé nebo fialové barvy, případně skupinou rovnostranných trojúhelníků s vrcholem směřujícím vzhůru o straně délky 5 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(3) V kopiích katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu anebo jako příloha právního předpisu, se vyznačují lomové body hranic zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem kroužkem o průměru 2 mm uprostřed s tečkou stejné barvy, jako je hranice území, s uvedením jedinečného identifikačního čísla bodu.

§ 12

Ustanovení přechodná

(1) Projednávání a schvalování plánů péče zpracovaných podle dosavadních předpisů a oznámených podle § 38 odst. 3 zákona před účinností této vyhlášky bude dokončeno podle dosavadních právních předpisů, aniž by obsah těchto plánů péče byl uváděn do souladu s touto vyhláškou.

(2) Projednávání návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody zpracovaných podle dosavadních právních předpisů oznámených podle § 40 odst. 2 zákona před účinností této vyhlášky bude dokončeno podle dosavadních právních předpisů, aniž by obsah těchto návrhů byl uváděn do souladu s touto vyhláškou.

(3) Tabule označující zvláště chráněná území a památné stromy podle dosavadních právních předpisů a umístěné v terénu zůstávají v platnosti.

(4) Evidenční čísla existujících objektů zapsaných v ústředním seznamu před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti.

§ 13

Ustanovení zrušovací
Vyhláška č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území), se zrušuje.

§ 14

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

k vyhlášce č. 64/2011 Sb.
Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech
Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech jsou:
1) evidenční číslo
(Uvede se evidenční číslo, pod kterým je území evidováno v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). U nově vyhlášených území se evidenční číslo neuvádí, protože v době schválení plánu péče ještě není přiděleno.)
2) kategorie ochrany
3) název
4) údaje o vyhlášení
- druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno
- název orgánu, který předpis vydal
- číslo předpisu
- datum platnosti a datum účinnosti předpisu
5) překryv s územně-správními jednotkami:

- kraj:	-
- okres:	-
- obec s rozšířenou působností:	-
- obec:	-
- katastrální území:	-

6) překryv s jinými chráněnými územími:

- národní park:	-
- chráněná krajinná oblast:	-
- jiný typ chráněného území:	-

(Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)
7) překryv se soustavou Natura 2000:

- ptačí oblast:	-
- evropsky významná lokalita:	-

(Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)
8) vymezení území a jeho ochranného pásma a jejich výměra
(Pro národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich vyhlášená ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených pozemků podle jednotlivých katastrálních území a přiloží zákres hranic území do kopie katastrální mapy. Pro národní parky, chráněné krajinné oblasti a jejich ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených katastrálních území a přiloží zákres hranic území do Základní mapy ČR 1 : 10000. Údaje se uvádí podle aktuálního stavu katastru nemovitostí.)
9) managementová kategorie IUCN
(Uvádí se římská číslice označující managementovou kategorie IUCN a její název podle „Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu“ (edice Planeta 2001):
- Ia - přísná rezervace - vědecká
- Ib - přísná rezervace - ochrana původní přírody
- II - národní park
- III - přírodní památka
- IV - řízená rezervace
- V - chráněná krajina.)
10) předmět ochrany
(Uvede se výčet ekosystémů, společenstev, živých anebo neživých složek ekosystémů, případně krajinných typů nebo jiných objektů tvořících v daném území předmět ochrany.)
11) cíl ochrany
(Uvede se cíl ochrany území, a to pro celé území nebo jeho části. Cíle ochrany nemohou být v rozporu s výše uvedenou managementovou kategorií IUCN. Při formulaci cíle ochrany u území, kde předmětem ochrany je ekosystém se vychází z následujících základních cílů ochrany zvláště chráněných území ve vztahu k ekosystémům, kterými jsou:
Při formulaci cílů ochrany u území, kde jsou i jiné předměty ochrany se cíle ochrany vůči nim formulují tak, aby bylo zaručeno alespoň udržení dochovaného stavu těchto předmětů ochrany.)

a) omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk, tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území nebo

b) zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území.

k vyhlášce č. 64/2011 Sb.
Zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů

1. TERMINOLOGIE

a) Stupeň přirozenosti
Stupeň přirozenosti je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním, tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesních porostů jsou:

I. les původní neboli prales - člověkem téměř neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné - např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než 100 lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než 50 lety apod. Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji;

II. les přírodní - les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem samovolného vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení lesa ve středověku a následném dlouhodobém ponechání plochy sekundární sukcesi lesa, území pod dlouhodobým vlivem vyšších stavů zvěře apod.). Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji;

III. les přírodě blízký - les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto lesní porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověka. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.) a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné, v současnosti však v nich záměrné obhospodařování neprobíhá. Tyto porosty jsou aktuálně buď ponechány samovolnému vývoji anebo v nich probíhají účelové zásahy vedoucí k dosažení cílů ochrany předmětných zvláště chráněných území (například k obnově potenciální přirozené dřevinné skladby a prostorové struktury s cílem ponechat je samovolnému vývoji v budoucnosti);

IV. les přirozený - souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký.;

V. les kulturní - les, jehož dřevinná skladba odpovídá zcela nebo částečně poměrům stanovištním, jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova a obnova;

VI. les nepůvodní - les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova a obnova, zařazují se sem ale například i porosty geograficky nepůvodních dřevin vzniklé samovolně (například akátiny).

b) Přirozený vývoj
Přirozený vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů nerušený vývoj přirozených lesů s vyloučením současných přímých (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) i nepřímých lidských vlivů (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo depozice chemických sloučenin z ovzduší způsobené dálkovým přenosem atd.). Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Přirozený vývoj lesa je v současných podmínkách prakticky nedosažitelný stav. Např. nelze nazvat přirozeným vývojem stav, kdy dynamika vývoje lesa (byť se jedná např. o „přírodní“ les) je výrazně narušena nadměrnými stavy spárkaté zvěře (důsledkem činnosti člověka), jež prakticky blokují přirozenou obnovu lesa.

c) Samovolný vývoj
Samovolný vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů označení vývoje lesa s vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb). Ten shrnuje ve svém obsahu jednak spontánní působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa, ale zároveň i ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).

d) Ponechání samovolnému vývoji
Ponechání samovolnému vývoji je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů stav vzniklý úmyslným i neúmyslným trvalým vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů a nahodilých těžeb) do lesních porostů a jejich vystavení spontánnímu působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa. Tento stav nevylučuje přímé ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení). Nevylučuje ani přímé lidské zásahy v území v současnosti, pokud jsou prováděny výhradně za účelem eliminace nepřímých lidských vlivů (např. likvidace invazních druhů nebo snižování stavů přemnožené zvěře).

e) Stanovištně původní dřevina
Stanovištně původní dřevina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako dřevina, která je na daném stanovišti součástí potenciální přirozené druhové skladby anebo všech sukcesních stadií samovolného vývoje lesního porostu, včetně sukcesních stadií po disturbancích většího rozsahu. Za hlavní stanovištně původní dřevinu se považuje dřevina, jejíž zastoupení v potenciální přirozené druhové skladbě je alespoň 20% a více. Potenciální přirozená druhová skladba je druhová skladba dřevin, která by vznikla samovolným vývojem v lese závěrečného typu za současných abiotických ekologických podmínek lokality (stanoviště) bez přímého vlivu člověka.

f) Minulost
Minulost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako časové období předcházející dni, v němž je prováděno hodnocení porostu.

g) Současnost
Současnost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako okamžik hodnocení porostu zahrnující též nejbližší následující období, pro které je stanoven konkrétní plán zásahů pro hodnocený porost (tzn. zpravidla období platnosti plánu péče a souvisejícího lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy).

h) Holina
Holina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část s úmyslně odstraněným lesním porostem o výměře větší než 0,02 ha.

2. POSTUP HODNOCENÍ

A. Výběr dílčí plochy a její výměra:

a) dílčí plochu tvoří soubor lesních porostů, jejichž vlastnosti rozhodné pro hodnocení přirozenosti jsou homogenní (tzn., není např. možno arondovat společenstva horských klimatických smrčin s bukovými smrčinami, protože jsou v nich odlišné kvalitativní parametry na zastoupení hlavních dřevin), dílčí plocha tedy může být tvořena i více jednotkami prostorového rozdělení lesa různé hierarchické úrovně,

b) do dílčí plochy mohou být arondovány i plochy s odlišnými vlastnostmi, jejich podíl na celkové výměře dílčí plochy však nesmí překročit 10 %, rozloha jedné plochy s odlišnými vlastnostmi nesmí překročit 5 % výměry dílčí plochy a nesmí být větší než 1 ha,

c) výměra dílčí plochy, na které se provádí hodnocení přirozenosti, nesmí být menší než 1 ha.

B. Určení stupně přirozenosti:

a) pro jednu dílčí plochu se tabulka vyplní tak, že se v každém řádku vyhodnotí kritérium, které je zde uvedeno, a je-li v daném případě správná odpověď „Ano“, zaškrtne se bílé políčko s touto odpovědí; nelze-li odpovědět „Ano“, žádné políčko se v daném řádku nezaškrtává a vysvětlení se uvede na konci tabulky v poznámce,

b) při hodnocení se vychází ze skutečnosti, že není možno postihnout všechny složky ekosystému a jejich funkce a vazby, ale v případě lesů je vždy hlavní determinantou stavu i ostatních složek ekosystému dřevinné patro,

c) po zaškrtnutí příslušných políček v jednotlivých řádcích zjistíme, v kterých sloupcích se nacházejí zaškrtnutá políčka,

d) pro zařazení dílčí plochy do příslušného stupně přirozenosti platí zásada, že tato plocha musí splňovat všechna kriteria pro daný stupeň přirozenosti, ani záporná odchylka u jen jednoho kriteria není důvodem pro zařazení do vyššího stupně přirozenosti,

e) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „E“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les nepůvodní“,

f) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci D a žádné ve sloupci E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „D“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les kulturní“,

g) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci C a žádné ve sloupcích D a E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „C“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodě blízký“,

h) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci B a žádné ve sloupcích C až E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „B“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodní“,

i) jsou-li zaškrtnutá pouze políčka ve sloupci A a žádné ve sloupcích B až E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „A“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les původní“,

j) v řádku označeném jako „Poznámka“ uvede hodnotitel komentář ke kriteriím použitým při hodnocení konkrétní plochy, zejména těch, kde nebylo možno odpovědět „Ano“ anebo podrobněji specifikovat případné arondace dílčí plochy. Podrobný poznámkový aparát k jednotlivým kriteriím je uveden za tabulkou.

C. Tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů:

Vysvětlení použití jednotlivých kriterií v tabulce:

a. A1, A2 - Jedná se o porosty, ve kterých dosud nebyla provedena žádná těžba nebo pouze těžba toulavá. Toulavou těžbou je míněna úmyslná těžba charakteru jednotlivého výběru stromů bez vzniku jakýchkoliv obnovních ploch, která byla prováděna za účelem např. výběru několika kvalitních jedinců z území v době, kdy nebyla ještě deklarována jeho ochrana. Časová hranice 100 let pro toulavou těžbu je odvozena od skutečnosti, že nejde-li o plošnou těžbu, nýbrž o těžbu jednotlivých stromů, která se vybraného území dotkla jen okrajově, dochází k zahlazení stop po těžbě poměrně rychle. Není zásadně ovlivněna prostorová a věková struktura porostu ani jeho dřevinná skladba. I dřeviny rostoucí pomaleji a v zástinu, jsou schopny během 100 let vyplnit uvolněný prostor. Při vyhodnocování těchto kritérií se vychází z dostupných písemných údajů o těžbách nebo ze skutečného stavu lesního porostu v současnosti (například přítomnost pařezů nebo chybějící jedinci nejstarších věkových tříd).

b. A3 - Mýtní těžbou je zde míněna těžba, při které došlo před více než 100 lety k vymýcení (části) původního porostu, ale plocha byla následně ponechána sekundární sukcesi. Výsledkem sekundární sukcese je samovolně vzniklý lesní porost, jehož dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům (např. po vyklučení části lesů ve středověku a jejich ponechání dlouhodobé sekundární sukcesi v okolí dnešních zřícenin hradů nebo zemědělská půda v některých oblastech v pohraničí ponechaná mnoho desítek let ladem a v současnosti porostlá sekundárním lesem).

c. A4, A5 - Jedná se o hospodářská opatření v minulosti, jejichž cílem byla obnova porostů. Pokud však došlo k obnově (i umělé) s pomocí stanovištně odpovídajících dřevin a dnešní porost splňuje ostatní kriteria, může být zařazen jako „přírodní“ nebo „přírodě blízký“. Velikost ¼ obnovované plochy je zvolena jako tolerační hranice pro arondaci v přírodním lese, který splňuje všechna další kriteria přírodního lesa, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně (např. lokální likvidace následků větrného polomu nebo částečné rozpracování porostů maloplošnými obnovními prvky). Časová hranice 100 let umožňuje po jejím uplynutí přeřazení porostu do stupně „přírodní“, jsou-li splněna i ostatní kriteria. Do stupně „přírodě blízký“ tak mohou spadat např. i dnešní přestárlé pařeziny (nepravé kmenoviny), kde se již neuplatňuje výmladkový způsob hospodaření, a jsou ponechány samovolnému vývoji nebo se v nich uplatňují principy obnovního managementu.

d. A6 - Je to kontrolní pojistka proti případnému zařazování dnešních obhospodařovaných porostů, kde se aktivně hospodaří, mezi přirozené lesy.

e. A7, A8 - Nahodilou těžbou není míněna cílevědomá výchovná ani obnovní těžba při standardním obhospodařování lesa, ale pouze těžba dosud živých stromů z důvodu ochrany lesa (např. těžba aktivních kůrovcových stromů smrku nebo borovice) ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. Tento typ těžby má obvykle charakter toulavé těžby v současnosti (pokud se nejedná o jednorázový masivní zásah), při které nevzniká holina. V takovém případě lze les ještě hodnotit jako „přírodě blízký“. A8 - je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde v současnosti dochází ke vzniku holin a nelze při splnění ostatních kritérií výběru již takové plochy hodnotit jako lesy přirozené. Tzv. nahodilá těžba sterilních souší nebo vývratů jakýchkoliv dřevin je zpracováním odumřelého dřeva - viz B3.

f. A9, A 10 - Velikost ¼ plochy je zvolena jako toleranční hranice pro arondaci v přírodním lese, který splňuje všechna kriteria, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně. Časová hranice 100 let umožňuje po jejím uplynutí přeřazení porostu do stupně „přírodní“, jsou-li splněna i ostatní kriteria.

g. A11 - je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde se v současnosti aktivně provádí tato činnost jako hospodářské opatření, mezi přirozené lesy.

h. A12, A13 - Záměrnými výchovnými zásahy je míněna cílevědomá výchovná těžba v určité části území, která měla za cíl „zkvalitnění“ porostů z hospodářského hlediska. Rozlišovací plocha ¼ velikosti rezervace je stejně jako u A4 a A9 toleranční hranicí pro arondaci v přírodním lese při různých zásazích. Časová hranice 100 let umožňuje po jejím uplynutí přeřazení porostu do stupně „přírodní“, jsou-li splněna i ostatní kriteria.

i. A14 - Je opět kontrolní pojistka pro porosty, kde jsou i dnes prováděny zásahy s hospodářským cílem.

j. A15-16 - Za rekonstrukční managementová opatření se v tomto smyslu považují zásahy za účelem podpory ohrožených druhů dřevin (např. uvolnění vtroušených jedlí v plošném nárostu buku pro její záchranu), nebo vnesení chybějící dřeviny (např. dříve člověkem vytěžené, nebo hromadně odumřelé např. vlivem tracheomykóz) nebo likvidace skupin stanovištně nepůvodních dřevin. U přírodě blízkého lesa (např. přestárlé pařeziny nebo horské smrčiny) je jako rekonstrukční managementové opatření vnímán i těžební zásah za účelem strukturní diferenciace porostu nebo např. těžby sice stanovištně původní dřeviny, ovšem zcela nevhodného ekotypu - např. chlumní smrk v horských lesích v 8. lesním vegetačním stupni apod. Při hodnocení je stále třeba mít na paměti rozdíl mezi managementovým opatřením, které je časově omezené do doby ponechání porostu samovolnému vývoji a hospodářským zásahem, kde primárním měřítkem rozhodování je hospodářský výsledek.

k. A17 - Za zásahy eliminující sekundární antropické vlivy se nepovažují rekonstrukční opatření (viz. A15-16), jejichž cílem je aktivní přiblížení porostů modelu původního lesa, nýbrž pouze zásahy, jejichž cílem je udržení relativně vyrovnaného stavu ekosystému (např. oplocení celé rezervace či skupin zmlazení v rezervaci v oblasti s neúměrně vysokými stavy spárkaté zvěře - nikoliv však selekce jedinců ve skupinách zmlazení; dále likvidace invazních neofytů, která je odůvodnitelná i v lesních porostech již ponechaných samovolnému vývoji - např. likvidace invazního akátu nebo vejmutovky apod.). Tyto zásahy jsou, vzhledem k vnějšímu vlivu okolí, realizovány v řadě lokalit a jsou akceptovatelné i v původním lese.

l. B1, B2, B3 - Časová hranice 50 let pro odvoz tlejícího dřeva respektuje výsledky výzkumu přirozených lesů, které dokazují, že rozklad tlejících ležících stromů trvá více než 50 let jen na výjimečných stanovištích (suchá, zpravidla xerotermní stanoviště nebo naopak vysoké horské polohy a současně kmen bez doteku s půdním povrchem). Je tedy pravděpodobné, že byl-li porost více než 50 let ušetřen vyklízení tlejícího dřeva, jsou v něm dnes opět zastoupena všechna rozkladová stadia tlejícího dřeva. Při posuzování přítomnosti tlejícího dřeva zejména ve stupni „přírodě blízký“ je třeba více tolerance - např. pokud jsou odváženy stojící souše z okrajů porostu podél cest, kde vadí z hlediska dopravního či bezpečnosti návštěvníků a uvnitř porostu mrtvé dřevo zůstává, lze pás podél cesty buď arondovat (pro stupeň “přírodní“) nebo zařadit dílčí plochu do stupně “přírodě blízký“. Totéž platí pro situaci, kdy je např. provedena nahodilá kůrovcová těžba a napadené stromy (zejména smrky) jsou vyváženy, zatímco staré sterilní souše zůstávají na místě a s nimi odumřelé dřevo dalších, zejména listnatých druhů dřevin.

m. C1 - Vliv pastvy dobytka je zřetelný zejména u porostů ve středních horských a podhorských polohách, kde došlo vlivem pastvy ke zjednodušení porostní struktury a postupně i k ovlivnění dřevinné skladby (záměna buku jedlí či smrkem nebo záměna dubu bukem v nižších polohách apod.). Jedná se o formální připomenutí jevu, který vnímáme jako přípustný ve všech stupních přirozenosti.

n. C2, C3 - Vliv vysokých stavů spárkaté zvěře na přirozenou obnovu lesních ekosystémů je jedním z nevýznamnějších negativních vlivů způsobených člověkem, proto je třeba tento vliv vždy zodpovědně vyhodnotit a zohlednit při hodnocení přirozenosti. Naopak za nepřímý vliv není považováno např. umístění lapačů podkorního hmyzu v okrajích porostů ponechaných samovolnému vývoji, které slouží jako bariéra pro ochranu okolních hospodářských porostů.

o. D1, D2 - Potenciální přirozenou druhovou skladbu vyjádřenou zastoupením hlavních dřevin je nutno brát s tolerancí s tím, že za mezní hodnoty pro hodnocení je považována účast hlavních dřevin - tj. dřevin, které určují vývojovou dynamiku porostů a mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení 20% a více, přičemž poměr zastoupení hlavních dřevin není pro hodnocení rozhodující (např. zastoupení jedle na stanovištích s jejím potenciálním vysokým podílem je v současnosti ve většině případů v jednotkách procent). Podstatná je schopnost, byť i malé populace, další reprodukce - to je podmínka pro zařazení do stupně “přírodní“. Naopak ve stupni “přírodě blízký“ postačí např. skupinovitá podsadba jedle v buko-smrkovém porostu, jako výsledek rekonstrukčního managementového opatření.

p. D3 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin do 10% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či jednotlivě vtroušeně. Tyto dřeviny by měly být předmětem rekonstrukčních managementových opatření (např. postupná redukce příměsi smrku na stanovištích, kde v potenciální přirozené skladbě chybí atd.).

q. D4 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin v rozmezí od 10% do 50% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či rovnoměrně rozptýleny po porostu. Tyto dřeviny mohou být předmětem obhospodařování.

r. D6 - Je tolerována účast invazních neofytů (např. akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% v zastoupení. Přítomnost invazních neofytů je vnímána jako dočasná záležitost a předpokládá se, že jsou a budou předmětem permanentní likvidace.

s. D7 - Porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.) - jednou ze základních podmínek pro označení lesního porostu jako les přirozený je jeho genetická původnost - tzn. porosty, u nichž víme, že do nich byly vnášeny dřeviny prokazatelně cizího původu (nevhodného ekotypu) a tento původ je zcela zřejmý i dnes a tyto dřeviny plošně převažují, by neměly být v těchto stupních přirozenosti klasifikovány. Tam kde se jedná pouze o část jinak hodnotného porostu, musí být tato část jasně graficky oddělena do samostatné dílčí plochy. Tento problém se bude týkat převážně porostů se zastoupením smrku.

3. ZPŮSOB OZNAČENÍ LESNÍCH POROSTŮ V MAPÁCH TVOŘÍCÍCH PŘÍLOHY PLÁNŮ PÉČE

k vyhlášce č. 64/2011 Sb.
Standard, kterým se stanoví typy technických nosičů dat a formátů a dalších parametry datových souborů určených pro předávání dat do ústředního seznamu
1/ Typy technických nosičů dat určených pro předávání dat
Data v digitální podobě se do ústředního seznamu předávají na následujících typech technických nosičů dat:
- CD (všechny typy, kromě přepisovatelných)
- DVD (všechny typy, kromě přepisovatelných)
včetně jejich souborového systému.
2/ Formáty datových souborů určených pro předávání dat
3/ Požadavky na kódování znaků
Pro kódování znaků v datových souborech musí být použit některý z následujících kódů
- Windows-1250
- UTF-8
- ISO-8859-2 (alias ISO_8859-2:1987, iso-ir-101, ISO_8859-2, latin2,I2, csISOLatin2)
- IBM852 (alias cp852, 852, csPCp852).
V případě použití jiného kódu než Windows-1250 musí předkladatel uvést, které kódování bylo použito.

a) textové dokumenty v digitální podobě se předávají ve formátech
- *.txt
- *.rtf
- *.doc
- *.odt
textové dokumenty předávané datovou schránkou se předávají také ve formátu
- *.pdf

b) tabulkové přílohy a datové soubory (seznamy lomových bodů atd.) v digitální podobě se předávají v textových formátech
- *.txt
- *.rtf
- *.doc
- *.odt
nebo ve formátech s tabulkovým nebo databázovým uspořádáním
- *.xls
- *.dbf

c) digitální obrazová data v rastrové formě se předávají ve formátech
- *.jpg
- *.tif
- *.pdf

d) geografická data ve vektorové formě se předávají ve formátu
- shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf)
Předkladatel podání musí zachovat uvedené přípony jmen souborů.
Ministerstvo životního prostředí může zveřejnit ve Věstníku Ministerstva životního prostředí jednotnou strukturu a popis dat ústředního seznamu.

k vyhlášce č. 64/2011 Sb.
Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu
Zvláště chráněná území

typ údaje	obsah
identifikační údaje území	evidenční číslo, název, kategorie
údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma	kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o vymezení, změně nebo zrušení zón chráněných krajinných oblastí a národních parků (dále jen „(CHKO a NP“)	kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
předmět ochrany	podle vyhlašovacího předpisu
údaje o poloze území	číslo a název katastrálních území, obec, okres, kraj
překryv s jiným chráněným územím	překryv s jiným zvláště chráněným územím (dále jen „ZCHÚ“), ptačí oblastí (dále jen „PO“) nebo evropsky významnou lokalitou (dále jen „EVL“)
výměra	s přesností na 0,01 ha
typ ochranného pásma	ochranné pásmo ze zákona či vyhlášené zřizovacím předpisem
souřadnice lomových bodů (S-JTSK) hranic národních přírodních památek, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek (dále jen „NPR, NPP PR a PP“) a jejich vyhlášených ochranných pásem	označení obrazce, číslo bodu, pořadí bodu v obrazci, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
hranice NP, CHKO a jejich ochranných pásem	slovní popis průběhu hranice
grafické znázornění průběhu hranice ZCHÚ, jeho ochranného pásma a zón ochrany přírody	údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě Základní mapy ČR 1:10000 a na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů	Základní mapa ČR (dále jen „ZM ČR“) 1:10000, Státní mapa odvozená (dále jen „SMO“) 1:5000, katastrální mapa
seznam parcel NPR, NPP PR, PP a jejich ochranných pásem - platný k datu vyhlášení	druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra celková, výměra v ZCHÚ, druh pozemku
údaje o návštěvních řádech (§ 19 zákona) na území NP	kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o právních předpisech a opatřeních obecné povahy vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ZCHÚ	kdo vydal, druh předpisu (opatření), číslo předpisu (opatření), datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o výjimkách ze základních ochranných podmínek ZCHÚ (§ 43 zákona)	kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět výjimky
údaje o správních rozhodnutích vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ZCHÚ	kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět rozhodnutí
plán péče a změny plánu péče	kdo schválil, datum schválení, číslo jednací, období platnosti, autor

Ptačí oblasti

typ údaje	obsah
identifikační údaje PO	evidenční číslo, název
údaje o vymezení, změně nebo zrušení PO	kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
ptačí druh, pro jehož ochranu byla oblast ochrany ptactva vymezena	druhy ptáků podle směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků
údaje o poloze PO	číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ a EVL
výměra	s přesností na 0,01 ha
hranice PO	slovní popis průběhu hranice
grafické znázornění průběhu hranic PO	údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě Základní mapy ČR 1 : 10000 a na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů	ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa

Evropsky významné lokality

typ údaje	obsah
identifikační údaje EVL	evidenční číslo, název
údaje o zařazení, změně nebo vypuštění EVL v národním seznamu a údaje o vyhlášení EVL	kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
typ přírodního stanoviště nebo druh, pro jehož ochranu byla lokalita zařazena do národního seznamu	typy přírodních stanovišť a druhy podle příloh směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
údaje o poloze EVL	číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ a PO
Výměra EVL	s přesností na 0,01 ha
grafické znázornění průběhu hranic EVL	údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě Základní mapy ČR 1:10000 a na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů	ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa

Památné stromy

typ údaje	obsah
identifikační údaje památného stromu	evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména -česká, druhová jména - vědecká
údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení památného stromu	kdo vydal, číslo jednací, datum vydání, datum nabytí právní moci, zobrazení dokumentu
typ ochranného pásma památného stromu	ochranné pásmo ze zákona či vyhlášené zřizovacím aktem
grafické znázornění polohy památného stromu	souřadnice bodů, které se nacházejí ve středu kmenů stromů tvořících památné stromy
výjimky z ochrany památného stromu	kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět výjimky
údaje o poloze památného stromu	číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ, EVL a PO
souřadnice bodu udávající polohu kmenů stromů tvořících památné stromy	číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
čísla mapových listů	ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
seznam parcel platný k datu vyhlášení památného stromu	druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku

Smluvně chráněné památné stromy

typ údaje	obsah
identifikační údaje smluvně chráněného památného stromu	evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména - česká, druhová jména - vědecká
údaje o smlouvě	smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, datum zrušení smlouvy, zobrazení dokumentu
údaje o zřízení věcného břemene a o prohlášení stromu za smluvně chráněný památný strom	datum zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí a datum prohlášení památného stromu za smluvně chráněný
grafické znázornění polohy smluvně chráněného památného stromu	souřadnice bodů, které se nacházejí ve středu kmenů stromů tvořících památné stromy
údaje o poloze smluvně chráněného památného stromu	číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ
souřadnice bodu udávající polohu kmenů stromů tvořících památné stromy	číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
čísla mapových listů	ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
seznam parcel platný k datu prohlášení památného stromu za smluvně chráněný	druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku

Smluvně chráněná území

typ údaje	obsah
identifikační údaje smluvně chráněného území	evidenční číslo, název
údaje o smlouvě	smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, datum zrušení smlouvy, zobrazení dokumentu
údaje o zřízení věcného břemene a o prohlášení území za smluvně chráněné	datum zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí a datum prohlášení území za smluvně chráněné
předmět ochrany smluvně chráněného území	podle uzavřené smlouvy
údaje o poloze o smluvně chráněného území	číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj
výměra smluvně chráněného území	s přesností na 0,01 ha
grafické znázornění průběhu hranic smluvně chráněného území	údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě Základní mapy ČR 1:10000 a na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů	ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
seznam parcel platný k datu prohlášení území za smluvně chráněné	druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku

k vyhlášce č. 64/2011 Sb.
Soubory dokumentů a údajů, které jsou podkladem pro provedení zápisu objektů do ústředního seznamu
Dokumenty a údaje uvedené pod čísly 2) až 5) lze nahradit záznamem podrobného měření změn⁴)vyhotoveným za účelem zjištění polohy a průběhu hranic národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky, včetně jejich vyhlášeného ochranného pásma.

A. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek, včetně jejich ochranných pásem tvoří:
1) právní předpis, kterým se národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka nebo přírodní památka, včetně jejich ochranného pásma vyhlašuje,
2) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho ochranného pásma,
3) seznamy souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální¹) vrcholů uzavřených geometrických obrazců s přímými stranami, kterými jsou na povrchu stanoveny hranice zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma, s hodnotami souřadnic, uvedenými s přesností alespoň na celé metry,
4) seznam katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených ochranou podle stavu katastru nemovitostí platného k datu platnosti právního předpisu, kterým se zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlašuje,
5) orientační výměra zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
6) plán podpovrchového důlního díla usazený v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě katastrální¹), včetně údajů o hranicích podpovrchového důlního díla ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, je-li součástí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice tohoto zvláště chráněného území vymezené na povrchu,
7) údaje o hranicích zvláště chráněného území ve vektorové formě, včetně jeho ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě Základní báze geografických dat¹²),
8) schválený plán péče,
9) přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

B. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu národních parků včetně jejich ochranných pásem a chráněných krajinných oblastí, tvoří:
1) právní předpis, kterým se národní park včetně jeho ochranného pásma nebo chráněná krajinná oblast vyhlašuje,
2) podrobný slovní popis průběhu hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci průběhu jejich hranic v terénu,
3) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma,
4) orientační výměru zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedenou v hektarech s přesností na 0,01 ha,
5) údaje o hranicích zvláště chráněného území ve vektorové formě, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
6) schválený plán péče,
7) přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

C. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu zón národních parků a chráněných krajinných oblastí, tvoří:
1) právní předpis, kterým se zóny ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti vyhlašují,
2) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zón ochrany přírody zvláště chráněného území,
3) orientační výměru zón ochrany přírody zvláště chráněného území uvedenou v hektarech s přesností na 0,01 ha,
4) údaje o hranicích zón ochrany přírody zvláště chráněného území ve vektorové formě zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²).

D. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu ptačích oblastí, tvoří:
1) právní předpis, kterým se ptačí oblast vymezuje,
2) podrobný slovní popis průběhu hranic ptačí oblasti umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci polohy hranic v terénu,
3) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic ptačí oblasti,
4) orientační výměru ptačí oblasti uvedenou v hektarech s přesností na 0,01 ha,
5) údaje o hranicích ptačí oblasti ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
6) přehled zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají s ptačí oblastí.

E. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu evropsky významných lokalit, tvoří:
1) právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita zařazena do národního seznamu a právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita vyhlášena,
2) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic evropsky významné lokality,
3) orientační výměra evropsky významné lokality uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
4) údaje o hranicích evropsky významné lokality ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
5) přehled zvláště chráněných území a ptačích oblastí, které se plně nebo zčásti překrývají s evropsky významnou lokalitou.

F. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu smluvně chráněných území, tvoří:
1) smlouva, na jejímž základě se území prohlašuje za smluvně chráněné,
2) doklad o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně do katastru nemovitostí a doklad o prohlášení území za smluvně chráněné,
3) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic smluvně chráněného území,
4) orientační výměra smluvně chráněného území uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
5) údaje o hranicích smluvně chráněného území ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
6) přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se smluvně chráněným územím.

G. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu památných stromů a smluvně chráněných památných stromů, tvoří:
1) pravomocné rozhodnutí o vyhlášení památného stromu nebo smlouva, na jejímž základě se strom prohlašuje za smluvně chráněný památný strom,
2) doklad o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně smluvně chráněného památného stromu do katastru nemovitostí a doklad o prohlášení památného stromu za smluvně chráněný,
3) kopie katastrální mapy s vyznačením polohy památného stromu a jeho vyhlášeného ochranného pásma nebo smluvně chráněného památného stromu,
4) souřadnice jednotné trigonometrické sítě katastrální bodů určujících polohu jednotlivých stromů tvořících památné stromy nebo smluvně chráněné památné stromy; hodnoty souřadnic se uvádějí s přesností alespoň na celé metry,
5) přehled zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se památný strom nachází nebo přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se smluvně chráněný památný strom nachází.

k vyhlášce č. 64/2011 Sb.
Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů

1. Specifikace vzhledu označení, včetně rozměrů a stanovení nepotisknutelných okrajů
Označení se skládá ze dvou hlavních částí: z tabule se státním znakem a tabule s kategorií a názvem příslušného chráněného území. Není dovoleno měnit velikost písma, nedodržovat nepotisknutelné okraje a měnit šířku tabule.
Technické údaje rozměru tabulí s textem
Šířka tabule je pevně daná: 300 mm
Výška tabule se mění v závislosti na počtu řádků kategorie a názvu lokality. Jde o jedno a dvojřádkové údaje, a dělí se do šesti kategorií. Každá kategorie má pak danou výšku (viz tabulka):

	kategorie	název	výška tabule
počet řádků	1	0	80 mm
	2	0	90 mm
	1	1	105 mm
	2	1	135 mm
	1	2	135 mm
	2	2	160 mm

Nepotisknutelný okraj tabulí je stanoven na minimálně 15 mm zleva/zprava a 25 mm shora/ zdola. Do okraje smějí částečně zasahovat pouze diakritická znaménka a dolní dotažnice písmen malé abecedy. Jinak tento okraj musí zůstat bez potisku.
Zaoblené rohy tabule jsou stanoveny na 3×3 mm.
Technické údaje rozměru tabulí se státním znakem
Pokud není stanoveno jinak, platí pro označení se státním znakem stejná pravidla jako pro označení kategorií a názvů zvláště chráněných území.
Označení se státním znakem se dělí na použití s tzv. malým státním znakem a velkým státním znakem. Rozměr tabule zůstává u obou označení stejný a nesmí se měnit.
Malý i velký státní znak jsou natištěny na samostatné tabuli, která má jednotný rozměr 300x300 mm. Má zaoblené rohy ve stejném poloměru jako tabule s názvy a kategoriemi lokalit (3x3 mm).
Otvory pro upevnění tabule
Otvor pro upevnění tabule na podložku musí být minimálně 1 cm od krajů, velký v průměru od 2,5-4 mm. Otvor nesmí zasahovat do textu tabule.
Vizuální podoba označení

Příklady označení
Tabule 1 ř. kategorie, bez názvu. (Výška 80 mm)

Tabule 2 ř. kategorie, bez názvu. (Výška 90 mm)

Tabule 1 ř. kategorie, 1 ř. název. (Výška 105 mm)

Tabule 2 ř. kategorie, 1 ř. název. (Výška 135 mm)

Tabule 1 ř. kategorie, 2 ř. název. (Výška 135 mm)

Tabule 2 ř. kategorie, 2 ř. název. (Výška 160 mm)

2. Specifikace podkladu označení
Tabuli s označením bude tvořit plech ze slitiny kovu, vhodné tloušťky, na němž bude označení naneseno technikou sítotisku nebo smaltu nebo nebo plastová deska, vhodné tloušťky, na níž bude označení naneseno technikou sítotisku.

3. Specifikace barevnosti označení (tisk síto + smalt, CMYK, RGB, web)
Tato příloha stanovuje jako základní orientační vzorník řadu přímých barev Pantone a to konkrétně lesklé tiskové barvy (coated = C).
Škála CMYK, RGB a web jsou doplňkovými údaji.

4. Specifikace fontu a jeho používání, včetně stanovení velikosti písma
Pro účely označení zvláště chráněných území tabulemi je zvoleno písmo Candara, které je ve formátu OpenType, s českou diakritikou.
Řez písma
Pro účely označení je používán řez BOLD, s mírně rozšířenými mezerami mezi jednotlivými písmeny (prostrkání v tisícinách em: +20).

Velikost písma a nevhodná manipulace s fontem
Velikost písma (v bodech) se stanovuje jednotně pro každý typ tabule, to pro kategorii i název, je závazná a není možné ji měnit. Zároveň je zakázána jakákoliv deformace fontu (např. zúžení nebo rozšíření, zmenšování, resp. zvětšování mezer mezi písmeny. Zakázáno je i použití kontury okolo jednotlivých písmen.
Velikost KATEGORIE - tabule s názvem: 60b, verzálky
Velikost KATEGORIE - tabule bez názvu: 63b, verzálky
Velikost NÁZVU ÚZEMÍ: 73b, mínusky; názvy s velkým začátečním písmenem

5. Specifikace umístění tabulí v terénu

a) Pořadí umístění tabulí:
Tabule se státním znakem určená k označení zvláště chráněného území nebo památného stromu se v terénu umisťuje na tutéž podložku se sloupkem jako tabule s textem uvádějícím kategorii a název a je umisťována nejvýš.
Tabule s názvem lokality (tabule s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území) se umisťuje vždy pod tabulí se státním znakem.
V případě, že konkrétní zvláště chráněné území je zároveň ptačí oblastí, umisťuje se pod tabuli s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území i tabule s textem označujícím ptačí oblast.
Stejně jako tabuli označující ptačí oblast lze umístit i tabuli označující první zónu národního parku a evropsky významnou lokalitu.
Tabule označující první zónu národního parku se umisťuje vždy nejníže na společné podložce.

b) Umístění tabulí na podložku:
Pro umístění všech tabulí platí, že mezi tabulemi nesmí vzniknout mezera větší než 10 mm.