ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ A POPLATEK ZA VÝROBU ELEKTŘINY VE VÝROBNĚ ELEKTŘINY VYUŽÍVAJÍCÍ ENERGII VĚTRU

Odvod z elektřiny ze slunečního záření

Poplatek za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru

(2) Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného bonusu na elektřinu operátor trhu a v případě hrazení formou výkupní ceny povinně vykupující.

(1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření.

(1) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v případě hrazení formou

b) zeleného bonusu na elektřinu 21 %.

a) výkupní ceny 20 %,

b) zeleného bonusu na elektřinu 11 %.

a) výkupní ceny 10 %,

(2) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 v případě hrazení formou

(1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze základu odvodu.

(2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu.

(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.

(1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady.

(2) Povinnost placení poplatku vzniká ke dni, ke kterému výrobci elektřiny vznikne podle stavebního zákona právo užívat nebo předčasně užívat výrobnu elektřiny nebo ke kterému byl povolen zkušební provoz výrobny elektřiny.

(1) Poplatníkem poplatku je výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny využívající energii větru.

(3) V případě více výrobců elektřiny, kteří provozují za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy výrobny elektřiny, je poplatníkem poplatku výrobce elektřiny, který sjednal smlouvu o připojení k přenosové nebo distribuční soustavě.

(1) Předmětem poplatku je elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny využívající energii větru, jedná-li se o výrobnu elektřiny, která byla záměrem, pro jehož uskutečnění stavební zákon vyžadoval povolení záměru, a toto povolení záměru nabylo právní moci po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pro účely tohoto dílu se výrobnou elektřiny rozumí rovněž více zdrojů elektřiny, které jsou součástí společně povolovaného záměru, nebo více zdrojů elektřiny, které jsou umístěny za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy.

(2) Výše poplatku se vypočte jako součin množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c, sazby poplatku a koeficientu poplatku.

(1) Sazba poplatku činí 50 Kč za MWh množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c.

(5) Je-li výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, které podle odstavce 4 stanovily jiné výše koeficientů poplatků, vypočte se výše poplatku podle množství elektřiny tvořící základ poplatku vyrobené ve výrobních zdrojích podle jejich umístění na jednotlivých katastrálních územích obcí a výše koeficientu poplatku.

(4) Sazba poplatku a výše koeficientu poplatku ve výši stanovené ke dni vzniku povinnosti placení poplatku zůstávají zachovány ve stejné výši po dobu provozování výrobny elektřiny.

(3) Koeficient poplatku je stanoven ve výši 1. Obec, na jejímž katastrálním území se nachází nebo má uskutečnit záměr výstavby výrobny elektřiny využívající energii větru, může obecně závaznou vyhláškou snížit koeficient poplatku až na výši 0.

(1) Správu poplatku vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází největší část instalovaného výkonu výrobny elektřiny. Pokud je takových obecních úřadů více, správcem poplatku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod je největší.

(2) Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti.

(5) Při správě poplatku se postupuje podle daňového řádu.

(3) Působnost správce poplatku vykonává v případě obce s rozšířenou působností její obecní úřad a v případě hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad. V případě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy jej přezkoumává ministerstvo. Ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru je krajský úřad podřízen ministerstvu.

(4) Správce poplatku může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky.

b) 2 % příjmem správce poplatku.

(1) Výnos z poplatku je z

(2) Pokud je výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, výnos z poplatku v části připadající obcím se rozdělí podle poměru instalovaného výkonu výrobních zdrojů umístěných na katastrálních územích obcí.

(3) Správce poplatku převede výnos z poplatku podle odstavce 1 písm. a) obci, která není správcem poplatku, do třiceti dnů od úhrady poplatku.

a) 98 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území je výrobna elektřiny využívající energii větru umístěna,

(1) Poplatník poplatku je povinen podávat poplatkové přiznání do 2 měsíců po uplynutí poplatkového období a ve stejné lhůtě poplatek uhradit. Pokud povinnost úhrady poplatku za poplatkové období nevznikne, poplatkové přiznání se nepodává.

(2) Před uplynutím lhůty pro podání poplatkového přiznání může poplatník poplatku nahradit již podané přiznání opravným poplatkovým přiznáním; k předchozímu poplatkovému přiznání se dále nepřihlíží.

(3) Poplatkové přiznání lze podat pouze elektronicky na formulářovém podání.

(4) Formát, náležitosti a vzor formulářového podání stanoví vláda nařízením.

(2) Poplatek tvrzený poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.

(5) U nedoplatku z částky poplatku, která má být uhrazena na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro uhrazení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.

(4) Poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 2 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.

(3) V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku.

(1) Poplatek tvrzený v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro jeho podání, a to ve výši v něm tvrzené.