Vyhláška o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů

1. Celková účinnost kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek η_celk se stanoví podle vzorce:
${\eta }_{celk}=\left(E_{sv}+E_M+Q_{už}\right)/\left(Q_{PALKJ}\right),$
kde:
E_M je množství mechanické energie získané transformací energie v parní turbíně, která není dále transformována na elektřinu [MWh]
E_sv je celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů [MWh]
Q_{PAL KJ} je celkové množství energie spotřebované na výrobu elektřiny, mechanické energie a užitečného tepla v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek, které tvoří spotřeba energie v palivu stanovená na základě jeho výhřevnosti a případně dodaná tepelná energie z externích zdrojů bez zahrnutí tepla vráceného kondenzátu [MWh].
Q_UŽ je množství užitečného tepla [MWh]

2. V případě, že kogenerační jednotky nebo kogenerační jednotky a parní kondenzační turbíny využívají společnou parní sběrnici, rozdělí se celkové množství energie v palivu spotřebované ve výrobně mezi jednotlivé kogenerační jednotky nebo jednotlivé kogenerační jednotky a jednotlivé parní kondenzační turbíny v poměru podle množství páry spotřebované kogeneračními jednotkami nebo parními kondenzačními turbínami.

3. Je-li část energie paliva vstupujícího do procesu kombinované výroby elektřiny a tepla rekuperována v chemikáliích a zpětně využívána, lze ji před výpočtem celkové účinnosti odečíst od celkové spotřeby energie v palivu.

4. Množství mechanické energie E_M se stanoví podle vzorce:
$E_M=M_p*\left(i_{VST}-i_{VÝST}\right)/3,6,$
i_VST je entalpie páry na vstupu do turbíny [MJ /kg]
i_VÝST je entalpie páry na výstupu z turbíny, případně z odběru turbíny [MJ /kg].
E_M je množství mechanické energie [MWh]
kde:
M_P je množství páry, které prošlo turbínou, případně částí turbíny mezi vstupem a odběrem z turbíny [t]

5. Stanovená hodnota E_M se použije jako vstup pro výpočet celkové účinnosti kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy.

6. V případě, že se jedná o mechanickou energii generovanou současně s výrobou užitečného tepla na parní protitlaké turbíně nebo na kogenerační části parní kondenzační odběrové turbíny, použije se tato hodnota mechanické energie jako vstup pro výpočet podle bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

7. Pokud je celková účinnost kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek nižší, než stanoví § 2 odst. 3, rozdělí se celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek na množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a na množství elektřiny, které z této výroby nepochází. Množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se stanoví podle následujícího vzorce:
$E_{KVET}=Q_{UŽ}*C_{SKUT},$
kde:
E_KVET je množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]; jestliže je vypočtená hodnota E_KVET větší než celkové množství vyrobené elektřiny, použije se hodnota celkového množství vyrobené elektřiny
Q_UŽ je množství užitečného tepla [MWh]
C_SKUT je skutečný poměr elektřiny a tepla vyjadřující poměr mezi množstvím elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a množstvím užitečného tepla při jeho nejvyšší výrobě v běžném provozu; v případě kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů se místo užitečného tepla použije užitečné teplo z obnovitelných zdrojů energie [-].

8. Skutečný poměr elektřiny a tepla C_SKUT se stanoví na základě skutečně změřeného množství užitečného tepla a elektřiny vázané na výrobu užitečného tepla v období, kdy kogenerační jednotka pracuje v plném kombinovaném režimu s dodávkou pouze užitečného tepla.

9. V případě, že s ohledem na poptávku po užitečném teple nebo vlastnosti kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek není provoz při plném kombinovaném režimu s dodávkou pouze užitečného tepla možný, stanoví se skutečný poměr elektřiny a tepla C_SKUT podle vzorce:
E_sv2 je množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů při provozním stavu vycházejícím z provozního stavu měření E_SV1, kdy je zastavena dodávka užitečného tepla a příkon vstupní energie v palivu je snížen takovým způsobem, aby produkce jiného než užitečného tepla byla totožná s provozním stavem při stanovení E_SV1 [MWh]
kde
Q_UŽ je množství užitečného tepla při stanovení E_SV1 [MWh].
$C_{SKUT}=\left(E_{sv1}-E_{sv2}\right)/Q_{UŽ},$
E_sv1 je množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů při provozním stavu s nejvyšší v běžném provozu dosažitelnou výrobou užitečného tepla Q_UŽ a současně při nejvyšším v běžném provozu dosažitelném příkonu energie v palivu [MWh]

10. Měření se provádí po stejnou dobu pro oba provozní stavy při venkovní teplotě do 10 °C. Pokud je to možné, je venkovní teplota stejná pro oba provozní stavy.

11. Skutečný poměr elektřiny a tepla C_SKUT se stanoví k 1. lednu 2013 nebo ke dni uvedení kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy do provozu a zároveň bezprostředně po každé změně kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy, která může významně ovlivnit skutečný poměr elektřiny a tepla.

12. Pro kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy, které jsou ve výstavbě nebo v prvním roce provozu a u kterých nelze získat naměřené údaje, lze použít místo hodnoty C_SKUT hodnotu návrhu poměru elektřiny a tepla v plném kombinovaném režimu uvedenou výrobcem kogenerační jednotky.

13. Do 31. prosince 2013 je v případě kondenzačních odběrových turbín možné pro výpočet množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla použít poměr elektřiny a tepla stanovený následujícím způsobem:
${\mathrm{E}}_{\mathrm{KVET}}=\mathrm{Quž}·{\mathrm{y}}_{\mathrm{ko}}·{\mathrm{X}}_{\mathrm{p}}\left[\mathrm{MWh}\right],$
y_ko je směrné číslo, jehož hodnoty jsou stanoveny v tabulce č. 1 v této příloze
Q_už je množství užitečného tepla [MWh]
E_KVET je množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]; jestliže je vypočtená hodnota E_KVET větší než celkové množství vyrobené elektřiny, použije se hodnota celkového množství vyrobené elektřiny
kde
Tabulka č. 1 - Hodnoty směrného čísla y_ko

tr	P1
	1,6	2,0	2,5	3,5	6,0	9,0	13,0	16,0
>=5	0,230	0,255	0,280	0,320	0,380	0,430	0,480	0,500
	(0,230)	(0,255)	(0,280)	(0,320)	(0,380)	(0,430)	(0,480)	(0,500)
3	0,220	0,245	0,270	0,310	0,360	0,415	0,465	0,485
	(0,225)	(0,250)	(0,275)	(0,315)	(0,365)	(0,420)	(0,475)	(0,495)
1	0,210	0,235	0,260	0,295	0,350	0,400	0,450	0,465
	(0,220)	(0,245)	(0,270)	(0,305	(0,360)	(0,410)	(0,465)	(0,480)
0	0,200	0,233	0,255	0,285	0,340	0,395	0,440	0,455
	(0,215)	(0,240)	(0,270)	(0,300)	(0,355)	(0,410)	(0,460)	(0,480)
-1	0,195	0,220	0,250	0,280	0,335	0,385	0,435	0,455
	(0,210)	(0,235)	(0,265)	(0,295)	(0,350)	(0,400)	(0,460)	(0,470)
-3	0,185	0,210	0,230	0,265	0,325	0,370	0,420	0,435
	(0,205)	(0,230)	(0,260)	(0,287)	(0,345)	(0,395)	(0,450)	(0,465)
-5	0,175	0,200	0,225	0,250	0,310	0,355	0,400	0,410
	(0,200)	(0,225)	(0,255)	(0,280)	(0,335)	(0,385)	(0,440)	(0,450)
-7	0,160	0,185	0,215	0,235	0,295	0,340	0,384	0,400
	(0,190)	(0,215)	(0,250)	(0,270)	(0,330)	(0,375)	(0,432)	(0,440)

t_r - je průměrná teplota ovzduší ve vykazovaném období [°C]
P₁ - je vstupní tlak [MPa]
X_P je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2 v této příloze.
Hodnoty y_ko jsou stanoveny pro parametry tepelné sítě 150/70 °C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50°C.
Poznámky k tabulce č. 1:
Tabulka č. 2 - Hodnoty součinitele vlivu zatížení parní turbíny X_p

Zatížení (%)	100	80	60	40	20	10
Xp	1,00	0,98	0,95	0,90	0,75	0,6

14. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů se pro výpočet podle předcházejících bodů místo užitečného tepla použije užitečné teplo z obnovitelných zdrojů energie.

1. Výše úspory primární energie UPE při kombinované výrobě elektřiny a tepla se vypočte podle vzorce:
$UPE=\left(1-1/\left({{\eta }_q}^T/{{\eta }_r}^V+{{\eta }_e}^T/{{\eta }_r}^E\right)\right)*100\left[\%\right]$
přičemž dílčí účinnosti výroby tepla η_q^T a elektřiny η_e^T se stanoví podle vzorců:
Q_UŽ je množství užitečného tepla [MWh]
E_KVET je množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]
Q_{PAL KVET} je spotřeba energie v palivu použitém v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh].
η_r^E je výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny [-]
η_r^V je výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu tepla [-]
η_e^T je elektrická účinnost kombinované výroby elektřiny a tepla definovaná jako množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo jejich sériové sestavě vázané na dodávku užitečného tepla dělené spotřebou energie v palivu použitém v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla; elektřina z kombinované výroby elektřiny a tepla může být pro výpočet navýšena o množství mechanické energie stanovené podle bodu 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce [-]
η_q^T je účinnost dodávky tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla definovaná jako množství užitečného tepla vyrobeného v kogenerační jednotce nebo jejich sériové sestavě dělené spotřebou energie v palivu použitém v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla [-]
kde:
${{\eta }_e}^T=E_{KVET}/Q_{PAL\hspace{0.17em}KVET}\left[-\right],$
${{\eta }_q}^T=Q_{UŽ}/Q_{PALKVET}\left[-\right]$

2. Spotřeba energie v palivu na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla Q_{PAL KVET} se stanoví ze vzorce:
$Q_{PALKVET}=Q_{PALKJ}-Q_{PALNEKVET}\left[MWh\right],$
Q_{PAL NEKVET} je spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny nepocházející z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh].
Q_{PAL KJ} je celkové množství energie spotřebované na výrobu elektřiny, mechanické energie a užitečného tepla v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek, které tvoří spotřeba energie v palivu stanovená na základě jeho výhřevnosti a případně dodaná tepelná energie z externích zdrojů bez zahrnutí tepla vráceného kondenzátu [MWh]
kde:

3. Hodnota Q_{PAL NEKVET} se stanoví ze vztahu:
E_NEKVET je elektřina nepocházející z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]
kde:
$Q_{PALNEKVET}=E_{NEKVET}/{\eta }_{ENEKVET}\left[MWh\right],$
η_{E NEKVET} je specifická účinnost výroby elektřiny nepocházející z kombinované výroby elektřiny a tepla na daném zařízení [-]
$E_{NEKVET}=E_{sv}-E_{KVET}\left[MWh\right],$
E_sv je celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů [MWh].
kde:

4. Hodnota η_{E NEKVET}

5. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů se pro výpočet podle předcházejících bodů místo užitečného tepla použije užitečné teplo z obnovitelných zdrojů energie.

6. Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v procentech vztahující se k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % stanoví tabulka č. 1 v této příloze.
Tabulka č. 1 - Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v procentech

Palivo		Kogenerační jednotka uvedená do provozu do konce roku
		2001 a dříve	2002	2003	2004	2005	2006-2011	2012-2015
		ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE
Pevné	Černé uhlí/koks	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Hnědé uhlí, lignitové brikety	40,3	40,7	41,1	41,4	41,6	41,8	41,8
	Rašelina, rašelinové brikety	38,1	38,4	38,6	38,8	38,9	39,0	39,0
	Dřevěná paliva1)	30,4	31,1	31,7	32,2	32,6	33,0	33,0
	Zemědělská biomasa	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
	Biologicky nerozložitelná i rozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
	Ostatní biomasa jinde neuvedená	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
Kapalné	Topné oleje, LPG	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Biopaliva	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Biologicky rozložitelný odpad	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
	Neobnovitelný odpad	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
Plynné	Zemní plyn	51,7	51,9	52,1	52,3	52,4	52,5	52,5
	Plyn z rafinace/vodík	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, získané odpadní teplo	35,0	35,0	35,0	35,0	35,0	35,0	35,0
	Bioplyn	40,1	40,6	41,0	41,4	41,7	42,0	42,0

¹⁾ Dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty.
Poznámka k tabulce č. 1:

7. Pro výpočet úspory primární energie se použije harmonizovaná referenční hodnota účinnosti uvedená v tabulce č. 1 v této příloze vztažená k roku uvedení do provozu kogenerační jednotky. Tato harmonizovaná referenční hodnota účinnosti se použije v období deseti let od roku uvedení do provozu kogenerační jednotky. Rokem uvedení do provozu kogenerační jednotky se rozumí kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

8. Od jedenáctého roku od uvedení do provozu kogenerační jednotky se použije harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny, která se podle bodu 7 použije pro kogenerační jednotku, která je stará 10 let. Tato harmonizovaná referenční hodnota účinnosti se použije po dobu jednoho roku.

9. V případě, že kogenerační jednotka byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na její technické zhodnocení přesáhnou 50% investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se pro účel bodu 7 kalendářní rok první výroby elektřiny ve zdokonalené kogenerační jednotce za rok jejího uvedení do provozu.

10. Pokud se pro kogenerační jednotku využívá pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu η_rpal^E přímo hodnota η_ripal^E z tabulky č. 1 v této příloze. V případě společného využívání více druhů paliv se stanoví výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny jako vážený průměr vztažený na jednotlivá množství energie v palivu.
${{\eta }_{rpal}}^E={\sum _{i=1}}^n\left(Q_{pal,i}*{{\eta }_{ripal}}^E\right)/{\sum _{i=1}}^n{Q}_{pal,i}\left[\%\right],$
η_ripal^E jsou harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny uvedené v tabulce č. 1 v této příloze pro jednotlivé druhy paliva [%].
Q_pal,i jsou podíly energie v palivu jednotlivých druhů paliva spotřebovaného pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla [MWh]
kde:

11. Harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje o korekční faktor pro klimatické podmínky ∆ η_rtep^E, který je pro území České republiky stanoven ve výši + 0,7 %.

12. Korekční faktor pro klimatické podmínky se nepoužije pro kogenerační jednotky založené na palivových článcích.

13. Harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny se dále upraví v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení kogenerační jednotky pomocí korekčního faktoru napěťové úrovně připojení k_nap. Pokud kogenerační jednotka dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu k_nap přímo hodnota k_inap z tabulky č. 2 v této příloze.
Tabulka č. 2 - Korekční faktory napěťové úrovně připojení

Napětí	Hodnota korekčního faktoru napěťové úrovně připojení kinap
	Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy	Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením
> 200 kV	1,000	0,985
100-200 kV	0,985	0,965
50-100 kV	0,965	0,945
0,4-50 kV	0,945	0,925
< 0,4 kV	0,925	0,860

V případě, že kogenerační jednotka dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor napěťové úrovně připojení se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.
kde:
E_i jsou jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní [MWh]
$k_{nap}={\sum _{i=1}}^n\left(k_{inap}*E_i\right)/{\sum _{i=1}}^n{E}_i\left[-\right],$
k_inap jsou hodnoty korekčního faktoru napěťové úrovně připojení [-].

14. Výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny pro výpočet úspory primární energie v bodu 1 se stanoví podle vzorce:
${{\eta }_r}^E=\left({{\eta }_{rpal}}^E+\Delta {{\eta }_{rtep}}^E\right)*k_{nap}/100\left[-\right].$

15. Korekční faktory pro klimatické podmínky a napěťové úrovně připojení se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

16. Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla v procentech vztahující se k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 %, stanoví tabulka č. 3 v této příloze.
¹⁾ Dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty.
Poznámka k tabulce č. 3:

Palivo		Druh média
		Pára/horká voda	Přímé výfukové plyny
		ηripalV	ηripalV
Pevné	Černé uhlí	88	80
	Hnědé uhlí, lignit	86	78
	Dřevěná paliva1)	86	78
	Zemědělská biomasa	80	72
	Biologicky nerozložitelná i rozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu	80	72
	Ostatní biomasa jinde neuvedená	80	72
Kapalné	Topné oleje	89	81
	Biopaliva	89	81
	Biologicky rozložitelný odpad	80	72
	Neobnovitelný odpad	80	72
Plynné	Zemní plyn	90	82
	Plyn z rafinace/vodík	89	81
	Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	80	72
	Bioplyn	70	62

Tabulka č. 3 -Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla v procentech

kde:
${{\eta }_r}^V={\sum _{i=1}}^n\left(Q_{pal,i}*{{\eta }_{ripal}}^V\right)/\left({\sum _{i=1}}^n{Q}_{pal,i}*100\right)\left[-\right],$
Q_pal,i jsou podíly energie v palivu jednotlivých druhů paliva spotřebovaného pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla [MWh]
η_ripal^V jsou harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla uvedené v tabulce č. 3 v této příloze pro jednotlivé druhy paliva [%].
17. Výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu tepla se stanoví podle vzorce: