k vyhlášce č. 453/2012 Sb.
Způsob stanovení celkové účinnosti, množství mechanické energie a určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla
1. Celková účinnost kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek ηcelk se stanoví podle vzorce:
kde:
Esv je celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů [MWh]
EM je množství mechanické energie získané transformací energie v parní turbíně, která není dále transformována na elektřinu [MWh]
QUŽ je množství užitečného tepla [MWh]
QPAL KJ je celkové množství energie spotřebované na výrobu elektřiny, mechanické energie a užitečného tepla v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek, které tvoří spotřeba energie v palivu stanovená na základě jeho výhřevnosti a případně dodaná tepelná energie z externích zdrojů bez zahrnutí tepla vráceného kondenzátu [MWh].
2. V případě, že kogenerační jednotky nebo kogenerační jednotky a parní kondenzační turbíny využívají společnou parní sběrnici, rozdělí se celkové množství energie v palivu spotřebované ve výrobně mezi jednotlivé kogenerační jednotky nebo jednotlivé kogenerační jednotky a jednotlivé parní kondenzační turbíny v poměru podle množství páry spotřebované kogeneračními jednotkami nebo parními kondenzačními turbínami.
3. Je-li část energie paliva vstupujícího do procesu kombinované výroby elektřiny a tepla rekuperována v chemikáliích a zpětně využívána, lze ji před výpočtem celkové účinnosti odečíst od celkové spotřeby energie v palivu.
4. Množství mechanické energie EM se stanoví podle vzorce:
kde:
EM je množství mechanické energie [MWh]
MP je množství páry, které prošlo turbínou, případně částí turbíny mezi vstupem a odběrem z turbíny [t]
iVST je entalpie páry na vstupu do turbíny [MJ /kg]
iVÝST je entalpie páry na výstupu z turbíny, případně z odběru turbíny [MJ /kg].
5. Stanovená hodnota EM se použije jako vstup pro výpočet celkové účinnosti kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy.
6. V případě, že se jedná o mechanickou energii generovanou současně s výrobou užitečného tepla na parní protitlaké turbíně nebo na kogenerační části parní kondenzační odběrové turbíny, použije se tato hodnota mechanické energie jako vstup pro výpočet podle bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce.
7. Pokud je celková účinnost kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek nižší, než stanoví § 2 odst. 3, rozdělí se celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek na množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a na množství elektřiny, které z této výroby nepochází. Množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se stanoví podle následujícího vzorce:
kde:
EKVET je množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]; jestliže je vypočtená hodnota EKVET větší než celkové množství vyrobené elektřiny, použije se hodnota celkového množství vyrobené elektřiny
QUŽ je množství užitečného tepla [MWh]
CSKUT je skutečný poměr elektřiny a tepla vyjadřující poměr mezi množstvím elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a množstvím užitečného tepla při jeho nejvyšší výrobě v běžném provozu; v případě kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů se místo užitečného tepla použije užitečné teplo z obnovitelných zdrojů energie [-].
8. Skutečný poměr elektřiny a tepla CSKUT se stanoví na základě skutečně změřeného množství užitečného tepla a elektřiny vázané na výrobu užitečného tepla v období, kdy kogenerační jednotka pracuje v plném kombinovaném režimu s dodávkou pouze užitečného tepla.
9. V případě, že s ohledem na poptávku po užitečném teple nebo vlastnosti kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek není provoz při plném kombinovaném režimu s dodávkou pouze užitečného tepla možný, stanoví se skutečný poměr elektřiny a tepla CSKUT podle vzorce:
kde
Esv1 je množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů při provozním stavu s nejvyšší v běžném provozu dosažitelnou výrobou užitečného tepla QUŽ a současně při nejvyšším v běžném provozu dosažitelném příkonu energie v palivu [MWh]
Esv2 je množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů při provozním stavu vycházejícím z provozního stavu měření ESV1, kdy je zastavena dodávka užitečného tepla a příkon vstupní energie v palivu je snížen takovým způsobem, aby produkce jiného než užitečného tepla byla totožná s provozním stavem při stanovení ESV1 [MWh]
QUŽ je množství užitečného tepla při stanovení ESV1 [MWh].
10. Měření se provádí po stejnou dobu pro oba provozní stavy při venkovní teplotě do 10 °C. Pokud je to možné, je venkovní teplota stejná pro oba provozní stavy.
11. Skutečný poměr elektřiny a tepla CSKUT se stanoví k 1. lednu 2013 nebo ke dni uvedení kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy do provozu a zároveň bezprostředně po každé změně kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy, která může významně ovlivnit skutečný poměr elektřiny a tepla.
12. Pro kogenerační jednotky nebo jejich sériové sestavy, které jsou ve výstavbě nebo v prvním roce provozu a u kterých nelze získat naměřené údaje, lze použít místo hodnoty CSKUT hodnotu návrhu poměru elektřiny a tepla v plném kombinovaném režimu uvedenou výrobcem kogenerační jednotky.
13. Do 31. prosince 2013 je v případě kondenzačních odběrových turbín možné pro výpočet množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla použít poměr elektřiny a tepla stanovený následujícím způsobem:
kde
EKVET je množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]; jestliže je vypočtená hodnota EKVET větší než celkové množství vyrobené elektřiny, použije se hodnota celkového množství vyrobené elektřiny
Quž je množství užitečného tepla [MWh]
yko je směrné číslo, jehož hodnoty jsou stanoveny v tabulce č. 1 v této příloze
Tabulka č. 1 - Hodnoty směrného čísla yko
| tr | P1 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | |
| >=5 | 0,230 | 0,255 | 0,280 | 0,320 | 0,380 | 0,430 | 0,480 | 0,500 |
| (0,230) | (0,255) | (0,280) | (0,320) | (0,380) | (0,430) | (0,480) | (0,500) | |
| 3 | 0,220 | 0,245 | 0,270 | 0,310 | 0,360 | 0,415 | 0,465 | 0,485 |
| (0,225) | (0,250) | (0,275) | (0,315) | (0,365) | (0,420) | (0,475) | (0,495) | |
| 1 | 0,210 | 0,235 | 0,260 | 0,295 | 0,350 | 0,400 | 0,450 | 0,465 |
| (0,220) | (0,245) | (0,270) | (0,305 | (0,360) | (0,410) | (0,465) | (0,480) | |
| 0 | 0,200 | 0,233 | 0,255 | 0,285 | 0,340 | 0,395 | 0,440 | 0,455 |
| (0,215) | (0,240) | (0,270) | (0,300) | (0,355) | (0,410) | (0,460) | (0,480) | |
| -1 | 0,195 | 0,220 | 0,250 | 0,280 | 0,335 | 0,385 | 0,435 | 0,455 |
| (0,210) | (0,235) | (0,265) | (0,295) | (0,350) | (0,400) | (0,460) | (0,470) | |
| -3 | 0,185 | 0,210 | 0,230 | 0,265 | 0,325 | 0,370 | 0,420 | 0,435 |
| (0,205) | (0,230) | (0,260) | (0,287) | (0,345) | (0,395) | (0,450) | (0,465) | |
| -5 | 0,175 | 0,200 | 0,225 | 0,250 | 0,310 | 0,355 | 0,400 | 0,410 |
| (0,200) | (0,225) | (0,255) | (0,280) | (0,335) | (0,385) | (0,440) | (0,450) | |
| -7 | 0,160 | 0,185 | 0,215 | 0,235 | 0,295 | 0,340 | 0,384 | 0,400 |
| (0,190) | (0,215) | (0,250) | (0,270) | (0,330) | (0,375) | (0,432) | (0,440) | |
Poznámky k tabulce č. 1:
P1 - je vstupní tlak [MPa]
tr - je průměrná teplota ovzduší ve vykazovaném období [°C]
Hodnoty yko jsou stanoveny pro parametry tepelné sítě 150/70 °C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50°C.
XP je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2 v této příloze.
Tabulka č. 2 - Hodnoty součinitele vlivu zatížení parní turbíny Xp
| Zatížení (%) | 100 | 80 | 60 | 40 | 20 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Xp | 1,00 | 0,98 | 0,95 | 0,90 | 0,75 | 0,6 |
14. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů se pro výpočet podle předcházejících bodů místo užitečného tepla použije užitečné teplo z obnovitelných zdrojů energie.