k vyhlášce č. 453/2012 Sb.
Způsob určení poměrné úspory primární energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla

1. Výše úspory primární energie UPE při kombinované výrobě elektřiny a tepla se vypočte podle vzorce:
$UPE=1-1/{{\eta }_q}^T/{{\eta }_r}^V+{{\eta }_e}^T/{{\eta }_r}^E*100\%$
přičemž dílčí účinnosti výroby tepla η_q^T a elektřiny η_e^T se stanoví podle vzorců:
${{\eta }_q}^T=Q_{UŽ}/Q_{PALKVET}-$
${{\eta }_e}^T=E_{KVET}/Q_{PAL\hspace{0.17em}KVET}-,$
kde:
η_q^T je účinnost dodávky tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla definovaná jako množství užitečného tepla vyrobeného v kogenerační jednotce nebo jejich sériové sestavě dělené spotřebou energie v palivu použitém v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla [-]
η_e^T je elektrická účinnost kombinované výroby elektřiny a tepla definovaná jako množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo jejich sériové sestavě vázané na dodávku užitečného tepla dělené spotřebou energie v palivu použitém v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla; elektřina z kombinované výroby elektřiny a tepla může být pro výpočet navýšena o množství mechanické energie stanovené podle bodu 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce [-]
η_r^V je výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu tepla [-]
η_r^E je výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny [-]
E_KVET je množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]
Q_UŽ je množství užitečného tepla [MWh]
Q_{PAL KVET} je spotřeba energie v palivu použitém v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh].

2. Spotřeba energie v palivu na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla Q_{PAL KVET} se stanoví ze vzorce:
$Q_{PALKVET}=Q_{PALKJ}-Q_{PALNEKVET}MWh,$
kde:
Q_{PAL KJ} je celkové množství energie spotřebované na výrobu elektřiny, mechanické energie a užitečného tepla v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek, které tvoří spotřeba energie v palivu stanovená na základě jeho výhřevnosti a případně dodaná tepelná energie z externích zdrojů bez zahrnutí tepla vráceného kondenzátu [MWh]
Q_{PAL NEKVET} je spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny nepocházející z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh].

3. Hodnota Q_{PAL NEKVET} se stanoví ze vztahu:
$Q_{PALNEKVET}=E_{NEKVET}/{\eta }_{ENEKVET}MWh,$
kde:
E_NEKVET je elektřina nepocházející z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]
η_{E NEKVET} je specifická účinnost výroby elektřiny nepocházející z kombinované výroby elektřiny a tepla na daném zařízení [-]
$E_{NEKVET}=E_{sv}-E_{KVET}MWh,$
kde:
E_sv je celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů [MWh].

4. Hodnota η_{E NEKVET}

a) se stanoví pro zařízení kombinované výroby podle § 2 odst. 1 písm. b) a d) až k) na základě provozních údajů kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek za vykazované období podle vzorce:
${\eta }_{ENEKVET}=E_{sv}/Q_{PALKJ}-,$
kde:
E_sv je celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek měřené na svorkách generátorů [MWh]
Q_{PAL KJ} je celkové množství energie spotřebované na výrobu elektřiny, mechanické energie a užitečného tepla v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek, které tvoří spotřeba energie v palivu stanovená na základě jeho výhřevnosti a případně dodaná tepelná energie z externích zdrojů bez zahrnutí tepla vráceného kondenzátu [MWh],

b) se stanoví pro zařízení kombinované výroby podle § 2 odst. 1 písm. a) a c) na základě provozních údajů kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek pracující při nejvýše dosažitelném elektrickém výkonu v obvyklém provozu a současně provozované bez dodávky užitečného tepla v plně kondenzačním režimu provozu při venkovní teplotě nižší než 10 °C podle vzorce uvedeného v písmeni a),

c) se v případě, že byla kogenerační jednotka nebo sériová sestava kogeneračních jednotek podle § 2 odst. 1 písm. a) a c) ve vykazovaném období zapojena do poskytování podpůrných služeb podle jiného právního předpisu²⁾, stanoví podle vzorce:
${\eta }_{ENEKVET}=E_{sv}-E_{KVET}/Q_{PALKJ}-s_{PAL}*Q_{UŽ}+E_{KVET}/{\eta }_m*{\eta }_g-,$
kde:
E_sv je celkové množství elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce nebo jejich sériové sestavě měřené na svorkách generátorů [MWh]
E_KVET je množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla [MWh]
Q_{PAL KJ} je celkové množství energie spotřebované na výrobu elektřiny, mechanické energie a užitečného tepla v kogenerační jednotce nebo sériové sestavě kogeneračních jednotek, které tvoří spotřeba energie v palivu stanovená na základě jeho výhřevnosti a případně dodaná tepelná energie z externích zdrojů bez zahrnutí tepla vráceného kondenzátu [MWh]
Q_UŽ je množství užitečného tepla [MWh]
S_PAL je měrná spotřeba energie v palivu na výrobu tepla [MWh /MWh]
η_m je mechanická účinnost turbíny [-]
η_g je účinnost generátoru [-].
V případě, že výrobce neprokáže, že dosahuje vyšší účinnosti, použije se pro mechanickou účinnost turbíny hodnota 0,99 a pro účinnost generátoru hodnota 0,98.

5. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů se pro výpočet podle předcházejících bodů místo užitečného tepla použije užitečné teplo z obnovitelných zdrojů energie.

6. Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v procentech vztahující se k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % stanoví tabulka č. 1 v této příloze.
Tabulka č. 1 - Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v procentech

Palivo		Kogenerační jednotka uvedená do provozu do konce roku
		2001 a dříve	2002	2003	2004	2005	2006-2011	2012-2015
		ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE
Pevné	Černé uhlí/koks	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Hnědé uhlí, lignitové brikety	40,3	40,7	41,1	41,4	41,6	41,8	41,8
	Rašelina, rašelinové brikety	38,1	38,4	38,6	38,8	38,9	39,0	39,0
	Dřevěná paliva1)	30,4	31,1	31,7	32,2	32,6	33,0	33,0
	Zemědělská biomasa	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
	Biologicky nerozložitelná i rozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
	Ostatní biomasa jinde neuvedená	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
Kapalné	Topné oleje, LPG	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Biopaliva	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Biologicky rozložitelný odpad	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
	Neobnovitelný odpad	23,1	23,5	24,0	24,4	24,7	25,0	25,0
Plynné	Zemní plyn	51,7	51,9	52,1	52,3	52,4	52,5	52,5
	Plyn z rafinace/vodík	42,7	43,1	43,5	43,8	44,0	44,2	44,2
	Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, získané odpadní teplo	35,0	35,0	35,0	35,0	35,0	35,0	35,0
	Bioplyn	40,1	40,6	41,0	41,4	41,7	42,0	42,0

Poznámka k tabulce č. 1:
¹⁾ Dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty.

7. Pro výpočet úspory primární energie se použije harmonizovaná referenční hodnota účinnosti uvedená v tabulce č. 1 v této příloze vztažená k roku uvedení do provozu kogenerační jednotky. Tato harmonizovaná referenční hodnota účinnosti se použije v období deseti let od roku uvedení do provozu kogenerační jednotky. Rokem uvedení do provozu kogenerační jednotky se rozumí kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

8. Od jedenáctého roku od uvedení do provozu kogenerační jednotky se použije harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny, která se podle bodu 7 použije pro kogenerační jednotku, která je stará 10 let. Tato harmonizovaná referenční hodnota účinnosti se použije po dobu jednoho roku.

9. V případě, že kogenerační jednotka byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na její technické zhodnocení přesáhnou 50% investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se pro účel bodu 7 kalendářní rok první výroby elektřiny ve zdokonalené kogenerační jednotce za rok jejího uvedení do provozu.

10. Pokud se pro kogenerační jednotku využívá pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu η_rpal^E přímo hodnota η_ripal^E z tabulky č. 1 v této příloze. V případě společného využívání více druhů paliv se stanoví výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny jako vážený průměr vztažený na jednotlivá množství energie v palivu.
${{\eta }_{rpal}}^E={\sum _{i=1}}^n{Q}_{pal,i}*{{\eta }_{ripal}}^E/{\sum _{i=1}}^n{Q}_{pal,i}\%,$
kde:
Q_pal,i jsou podíly energie v palivu jednotlivých druhů paliva spotřebovaného pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla [MWh]
η_ripal^E jsou harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny uvedené v tabulce č. 1 v této příloze pro jednotlivé druhy paliva [%].

11. Harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje o korekční faktor pro klimatické podmínky ∆ η_rtep^E, který je pro území České republiky stanoven ve výši + 0,7 %.

12. Korekční faktor pro klimatické podmínky se nepoužije pro kogenerační jednotky založené na palivových článcích.

13. Harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny se dále upraví v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení kogenerační jednotky pomocí korekčního faktoru napěťové úrovně připojení k_nap. Pokud kogenerační jednotka dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu k_nap přímo hodnota k_inap z tabulky č. 2 v této příloze.
Tabulka č. 2 - Korekční faktory napěťové úrovně připojení

Napětí	Hodnota korekčního faktoru napěťové úrovně připojení kinap
	Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy	Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením
> 200 kV	1,000	0,985
100-200 kV	0,985	0,965
50-100 kV	0,965	0,945
0,4-50 kV	0,945	0,925
< 0,4 kV	0,925	0,860

V případě, že kogenerační jednotka dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor napěťové úrovně připojení se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.
$k_{nap}={\sum _{i=1}}^n{k}_{inap}*E_i/{\sum _{i=1}}^n{E}_i-,$
kde:
E_i jsou jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní [MWh]
k_inap jsou hodnoty korekčního faktoru napěťové úrovně připojení [-].

14. Výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny pro výpočet úspory primární energie v bodu 1 se stanoví podle vzorce:
${{\eta }_r}^E={{\eta }_{rpal}}^E+\Delta {{\eta }_{rtep}}^E*k_{nap}/100-.$

15. Korekční faktory pro klimatické podmínky a napěťové úrovně připojení se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

16. Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla v procentech vztahující se k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 %, stanoví tabulka č. 3 v této příloze.
Tabulka č. 3 -Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla v procentech

Palivo		Druh média
		Pára/horká voda	Přímé výfukové plyny
		ηripalV	ηripalV
Pevné	Černé uhlí	88	80
	Hnědé uhlí, lignit	86	78
	Dřevěná paliva1)	86	78
	Zemědělská biomasa	80	72
	Biologicky nerozložitelná i rozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu	80	72
	Ostatní biomasa jinde neuvedená	80	72
Kapalné	Topné oleje	89	81
	Biopaliva	89	81
	Biologicky rozložitelný odpad	80	72
	Neobnovitelný odpad	80	72
Plynné	Zemní plyn	90	82
	Plyn z rafinace/vodík	89	81
	Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	80	72
	Bioplyn	70	62

Poznámka k tabulce č. 3:
¹⁾ Dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty.

17. Výsledná harmonizovaná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu tepla se stanoví podle vzorce:
${{\eta }_r}^V={\sum _{i=1}}^n{Q}_{pal,i}*{{\eta }_{ripal}}^V/{\sum _{i=1}}^n{Q}_{pal,i}*100-,$
kde:
Q_pal,i jsou podíly energie v palivu jednotlivých druhů paliva spotřebovaného pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla [MWh]
η_ripal^V jsou harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla uvedené v tabulce č. 3 v této příloze pro jednotlivé druhy paliva [%].