(1) Právo na peněžitou pomoc má

a) oběť, které bylo v důsledku trestného činu na ní spáchaného ublíženo na zdraví,

b) oběť, které byla v důsledku trestného činu na ní spáchaného způsobena těžká újma na zdraví,

c) osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, druhem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu,

d) oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti na ní spáchaného a dítě, na kterém byl spáchán trestný čin týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), kterým vznikla nemajetková újma.