SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

OSOBNÍ SPIS, SLUŽEBNÍ PRŮKAZ, SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ A STÍŽNOST STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
Služební hodnocení
Stížnost

ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽBY
Účastníci řízení a rozhodující orgány

PŘECHOD VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU

SYSTEMIZACE PRACOVNÍCH MÍST A POSTAVENÍ NÁMĚSTKA ČLENA VLÁDY

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK

VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ

POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Informační systém o státní službě

Úkony státních zaměstnanců, doručování státním zaměstnancům a uzavírání dohod

(1) O služebním poměru státního zaměstnance se vede osobní spis, který smí obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnocení státního zaměstnance.

(2) Obsahem osobního spisu jsou i osobní údaje státního zaměstnance, které ho identifikují, a údaje o jeho osobním stavu, způsobilosti k výkonu služby, bezúhonnosti a dosaženém vzdělání, jež jsou potřebné pro služební poměr, zabezpečení řádného výkonu služby a uplatnění práv a povinností státního zaměstnance ve služebním poměru.

(3) Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu orgánu změnu v osobních údajích obsažených v osobním spisu do 8 dnů ode dne, kdy k ní došlo nebo kdy se o ní dozvěděl.

(4) Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet do osobního spisu, jakož i právo na pořízení opisu osobního spisu má Úřad vlády, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajská služba.

(5) Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního úřadu z něho požadovat opisy listin.

(6) Služební úřad uchovává osobní spis po dobu 50 let následujících po roce, kdy byl spis uzavřen.

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul státního zaměstnance,

a) fotografii státního zaměstnance,

(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vystaví státnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že jeho držitel je státním zaměstnancem. Služební průkaz obsahuje

c) evidenční číslo státního zaměstnance,

d) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu,

f) datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu,

e) číslo služebního průkazu,

g) jiné údaje, stanoví-li tak jiný právní předpis.

(2) Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při výkonu služby nebo v souvislosti s ním.

(1) Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení.

(2) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení představeného zahrnuje také hodnocení výkonu služby z hlediska organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.

d) plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo

(3) Hodnoticí kritérium je klasifikováno jako

e) plněné nedostatečně.

b) plněné nad rámec nároků na ně kladených,

c) plněné v rámci nároků na ně kladených,

a) plněné vysoko nad rámec nároků na ně kladených,

c) dobré výsledky,

(4) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě

e) nevyhovující výsledky.

d) dostačující výsledky, nebo

b) velmi dobré výsledky,

a) vynikající výsledky,

(5) Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance.

(6) První služební hodnocení se provede nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, ne však dříve než po 60 odsloužených dnech.

(7) Služební hodnocení se dále provede podle potřeby za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.

(9) Obsahuje-li služební hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků, další služební hodnocení se provede vždy po uplynutí 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.

(8) Služební hodnocení se dále provede na požádání státního zaměstnance za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením. Na požádání státního zaměstnance lze služební hodnocení provést pouze jednou ročně.

(11) Služební orgán může služebním předpisem stanovit podrobnosti provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců. Služební orgán může služebním předpisem stanovit, že se ve služebním úřadu provádí pravidelné služební hodnocení všech státních zaměstnanců.

(10) Služební hodnocení se dále provede, přechází-li státní zaměstnanec na jiný služební úřad; toto služební hodnocení neobsahuje závěr o tom, jaké státní zaměstnanec dosahoval ve službě výsledky, ani stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance a zašle se novému služebnímu orgánu státního zaměstnance.

(13) Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením seznámen.

(12) Za odsloužený se považuje den, v němž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou část své směny. Části směn odsloužené v různých dnech se nesčítají.

(14) Vláda stanoví nařízením hodnoticí kritéria, na základě kterých je státní zaměstnanec v rámci služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení.

(1) Služební hodnocení státního zaměstnance provede bezprostředně nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, provede pověřený člen vlády v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem. Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, provede příslušný člen vlády v součinnosti se státním tajemníkem. V ostatních případech provede služební hodnocení vedoucího služebního úřadu nadřízený služební orgán.

(3) Služební hodnocení státního tajemníka provede nejvyšší státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.

(4) Služební hodnocení vrchního ředitele sekce provede státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.

(5) Služební hodnocení personálního ředitele sekce pro státní službu provede nejvyšší státní tajemník.

(6) Služební hodnocení nejvyššího státního tajemníka provede předseda vlády.

(1) Státní zaměstnanec může podat proti služebnímu hodnocení námitky do 15 dnů ode dne seznámení se služebním hodnocením. Námitky se podávají písemně služebnímu orgánu, musí z nich být zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením a návrh způsobu úpravy služebního hodnocení.

(2) Služební orgán vyřídí podané námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim zcela nebo zčásti vyhoví a služební hodnocení upraví, nebo je zamítne. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením nebo návrh způsobu úpravy služebního hodnocení, služební orgán zamítne jako nedůvodné. Proti upravenému služebnímu hodnocení nelze podat další námitky.

(3) Námitky proti služebnímu hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce a personálního ředitele sekce pro státní službu vyřizuje služební komise postupem podle odstavce 2.

(1) Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), písemnou stížnost služebnímu orgánu. Stížnost ve věci služebního posudku a potvrzení o službě může podat také bývalý státní zaměstnanec; při jejím vyřízení se postupuje podle odstavců 2 až 8 obdobně.

(2) Stížnost státního zaměstnance musí být podána nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se státní zaměstnanec dozvěděl, že došlo ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti, nejpozději však do 12 měsíců ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.

(3) Stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejího obsahu představený, který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen, nebo služební orgán, není-li dále stanoveno jinak. Stížnost bývalého státního zaměstnance vyřizuje služební orgán nadřízený služebnímu orgánu, který bývalému státnímu zaměstnanci vydal služební posudek nebo potvrzení o službě.

(4) Stížnost státního zaměstnance nesmí vyřizovat představený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému směřuje.

(5) Stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje nadřízený služební orgán.

(7) Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději do 60 dnů od jejího doručení. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

(6) Ten, kdo vyřizuje stížnost vůči státnímu zaměstnanci, musí o jejím podání a o výsledku jejího vyřízení vyrozumět státního zaměstnance a jeho služební orgán.

(8) Má-li státní zaměstnanec za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízeného představeného, služební orgán nebo nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. O přešetření způsobu vyřízení stížnosti lze požádat pouze jednou, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyřízení stížnosti.

(9) Opožděně podanou stížností nebo opožděně podanou nebo opakovanou žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti se představený nebo služební orgán nezabývá a státního zaměstnance o tom písemně vyrozumí.

a) přijetí do služebního poměru,

c) jmenování na služební místo představeného,

b) zařazení na služební místo,

(1) Ustanovení o řízení ve věcech služby se vztahují na rozhodování o

f) skončení služebního poměru,

4. výkonu jiné výdělečné činnosti než služby,

3. členství v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost,

2. zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna,

1. kratší služební doby,

i) zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111.

h) náhradě nákladů podle § 110,

d) odměňování,

e) změně služebního poměru,

g) povolení

(2) Ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu o správním řízení se nevztahují na

c) zastupování státního zaměstnance nebo představeného,

b) vyslání na služební cestu,

a) jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto služebního místa, pokud spadá do působnosti vlády,

p) poskytnutí odbytného,

2. zařazení státního zaměstnance do vyššího platového stupně v důsledku dosažení délky započitatelné praxe stanovené pro vyšší platový stupeň,

1. změna výše platového tarifu v důsledku změny výše platových tarifů stanovených nařízením vlády, nebo

d) zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost,

e) povolení změny rozvržení služební doby a pružného rozvržení služební doby,

f) nařízení služební pohotovosti, služby přesčas nebo ve dnech pracovního klidu,

g) povolení služebního volna,

h) čerpání dovolené a dodatkové dovolené,

i) prohlubování vzdělání,

j) provádění služebního hodnocení státního zaměstnance a vyřizování námitek proti služebnímu hodnocení,

k) stanovení platu, je-li předmětem

l) poskytnutí odměny,

m) výběrové řízení a jmenování a odvolání člena výběrové komise,

n) nařízení výkonu služby z jiného místa,

o) jmenování a odvolání člena zkušební komise,

u) přiznávání a odebírání služebního označení.

t) zrušení zařazení, převedení nebo jmenování služebním orgánem v osvědčovací době,

s) zrušení služebního poměru služebním orgánem ve zkušební době,

r) uložení písemného napomenutí a písemné výtky,

q) přeložení a změna platu v důsledku přeložení,

c) bývalý státní zaměstnanec.

b) státní zaměstnanec, nebo

a) žadatel o přijetí do služebního poměru,

(1) Ve věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný služební orgán.

(2) O nároku státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu a o nároku služebního úřadu vůči státnímu zaměstnanci rozhoduje služební orgán služebního úřadu, ve kterém byl v době vzniku nároku státní zaměstnanec zařazen. Pro rozhodování o nároku bývalého státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu, ve kterém byl zařazen, nebo o nároku služebního úřadu vůči bývalému státnímu zaměstnanci se použije věta první obdobně.

(3) Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem.

a) nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu řediteli sekce pro státní službu a ve věcech, v nichž rozhodl nejvyšší státní tajemník,

(4) Nadřízeným služebním orgánem je

b) vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,

c) státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného ministerstvu.

(1) Zřizuje se služební komise. Služební komise rozhoduje o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. c) a § 60 odst. 2 nebo o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. b) nebo c), jde-li o vedoucího služebního úřadu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce nebo personálního ředitele sekce pro státní službu. Proti rozhodnutí služební komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech, v nichž rozhodla služební komise, je služební komise.

(2) Služební komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu.

c) nevykonává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.

(3) Členem služební komise může být jmenována fyzická osoba, která

a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a), c) a d),

b) má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a

(4) Alespoň 1 člen služební komise, který je jmenován vládou bez návrhu, musí mít vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva.

(5) Členové služební komise jsou jmenováni na funkční období 7 let. Nikdo nemůže být členem služební komise jmenován více než dvakrát za sebou.

(6) Členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. Vláda člena služební komise odvolá, pokud člen služební komise přestane splňovat podmínky podle odstavce 3 nebo pokud o odvolání požádá.

(7) Služební komise přijímá usnesení většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy nebo předsedajícího. Člen služební komise se nesmí zdržet hlasování. Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeni státní zaměstnanci vykonávající službu v Úřadu vlády, kteří nejsou členy služební komise; přitom jsou podřízeni pouze služební komisi.

(8) Výkon působnosti služební komise odborně, organizačně, finančně a materiálně zabezpečuje Úřad vlády. Služební komise se pro tyto účely považuje za organizační jednotku Úřadu vlády. Za výkon funkce člena služební komise náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště člena služební komise se považuje jeho bydliště.

(1) Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.

b) se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud výkon členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo kratší služební doba brání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.

(2) Služební orgán může na žádost státního zaměstnance nebo z moci úřední vydat nové rozhodnutí, kterým zruší rozhodnutí o povolení členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, rozhodnutí o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo rozhodnutí o povolení kratší služební doby, zkrátí dobu, na kterou je státnímu zaměstnanci povoleno členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, povolen výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolena kratší služební doba, anebo změní rozsah povolení členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolení kratší služební doby, jestliže

a) pominuly důvody vydání rozhodnutí,

(1) Odvolacím orgánem je nadřízený služební orgán.

(2) Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 110.

(4) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného, o skončení služebního poměru nebo o přiznání, zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku, lze přezkoumat i služební hodnocení, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že služební hodnocení je v rozporu s právními předpisy, po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání se provede nové služební hodnocení; původní služební hodnocení, ke kterému se nepřihlíží, se vyřadí z osobního spisu státního zaměstnance.

(3) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(5) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i písemné napomenutí, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že je písemné napomenutí v rozporu s právními předpisy, vyřadí se po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání z osobního spisu státního zaměstnance a nepřihlíží se k němu.

(1) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením nebo splynutím s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru v plném rozsahu na přejímající služební úřad.

(2) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká rozdělením, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru na služební úřady nově vzniklé.

(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády. Náměstek člena vlády zastupuje člena vlády v rozsahu stanoveném členem vlády ve vztahu k působnosti služebního úřadu nebo úkolům svěřeným členovi vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.

(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení.

(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, je zařazen v Úřadu vlády.

c) dočasné neschopnosti k výkonu služby

a) zproštění výkonu služby,

b) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

a) doplatku k platu v souvislosti s přeložením státního zaměstnance,

b) zproštění výkonu služby,

c) snížení platu při převedení státního zaměstnance na jiné služební místo,

d) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

e) peněžitého plnění podle § 73a odst. 2,

f) odbytného,

g) poskytování platu ve snížené výši po dobu dočasné pracovní neschopnosti

(1) Platem státního zaměstnance se pro účely
rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny.

(2) Platem státního zaměstnance se pro účely odbytného, na které státnímu zaměstnanci vznikl nárok v souvislosti se skončením služebního poměru marným uplynutím doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, jejíž běh pokračoval zánikem převedení nebo zařazení státního zaměstnance na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě v osvědčovací době podle § 62 odst. 4, rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny před zařazením mimo výkon služby z organizačních důvodů podle § 62 odst. 1.

(1) Pro ohrožení nemocí z povolání se použije § 347 odst. 1 zákoníku práce.

(2) Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce.

(3) Karanténou se rozumějí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání státnímu zaměstnanci ve výkonu služby, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.

(4) Za osamělou se považuje osoba, která nežije v manželství, partnerství, nebo registrovaném partnerství, anebo osoba osamělá z jiného vážného důvodu, a to nežije-li s druhem nebo družkou.

(5) Pro doby, které se považují za výkon služby, se použije tento zákon a § 348 odst. 1 zákoníku práce.

(6) Pro přechod a zánik peněžitých práv po smrti státního zaměstnance se použije § 328 zákoníku práce.

(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc.

(2) Je-li vážně ohrožen řádný výkon působnosti služebního úřadu, může služební orgán obsadit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, a to s trváním do doby, než bude toto místo obsazeno státním zaměstnancem postupem podle § 24 odst. 1 nebo 5, nejdéle však na 6 měsíců.

(3) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjedná zkušební doba v délce 6 měsíců. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž v průběhu zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.

(4) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle části deváté.

(5) Zaměstnanci uvedenému v odstavcích 1 a 2 se na jeho žádost umožní vykonat na náklady služebního úřadu obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a to včetně jednoho jejich opakování. Vykonání úřednické zkoušky se považuje za výkon práce.

(6) Ustanovení o adaptačním procesu a o vzdělávání státních zaměstnanců se pro zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 použijí obdobně.

(7) Ke zvýšení kvalifikace zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 na náklady služebního úřadu včetně pracovního volna k tomuto zvýšení je třeba uzavření kvalifikační dohody.

(1) Zřizuje se informační systém o státní službě jako informační systém veřejné správy, jehož účelem je vedení údajů nezbytných pro správu organizačních věcí služby a služebních vztahů v rámci služebních úřadů i mezi nimi a činění některých úkonů podle tohoto zákona.

(3) Součástí informačního systému o státní službě je rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních míst, portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku, evidence uskutečněných úřednických zkoušek a evidence systemizace a organizační struktury.

(2) Správcem informačního systému o státní službě je Úřad vlády.

i) služební označení,

j) den vzniku služebního poměru,

k) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,

m) obor služby,

l) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

n) služební působiště,

o) údaj o výsledku úřednické zkoušky,

1. § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce,

8. přerušení výkonu služby,

7. povolení kratší služební doby,

6. vyslání k výkonu služby do mezinárodní organizace a zařazení po jeho ukončení,

5. vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,

4. zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,

3. převedení na jiné služební místo,

2. přeložení,

1. jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj nebo o skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,

v) údaj o vyplaceném odbytném podle § 74a.

u) den skončení služebního poměru a jeho důvod,

t) údaj o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu,

s) údaj o zastupování,

r) platové zařazení,

q) údaj o překážce ve službě na straně státního zaměstnance podle

p) údaje o změnách služebního poměru v členění na údaj o

3. § 104 odst. 4,

2. § 104 odst. 3,

(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech obsahuje údaje o státním zaměstnanci, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) číslo služebního průkazu,

g) evidenční číslo státního zaměstnance,

h) adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená státním zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

f) evidenční číslo zaměstnance,

(3) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, kterými jsou

(2) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, jímž je obsazeno služební místo, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) evidenční číslo zaměstnance,

g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

h) den vzniku pracovního poměru,

i) den obsazení služebního místa v pracovním poměru na dobu určitou a doba jeho trvání,

j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

k) obor služby,

l) služební působiště,

m) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,

n) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,

o) platové zařazení,

p) údaj o uzavření kvalifikační dohody,

q) den skončení pracovního poměru na služebním místě.

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

h) den vzniku pracovního poměru,

i) údaj o tom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě pracovního poměru na dobu určitou rovněž doba jeho trvání,

j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, pracovní místo a činnosti, jejichž výkon se na pracovním místě požaduje,

k) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,

l) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,

m) zařazení podle katalogu prací ve veřejných službách a správě,

n) údaj o uzavření kvalifikační dohody,

o) den skončení pracovního poměru.

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,

g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,

h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa, na kterou se žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží k žádosti.

a) datum konání obecné části úřednické zkoušky, zvláštní části úřednické zkoušky nebo datum vystavení osvědčení o jejich rovnocennosti,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,

(6) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené úřednické zkoušce, kterými jsou

(5) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku obsahuje termín, místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam zkušebních otázek pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam zkušebních okruhů pro zvláštní část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy pro zvláštní část úřednické zkoušky, učební text pro obecnou část úřednické zkoušky, učební texty pro zvláštní část úřednické zkoušky a může obsahovat další údaje.

(4) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném služebním místě, kterými jsou

f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která nevykonala úspěšně úřednickou zkoušku.

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která vykonala úspěšně úřednickou zkoušku,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku,

a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo systemizováno,

b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,

c) místě výkonu služby na obsazovaném služebním místě,

d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,

e) platová třída obsazovaného služebního místa,

f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místě,

(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil; údaj podle § 181 odst. 2 a 3 je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému členu vlády, vedoucímu Úřadu vlády nebo vedoucímu služebního úřadu, popřípadě tomu, koho zmocnil. Údaj uvedený v § 181 odst. 1 písm. a), e), g) až i), l) a v) a v § 181 odst. 2 písm. a), e) až g) a j) je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu v každém služebním úřadu, popřípadě tomu, koho k tomu zmocnil.

(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit státním zaměstnancem zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu zaměstnanci zařazenému mimo výkon služby.

(5) Evidence systemizace a organizační struktury je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.

(6) Údaje do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních míst a evidence systemizace a organizační struktury zapisuje příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil. Údaje do portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických zkoušek zapisuje ten, kdo zabezpečuje provedení úřednické zkoušky.

(7) Údaje uvedené v § 181 odst. 1 až 3 jsou vedeny v rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance, pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo, nebo pracovního poměru zaměstnance, jehož se týká, a po dobu 10 let ode dne jeho skončení. Údaje uvedené v § 181 odst. 6 jsou v evidenci uskutečněných úřednických zkoušek vedeny po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence uskutečněných úřednických zkoušek.

(1) Státní zaměstnanec může činit úkon vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu podle tohoto zákona také prostřednictvím elektronického nástroje, umožňuje-li to služební orgán nebo jiný příslušný orgán.

(2) Úkon učiněný státním zaměstnancem vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro právní jednání učiněné zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5.

(1) Nedoručuje-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán státnímu zaměstnanci písemnost na místě, doručuje ji prostřednictvím elektronického nástroje, a není-li to možné, prostřednictvím datové schránky.

(2) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 1, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, na kterou mu může služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručovat písemnosti.

(3) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 2, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, která byla státnímu zaměstnanci zřízena služebním úřadem.

(4) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavců 1 až 3, doručuje písemnost způsobem stanoveným správním řádem.

(6) Využití elektronického nástroje a adresy elektronické pošty podle odstavce 3 k doručování písemnosti státnímu zaměstnanci je možné tehdy, je-li do nich státnímu zaměstnanci umožněn dálkový přístup.

(5) Doručení podle odstavců 1 až 3 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně i pro doručování zaměstnanci v pracovním poměru vykonávajícímu činnosti podle § 5.

(9) Státní zaměstnanec může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Věta první se nepoužije v případě písemnosti ve výběrovém řízení.

(8) Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí pro doručování písemnosti ve výběrovém řízení podle § 24 odst. 12. Věta první a část věty druhé před středníkem se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.

(7) Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického nástroje se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího dodání do elektronického nástroje, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

4. datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a

3. identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti a

b) uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.

a) vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje

2. identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání nebo odeslal písemnost,

1. identifikaci úkonu, právního jednání nebo písemnosti,