1. V § 1 odst. 2 se za slovo „titulů“ vkládají slova „včetně zřizování exekutorského zástavního práva“.

2. V § 33 odst. 3 se slova „a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů“ nahrazují slovy „, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu“.

3. V § 33a odst. 1, § 33b, 33c, § 33d odst. 1, § 33e a v § 33f se slova „prostřednictvím Komory“ zrušují.

4. V § 34 odstavec 5 zní:
„(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.“.

5. V § 36 odstavec 2 zní:
„(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.“.

6. § 42 zní:
㤠42
(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.“.

7. V § 46 odst. 8 se věta poslední zrušuje.

8. V § 49 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

9. V § 55 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.“.

10. V § 58 odst. 2 větě třetí se čárka za slovy „správou nemovité věci“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech“ se zrušují.

11. V § 58 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta „Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze provést pouze tehdy, nepostačuje-li k uhrazení vymáhané peněžité pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu.“.

12. V § 59 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).

13. § 69a se zrušuje.

14. V části první se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
(1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný.
(2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.
(3) S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva se povinnému nezasílá výzva podle § 46 odst. 6. Vyrozumění o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva obsahuje namísto poučení podle § 37 odst. 3 a 4 a § 54 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35b odst. 1 písm. h), § 37 odst. 3 až 5, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 47 odst. 5, § 50, 54, 58 až 73 se nepoužijí.
(4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze podat.
(5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.
(6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.
(8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze oprávněnému.
(9) Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva.
(10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.
(11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.
(12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.“.
Dosavadní hlavy V až XIV se označují jako hlavy VI až XV.

15. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:
㤠89a
(1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.
(2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.“.

16. V § 131 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování o nákladech v případech podle § 89a,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).