4. Jak sami navrhovatelé uvádějí, jsou si vědomi skutečnosti, že derogační zásah Ústavního soudu má být mezním řešením, ultima ratio, k němuž lze přistoupit až poté, co nedojde k nápravě standardní legislativní cestou (srov. např. v návrhu citované usnesení sp. zn. Pl. ÚS 9/13 ze dne 12. 11. 2013, všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou rovněž dostupná na http://nalus.usoud.cz), nicméně dle navrhovatelů byly v daném případě veškeré snahy a podněty k příslušnému Ministerstvu spravedlnosti bezvýsledné („reálně se nic neděje“), a proto „by v případě zásahu Ústavního soudu nešlo o přehnaný aktivismus“. V této nečinnosti ministerstva, kdy za celé období nedošlo k navýšení sazeb odměn znalců stanovených v napadeném ustanovení, které tak i nadále zůstávají nastaveny „v extrémně nepřiměřené výši“, pak navrhovatelé spatřují „výrazné popření základních práv znalců“, a to konkrétně práva podnikat zaručeného čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) - viz I. A., dále porušení zákazu nucených prací nebo služeb zakotveného v čl. 9 odst. 1 Listiny - viz I. B. a rovněž i porušení principu rovnosti v právech (čl. 1 Listiny) - viz I. C.