50/2015 Sb. — Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády

ČÁST 1

HLAVA 1

§ 1

Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie (dále jen „předpis Evropské unie“)¹) některé podmínky poskytování přímých plateb zemědělcům, kterými jsou

a) jednotná platba na plochu zemědělské půdy,

b) platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí,

c) dobrovolná podpora vázaná na produkci a

d) platba pro mladé zemědělce.

§ 2

Žadatel o poskytnutí přímé platby zemědělcům

(1) O poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 1 může požádat Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) fyzická osoba nebo právnická osoba, která

a) obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“) a

b) má zřízený přístup do informačního systému Fondu podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.

(2) O poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 1 může požádat též organizační složka státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, která splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Žadatel o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle odstavců 1 a 2 doručí Fondu žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 15. května příslušného kalendářního roku, a to na formuláři obsahujícím geoprostorové informace vydaném Fondem pro příslušný kalendářní rok v rámci jednotné žádosti³).

(4) Případnou změnu žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle odstavců 1 a 2 doručí žadatel Fondu do 31. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem²⁷).

§ 3

§ 4

Žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům

(1) Žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky⁴) obsahuje

a) seznam a výměru všech dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství evidovaných v evidenci využití půdy na žadatele,

b) druh zemědělské kultury všech dílů půdních bloků podle písmene a), jichž se podaná žádost týká, a

c) prohlášení žadatele o tom, že se zavazuje dodržovat pravidla podmíněnosti uvedená v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, po celý kalendářní rok na veškeré jím obhospodařované zemědělské půdě.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům je zákres dílů půdních bloků podle odstavce 1 písm. a) v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.

§ 5

Kompenzace finanční disciplíny

(1) Podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky je příslušným kalendářním rokem pro provedení kompenzace finanční disciplíny⁵) kalendářní rok podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům.

(2) Kompenzace finanční disciplíny se provede u žadatele o poskytnutí přímé platby zemědělcům, u kterého byla Fondem provedena úprava přímých plateb zemědělcům poskytnutých na základě žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům podané v příslušném kalendářním roce.

(3) Procentuální výši kompenzace finanční disciplíny stanoví Fond poměrem částky oznámené Evropskou komisí vůči součtu všech částek úprav přímých plateb zemědělcům provedených v příslušném kalendářním roce u žadatelů podle odstavce 2.

(4) Fond stanoví žadateli o poskytnutí přímé platby zemědělcům rozhodnutím výši kompenzace finanční disciplíny vynásobením procentuální výše kompenzace finanční disciplíny podle odstavce 3 částkou úpravy přímých plateb zemědělcům provedené žadateli v příslušném kalendářním roce a provede platbu kompenzace finanční disciplíny do 16. října kalendářního roku následujícího po podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům v příslušném kalendářním roce.

HLAVA 2

§ 6

Žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy

(1) Žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy kromě náležitostí stanovených v § 4 obsahuje identifikační číslo dílu půdního bloku.

(2) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pěstuje konopí na některém z dílů půdních bloků uvedených v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, připojí k žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy uznávací list⁶) o uznání osiva konopí nebo úřední návěsku; dále žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy k žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy připojí prohlášení, ve kterém se zaváže, že Fondu neprodleně oznámí začátek kvetení konopí na příslušném dílu půdního bloku uvedeném v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy.

(3) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pěstuje rychle rostoucí dřeviny na některém z dílů půdních bloků uvedených v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, uvede v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy na formuláři vydaném Fondem

a) druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných na dílech půdních bloků a

b) kalendářní rok založení porostu s rychle rostoucími dřevinami a kalendářní rok posledního obmýtí, pokud již proběhlo.

§ 7

Podmínky poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy

(1) Fond poskytne žadateli jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy na minimální výměru, která činí nejméně 1 hektar plochy zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy. Zemědělská půda se zemědělskou kulturou jiná kultura není způsobilá pro poskytnutí této platby.

(2) Fond poskytne žadateli jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy, která je

a) evidována v evidenci využití půdy a splňuje podmínky k poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle předpisu Evropské unie⁷),

b) evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

c) žadatelem zemědělsky obhospodařována v příslušném kalendářním roce po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele, a

d) udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(3) V případě trvalých travních porostů a travních porostů je zemědělským obhospodařováním podle odstavce 2 písm. c)

a) provedení pastvy včetně likvidace nedopasků, přičemž podmínka likvidace nedopasků se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°, a to v termínu

1. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

2. do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nebo

b) provedení seče a odklizení biomasy z pozemku v termínu

1. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

(4) Za porušení podmínky uvedené v odstavci 2 písm. c) se nepovažuje,

a) je-li na daném dílu půdního bloku uplatňováno agroenvironmentálně-klimatické opatření podle § 19 odst. 8 a 10 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů,

b) jedná-li se o nepokosenou plochu podle § 18 odst. 1 a 3 nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,

c) je-li na daném dílu půdního bloku uplatňováno navazující agroenvironmentálně-klimatické opatření podle § 16 odst. 8 a 10 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření,

d) jedná-li se o nepokosenou plochu podle § 15 odst. 1 a 3 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

e) je-li na daném dílu půdního bloku prováděna obnova trvalého travního porostu podle § 3j zákona o zemědělství.

(5) V případě standardní orné půdy se zemědělským obhospodařováním podle odstavce 2 písm. c) rozumí provádění obvyklých agrotechnických činností zajištujících pěstování plodin.

(6) V případě zemědělské kultury rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích lze jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy poskytnout pouze na druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice s maximální délkou jejich sklizňového cyklu uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(7) Fond poskytne jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy v plné výši, nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení nebo neposkytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle předpisu Evropské unie⁸) nebo podle § 8. Toto ustanovení platí rovněž pro platby poskytované podle § 9 až 18 a § 33.

(8) Odstavec 3 se nepoužije, pokud je pro daný díl půdního bloku stanoveno jinak

a) agroenvironmentálně-klimatickým opatřením podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,

b) opatřením ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,

c) navazujícím agroenvironmentálně-klimatickým opatřením podle nařízení vlády č. 330/2019 Sb.,

d) opatřením navazujícím na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství,

e) zákonem o ochraně přírody a krajiny, přičemž Fond odlišný postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny obdrží nejpozději v den, kdy měly být činnosti podle odstavce 3 provedeny, nebo

f) § 3j zákona o zemědělství.

(9) Fond neposkytne dotaci na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.

§ 8

Zamítnutí žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, snížení jednotné platby nebo její neposkytnutí

(1) Pokud výměra zemědělské půdy, u níž žadatel splnil podmínky pro poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle § 7, je nižší než výměra zemědělské půdy, kterou žadatel uvedl ve své žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro příslušný kalendářní rok, Fond jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy sníží nebo neposkytne podle předpisu Evropské unie⁹).

(2) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy neuvedl veškerou jím obhospodařovanou plochu podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky⁴), a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy a souhrnem celkové plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy a plochy v žádosti neuvedené je

a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, Fond sníží platbu o 1 %,

b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, Fond sníží platbu o 2 %, nebo

c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, Fond sníží platbu o 3 %¹⁰).

(3) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy nedodržel pravidla podmíněnosti uvedená v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., Fond jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy sníží nebo neposkytne podle předpisu Evropské unie¹¹).

(4) Pokud žadatel doručil žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy po lhůtě stanovené v § 2 odst. 3, popřípadě změnu žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy po lhůtě stanovené předpisem Evropské unie¹²), Fond podle předpisu Evropské unie jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy sníží, popřípadě žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy zamítne; obdobně se postupuje v žádosti podané podle hlavy III.

HLAVA 3

§ 9

Diverzifikace plodin

(1) Vegetační období pro výpočet podílů jednotlivých plodin je období od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku¹³).

(2) Plocha krajinného prvku, který se nachází uvnitř dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí a který je zahrnut do plochy dílu půdního bloku, je pro účely výpočtu podílů jednotlivých plodin součástí plochy té plodiny, na které se tento krajinný prvek nachází¹³). V případech, kdy plocha krajinného prvku zasahuje do plochy dvou a více plodin, je plocha krajinného prvku zahrnuta do plochy jednotlivých plodin poměrově.

(3) Žadatel, na kterého se vztahuje diverzifikace plodin a žadatel podle čl. 43 odst. 11 nebo čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, uvede v žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí pouze identifikační číslo dílu půdního bloku s kulturou orná půda. Žadatel podle věty první u druhu zemědělské kultury standardní orná půda zároveň uvede název plodiny a její výměru, ze které Fond vypočte podíl jednotlivých plodin v rámci diverzifikace plodin.

(4) Fond poskytne žadateli platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na výměru, která činí nejméně 1 hektar zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí.

(5) Žadatel, na kterého se vztahuje diverzifikace plodin a žadatel podle čl. 43 odst. 11 nebo čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, uvede v žádosti podle § 4 zákres plochy plodiny na dílu půdního bloku.

§ 10

Zachování stávajících trvalých travních porostů

(1) Environmentálně citlivými plochami s trvalými travními porosty jsou ty plochy dílů půdních bloků nebo jejich části, které se nacházejí k 1. lednu příslušného kalendářního roku

a) v oblasti Natura 2000,

b) v 1. zóně chráněných krajinných oblastí a národních parků, které se nenacházejí v oblastech podle písmene a),

c) v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, které se nenacházejí v oblastech podle písmene a),

d) ve vzdálenosti do 12 m od vodního útvaru,

e) jako silně erozně ohrožené,

f) jako podmáčené a rašelinné louky, nebo

g) ve 3. aplikačním pásmu nitrátově zranitelných oblastí.

(2) Pokud dojde ke snížení poměru ploch s trvalými travními porosty, Fond vyzve ty žadatele o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, kteří mají k dispozici plochu, jež byla přeměněna z plochy s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochu s jiným využitím nebo změnili v evidenci využití půdy kulturu trvalého travního porostu na některou z ostatních druhů zemědělské kultury, ke zpětnému zatravnění na takové ploše, která povede k obnovení stanoveného poměru¹⁴); Fond přitom zohlední míru, v jaké každý z těchto žadatelů přispěl ke změně stanoveného poměru.

(3) Nesnížení poměru trvalých travních porostů vůči celkové ploše zemědělské půdy o více než 5 % bude Fond evidovat na území celé České republiky¹⁵).

(4) Jsou-li plochy podle odstavce 1 přeměněné podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nejde o porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵).

(5) O porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵) se nejedná, jestliže u žadatele v souvislosti s ukončením pozemkové úpravy podle zákona o pozemkových úpravách došlo po vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k zemědělským pozemkům na dílu půdního bloku

a) ke změně evidence druhu zemědělské kultury trvalý travní porost na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, nebo

b) k rozorání nebo přeměně trvalého travního porostu na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(6) O porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵) se nejedná v případě jednotlivé environmentálně citlivé plochy menší než 0,01 ha; při výpočtu číselných údajů použije Fond matematické zaokrouhlování na 2 desetinná místa.

(7) Plochy podle odstavce 1 písm. e) se hodnotí podle míry erozní ohroženosti zemědělské půdy evidované v evidenci využití půdy k 1. lednu 2018.

§ 11

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

(1) Plochou využívanou v ekologickém zájmu¹⁶) o minimální výměře 0,01 ha je

a) úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

b) medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu,

c) krajinný prvek v ekologickém zájmu uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

d) ochranný pás,

e) plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích uvedená v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

f) zalesněná plocha uvedená v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

g) plocha s meziplodinami, nebo

h) plocha s plodinami, které vážou dusík.

(2) Pro výpočet plochy využívané v ekologickém zájmu se použijí váhové koeficienty uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3) Plochy využívané v ekologickém zájmu musí být evidovány v evidenci využití půdy na žadatele o poskytnutí přímé platby zemědělcům a musí splňovat stanovené podmínky ode dne

a) 1. ledna do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 12 a 12a,

b) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 15,

c) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 16,

d) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 24. září příslušného kalendářního roku v případě letní varianty meziplodin podle § 17 nebo od dne podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. října příslušného kalendářního roku v případě ozimé varianty meziplodin podle § 17, nebo

e) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. října příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 18.

(4) Žadatel, který využívá plochu v ekologickém zájmu, uvede v žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí identifikační číslo dílu půdního bloku, druh plochy využívané v ekologickém zájmu¹⁶) podle § 11 odst. 1 a její výměru.

§ 12

Úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu

(1) Úhorem s porostem vyhrazeným jako plocha využívaná v ekologickém zájmu se rozumí plocha se souvislým porostem plodin, která se nachází na dílu půdního bloku nebo jeho části evidovaném od 1. ledna příslušného kalendářního roku v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury úhor.

(2) Úhor s porostem vyhrazený jako plocha využívaná v ekologickém zájmu je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části, která je zemědělsky udržována od 1. ledna do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti, a která je, pokud se jedná o část dílu půdního bloku, na této části v terénu viditelně označena.

(3) Na úhoru s porostem uvedeném v odstavci 2 je založen porost kulturní plodiny nejpozději do 1. června příslušného kalendářního roku podání žádosti, a který zůstane ponechán na pozemku alespoň do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti. Do doby trvání úhoru s porostem se započítává i období před zasetím plodiny tohoto úhoru.

(4) Pokud žadatel neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení plochy v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku, Fond tuto plochu nezapočítá do plochy v ekologickém zájmu.

(5) V případě úhoru s porostem vyhrazeného jako plocha využívaná v ekologickém zájmu žadatel o platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, na kterých je úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu udržován, a

b) zákres příslušných dílů půdních bloků nebo jejich částí, na kterých je v příslušném kalendářním roce udržován úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu.

(6) Ohlášení o způsobu využití úhoru s porostem vyhrazeným jako plocha využívaná v ekologickém zájmu doručí žadatel Fondu do 31. července příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.

§ 12a

Medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu

(1) Medonosným úhorem využívaným v ekologickém zájmu se rozumí plocha se souvislým porostem plodin uvedených v odstavci 2 nebo 3 ležící ladem, která se nachází na dílu půdního bloku nebo jeho části evidovaném od 1. ledna příslušného kalendářního roku v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury úhor.

(2) Plodinou pro medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je

a) čičorka,

b) hořčice,

c) jestřabina,

d) jetel,

e) jitrocel,

f) kmín,

g) komonice,

h) kopr,

i) koriandr,

j) kozinec,

k) krambe,

l) len,

m) lnička,

n) lupina,

o) mastňák,

p) mrkev,

q) pastinák,

r) pohanka,

s) ředkev,

t) řeřicha,

u) sléz,

v) slunečnice,

w) svazenka,

x) světlice,

y) štírovník,

z) tolice.

(3) Plodinou pro medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je dále

a) úročník,

b) vičenec,

c) vikev,

d) tráva čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin.

(4) Medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části,

a) která je zemědělsky udržována od 1. ledna do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti,

b) na které se pěstují plodiny uvedené v odstavci 2 nebo 3, jež se nevyužijí za účelem produkce, nejsou sklízeny a odstraněny z dílu půdního bloku, ani nejsou paseny,

c) na kterou se v době jeho využívání neaplikují hnojiva, upravené kaly a přípravky na ochranu rostlin a

d) která je, pokud se jedná o část dílu půdního bloku, na této části v terénu viditelně označena.

(5) Žadatel zajistí na medonosném úhoru využívaném v ekologickém zájmu souvislý porost plodiny podle odstavce 2 nebo 3 nejpozději od 1. června příslušného kalendářního roku podání žádosti, který zůstane ponechán na pozemku alespoň do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti. Do doby trvání medonosného úhoru využívaného v ekologickém zájmu se započítává také období před zasetím plodiny tohoto úhoru.

(6) Žadatel zajistí založení porostu na medonosném úhoru využívaném v ekologickém zájmu ze směsi plodin, ve které jsou zastoupeny nejméně 3 druhy plodin uvedených v odstavci 2 nebo 3, přičemž žádná z plodin v porostu nepřekročí 80 %, s výjimkou plodiny uvedené v odstavci 3 písm. d), která v porostu nepřekročí 30 %.

(7) Pokud žadatel neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení plochy v souladu s odstavcem 4 písm. d) ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku, Fond tuto plochu nezapočítá do plochy v ekologickém zájmu.

(8) V případě medonosného úhoru využívaného v ekologickém zájmu žadatel o platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, na kterých je medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu udržován, a

b) zákres příslušných dílů půdních bloků nebo jejich částí, na kterých je v příslušném kalendářním roce udržován medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu.

§ 13

Krajinný prvek v ekologickém zájmu

(1) Krajinným prvkem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí krajinný prvek uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, který je součástí dílu půdního bloku s kulturou orná půda a je evidován v evidenci využití půdy na žadatele od data podání žádosti do 31. srpna příslušného kalendářního roku.

(2) Krajinný prvek, který není součástí dílu půdního bloku s kulturou orná půda, na kterou lze poskytnout jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy, lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu v případě, že jeho plocha přiléhá k tomuto dílu půdního bloku s kulturou orná půda.

(3) Travnatou údolnici, skupinu dřevin, solitérní dřevinu nebo mokřad lze považovat za krajinný prvek uvedený v odstavci 2 v případě, že se dotýká hranice přilehlého dílu půdního bloku.

(4) Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu podle odstavce 2 v případě, kdy přiléhá svou delší stranou k dílu půdního bloku s kulturou orná půda, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice tohoto dílu půdního bloku.

(5) Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu také v případě, kdy přiléhá svou delší stranou ke krajinnému prvku uvedenému v odstavci 4, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice dílu půdního bloku s kulturou orná půda, ke kterému krajinný prvek uvedený v odstavci 4 přiléhá.

(6) V případě krajinného prvku mez, stromořadí nebo terasa lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu pouze část, která přiléhá k dílu půdního bloku s kulturou orná půda, a to v maximální započitatelné šíři 15 metrů od hranice dílu půdního bloku, ke kterému přiléhá.

(7) V případě vyhrazení krajinného prvku jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých se nachází krajinný prvek,

b) krajinný prvek, který považuje za plochu využívanou v ekologickém zájmu, a výměru plochy vyhrazené v ekologickém zájmu a

c) zákres plochy krajinného prvku vyhrazené v ekologickém zájmu na díle půdního bloku.

§ 14

Ochranný pás

(1) Ochranným pásem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu o šířce 1 až 20 metrů, se rozumí souvrať založená od hranice dílu půdního bloku se standardní ornou půdou nebo ochranný pás podle nařízení vlády č. 48/2017 Sb.

(2) Za ochranný pás nelze ode dne podání jednotné žádosti pro příslušný kalendářní rok považovat plochu podle § 21 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 9 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., a plochu podle § 18 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 7 nařízení vlády č. 330/2019 Sb.

(3) Ochranný pás je část plochy dílu půdního bloku se standardní ornou půdou,

a) která je udržována alespoň od doby založení porostu plodiny uvnitř dílu půdního bloku (dále jen „hlavní plodina“) do 15. července kalendářního roku,

b) na které se nejpozději od 1. června do 15. července kalendářního roku nachází souvislý porost plodin uvedených v odstavci 4, které jsou zároveň jiné, než je hlavní plodina, a tyto plodiny se nevyužijí za účelem produkce, nejsou sklizeny a odstraněny z dílu půdního bloku, a

c) na kterou se neaplikují hnojiva.

(4) Plodinou pro ochranný pás je

a) hořčice,

b) hrách,

c) jetel,

d) kmín kořenný,

e) komonice,

f) kopr,

g) koriandr,

h) len,

i) lnička,

j) oves hřebílkatý,

k) pískavice řecké seno,

l) pohanka,

m) proso,

n) ředkev,

o) řeřicha,

p) svazenka,

q) šalvěj hispánská,

r) štírovník,

s) tolice,

t) trávy čeledi lipnicovité, s výjimkou obilnin,

u) vikev, nebo

v) směs dvou nebo více plodin podle písmen a) až u).

(5) V případě vyhrazení ochranného pásu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých se nachází ochranný pás,

b) zákres ochranného pásu na dílu půdního bloku a

c) údaj o výměře ochranného pásu, který je vyčleněn pro plochu využívanou v ekologickém zájmu.

§ 15

Plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích v ekologickém zájmu

(1) Plochou s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, která je založena z druhu nebo křížence dřevin uvedených v seznamu v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Pro účely ploch vyhrazených jako plochy využívané v ekologickém zájmu se rychle rostoucí dřeviny ve výmladkových plantážích pěstují bez použití minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

(3) V případě vyhrazení plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků s porostem rychle rostoucích dřevin,

b) druhy rychle rostoucích dřevin pěstovaných na dílech půdních bloků,

c) kalendářní rok založení porostu s rychle rostoucími dřevinami a kalendářní rok posledního obmýtí, pokud již proběhlo, a

d) zákres příslušných dílů půdních bloků s porostem rychle rostoucích dřevin.

§ 16

Zalesněná plocha v ekologickém zájmu

(1) Zalesněnou plochou, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí zalesněná plocha podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(2) V případě vyhrazení zalesněné plochy jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, která byla zalesněna, a

b) zákres příslušných dílů půdních bloků, které byly zalesněny.

§ 17

Plocha s meziplodinami

(1) Plochou s meziplodinami, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s meziplodinami pěstovanými na zelené hnojení nebo pro zajištění souvislého pokryvu půdy evidovaná v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, která je založena

a) výsevem směsi plodin různých druhů uvedených v odstavci 2 za předpokladu, že porost směsi meziplodin obsahuje nejvýše 90 % jedné plodiny, na který se v době jeho trvání podle odstavce 5 neaplikují přípravky na ochranu rostlin, nebo

b) podsevem druhu trávy nebo luskoviny uvedeného v odstavci 4 do hlavní plodiny, na který se v době jeho trvání od 1. srpna do 24. září příslušného kalendářního roku neaplikují přípravky na ochranu rostlin.

(2) Plodinou pro směs meziplodin je

a) bér vlašský,

b) bob obecný,

c) bojínek luční,

d) cizrna beraní,

e) čirok dvoubarevný,

f) čirok súdánský,

g) čirok zrnový,

h) festulolia sp.,

i) hořčice bílá,

j) hořčice hnědá,

k) jetel alexandrijský,

l) jetel egyptský,

m) jetel nachový (inkarnát),

n) jetel perský,

o) jetel šípovitý,

p) jílek mnohokvětý,

q) jílek vytrvalý,

r) komonice bílá,

s) koriandr setý,

t) kostřava červená,

u) kostřava luční,

v) kostřava rákosovitá,

w) krambe habešská,

x) len setý,

y) lesknice kanárská, nebo

z) lnička setá.

(3) Plodinou pro směs meziplodin dále je

a) lupina bílá,

aa) žito trsnaté (lesní).

b) lupina úzkolistá,

c) lupina žlutá,

d) mastňák habešský,

e) oves hřebílkatý,

f) peluška (hrách setý rolní),

g) pískavice řecké seno,

h) pohanka obecná,

i) proso seté,

j) ředkev olejná,

k) sléz krmný,

l) slunečnice roční,

m) srha laločnatá,

n) svazenka shloučená,

o) svazenka vratičolistá,

p) světlice barvířská (saflor),

q) šalvěj hispánská,

r) tolice dětelová,

s) úročník bolhoj,

t) vičenec ligrus,

u) vikev bengálská,

v) vikev čočková,

w) vikev huňatá,

x) vikev narbonská,

y) vikev panonská,

z) vikev setá, nebo

(4) Trávou nebo luskovinou do podsevu je

a) bojínek luční,

b) festulolia sp.,

c) jetel luční,

d) jílek mnohokvětý,

e) jílek vytrvalý,

f) komonice bílá,

g) kostřava červená,

h) kostřava luční,

i) kostřava rákosovitá,

j) srha laločnatá, nebo

k) štírovník růžkatý.

(5) Plochu s meziplodinami uvedenou v odstavci 1 lze založit jako plochu

a) s letní variantou meziplodin, které jsou vysety do 31. července příslušného kalendářního roku a na díle půdního bloku ponechány do 24. září příslušného kalendářního roku, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu, nebo

b) s ozimou variantou meziplodin, které jsou vysety do 6. září příslušného kalendářního roku a na díle půdního bloku ponechány do 31. října příslušného kalendářního roku, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu.

(6) V případě vyhrazení plochy s meziplodinami jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých je založena plocha s meziplodinami, a výměru této plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků,

b) zda bude směs využita jako letní nebo ozimá meziplodina, a

c) zákres příslušných dílů půdních bloků, nebo částí dílů půdních bloků, na kterých se v příslušném kalendářním roce pěstují meziplodiny, s označením varianty podle odstavce 5 písm. a) nebo b).

§ 18

Plocha s plodinami, které vážou dusík

(1) Plochou s plodinami vázajícími dusík, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s plodinami uvedenými v odstavci 2, která je evidována v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, na níž

a) je zajištěn souvislý pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků nejpozději od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku,

b) je nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku založen porost ozimé plodiny nebo ponechán porost víceleté plodiny vázající dusík a

c) se v období od vysetí do sklizně plodin neaplikují přípravky na ochranu rostlin.

(2) Plodinou, která váže dusík, je

a) bob,

b) cizrna,

c) čičorka,

d) čočka,

e) fazol,

f) hrách,

g) hrachor,

h) jestřabina,

i) jetel,

j) komonice,

k) kozinec,

l) lupina,

m) pískavice,

n) ptačí noha,

o) sója,

p) štírovník,

q) tolice,

r) úročník,

s) vičenec,

t) vikev, nebo

u) směs plodin uvedených v písmenech a) až t) nebo směs plodin podle písmen a) až t) s ostatními plodinami, přičemž zastoupení plodiny, která váže dusík, činí v porostu této směsi více než 50 %.

(3) V případě vyhrazení plochy s plodinami, které vážou dusík, jako plochy využívané v ekologickém zájmu, žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých je plocha s plodinami, které vážou dusík, založena, a výměru této plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků,

b) názvy těchto plodin, které se pěstují na jednotlivých dílech půdních bloků samostatně nebo ve směsích, a

c) zákres příslušných dílů půdních bloků, nebo částí dílů půdních bloků, na kterých jsou v příslušném kalendářním roce vysety plodiny, které vážou dusík.

(4) Fond poskytne žadateli platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jestliže vede záznamy o

a) použití přípravků na ochranu rostlin podle čl. 67 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS a

b) datu vysetí a sklizni plodin, které vážou dusík.

HLAVA 4

§ 19

Druhy dobrovolných podpor vázaných na produkci
Dobrovolnou podporou vázanou na produkci je

a) podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu,

b) podpora na produkci chmele,

c) podpora na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností,

d) podpora na produkci ovocných druhů s vysokou pracností,

e) podpora na produkci konzumních brambor,

f) podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností,

g) podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností,

h) podpora na produkci cukrové řepy,

i) podpora na produkci bílkovinných plodin,

j) podpora na chov telete masného typu,

k) podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, nebo

l) podpora na chov bahnice nebo na chov kozy.

§ 20

Podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu kromě náležitostí stanovených v § 4 je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším a

b) smlouva o pěstování brambor určených pro výrobu škrobu nebo její kopie, uzavřená žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu s výrobcem bramborového škrobu pro příslušný hospodářský rok nejméně na výměru podle odstavce 6 písm. a).

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci brambor určených pro výrobu škrobu činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu, který pěstuje na dílu půdního bloku brambory určené pro výrobu škrobu a zároveň konzumní brambory, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování konzumních brambor a k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu. Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu, který pěstuje na dílu půdního bloku brambory určené pro výrobu škrobu a zároveň brambory, na které o tuto podporu nežádá, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu a k pěstování brambor, na které o podporu nežádá.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku doloží Fondu

a) účetní doklad za sadbu vystavený v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku podání žádosti nebo v kalendářním roce podání žádosti a uznávací list⁶) prokazující použití uznané sadby v množství nejméně 2 t sadby/ha; v případě použití dodané sadby z členského státu Evropské unie je možné nahradit uznávací list úřední návěskou, a

b) potvrzení výrobce bramborového škrobu o skutečně nakoupeném množství škrobu ze sklizně pro příslušný hospodářský rok, které prokazuje dodávku brambor pro výrobu škrobu výrobci bramborového škrobu v množství odpovídajícím celkově v průměru nejméně 6 t škrobu/ha.

(6) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

a) na které jsou pěstovány brambory určené pro výrobu škrobu,

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku,

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(7) Pokud žadatel, na kterého se vztahuje odstavec 4, neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení ploch v souladu s tímto ustanovením, ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku Fond platbu neposkytne.

(8) Poskytnutí platby na produkci brambor určených pro výrobu škrobu je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci konzumních brambor podle § 24.

§ 21

Podpora na produkci chmele

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci chmele je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury chmelnice a současně evidovanou v evidenci chmelnic podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně chmele.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci chmele kromě náležitostí stanovených v § 4 je zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci chmele činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci chmele.

(4) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci chmele platbu této podpory na výměru chmelnice

a) na které je pěstován chmel,

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele a současně v evidenci chmelnic nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 20. srpna příslušného kalendářního roku,

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele a v evidenci chmelnic podle písmene b), a

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

§ 22

Podpora na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství.

(2) Ovocným druhem s velmi vysokou pracností je

a) jabloň,

b) meruňka,

c) hrušeň, nebo

d) třešeň.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším a

b) uvedení ovocného druhu podle odstavce 2.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností prokáže minimální úroveň vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží na Fondem vydaném formuláři objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 spolu s

a) účetními a daňovými doklady za období od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování, včetně výrobních kalkulací pro jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2.

(6) Žadatel v rámci dílu půdního bloku, na který žádá o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností, označí v jednotné žádosti způsobilé dílčí plochy sadu evidované v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství, s uvedením plodiny a výměry (dále jen „pěstební plocha“).

(7) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru ovocného sadu odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu, evidovaných v evidenci ovocných sadů nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jestliže

a) součet výměry všech dílčích pěstebních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídajícího dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele v období od podání žádosti nejméně do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

b) ovocný sad na příslušné pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 1995 nebo později,

c) minimální počet životaschopných jedinců ovocného druhu na hektar součtu způsobilých dílčích pěstebních ploch daného ovocného druhu, na které žadatel žádá o platbu této podpory, činí

1. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. a) nebo c), alespoň 500 ks/ha, nebo

2. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. b) nebo d), alespoň 200 ks/ha,

d) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok a

e) jsou jedinci nebo skupiny jedinců na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeny v terénu způsobilé od nezpůsobilých.

§ 23

Podpora na produkci ovocných druhů s vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství. V případě ovocného druhu podle odstavce 2 písm. g) je požadovaným evidovaným druhem zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Ovocným druhem s vysokou pracností je

a) slivoň švestka (kromě myrobalánu),

b) broskvoň,

c) višeň,

d) rybíz černý,

e) rybíz červený,

f) maliník, nebo

g) jahodník.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností kromě náležitostí v § 4 je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším, a

b) uvedení ovocného druhu podle odstavce 2.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností prokáže minimální úroveň vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží na Fondem vydaném formuláři objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 spolu s

a) účetními a daňovými doklady za období od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

(6) Žadatel v rámci dílu půdního bloku, na který žádá o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. g), označí v jednotné žádosti způsobilé pěstební plochy s uvedením plodiny a výměry.

(7) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory ovocných druhů s vysokou pracností, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. g), platbu této podpory na výměru ovocného sadu, odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu, evidovaných v evidenci ovocných sadů nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jestliže

b) ovocný sad na příslušné pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 1995 nebo později,

1. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. a) až c), alespoň 200 ks/ha, nebo

2. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. d) až f), alespoň 2 000 ks/ha,

d) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok a

e) jsou jedinci nebo skupiny jedinců na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeny v terénu způsobilé od nezpůsobilých.

(8) Jde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. g), Fond poskytne žadateli o podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy, která je

a) osázená jahodníkem,

b) vyhovující kritériu minimálního počtu životaschopných jedinců na hektar příslušného dílu půdního bloku 20 000 ks/ha, a to alespoň v období ode dne podání žádosti o poskytnutí dotace do 30. června příslušného kalendářního roku,

c) evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

d) žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

e) udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

§ 24

Podpora na produkci konzumních brambor

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor kromě náležitostí stanovených v § 4 je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším a

b) účetní doklad za sadbu vystavený v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku podání žádosti nebo v kalendářním roce podání žádosti a uznávací list⁶) prokazující použití uznané sadby v množství nejméně 2 t sadby/ha; v případě použití dodané sadby z členského státu Evropské unie je možné nahradit uznávací list úřední návěskou.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci konzumních brambor činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci konzumních brambor.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor, který pěstuje na dílu půdního bloku konzumní brambory a zároveň brambory určené pro výrobu škrobu, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování konzumních brambor a k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu. Žadatel o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor, který pěstuje na dílu půdního bloku konzumní brambory a zároveň brambory, na které o tuto podporu nežádá, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování konzumních brambor a k pěstování brambor, na které o podporu nežádá.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

a) na které jsou pěstovány konzumní brambory,

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku,

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(6) Pokud žadatel, na kterého se vztahuje odstavec 4, neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení ploch v souladu s tímto ustanovením, ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku Fond platbu neposkytne.

(7) Poskytnutí platby na produkci konzumních brambor je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu podle § 20, podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností podle § 25 nebo podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností podle § 26.

§ 25

Podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda. V případě zeleninového druhu podle odstavce 2 písm. aa) je požadovaným evidovaným druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura.

(2) Zeleninovým druhem s velmi vysokou pracností je

a) zelí hlávkové,

aa) chřest, nebo

b) kapusta hlávková,

bb) reveň.

c) kapusta růžičková,

d) květák,

e) brokolice,

f) kedluben,

g) mrkev,

h) petržel kořenová,

i) pastinák,

j) celer bulvový,

k) ředkev,

l) ředkvička,

m) řepa salátová,

n) rajče,

o) paprika,

p) okurky nakládačky,

q) okurky salátové,

r) cibule,

s) šalotka,

t) česnek,

u) pór,

v) saláty,

w) čekanka,

x) pekingské zelí,

y) celer řapíkatý,

z) pažitka,

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,

b) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2, pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na díle půdního bloku nebo jeho části, a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

c) účetní nebo daňový doklad prokazující nákup osiva nebo sadby v množství odpovídajícím požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku, které jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy nebo na výměru jiné trvalé kultury

a) na které se pěstuje zeleninový druh podle odstavce 2, jehož část pěstování probíhá v období po 1. červnu příslušného kalendářního roku, přičemž minimální doba pěstování nebo prokazatelného výskytu posklizňových zbytků v tomto období je 10 kalendářních dní,

b) vyhovující požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kg, bude přepočet na ks proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen,

c) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(6) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností lze poskytnout pouze jednu platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností podle § 26 nebo podpora na produkci konzumních brambor podle § 24.

§ 26

Podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Zeleninovým druhem s vysokou pracností je

a) kukuřice cukrová,

b) tykev, s výjimkou tykve fíkolisté, olejné a pomíchané,

c) hrách zahradní,

d) fazol zahradní,

e) celer naťový,

f) špenát, nebo

g) petržel naťová.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,

b) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2 pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na díle půdního bloku nebo jeho části a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

b) vyhovující požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kg, bude přepočet na ks proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen,

c) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(6) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností lze poskytnout pouze jednu platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci konzumních brambor podle § 24 nebo podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností podle § 25. Pokud byla požadována podpora na plodinu hrách zahradní podle § 28 odst. 3 písm. a), nelze poskytnout podporu na plodinu uvedenou v odstavci 2 písm. c).

§ 27

Podpora na produkci cukrové řepy

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy kromě náležitostí stanovených v § 4 je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,

b) účetní doklad vystavený v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku podání žádosti nebo v kalendářním roce podání žádosti prokazující nabytí osiva odpovídajícího minimálnímu výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku a

c) smlouva pro příslušný hospodářský rok na dodávku cukrové řepy ke zpracování na cukr nebo kvasný líh nebo její kopie.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci cukrové řepy činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci cukrové řepy.

(4) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci cukrové řepy platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

a) na které je pěstována cukrová řepa,

b) vyhovující kritériu minimálního výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku,

c) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

§ 28

Podpora na produkci bílkovinných plodin

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Plochou s bílkovinnými plodinami nebo jejich směsmi, kterou lze vyhradit jako plochu pro poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin, se rozumí plocha s bílkovinnými plodinami nebo jejich směsmi, která je založena výsevem bílkovinné plodiny nebo směsi plodin různých rodů uvedených v odstavci 3, za předpokladu, že je zajištěn pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků v období minimálně od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku.

(3) Bílkovinnou plodinou je

a) hrách, a to včetně pelušky,

b) bob,

c) lupina,

d) sója,

e) vojtěška,

f) jetel, nebo

g) směs plodin podle písmen a) až f) nebo směs plodin podle písmen a) až f) s obilovinami, přičemž zastoupení bílkovinných plodin činí v porostu těchto směsí více než 50 %.

(4) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin kromě náležitostí stanovených v § 4 je zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.

(5) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci bílkovinných plodin platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

a) na které jsou pěstovány bílkovinné plodiny podle odstavce 3,

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(6) Minimální výměra pro podporu na produkci bílkovinných plodin činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci bílkovinných plodin. Pokud byla požadována podpora podle § 26 odst. 2 písm. c), nelze poskytnout podporu na plodinu hrách zahradní podle odstavce 3 písm. a).

§ 29

Podpora na chov telete masného typu

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov telete masného typu je žadatel podle § 2, který na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona vykázal narození masného telete v období od 1. dubna roku předcházejícího do 31. března příslušného kalendářního roku.

(2) Na žadatele o poskytnutí podpory na chov telete masného typu se nevztahuje podmínka uvedená v § 2 odst. 1.

(3) Matkou telete, na které je podávána žádost o poskytnutí podpory na chov telete masného typu, je kráva chovaná v systému chovu bez tržní produkce mléka a zároveň otcem telete je býk masného plemene skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků¹⁷); seznam masných plemen skotu je stanoven v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

(4) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov telete masného typu je seznam telat podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, identifikačních čísel matek s označením jejich systému chovu z hlediska tržní produkce mléka, označení otce podle ústředního registru plemeníků¹⁷) a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě podpory na chov telete masného typu je stanoven v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(5) Fond poskytne žadateli platbu na chov telete masného typu na celkový počet velkých dobytčích jednotek, stanovených podle počtu telat narozených v období stanoveném v odstavci 1, na základě údajů podle odstavce 4, jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z plateb v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR¹⁸).

(6) Fond neposkytne platbu podpory na chov telete masného typu, jehož matkou je kráva, na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována platba podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka podle § 30.

(7) Pokud počet velkých dobytčích jednotek telat masného typu, která se narodila na hospodářství žadatele o poskytnutí platby podpory na chov telete masného typu v období stanoveném v odstavci 1, je

a) větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na tele masného typu, Fond použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v této žádosti, nebo

b) nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na tele masného typu, Fond platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby podpory na tele masného typu zamítne.

§ 30

Podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka je žadatel podle § 2, který na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci ke dni 31. března příslušného kalendářního roku chová krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka.

(2) Na žadatele o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka se nevztahuje podmínka uvedená v § 2 odst. 1.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka je seznam dojnic chovaných žadatelem k 31. březnu příslušného kalendářního roku, včetně identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, systému chovu z hlediska tržní produkce mléka a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na dojnice je stanoven v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(4) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, jestliže celkový počet velkých dobytčích jednotek, na které lze poskytnout platbu, je nejméně 2 velké dobytčí jednotky a jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z podpory v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR¹⁸).

(5) Fond neposkytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka na krávu, na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována

a) platba na chov krav bez tržní produkce mléka podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, nebo

b) na jejíž tele je ve stejném kalendářním roce požadována platba podpory na chov telete masného typu podle § 29.

(6) Pokud počet velkých dobytčích jednotek dojnic chovaných žadatelem o poskytnutí platby podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka ke dni 31. března příslušného kalendářního roku je

a) větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, Fond použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v této žádosti, nebo

b) nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí podpory na chov krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka, Fond platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby podpory na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka zamítne.

§ 31

Podpora na chov bahnice nebo na chov kozy

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je žadatel podle § 2, který nejméně od 15. května do 11. září příslušného kalendářního roku chová a pase bahnice, popřípadě kozy, na trvalých travních porostech nebo na travních porostech evidovaných na žadatele v evidenci využití půdy a na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci podle plemenářského zákona.

(2) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy starší jednoho roku.

(3) Žadatel o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy vede v období stanoveném v odstavci 1 denně a po dobu 5 let uchovává záznam o pastvě obsahující informace, ze kterých vyplývá

a) identifikační číslo pasené bahnice nebo kozy; pokud žadatel pase veškeré bahnice nebo kozy ze stáje nebo hospodářství evidovaného v ústřední evidenci, postačí do záznamu o pastvě místo identifikačních čísel bahnic nebo koz uvést registrační číslo hospodářství nebo registrační číslo stáje,

b) identifikační číslo dílu půdního bloku využívaného v příslušný kalendářní den k pastvě, přičemž je-li bahnice nebo koza pasena v 1 kalendářní den na více dílech půdních bloků, uvedou se identifikační čísla všech těchto dílů půdních bloků a

c) datum pastvy bahnic nebo koz pasených na trvalých travních porostech a na travních porostech.

(4) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je seznam bahnic nebo koz podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je stanoven v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(5) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovených podle počtu chovaných a pasených bahnic, popřípadě koz, na základě údajů podle odstavce 4, přičemž platbu lze poskytnout na nejméně 2 velké dobytčí jednotky, na které lze poskytnout platbu, jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z podpory v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR¹⁸).

(6) Pokud počet velkých dobytčích jednotek bahnic nebo koz chovaných a pasených žadatelem o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy v období stanoveném v odstavci 1 je

a) větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na chov bahnice nebo na chov kozy, Fond použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v této žádosti, nebo

b) nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na chov bahnice nebo na chov kozy, Fond platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy zamítne.

(7) Nepředloží-li žadatel o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy v průběhu kontroly na místě záznam o pastvě podle odstavce 3 nebo předloží-li záznam o pastvě neúplný, Fond žadateli platbu podpory na chov bahnice nebo na chov kozy neposkytne.

§ 32

Snížení nebo neposkytnutí platby dobrovolné podpory vázané na produkci

(1) Zjistí-li Fond, že výměra zemědělské půdy, u níž žadatel splnil podmínky pro poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci, je nižší než výměra zemědělské půdy, kterou žadatel uvedl ve své žádosti o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci pro příslušný kalendářní rok, sníží nebo neposkytne dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle předpisu Evropské unie⁹).

(2) Pokud žadatel v žádostech o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisem Evropské unie¹⁹) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádostech a souhrnem celkové plochy uvedené v žádostech podle § 20 až 31 a plochy v žádostech neuvedené je

a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti, Fond sníží platbu o 1 %,

b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti, Fond sníží platbu o 2 %, nebo

c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti, Fond sníží platbu o 3 %.

(3) Pokud žadatel o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 nedodržel pravidla podmíněnosti uvedené v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., Fond platbu dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 sníží nebo neposkytne podle předpisu Evropské unie¹¹).

(4) Pokud žadatel doručil žádost o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 po lhůtě stanovené v § 2 odst. 3, popřípadě změnu žádosti o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 po lhůtě stanovené předpisem Evropské unie¹²), Fond platbu dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 sníží, popřípadě žádost o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 zamítne, podle předpisu Evropské unie.

(5) Fond poskytne žadateli platbu dobrovolné podpory vázané na produkci v plné výši, pokud žadatel o poskytnutí této podpory splňuje podmínky stanovené tímto nařízením, nenastane-li některá skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí této platby podle tohoto nařízení nebo předpisu Evropské unie⁸).

(6) Za nesplnění podmínek pro poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci se považuje rovněž nepředložení dokladů a potvrzení podle § 20 odst. 5 písm. a) a b) nebo nepředložení dokladů podle § 22 odst. 5 písm. a) a b) nebo § 23 odst. 5 písm. a) a b).

(7) Zjistí-li Fond nesrovnalosti, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, bahnic nebo koz, platby dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 29 až 31 sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 29 až 31 zamítne²⁰).

(8) Fond neposkytne dotaci na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.

HLAVA 5

§ 33

Podmínky pro poskytnutí platby pro mladé zemědělce

(1) Žadatelem o poskytnutí platby pro mladé zemědělce je osoba podle § 2 odst. 1, která má zároveň nárok na poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle § 6 a splňuje podmínky pro fyzické osoby²¹) nebo obchodní korporace²²) stanovené předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro poskytování přímých plateb zemědělcům.

(2) V případě obchodní korporace splňuje podmínky fyzická osoba podle odstavce 1, která vykonává nad obchodní korporací účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodnutí týkající se řízení, zisků a finančních rizik v příslušném kalendářním roce podání žádosti o poskytnutí platby pro mladé zemědělce. Takovou osobou se rozumí většinový společník²³) nebo více fyzických osob splňujících podmínku podle odstavce 1 držících dohromady většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace.

(3) Maximální výměra, na kterou lze poskytnout platbu pro mladé zemědělce, činí 90 hektarů plochy zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy.

(4) V případě obchodní korporace se za zřízení zemědělského podniku rovněž považuje převzetí většinovým společníkem²³) nebo více fyzickými osobami držícími většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace podle odstavce 2.

HLAVA 6

§ 34

Oznámení o převodu obchodního závodu
Oznámení o převodu obchodního závodu²⁴) doručí nabyvatel Fondu na formuláři vydaném Fondem nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převodu dílů půdních bloků v evidenci využití půdy nebo převodu zvířat v ústřední evidenci podle plemenářského zákona na nabyvatele.

§ 34a

Lhůty pro podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům v roce 2020

(1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 2 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020.

(2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 8 odst. 4 obdobně.

§ 35

Přechodná ustanovení

(1) Pro rok 2015 začíná počátek období stanoveného tímto nařízením vlády dnem 1. ledna příslušného kalendářního roku běžet až ode dne 1. dubna 2015.

(2) Za plochu s meziplodinami, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu podle § 17, nelze považovat plochu meziplodin podle § 11 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, na které je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 4 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Pro rok 2015 lze postupovat podle § 12 ode dne podání žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí.

(4) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 2 odst. 3 doručit Fondu do 29. května 2015 podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.

ČÁST 2

§ 36

V § 3 nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 308/2014 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Žádost podle odstavce 4 nelze Fondu podat počínaje dnem 1. dubna 2015.“.

ČÁST 3

§ 37

Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým platbám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb., nařízení vlády č. 87/2011 Sb., nařízení vlády č. 107/2012 Sb., nařízení vlády č. 332/2012 Sb., nařízení vlády č. 298/2013 Sb. a nařízení vlády č. 29/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 5 se slova „v příloze“ nahrazují slovy „v části A přílohy“.

2. V § 7 odst. 2 se za slovo „stav“ vkládá slovo „samic“.

3. V § 7 odst. 3 a v § 8 odst. 3 se slova „v příloze“ nahrazují slovy „v části B přílohy“.

4. Příloha zní:
„Příloha k nařízení vlády č. 112/2008 Sb.
Přepočítávací koeficienty ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek pro platbu na chov přežvýkavců
(§ 6 odst. 5, § 7 odst. 3 a § 8 odst. 3)

Druh a kategorie hospodářských zvířat	Koeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky (VDJ)
skot ve věku nad 2 roky	1,00
skot ve věku nad 6 měsíců do 2 let včetně	0,60
skot ve věku nad 1 měsíc do 6 měsíců včetně	0,20
ovce ve věku nad 1 rok	0,15
kozy ve věku nad 1 rok	0,15

Druh a kategorie hospodářských zvířat	Koeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky (VDJ)
skot ve věku nad 2 roky	1,00
skot ve věku nad 6 měsíců do 2 let včetně	0,60
skot ve věku do 6 měsíců včetně	0,40
ovce ve věku nad 1 rok	0,15
kozy ve věku nad 1 rok	0,15

“.

ČÁST 4

§ 38

V § 2 nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům, se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Žádost podle odstavce 2 nelze Fondu podat počínaje dnem 1. dubna 2015.“.

ČÁST 5

§ 39

ČÁST 6

§ 40

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2015.

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice s uvedením maximální délky jejich sklizňového cyklu

	Rychle rostoucí dřevina	Maximální délka sklizňového cyklu
1.	Topol Maximovičův a jeho kříženci (Populus maximowiczii Henry)	8 let
2.	Topol chlupatoplodý a jeho kříženci (P. trichocarpa Torr. et A.Gray)	8 let
3.	Topol vznešený a jeho kříženci (P. x generosa Henry)	8 let
4.	Topol kanadský (P x canadensis Moench)	5 let
5.	Topol Simonův a jeho kříženci (P simonii Carrière; P. x xianhoei)	8 let
6.	Topol balzámový a jeho kříženci (P balsamifera L.)	8 let
7.	Topol černý (P nigra L.)	10 let
8.	Topol osika (P tremula L)	10 let
9.	Vrba bílá a její kříženci (Salix alba L., S. x rubens Schrank)	10 let
10.	Vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L.)	10 let
11.	Vrba jíva a její kříženci (S. caprea L hybr., S. x smithiana Willd) aj.	10 let
12.	Vrba lýkovcová (S. daphnoides L)	10 let
13.	Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)	10 let
14.	Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L) Geartn.)	10 let
15.	Olše šedá (Alnus incana (L.) Moench)	10 let
16.	Líska obecná (Corylus avellana L.)	10 let

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Váhový koeficient pro plochy využívané v ekologickém zájmu

Plocha využívaná v ekologickém zájmu	Váhový koeficient
Krajinný prvek – soliterní dřevina	1,5
Krajinný prvek – stromořadí	2,0
Krajinný prvek – skupina dřevin	1,5
Krajinný prvek – terasa	1,0
Krajinný prvek – mez	1,0
Krajinný prvek – travnatá údolnice	1,0
Krajinný prvek – příkop	2,0
Krajinný prvek – mokřad	1,0
Ochranný pás	1,5
Úhor s porostem - půda ponechaná ladem	1,0
Medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu	1,5
Zalesněná plocha	1,0
Plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích	0,5
Plochy s meziplodinami	0,3
Plochy s plodinami, které vážou dusík	1

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Seznam druhů rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice vhodných pro plochy využívané v ekologickém zájmu

	Rychle rostoucí dřevina	Maximální doba obmýtí
1.	Topol černý (P. nigra L.)	10 let
2.	Topol osika (P. tremula L.)	10 let
3.	Topol Maximovičův (P. maximowiczii Henry) - pouze kříženci s topolem černým (P. nigra L)	8 let
4.	Topol kanadský (P. x canadensis Moench)	5 let
5.	Topol Simonův (P simonii Carrière) - pouze kříženci s topolem černým (P nigra L)	8 let
6.	Topol vznešený (P x generosa Henry) - pouze kříženci s topolem černým (P. nigra L)	8 let
7.	Vrba bílá a její kříženci (Salix alba L, S. x rubens Schrank)	10 let
8.	Vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L)	10 let
9.	Vrba jíva a její kříženci (S. caprea L hybr., S. x smithiana Willd) aj.	10 let
10.	Vrba lýkovcová (S. daphnoides L.)	10 let
11.	Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)	10 let
12.	Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L) Geartn.)	10 let
13.	Olše šedá (Alnus incana (L.) Moench)	10 let
14.	Líska obecná (Corylus avellana L.)	10 let

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Minimální výnosy vlastní produkce pro ovocné druhy s velmi vysokou pracností

Ovocný druh	Minimální výnos pro citlivé komodity t/ha
jabloň	10,0
meruňka	1,5
hrušeň	8,0
třešeň	1,0

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Minimální výnosy vlastní produkce pro ovocné druhy s vysokou pracností

Ovocný druh	Minimální výnos pro citlivé komodity t/ha
slivoň švestka (kromě myrobalánu)	3,0
broskvoň	2,0
višeň	3,0
rybíz černý	1,0
rybíz červený	1,5
maliník	0,5
jahodník	3,5

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Minimální počty vysázených nebo vysetých jedinců, včetně hmotnosti tisíce semen a minimální délka vegetační doby pro podporu na zeleninové druhy s velmi vysokou pracností

Druh zeleniny	Minimální počet vysázených ks/ha	Minimální počet vysetých ks/ha	Minimální hmotnost tisíce semen (g)	Minimální délka vegetační doby ve dnech
Druh zeleniny	Minimální počet vysázených ks/ha	Minimální počet vysetých ks/ha	Minimální hmotnost tisíce semen (g)	od výsadby (den)	od výsevu (den)
zelí hlávkové	25 000	35 000	2,00	57	87
kapusta hlávková	20 000	45 000	2,20	62	92
kapusta růžičková	25 000	50 000	2,90	120	150
květák	20 000	30 000	2,30	66	96
brokolice	20 000	30 000	2,65	65	95
kedluben	65 000	100 000	3,00	40	75
mrkev	x	800 000	0,65	x	83
petržel kořenová	x	800 000	0,90	x	95
pastinák	x	250 000	2,30	x	140
celer bulvový	50 000	x	x	70	x
ředkvička	x	1 000 000	5,60	x	26
ředkev	x	120 000	8,00	x	55
řepa salátová	65 000	120 000	11,00	60	106
rajče	8 000	16 000	2,20	70	100
paprika	30 000	x	x	90	x
okurky nakladačky	x	25 000	16,00	x	62
okurky salátové	15 000	25 000	16,00	76	100
cibule	110 000^*)/500^)	625 000	2,70	30	55
šalotka	110 000^**)	500 000	3,20	75	90
česnek	800^*)	x	x	70	x
pór	120 000	150 000	2,30	75	150
saláty	50 000	55 000	0,70	30	50
čekanka	50 000	50 000	1,10	75	105
pekingské zelí	40 000	x	x	50	x
celer řapíkatý	50 000	x	x	78	x
pažitka	50 000^**)	3 500 000	0,65	70	100
chřest	15 000	x	x	celoročně	x
reveň	4 000	x	x	celoročně	x

Vysvětlivka:
*) V případě cibule a česneku jde o údaj v kg na 1 hektar.
**) V případě cibule, šalotky a pažitky se jedná o počet balíčků na 1 ha; u těchto plodin může být v každém balíčku více než 1 ks rostlin.

Druh zeleniny	Minimální počet vysázených ks/ha	Minimální počet vysetých ks/ha	Minimální hmotnost tisíce semen (g)	Minimální délka vegetační doby ve dnech
Druh zeleniny	Minimální počet vysázených ks/ha	Minimální počet vysetých ks/ha	Minimální hmotnost tisíce semen (g)	od výsadby (den)	od výsevu (den)
hrách zahradní	x	900 000	110,00	x	60
fazol zahradní	x	200 000	150,00	x	65
tykev (kromě tykve fíkolisté, olejné a pomíchané)	5 000	5 000	75,00	60	90
kukuřice cukrová	x	50 000	150,00	x	72
špenát	x	900 000	8,00	x	38
celer naťový	50 000	x	x	70	x
petržel naťová	65 000^*)	1 000 000	1,00	60	87

^*) V případě petržele naťové se jedná o počet balíčků na 1 ha; u této plodiny může být v každém balíčku více než 1 ks rostlin.

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Tabulka přepočítacích koeficientů ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek hospodářských zvířat

Druh a kategorie hospodářských zvířat	Koeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky (VDJ)
skot ve věku nad 2 roky	1,00
skot ve věku nad 6 měsíců do 2 let včetně	0,60
skot ve věku do 6 měsíců včetně	0,40
ovce ve věku nad 1 rok	0,15
kozy ve věku nad 1 rok	0,15

Pozn.: 1 rokem se rozumí 365 dní, 1 měsícem se rozumí 30 dní. U skotu ve věku do 6 měsíců včetně se počítá stáří ode dne následujícího po dni narození.

k nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Seznam masných plemen skotu k podpoře na chov telete masného typu

1. Aberdeen angus (G)

2. Andorrský hnědý skot (DD)

3. Aubrac (UU)

4. Bazadaise (BB)

5. Belgické modrobílé (B)

6. Blonde d' aquitaine (Q)

7. Brahman (F)

8. Česká červinka (CL) - býk plemene česká červinka masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M

9. Český strakatý skot (C) - býk plemene českého strakatého skotu masného typu nebo fylogeneticky příbuzných plemen zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M.

10. Dexter (EE)

11. Galloway (W)

12. Gasconne (S)

13. Hereford (U)

14. Highland (E)

15. Charolais (T)

16. Chianina (CHIANI)

17. Limousine (Y)

18. Masný simentál (SM)

19. Montbéliarde (CI) – býk plemene montbéliarde masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M

20. Normandský skot (N) – býk plemene normandského skotu masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M

21. Parthenaise (PP)

22. Piemontese (P)

23. Pinzgavský skot (PINCGAV)

24. Rouge des prés (MM)

25. Salers (D)

26. Shorthorn (SS)

27. Texas Longhorn (TT)

28. Uckermärker (UCKERM)

29. Vosgienne (VV)

30. Wagyu (WW)

31. Ostatní masná plemena (Z)