BLIŽŠÍ PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ AGROENVIRONMENTÁLNĚ-KLIMATICKÝCH OPATŘENÍ

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce uvede

a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury ovocný sad a

b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti.

(3) Zařadit do podopatření integrovaná produkce ovoce lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

c) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb.,

a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů,

e) opatření navazující na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství.

d) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, nebo

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury ovocný sad podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury ovocný sad

b) neaplikuje herbicidy v meziřadí ovocného sadu; meziřadím se rozumí plocha sadu sloužící k ošetřování sadu, pohybu techniky a ostatním agrotechnickým operacím,

c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nejpozději do konce pátého roku trvání příslušného závazku odběr vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření a rozbor těchto vzorků za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v případě přechodu zařazení podle § 4 je žadatel povinen zajistit odběr a rozbor vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření nejpozději do dne ukončení závazku; záznamy o výsledcích rozboru vzorků půdy uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

a) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

d) provede každoročně

k) provádí průběžné vyhodnocení údajů ze sledování podle písmene j) a zaznamenává výsledky vyhodnocení údajů sledování způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení, přitom se má za to, že pokud nedojde k takové změně, která by měla vliv na vyhodnocení údajů, odpovídá vyhodnocení poslednímu provedenému záznamu, a záznamy údajů z provedeného vyhodnocení sledovaných údajů uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden.

j) sleduje a zaznamenává každodenně v období od 1. března do 30. září příslušného kalendářního roku

i) absolvuje každoročně do 31. srpna příslušného kalendářního roku školení zajišťované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským za účelem rozšíření znalostí o systému integrované produkce ovoce v rozsahu alespoň 6 hodin,

h) provede nejpozději do 15. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou úpravu meziřadí a manipulačního prostoru ovocného sadu,

g) provede každoročně pravidelný řez za účelem prosvětlení ovocných keřů od 1. května do 30. června příslušného kalendářního roku, a to v rozsahu odpovídajícím použité pěstební technologii, přičemž ořezanou hmotu nadrtí a rovnoměrně rozprostře po ploše ovocného sadu do 30. června příslušného kalendářního roku,

f) provede každoročně pravidelný řez za účelem prosvětlení korun ovocných stromů od 1. června do 15. srpna příslušného kalendářního roku, a to v rozsahu odpovídajícím použité pěstební technologii, přičemž ořezanou hmotu nadrtí a rovnoměrně rozprostře po ploše ovocného sadu do 15. srpna příslušného kalendářního roku,

e) zajistí každoročně rozbor vzorků ovoce odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene d) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a záznamy o výsledcích rozboru vzorků ovoce uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

1. odběr jednoho vzorku ovoce na každých započatých 20 hektarů ovocného sadu způsobilého pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. a),

2. v případě pěstování více ovocných druhů odběr jednoho vzorku z převládajícího druhu podle výměry na každých započatých 20 hektarů jeho výměry a zbývající počet vzorků do splnění minimálního počtu vzorků podle bodu 1 lze odebrat z libovolného ovocného druhu pěstovaného v příslušném sadu, přičemž výměra převládajícího druhu ovoce je posuzována ke dni podání žádosti o poskytnutí dotace, pokud není kontrolou na místě zjištěno jinak,

1. meteorologické prvky o teplotě, vlhkosti a ovlhčení listů zjištěné pomocí technického zařízení podle části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení, v rozsahu uvedeném v části A přílohy č. 2 k tomuto nařízení a způsobem uvedeným v části D přílohy č. 2 k tomuto nařízení, a

2. výskyt škodlivých organismů zjištěný pomocí technického zařízení podle části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení, záznamy údajů z provedeného sledování uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden, a

(6) Podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) nebo e) se vztahují pouze na díl půdního bloku, na který je podána žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 7.

(7) Žádost o poskytnutí dotace lze podat pouze na produkční plochu dílu půdního bloku vedeného v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství, na které se ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku nachází výsadba

a) pouze některého z druhů ovocných stromů nebo ovocných keřů uvedených v příloze č. 7 k tomuto nařízení a

3. u bobulovin 2 000 životaschopných jedinců;

2. u peckovin 200 životaschopných jedinců, nebo

1. u jádrovin 500 životaschopných jedinců,

b) o minimální hustotě životaschopných jedinců na hektar produkční plochy
v případě pěstování více skupin dřevin uvedených v bodech 1 až 3 na 1 dílu půdního bloku plní žadatel hustotu výsadby danou pro každou z těchto skupin dřevin, přičemž žadatel v žádosti o dotaci uvede u každého dílu půdního bloku produkční plochu v členění na jádroviny, peckoviny nebo bobuloviny včetně příslušné výměry, na kterou žádá o dotaci.

(8) Produkční plochou se pro účely tohoto nařízení vlády rozumí dílčí plocha sadu evidovaná v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství, a to v členění na jádroviny, peckoviny nebo bobuloviny nebo ostatní ovocné stromy a ovocné keře, přičemž součet výměry všech dílčích produkčních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídající výměře příslušného dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele.

(9) Součástí žádosti o dotaci je geoprostorová informace o dílech půdních bloků nebo produkčních ploch, které žadatel uvedl v žádosti.

(10) Žadatel může pro účely odstavce 5 písm. j) bodu 2 využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů. V případě dosažení prahové hodnoty výskytu škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 5 písm. j) bodu 2.

(11) Žadatel doloží Fondu kopii záznamu o výsledcích rozboru podle

a) odstavce 5 písm. c) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, a

b) odstavce 5 písm. e) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné uvede

a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury vinice, s rozlišením na díly půdních bloků s kulturou vinice, které žadatel hodlá zařadit do titulu podle § 2 písm. b) bodu 1 nebo 2, a

b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí, zda se jedná o díl půdního bloku zařazený do titulu základní ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 1, nebo do titulu nadstavbová ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 2.

(3) Zařadit do podopatření integrovaná produkce révy vinné lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

c) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb.,

a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

d) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

e) opatření navazující na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury vinice podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice

c) na ochranu rostlin proti roztočům
podmínka se nevztahuje na mladé porosty do konce třetího roku po výsadbě,

b) aplikuje přípravky na ochranu rostlin⁹), popřípadě hnojiva¹⁰), upravené kaly¹¹) a odpadní vody¹²) obsahující kationy mědi v celkové roční dávce obsahující v průměru nejvýše 3 kilogramy mědi na 1 hektar vinice zařazené do tohoto podopatření,

a) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

1. používá pouze metodu introdukce roztoče Typhlodromus pyri ve formě letorostů révy vinné z dílu půdního bloku, kde je již Typhlodromus pyri usídlen, a rozmístění zaeviduje do záznamů k provedeným aplikacím přípravků na ochranu rostlin na dílu půdního bloku nebo ve formě bioagens povoleného v příslušném kalendářním roce k používání v České republice a

2. nepoužívá přípravky na ochranu rostlin⁹), přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin povolené k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, s výjimkou uvedenou v bodě 1,

e) neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačním prostoru vinice,

i) absolvuje každoročně do 31. srpna příslušného kalendářního roku školení zajišťované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským za účelem rozšíření znalostí o systému integrované produkce révy vinné v rozsahu alespoň 8 hodin.

d) provede ročně nejvýše 2 aplikace herbicidů povolených v příslušném kalendářním roce k používání v České republice v příkmenném pásu vinice; pro účely tohoto nařízení se příkmenným pásem vinice rozumí plocha zemědělské půdy pod keři révy vinné, která neslouží k pohybu techniky,

h) provede nejpozději do 15. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou úpravu meziřadí a manipulačního prostoru vinice a

f) provede každoročně prosvětlení keřů odstraňováním zálistků, nebo části listové plochy v zóně hroznů v období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku,

g) založí nejpozději ve třetím roce trvání závazku minimálně v každém druhém meziřadí porost směsí osiva podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení v minimálním výsevu 20 kilogramů na 1 hektar vinice; používá k výsevu směs osiva podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby; výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, popřípadě používá uznané osivo nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby osivo kontrolované úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

(6) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu základní ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 1 na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice

a) provede nejvýše 30 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

c) provede nejvýše 30 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

b) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene a),

d) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene c),

g) aplikuje každoročně proti padlí révovému minimálně 1 přípravek na ochranu rostlin nebo pomocný prostředek na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství.

f) aplikuje každoročně proti plísni révové minimálně 1 přípravek na ochranu rostlin nebo pomocný prostředek na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a

e) používá na ochranu proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze přípravky na ochranu rostlin obsahující Bacillus thuringiensis, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice, nebo účinné látky spinosad, popřípadě methoxyfenozid, nebo metodu feromonového matení obalečů,

b) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene a),

c) provede nejvýše 20 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

(7) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu nadstavbová ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 2 na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice

a) provede nejvýše 20 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

e) používá na ochranu proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze přípravky na ochranu rostlin, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice obsahující Bacillus thuringiensis nebo metodu feromonového matení obalečů,

f) provede ročně nejvýše 2 aplikace přípravků na ochranu rostlin proti šedé hnilobě, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

i) provede ročně proti šedé hnilobě minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství.

h) provede ročně proti padlí révovému minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a

g) provede ročně proti plísni révové minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

d) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene c),

(8) Žádost o poskytnutí dotace lze podat pouze na díl půdního bloku, na kterém se od data doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku nachází výsadba révy vinné o minimální hustotě 1 800 životaschopných jedinců na hektar dílu půdního bloku.

(1) Jestliže v průběhu trvání závazku dojde v souvislosti s vyklučením ke snížení výměry dílu půdního bloku nebo jeho části zařazeného do podopatření podle § 2 písm. a) nebo b), žadatel tuto skutečnost oznámí prostřednictvím
Fond na základě žádostí podle písmene a) nebo b) rozhodne o zařazení do příslušného podopatření, a to s přihlédnutím ke změně výměry zemědělské půdy.

a) žádosti o změnu zařazení, kterou Fondu doručí do 15 dnů ode dne provedení vyklučení, nejpozději však do 10. ledna následujícího kalendářního roku, pokud k vyklučení došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo

b) žádosti o změnu zařazení nebo žádosti o zařazení, které Fondu doručí nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku, pokud k vyklučení došlo mimo období uvedené v písmeni a),

(2) Na díl půdního bloku nebo jeho část, kde probíhá vyklučení, nelze žádat o poskytnutí dotace.

(3) Žadatel je povinen vyklučenou výměru do konce trvání závazku nahradit na původním dílu půdního bloku nebo jeho části nebo na jiném dílu půdního bloku nebo jeho části. Pokud u žadatele dojde v průběhu trvání závazku k navýšení výměry podle § 7 odst. 6 nebo k přechodu zařazení podle § 5, je žadatel povinen vyklučenou výměru nahradit do konce trvání nového závazku. Žadatel je povinen nahradit vyklučenou výměru zařazenou do podopatření podle § 2 písm. b) podle původního zařazení.

(4) Pokud žadatel vyklučenou výměru v souladu s odstavcem 3 nenahradí, je povinen vrátit dotaci, která byla od počátku trvání závazku na vyklučenou výměru poskytnuta. Pokud u žadatele došlo v průběhu trvání závazku k navýšení výměry podle § 7 odst. 6 nebo k přechodu zařazení podle § 4 nebo 5, je žadatel povinen vrátit i dotaci, která byla poskytnuta na vyklučenou výměru na základě původního závazku.

b) žádosti o změnu zařazení nebo žádosti o zařazení, které Fondu doručí nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku, pokud k nahrazení došlo v období mimo období uvedené v písmeni a).

a) žádosti o změnu zařazení, kterou Fondu doručí do 15 dnů ode dne provedení nahrazení, nejpozději však do 10. ledna následujícího kalendářního roku, pokud k nahrazení došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo

(5) Žadatel oznámí Fondu zařazení výměry nahrazující vyklučenou výměru s uvedením dílu půdního bloku, kde došlo k nahrazení, a to prostřednictvím

(6) Zařazení výměry nahrazující vyklučenou výměru se nepovažuje za navýšení zařazené výměry podle § 7, pokud žadatel do žádosti vyplní důvod výsadba. Je-li výměra dílu půdního bloku rozdílná, použije se postup podle § 7.

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku uvede

a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo jiná trvalá kultura, které hodlá zařadit do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku, včetně titulů podle § 2 písm. c) bodu 1 nebo 2, a

b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí titul podle § 2 písm. c) bodu 1 nebo 2.

a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

c) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb.,

(3) Zařadit do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

d) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

e) opatření navazující na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

c) vede a průběžně aktualizuje k příslušnému dílu půdního bloku evidenční kartu podle části A přílohy č. 10 k tomuto nařízení a evidenční kartu uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let,

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku na všech dílech půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura, na kterém v příslušném kalendářním roce pěstuje zeleninu nebo jahodník,

a) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části C přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

b) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nejpozději do konce pátého roku trvání příslušného závazku odběr vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření a rozbor těchto vzorků za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v případě přechodu zařazení podle § 4 je žadatel povinen zajistit odběr a rozbor vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření nejpozději do data ukončení závazku; záznamy o výsledcích rozborů uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

e) provádí průběžné vyhodnocení údajů ze sledování podle písmene d) a zaznamenává výsledky vyhodnocení údajů sledování způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení, přitom se má za to, že pokud nedojde k takové změně, která by měla vliv na vyhodnocení údajů, odpovídá vyhodnocení poslednímu provedenému záznamu a záznamy údajů z provedeného vyhodnocení sledovaných údajů uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden.

2. v případě zařazení podle § 2 písm. c) bodu 1 výskyt škodlivých organismů zjištěný pomocí technického zařízení podle bodů 1 až 6 části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení, anebo v případě zařazení podle § 2 písm. c) bodu 2 výskyt škodlivých organismů zjištěný pomocí technického zařízení podle bodu 5 nebo 7 části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení;

1. meteorologické prvky o teplotě a množství srážek zjištěné pomocí technického zařízení, podle části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení, v rozsahu uvedeném v části B přílohy č. 2 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části D přílohy č. 2 k tomuto nařízení a

záznamy údajů z provedeného sledování uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden, a
d) sleduje a zaznamenává každodenně v období od 1. března do 30. září příslušného kalendářního roku

(6) Žadatel na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda zařazeném do titulu integrovaná produkce zeleniny, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace,

a) pěstuje některý z podporovaného druhu zeleniny uvedený v příloze č. 9 k tomuto nařízení (dále jen „podporovaný druh zeleniny“) v průběhu příslušného kalendářního roku na celé výměře dílu půdního bloku,

b) používá k výsevu nebo výsadbě pouze osivo nebo sadbu podle zákona o oběhu osiva a sadby, a to v minimálním objemu uvedeném v příloze č. 11 k tomuto nařízení,

c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, před každým výsevem nebo výsadbou podporovaného druhu zeleniny na dílu půdního bloku odběr vzorku půdy a jeho rozbor za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku,

e) provede každoročně odběr jednoho vzorku z každého pěstovaného podporovaného druhu zeleniny z každých započatých 20 hektarů dílů půdních bloků způsobilých pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 1; žadatelé, kteří pěstují některý podporovaný druh zeleniny na výměře menší než 0,5 hektaru, přičemž souhrnná výměra dílů půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda zařazených do tohoto titulu nepřesáhne 5 hektarů, odebírají pouze jeden vzorek z převládajícího podporovaného druhu zeleniny podle výměry a

f) zajistí každoročně rozbor vzorků zeleniny odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene e) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu všech chemických látek uvedených v části A až C přílohy č. 12 k tomuto nařízení a uchovává záznamy o výsledcích rozborů minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden.

d) aplikuje k jednotlivému podporovanému druhu zeleniny hnojiva¹⁰) do výše limitu dusíku na 1 hektar stanoveného v § 7 a v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů,

b) používá k výsadbě podporovaného druhu zeleniny pouze sadbu podle zákona o oběhu osiva a sadby, a to v minimálním objemu uvedeném v příloze č. 11 k tomuto nařízení,

c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, před každou výsadbou podporovaného druhu zeleniny na dílu půdního bloku odběr vzorku půdy a jeho rozbor za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku,

d) aplikuje před výsadbou povinně hnůj,

e) provede každoročně odběr jednoho vzorku pěstovaného podporovaného druhu zeleniny z každých započatých 20 hektarů dílů půdních bloků způsobilých pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 1,

f) zajistí každoročně rozbor vzorků zeleniny odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene e) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu všech chemických látek uvedených v části A až C přílohy č. 12 k tomuto nařízení a uchovává záznamy o výsledcích rozborů minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

g) provede ročně nejvýše 2 aplikace herbicidů, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice, a

h) aplikuje hnojiva¹⁰) do výše limitu dusíku na 1 hektar stanoveného v § 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb.

(7) Žadatel na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura zařazeném do titulu integrovaná produkce zeleniny, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace,

a) pěstuje v průběhu příslušného kalendářního roku na celé výměře dílu půdního bloku pouze podporovaný druh zeleniny,

(8) Žadatel na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda zařazeném do titulu integrovaná produkce jahodníku, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace,

a) používá k výsadbě jahodníku pouze sadbu podle zákona o oběhu osiva a sadby, a to v minimálním objemu uvedeném v příloze č. 11 k tomuto nařízení,

h) zajistí nejpozději do 30. září příslušného kalendářního roku údržbu porostu jahodníku sečením nebo mulčováním,

g) zajistí provedení plečkování meziřadí porostu minimálně dvakrát ročně; první plečkování se provádí nejpozději do 31. srpna a druhé plečkování se provádí nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku, podmínka se nevztahuje na díl půdního bloku nebo jeho část, na kterém je použita pěstební technologie s použitím fólií nebo textilií,

f) aplikuje hnojiva¹⁰) do výše limitu dusíku na 1 hektar stanoveného v § 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb.,

e) zajistí každoročně rozbor vzorků jahod odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene d) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu všech chemických látek uvedených v části D až F přílohy č. 12 k tomuto nařízení a uchovává záznamy o výsledcích rozborů minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

d) provede odběr alespoň jednoho vzorku jahod z každých započatých 20 hektarů dílů půdních bloků nebo jejich částí způsobilých pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 2,

c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, před každou výsadbou jahodníku na dílu půdního bloku odběr vzorku půdy a jeho rozbor za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku,

b) provede případnou výsadbu jahodníku pouze na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém byla pěstována předplodina nebo hlavní plodina s meziplodinou, přičemž předplodina nebo meziplodina byla zapravena do půdy jako zelené hnojení,

l) provádí od druhého roku trvání závazku nejpozději do 30. dubna příslušného kalendářního roku odstranění čepelí listů jahodníku; podmínka se nevztahuje na díl půdního bloku nebo jeho část, na kterém byla v období od 1. září do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo v příslušném kalendářním roce, provedena výsadba jahodníku.

k) vede a průběžně aktualizuje k příslušnému dílu půdního bloku evidenční kartu provedených agrotechnických operací podle části B přílohy č. 10 k tomuto nařízení a evidenční kartu uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let a

j) provede každoročně nejvýše 4 aplikace insekticidů, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice,

i) provede každoročně nejvýše 5 aplikací herbicidů, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice,

(9) Na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém byl porost jahodníku po provedení sklizně, nejdříve však 1. července příslušného kalendářního roku, zlikvidován nebo zapraven do půdy, se splnění podmínky podle odstavce 8 písm. g) a h) nepožaduje.

a) na celý díl půdního bloku zařazený do podopatření podle § 2 písm. c) bodu 1, na kterém je v příslušném kalendářním roce pěstován některý z podporovaných druhů zeleniny, nebo

(10) Žádost o poskytnutí dotace lze podat pouze

b) na celý díl půdního bloku nebo jeho část zařazený do podopatření podle § 2 písm. c) bodu 2, na kterém je alespoň v období ode dne podání žádosti o poskytnutí dotace do 30. června příslušného kalendářního roku pěstován jahodník, a to o minimální hustotě 20 000 životaschopných jedinců na 1 hektar.

(11) Žadatel může pro účely odstavce 5 písm. d) bodu 2 využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů. V případě dosažení prahové hodnoty škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 5 písm. d) bodu 2.

1. odstavce 5 písm. b) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, a

(12) Žadatel doloží Fondu kopii

2. odstavce 6 písm. f), odstavce 7 písm. f) nebo odstavce 8 písm. e) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci, a

b) evidenční karty dílu půdního bloku podle odstavce 5 písm. c) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.

a) záznamu o výsledcích rozboru podle

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření ošetřování travních porostů uvede

b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

a) seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, které hodlá zařadit do podopatření ošetřování travních porostů, včetně uvedení jednotlivých titulů podle § 2 písm. d) bodů 1 až 10, a

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření ošetřování travních porostů je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí titul podle § 2 písm. d) bodů 1 až 10, do kterého na daném dílu půdního bloku žádá o zařazení.

b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., s výjimkou opatření podle § 2 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., nebo

a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

(3) Zařadit do podopatření ošetřování travních porostů lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

c) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření ošetřování travních porostů činí 2 hektary zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Díl půdního bloku lze zařadit pouze do jednoho titulu

a) podle § 2 písm. d) bodů 2 až 10, pokud se jedná o díl půdního bloku, který se nachází alespoň z 50 % v oblastech zvláště chráněných území¹³), ochranných pásmech národních parků¹⁴), nebo v území náležícím do soustavy Natura 2000¹⁵) a je na něm vymezeno příslušné cenné stanoviště nebo je podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů vymezen jako hnízdní lokalita chřástala polního, podmáčená nebo rašelinná louka, stanoviště modráska, druhově bohatá pastvina nebo suchý stepní trávník a vřesoviště; v případě, že se díl půdního bloku po aktualizaci hranic zvláště chráněných území¹³), ochranných pásem národních parků¹⁴) nebo soustavy Natura 2000¹⁵) nadále nenachází ve výše uvedených územích, bude závazek v příslušném titulu podle § 2 písm. d) na příslušném dílu půdního bloku ukončen, přičemž ukončení závazku na daném dílu půdního bloku se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením,

b) podle § 2 písm. d) bodů 6 až 9, pokud se jedná o díl půdního bloku, který se nachází mimo území uvedená v písmeni a), a jestliže je daný díl půdního bloku vymezen podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jako hnízdní lokalita chřástala polního, podmáčená nebo rašelinná louka, stanoviště modráska nebo suchý stepní trávník a vřesoviště, nebo

c) podle § 2 písm. d) bodu 1, pokud se jedná o díl půdního bloku, který se nachází mimo území uvedená v písmeni a), nebo pokud se nachází v území uvedeném v písmeni a) s povolením místně příslušného orgánu ochrany přírody.

(1) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření podle § 2 písm. d) musí splňovat každý den kontrolního období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku (dále jen „kontrolní období“) intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 13 k tomuto nařízení nejméně 0,3 velké dobytčí jednotky na 1 hektar trvalého travního porostu obhospodařovaného žadatelem a vedeného v evidenci využití půdy, přičemž do výměry trvalého travního porostu se nezapočítává

c) výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, který se nachází alespoň z 50 % v oblastech 1. a 2. zóny chráněných krajinných oblastí, v maloplošných zvláště chráněných územích nebo v zónách soustředěné péče o přírodu v národních parcích.

a) výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost zařazeného do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8,

b) výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost zařazeného do titulu podle § 2 písm. b) bodů 6 až 8 nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, a

(2) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5 a 7 až 10 musí splňovat každý den kontrolního období intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 13 k tomuto nařízení nejvýše 1,15 velké dobytčí jednotky na 1 hektar zařazený v roce podání žádosti o dotaci do titulu podle

a) § 2 písm. d) bodů 1 až 5 a 7 až 10,

c) § 2 písm. b) bodů 1 až 5 a 7 až 12 nařízení vlády č. 80/2023 Sb.

b) § 2 písm. e) bodů 1 až 6, a to od druhého roku trvání závazku podle § 3 odst. 3, nebo

(3) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření podle § 2 písm. d) musí splňovat každý den kontrolního období intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 13 k tomuto nařízení nejvýše 1,5 velké dobytčí jednotky na 1 hektar zemědělské půdy obhospodařované žadatelem a vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura.

a) elektronický opis registru koní v hospodářství vedeného v informačním systému ústřední evidence¹⁶) a

(4) Chová-li žadatel v kontrolním období koně, doručí Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku za toto kontrolní období

b) elektronickou deklaraci chovu koní, která je vytvořena na základě údajů z registru koní v hospodářství vedeného v informačním systému ústřední evidence¹⁶); deklarace chovu koní obsahuje údaje o počtu chovaných koní přepočtených na velké dobytčí jednotky podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení a kategorii chovaných koní.

(5) Nedoručí-li žadatel Fondu opis registru koní v hospodářství a deklaraci chovu koní podle odstavce 4 ve stanoveném termínu, koně se při výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat nezohlední, pokud není kontrolou na místě zjištěn stav odůvodňující jejich zohlednění.

1. zařazeného do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8,

2. zařazeného do titulu podle § 2 písm. b) bodů 6 až 8 nařízení vlády č. 80/2023 Sb. a

2. § 2 písm. e) bodů 1 až 6, a to od druhého roku trvání závazku podle § 3 odst. 3, nebo

a) a výměry zemědělské půdy vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost k danému dni kontrolního období v případě výpočtu pro účely podmínky uvedené v odstavci 1, přičemž do výměry trvalého travního porostu se nezapočítává výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost

3. nacházejícího se alespoň z 50 % v oblastech 1. a 2. zóny chráněných krajinných oblastí, v maloplošných zvláště chráněných územích nebo v zónách soustředěné péče o přírodu v národních parcích

c) a výměry zemědělské půdy vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura k danému dni kontrolního období v případě výpočtu pro účely podmínky uvedené v odstavci 3.

v případě výpočtu pro účely podmínky uvedené v odstavci 2,
b) s výjimkou nepasených ustájených zvířat evidovaných na hospodářství nebo stáji evidované na hospodářství žadatele, kterou uvede do žádosti o poskytnutí dotace, a výměry zemědělské půdy vedené v evidenci využití půdy a zařazené v roce podání žádosti o dotaci do titulu podle

1. § 2 písm. d) bodů 1 až 5 a 7 až 10,

3. § 2 písm. b) bodů 1 až 5 a 7 až 12 nařízení vlády č. 80/2023 Sb.,

(6) Intenzita chovu hospodářských zvířat se za každý den kontrolního období vypočte jako podíl počtu žadatelem chovaných hospodářských zvířat přepočteného na velké dobytčí jednotky podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení k příslušnému dni kontrolního období zjištěného z informačního systému ústřední evidence, popřípadě podle odstavce 4, pokud není kontrolou na místě zjištěno jinak,

(7) Podmínka uvedená v odstavci 1 se neuplatní u žadatele, který má zemědělskou kulturu trvalý travní porost zařazenu výlučně do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8.

(1) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5 s výměrou nejméně 12 hektarů ponechá každoročně při zemědělském obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům nepokosenou plochu

c) s maximální rozlohou jedné nepokosené plochy, která činí 1 hektar, a

b) nejvýše 10 %, rozlohy dílu půdního bloku způsobilé k poskytnutí dotace,

a) o rozloze nejméně 3 %, rozlohy dílu půdního bloku způsobilé k poskytnutí dotace,

d) do 15. srpna nebo do 15. září, pokud se jedná o díl půdního bloku podle § 19 odst. 2 písm. a) bodu 1 s termínem seče s odklizením biomasy nebo pastvou do 31. srpna příslušného kalendářního roku, § 19 odst. 3 písm. a) bodu 4 nebo § 19 odst. 4 písm. a) bodu 4, nebo do 15. října, pokud se jedná o díl půdního bloku podle § 19 odst. 5 písm. a) bodu 3 nebo § 19 odst. 6 písm. a) bodu 3, nejpozději však do termínu první seče následujícího kalendářního roku; při posuzování výměry dílu půdního bloku pro účely plnění podmínky uvedené v tomto odstavci se od výměry příslušného dílu půdního bloku uvedené v evidenci využití půdy odečte výměra krajinného prvku podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

a) žadatel do 31. července příslušného kalendářního roku provede pastvu, nebo

(2) Podmínka uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na díl půdního bloku zařazený do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodu 1, na kterém

b) je v evidenci využití půdy ke dni podání žádosti o poskytnutí dotace evidováno provádění obnovy podle § 9 odst. 6 s datem zahájení obnovy nejpozději ke dni podání žádosti o poskytnutí dotace.

(3) Žadatel může ponechat nepokosenou plochu podle odstavce 1 na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5 s výměrou nižší než 12 hektarů. V případě dobrovolného ponechání nepokosené plochy se na nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 vztahuje snížení dotace podle § 27 odst. 1 písm. c) bodu 4 nebo § 28 odst. 1 písm. d) bodu 4 obdobně.

(4) Žadatel uvede v žádosti o poskytnutí dotace, zda se jedná o díl půdního bloku podle

c) odstavce 3, na kterém se dobrovolně rozhodl ponechávat nepokosenou plochu, a na který žádá o poskytnutí dotace za ponechání nepokosené plochy.

b) odstavce 2, na který nežádá o poskytnutí dotace za ponechání nepokosené plochy, nebo

a) odstavce 1, na kterém žadatel ponechá nepokosenou plochu a žádá o poskytnutí dotace za ponechání nepokosené plochy,

(1) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření ošetřování travních porostů na celé výměře zemědělské půdy s kulturou trvalý travní porost vedené v evidenci využití půdy

b) nepoužívá ke hnojení upravené kaly¹¹) a odpadní vody¹²).

a) aplikuje hnojiva¹⁰) na výměru dílu půdního bloku vedenou v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku nejvýše do limitu uvedeného pro trvalý travní porost v § 7 a v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., přičemž limit aplikovaného množství dusíku se vypočte podle § 7 odst. 5 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., a

(2) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny podle § 2 písm. d) bodu 1 každoročně

2. provedení druhé seče s odklizem biomasy nebo spasení trvalého travního porostu nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku;

1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., za podmínek stanovených v písmenech c) a f), a to sečí s odklizením biomasy nebo pastvou v termínu do 31. července příslušného kalendářního roku nebo v termínu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 61/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření pro oblasti s přírodními omezeními, a

a) zajistí
seč a pastvu lze kombinovat,

b) provádí seč v případě údržby trvalého travního porostu sečením od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

c) provádí v případě údržby trvalého travního porostu pasením likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním do 30 dnů od skončení pastvy, nebo, v případě celoroční pastvy, nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku; tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

f) ve zvláště chráněných územích¹³), ochranných pásmech národních parků¹⁴) a v oblastech soustavy Natura 2000¹⁵) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu nebo přísev trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody.

e) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze bodově a

d) nepoužívá ke hnojení kejdu¹⁰), s výjimkou kejdy skotu,

4. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku;

3. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

h) provádí druhou seč s odklizením biomasy nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.

b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

c) používá ke hnojení pouze hnůj nebo kompost; za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

d) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

e) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

(3) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu mezofilní a vlhkomilné louky hnojené podle § 2 písm. d) bodu 2 každoročně

f) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

g) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody, a to pouze bodově a

a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu f), a to tak, že provádí první seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy
stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

2. od 15. června do 31. července příslušného kalendářního roku,

1. do 30. června příslušného kalendářního roku,

3. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu f), a to tak, že provádí první seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy
stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

c) neaplikuje hnojiva¹⁰); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

(4) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené podle § 2 písm. d) bodu 3 každoročně

2. od 15. června do 31. července příslušného kalendářního roku,

4. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku;

h) provádí druhou seč s odklizením biomasy nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.

g) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově a

f) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

e) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

d) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

1. do 30. června příslušného kalendářního roku,

2. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku, nebo

3. od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

1. do 31. července příslušného kalendářního roku,

h) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

(5) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu horské a suchomilné louky hnojené podle § 2 písm. d) bodu 4 každoročně

a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu g), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy
stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

e) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

f) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

g) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

c) používá ke hnojení pouze hnůj nebo kompost, za aplikaci hnojiva se nepovažuje vápnění trvalého travního porostu,

d) aplikuje hnůj nebo kompost¹⁰) povinně jednou za trvání závazku, nejpozději však do čtvrtého roku trvání závazku a zároveň neaplikuje hnůj nebo kompost více než jednou za období trvání závazku; za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat,

d) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

(6) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu horské a suchomilné louky nehnojené podle § 2 písm. d) bodu 5 každoročně

1. do 31. července příslušného kalendářního roku,

2. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku, nebo

3. od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu f), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy
stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

g) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

f) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

e) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

c) neaplikuje hnojiva¹⁰); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,
a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu e), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy

b) provádí seč a odklizení biomasy ručně nesenou nebo ručně vedenou technikou,

c) neaplikuje hnojiva¹⁰), pomocné půdní látky¹⁷) nebo pomocné rostlinné přípravky¹⁸), za aplikaci hnojiva se nepovažuje vápnění trvalého travního porostu,

d) neprovádí pastvu zvířat,

e) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu, odvodnění travního porostu,

f) neprovádí válení, smykování a vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

g) neaplikuje herbicidy.

4. od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

3. od 15. července do 7. září příslušného kalendářního roku, nebo

2. od 15. června do 7. srpna příslušného kalendářního roku,

1. od 15. května do 7. července příslušného kalendářního roku,

(7) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu trvale podmáčené a rašelinné louky podle § 2 písm. d) bodu 6 každoročně

d) neaplikuje hnojiva¹⁰); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

(8) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ochrana modrásků podle § 2 písm. d) bodu 7 každoročně

b) ponechá při seči nepokosenou plochu

c) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

e) provádí případné přepasení nejdříve 1. října příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení, s výjimkou postupu podle písmene a) bodu 2,

f) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

g) neprovádí mulčování, válení, smykování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

h) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

a) provádí seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy, pouze
stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

1. o rozloze nejméně 15 % rozlohy dílu půdního bloku,

2. a nejvýše 20 % rozlohy dílu půdního bloku a

3. minimálně do termínu následující seče, nejpozději však do termínu první seče následujícího kalendářního roku,

1. do 10. června příslušného kalendářního roku,

2. do 10. června příslušného kalendářního roku a zároveň od 1. září do 30. září příslušného kalendářního roku; v případě vymezení v evidenci využití půdy lze druhou seč nahradit pastvou, nebo

3. od 1. září do 30. září příslušného kalendářního roku;

d) provádí přepasení travního porostu nejdříve 15. září příslušného kalendářního roku,

e) může seč nahradit pastvou zvířat, a to v případě, že je tak uvedeno u příslušného dílu půdního bloku v evidenci využití půdy,

f) provede v případě pastvy zvířat likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním do 30 dnů od skončení pastvy nebo nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku; tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

g) neaplikuje hnojiva¹⁰); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

h) neprovádí mulčování, válení, smykování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

(9) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ochrana chřástala polního podle § 2 písm. d) bodu 8 každoročně

j) neprovádí příkrm pasených zvířat, s výjimkou provádění příkrmu na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení.

i) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově a

a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínek uvedených v písmenech f) a h), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v termínu od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku,

b) neprovádí seč na jednom dílu půdního bloku více jak jedním žacím strojem najednou,

c) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

(10) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu suché stepní trávníky a vřesoviště podle § 2 písm. d) bodu 9 každoročně

4. od 1. dubna do 30. června a od 1. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

3. od 15. července do 30. září příslušného kalendářního roku, nebo

2. od 1. května do 31. října příslušného kalendářního roku,

1. od 1. dubna do 30. června příslušného kalendářního roku,

stanovený termín pastvy je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,
a) zajistí údržbu travního porostu pastvou ovcí nebo koz v jednom z následujících termínů, který je pro příslušný díl půdního bloku stanoven v evidenci využití půdy,

b) může provést pastvu skotem nebo koňmi, a to v případě, že je tak uvedeno u příslušného dílu půdního bloku v evidenci využití půdy, v termínu pastvy podle písmene a) stanoveném pro příslušný díl půdního bloku v evidenci využití půdy,

c) zajistí přísun dusíku pastvou zvířat podle písmene a) nebo b), a to nejméně ve výši 5 kilogramů dusíku na 1 hektar příslušného dílu půdního bloku zařazeného v tomto titulu, jehož výměra odpovídá stavu v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku,

d) provádí pastvu zvířat podle písmene a) nebo b) do výše přísunu dusíku nejvýše 50 kilogramů dusíku na 1 hektar příslušného dílu půdního bloku zařazeného v tomto titulu, jehož výměra odpovídá stavu v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku,

e) může pastvu nahradit sečí, a to v případě, že je tak uvedeno u příslušného dílu půdního bloku v evidenci využití půdy; žadatel v tomto případě není povinen plnit podmínku uvedenou v písmenu c),

f) zajistí likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním do 30 dnů od skončení pastvy; tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

g) neaplikuje hnojiva¹⁰); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat podle písmene a) nebo b) nebo vápnění trvalého travního porostu,

i) neprovádí válení, smykování a vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

h) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu nebo přísev trvalého travního porostu,

j) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení a

k) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

f) neprovádí příkrm pasených zvířat, s výjimkou provádění příkrmu na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody, a to pouze v období od 1. dubna do 31. května příslušného kalendářního roku; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení a

a) zajistí

1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., za podmínek stanovených v písmenech c) a e), a to provedením seče s odklizem biomasy nebo pastvy v termínu do 31. července příslušného kalendářního roku nebo v termínu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 61/2023 Sb., a

2. pastvu zvířat do 31. října příslušného kalendářního roku,

1. do 30 dnů od skončení pastvy, nebo

2. v případě celoroční pastvy nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku;

d) neaplikuje hnojiva¹⁰); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

g) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

e) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

(11) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu druhově bohaté pastviny podle § 2 písm. d) bodu 10 každoročně

c) zajistí likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním
tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

b) zajistí přísun dusíku pastvou zvířat nejméně ve výši 10 kilogramů dusíku na 1 hektar příslušného dílu půdního bloku zařazeného v tomto titulu, jehož výměra odpovídá stavu v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku,

(12) Odložení nebo vynechání jedné ze sečí nebo pastvy, popřípadě stanovení dřívějšího termínu seče nebo pastvy, podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo h), odstavce 4 písm. a) nebo h), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a), odstavce 9 písm. a), odstavce 10 písm. a) nebo odstavce 11 písm. a) je možné pouze z důvodu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a to na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody.

(13) Snížení limitu přívodu dusíku pastvou podle odstavce 11 písm. b) je možné pouze z důvodu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a to na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody.

(14) Souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody obdrží Fond nejpozději v den, kdy

a) měla být seč nebo pastva provedena, pokud se jedná o souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody podle odstavce 12 s odložením nebo vynecháním jedné ze sečí nebo pastvy,

c) měla být splněna podmínka minimálního přívodu dusíku pastvou, pokud se jedná o souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody podle odstavce 13.

b) hodlá žadatel seč nebo pastvu provést, pokud se jedná o souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody podle odstavce 12 se stanovením dřívějšího termínu seče nebo pastvy, nebo

(15) Obdrží-li Fond souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody po dni uvedeném v odstavci 14, Fond k takovému předložení nepřihlédne.

(16) O skončení pastvy podle odstavce 2 písm. c), odstavce 9 písm. f), odstavce 10 písm. f) nebo odstavce 11 písm. c) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dnů.

b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření zatravňování orné půdy uvede

a) seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, které hodlá zařadit do podopatření zatravňování orné půdy, včetně uvedení jednotlivých titulů podle § 2 písm. e) bodů 1 až 6, a

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření zatravňování orné půdy je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí titul podle § 2 písm. e) bodů 1 až 6, do kterého na daném dílu půdního bloku žádá o zařazení.

b) agroenvironmentální opatření podle § 2 písm. a) bodu 2 anebo § 2 písm. b) nebo c) nařízení vlády č. 79/2007 Sb., nebo

c) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb.

a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

(3) Zařadit do podopatření zatravňování orné půdy lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření zatravňování orné půdy činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Díl půdního bloku, který neměl v období od 20. dubna 2004 do 31. prosince 2014 v evidenci využití půdy vedenu kulturu travní porost a od 1. ledna 2015 do dne doručení žádosti o zařazení v evidenci využití půdy vedenou kulturu trvalý travní porost, lze zařadit do podopatření

2. u kterého je alespoň 50 % jeho výměry v evidenci využití půdy vymezeno jako silně nebo mírně erozně ohrožená plocha²⁰),

1. který se nachází alespoň z 50 % v oblastech zranitelných dusičnany¹⁹), nebo

2. u kterého je alespoň 50 % jeho výměry v evidenci využití půdy vymezeno jako silně nebo mírně erozně ohrožená plocha²⁰),

1. který se nachází alespoň z 50 % v oblastech zranitelných dusičnany¹⁹), nebo

1. který podle údajů vedených v evidenci využití půdy sousedí s útvarem povrchových vod²¹), nebo

a) podle § 2 písm. e) bodu 1, pokud se jedná o díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, který se nenachází alespoň z 50 % ve zvláště chráněném území¹³), ochranném pásmu národního parku¹⁴) nebo v území soustavy Natura 2000¹⁵) a zároveň

pro účely tohoto nařízení se za díl půdního bloku sousedícím s útvarem povrchových vod považuje díl půdního bloku, jehož jakákoli část se podle údajů vedených v evidenci využití půdy nachází ve vzdálenosti do 25 metrů včetně od útvaru povrchových vod.
d) podle § 2 písm. e) bodu 5 nebo 6, pokud se jedná o díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, který se nachází alespoň z 50 % ve zvláště chráněném území¹³), ochranném pásmu národního parku¹⁴) nebo v území soustavy Natura 2000¹⁵) a zároveň

c) podle § 2 písm. e) bodu 4, pokud se jedná o díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, který se nenachází alespoň z 50 % ve zvláště chráněném území¹³), ochranném pásmu národního parku¹⁴) nebo v území soustavy Natura 2000¹⁵) a zároveň

b) podle § 2 písm. e) bodu 2 nebo 3, pokud se jedná o díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, který se nachází alespoň z 50 % ve zvláště chráněném území¹³), ochranném pásmu národního parku¹⁴) nebo v území soustavy Natura 2000¹⁵) a zároveň

2. jestliže se alespoň z 50 % nachází v ochranném pásmu vodních zdrojů²²),

1. který podle údajů vedených v evidenci využití půdy sousedí s útvarem povrchových vod²¹), nebo

2. jestliže se alespoň z 50 % nachází v ochranném pásmu vodních zdrojů²²), nebo

(6) Jde-li o zařazení do titulu podle § 2 písm. e) bodů 4 až 6, zatravní žadatel celou plochu dílu půdního bloku sousedící s vodním útvarem tak, aby šíře zatravněné plochy činila nejméně 15 metrů.

2. provedení druhé seče s odklizením biomasy do 31. října příslušného kalendářního roku.

e) zajistí

d) neprovádí na zatravněných plochách pastvu zvířat a

c) aplikuje hnojiva¹⁰) pouze před založením travního porostu, nejpozději však do 31. května příslušného kalendářního roku,

b) oznámí Fondu v souladu s § 3g zákona o zemědělství změnu kultury podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů ze standardní orné půdy na travní porost, v případě změny na kulturu trvalý travní porost se nejedná o nesplnění podmínky,

1. nejpozději do 31. května příslušného kalendářního roku,

a) založí travní porost pomocí čistosevu nebo podsevu

3. druhově bohatou travní směsí osiv schválenou místně příslušným orgánem ochrany přírody, jde-li o díl půdního bloku podle § 2 písm. e) bodu 2 nebo 5, nebo

4. regionální travní směsí osiv schválenou místně příslušným orgánem ochrany přírody, jde-li o díl půdního bloku podle § 2 písm. e) bodu 3 nebo 6,

1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. a

(7) Žadatel v prvním roce zařazení do titulu podle § 2 písm. e) bodů 1 až 6

2. travní směsí osiv podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, popřípadě uznaným osivem nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby osivem kontrolovaným úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, jde-li o díl půdního bloku podle § 2 písm. e) bodu 1 nebo 4,

1. do 30 dní od skončení pastvy, nebo

f) provádí dosev travního porostu na plochách zařazených do titulu podle § 2 písm. e) bodů 2, 3, 5 a 6 pouze směsí shodného složení se směsí, kterou bylo provedeno zatravnění v prvním roce trvání závazku, nebo směsí schválenou místně příslušným orgánem ochrany přírody.

e) neprovádí rozorání nebo obnovu travního porostu na plochách zařazených do podopatření podle § 2 písm. e) a

tato podmínka se nevztahuje na plochy s průměrnou sklonitostí převyšující 10°,
d) zajistí likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním

c) zajistí

2. v případě celoroční pastvy nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku;

2. provedení druhé seče s odklizením biomasy nebo pastvu do 31. října příslušného kalendářního roku,

1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., za podmínky uvedené v písmenu d), a to provedením seče s odklizem biomasy nebo pastvy v termínu do 31. července příslušného kalendářního roku nebo v termínu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 61/2023 Sb., a

b) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze v prvních dvou letech trvání závazku, a to pouze bodově,

a) neaplikuje hnojiva¹⁰) od druhého roku trvání závazku, za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat a vápnění; v případě zařazení do titulu podle § 2 písm. e) bodů 2, 3, 5 a 6 se vápnění provádí pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody,

(8) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu podle § 2 písm. e) bodů 1 až 6

(9) O skončení pastvy podle odstavce 8 písm. d) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dnů.

(10) Za porušení podmínky uvedené v odstavci 8 písm. c) se nepovažuje, pokud je na daném díle půdního bloku ponechána nepokosená plocha podle nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření biopásy uvede

a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, které hodlá zařadit do podopatření biopásy včetně uvedení jednotlivých titulů podle § 2 písm. f) bodu 1 nebo 2, a

b) údaj o výměře biopásu podle § 2 písm. f) bodu 1 nebo 2, které hodlá zařadit do podopatření podle § 2 písm. f) bodu 1 nebo 2.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření biopásy je zákres příslušných dílů půdních bloků, které žadatel uvedl v této žádosti, včetně geoprostorové informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí titul podle § 2 písm. f) bodu 1 nebo 2, do kterého na daném dílu půdního bloku žádá o zařazení. V případě, že dojde ke změně umístění biopásu podle § 2 písm. f) bodu 1 nebo 2, předloží žadatel společně s žádostí o poskytnutí dotace podávané v příslušném kalendářním roce, kdy ke změně umístění došlo, novou mapu dílů půdních bloků.

1. § 2 písm. f) bodu 2, v případě zařazení do podopatření podle § 2 písm. f) bodu 1, nebo

a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

b) agroenvironmentální opatření podle § 2 písm. a) bodu 2, § 2 písm. b) nebo § 2 písm. c) bodu 1 nebo 3 nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

c) podopatření podle

d) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb.

(3) Zařadit do podopatření biopásy lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

2. § 2 písm. f) bodu 1, v případě zařazení do podopatření podle § 2 písm. f) bodu 2, nebo

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření biopásy činí 2 hektary zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, na které žadatel hodlá založit biopás.

1. nejméně 6 metrů,

2. nejvýše 24 metrů, přičemž na části příslušného dílu půdního bloku, na které není vytvořen biopás, může pěstovat plodinu ze směsi plodin pro biopás, pouze je-li pěstována samostatně nebo jako hlavní plodina s podsevem,

e) nejméně 50 metrů od dálnice, silnice I. nebo II. třídy nebo od dalšího biopásu uvnitř příslušného dílu půdního bloku, přičemž oddělení biopásů prolukou kratší než 50 m není považováno za nesplnění podmínky.

d) při okrajích nebo uvnitř dílu půdního bloku ve směru orby a

c) o souhrnné ploše nejvýše 40 % rozlohy příslušného dílu půdního bloku,

(5) Žadatel vytvoří biopás

a) o šíři

b) v souvislé délce nejméně 30 metrů,

(6) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření podle § 2 písm. f) neaplikuje na plochu biopásu

a) přípravky na ochranu rostlin a

b) hnojiva¹⁰).

2. stanovenou směsí osiva uvedenou v části A přílohy č. 14 k tomuto nařízení, vytvořenou z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby,

1. nejpozději do 15. června příslušného kalendářního roku,

(7) Žadatel každoročně v průběhu zařazení do titulu podle § 2 písm. f) bodu 1

b) ponechá vytvořený krmný biopás bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou do 15. března následujícího kalendářního roku a

c) zapraví porost biopásu do půdy v období od 16. března do 15. června následujícího kalendářního roku.

3. přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

a) založí krmný biopás

1. nejpozději do 15. června příslušného kalendářního roku,

(8) Žadatel v průběhu zařazení do titulu podle § 2 písm. f) bodu 2

2. do 15. června čtvrtého roku závazku, je-li nektarodárný biopás založený podle písmene a) realizován jako tříletý,

1. do 15. června třetího roku závazku, je-li nektarodárný biopás založený podle písmene a) realizován jako dvouletý, nebo

d) provádí každoročně seč s odklizením biomasy v termínu od 1. července do 15. září příslušného kalendářního roku,

f) uvádí v žádosti o poskytnutí dotace, zda v příslušném kalendářním roce založí nektarodárný biopás.

e) nepoužívá plochu biopásu k pojezdům zemědělské nebo jiné techniky, ani jako souvrať, s výjimkou plnění podmínky uvedené v písmeni d) a

2. po uplynutí období podle bodu 1 zapraví biopás do půdy v termínu od 16. března do 15. června příslušného kalendářního roku,

1. ponechá na stejné ploše minimálně po dobu dvou, maximálně však po dobu 3 po sobě následujících kalendářních let a

3. přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

2. stanovenou směsí osiva uvedenou v části B přílohy č. 14 k tomuto nařízení, vytvořenou z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby,

a) založí nektarodárný biopás

b) založený biopás

c) založí následný nektarodárný biopás

a) seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, které hodlá zařadit do podopatření ochrana čejky chocholaté, a

b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté uvede

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti.

b) není uplatňováno agroenvironmentální opatření podle § 2 písm. a) bodu 2, anebo § 2 písm. b) nebo c) nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

a) není uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2,

d) je v evidenci využití půdy vedeno hnízdiště čejky chocholaté podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

c) není uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

(3) Zařadit do podopatření ochrana čejky chocholaté lze díl půdního bloku, na kterém

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

c) používá k výsevu výhradně směs osiva podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby; přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, popřípadě používá uznané osivo nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby osivo kontrolované úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby a

1. v období od 15. dubna do 15. června příslušného kalendářního roku, v případě prvního roku trvání závazku, nebo

d) zapraví do půdy porost směsi plodin v termínu od 15. listopadu do 31. prosince příslušného kalendářního roku.

b) založí porost směsí plodin podle přílohy č. 15 k tomuto nařízení alespoň v minimálním výsevu podle přílohy č. 15 k tomuto nařízení, a to nejdříve od 16. června, nejpozději však do 15. července příslušného kalendářního roku,

tato podmínka se nevztahuje na plochu dílu půdního bloku do vzdálenosti maximálně 4 metrů od okraje příslušného dílu půdního bloku,
a) zabezpečí plochu hnízdiště proti přejezdům zemědělské nebo jiné techniky, a to

2. od druhého roku závazku v období od 1. ledna do 15. června příslušného kalendářního roku,

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté na dílu půdního bloku

a) seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, které hodlá zařadit do podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku, a

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku uvede

b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti.

b) není uplatňováno agroenvironmentální opatření podle § 2 písm. c) bodu 1 nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

c) nebyla v období od 20. dubna 2004 do 31. prosince 2014 vedena v evidenci využití půdy kultura travní porost nebo od 1. ledna 2015 do dne doručení žádosti o zařazení nebyla vedena v evidenci využití půdy kultura trvalý travní porost,

(3) Zařadit do podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku lze díl půdního bloku, na kterém

d) není uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

e) je v evidenci využití půdy vymezena dráha soustředěného odtoku podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

a) není uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2,

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

a) založí travní porost pomocí čistosevu nebo podsevu

b) používá k výsevu pouze travní směs osiv podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, popřípadě používá uznané osivo nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby osivo kontrolované úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev je proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

c) oznámí Fondu v souladu s § 3g zákona o zemědělství změnu kultury podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů ze standardní orné půdy na travní porost, v případě změny na kulturu trvalý travní porost se nejedná o nesplnění podmínky,

d) aplikuje hnojiva¹⁰) pouze před založením travního porostu, nejpozději do 31. května příslušného kalendářního roku,

e) neprovádí na zatravněných plochách pastvu zvířat a

f) zajistí

2. provedení druhé seče s odklizením biomasy do 31. října příslušného kalendářního roku.

1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. a

3. v minimálním výsevu 35 kilogramů na 1 hektar dílu půdního bloku,

2. směsí osiv podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení a

1. nejpozději do 31. května příslušného kalendářního roku,

(5) Žadatel v prvním roce zařazení

1. do 30 dnů od skončení pastvy, nebo

1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., za podmínky uvedené v písmenu d), a to provedením seče s odklizem biomasy nebo pastvy v termínu do 31. července příslušného kalendářního roku nebo v termínu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 61/2023 Sb., a

a) neaplikuje hnojiva¹⁰) od druhého roku trvání závazku, za aplikaci hnojiv se nepovažuje pastva zvířat a vápnění,

b) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze v prvních dvou letech trvání závazku, a to pouze bodově,

c) zajistí

d) zajistí likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním

e) neprovádí rozorání nebo obnovu travního porostu na plochách zařazených do podopatření a

f) provádí dosev travního porostu na plochách zařazených do podopatření pouze směsí osiv podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení.

(6) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku

2. v případě celoroční pastvy nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku; tato podmínka se nevztahuje na plochy s průměrnou sklonitostí převyšující 10°,

2. provedení druhé seče s odklizením biomasy nebo pastvu do 31. října příslušného kalendářního roku,

(7) O skončení pastvy podle odstavce 6 písm. d) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dnů.

(8) Za porušení podmínky uvedené v odstavci 5 písm. f) se nepovažuje, pokud je na daném díle půdního bloku ponechána nepokosená plocha podle nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.