k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ (MI-010)
Na analyzátory výfukových plynů dále definované a určené pro kontrolu a profesionální údržbu používaných motorových vozidel se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Analyzátor výfukových plynů
Analyzátor výfukových plynů je měřidlo, které slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku.
Složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2) a uhlovodíky (HC).
Obsah uhlovodíků musí být vyjádřen koncentrací n-hexanu (C6H14) měřeného pomocí metod absorpce v blízké infračervené oblasti.
Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (% obj.) pro CO, CO2 a O2 a v miliontinách objemu (ppm obj.) pro HC.
Analyzátor výfukových plynů kromě toho vypočítává z objemových podílů složek výfukového plynu hodnotu veličiny lambda.
Lambda
Lambda je bezrozměrná veličina vyjadřující účinnost spalování motoru jako poměr vzduch/palivo ve výfukových plynech. Určuje se pomocí referenčního normalizovaného vzorce.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Třídy měřidel
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
1. Pro analyzátory výfukových plynů jsou definovány dvě třídy (0 a I). Odpovídající minimální rozsahy měření pro tyto třídy jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
| Třídy a měřicí rozsahy | |
|---|---|
| Parametr | Třídy 0 a I |
| podíl CO | od 0 % obj. do 5 % obj. |
| podíl CO2 | od 0 % obj. do 16 % obj. |
| podíl HC | od 0 ppm obj. do 2 000 ppm obj. |
| podíl O2 | od 0 % obj. do 21 % obj. |
| λ | od 0,8 do 1,2 |
Stanovené pracovní podmínky
2. Hodnoty pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto
2.1 Pro ovlivňující veličiny klimatického a mechanického prostředí
a) minimální rozsah teploty 35 °C pro klimatické prostředí,
b) platí třída mechanického prostředí M1.
2.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje:
a) rozsah napětí a kmitočtu pro střídavý zdroj napětí,
b) mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
2.3 Pro tlak okolního prostředí:
minimální a maximální hodnoty tlaku okolního prostředí pro obě třídy jsou
pmin ≤ 860 hPa, pmax ≥ 1 060 hPa.
Největší dovolené chyby (MPE)
3. MPE jsou definovány takto:
3.1 Pro každý z měřených podílů odpovídá největší dovolená chyba přípustná za stanovených pracovních podmínek podle bodu 1.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení větší ze dvou hodnot uvedených v tabulce 2. Absolutní hodnoty jsou vyjádřeny v % obj. nebo ppm obj., hodnoty v procentech představují procenta z konvenčně pravé hodnoty.
Tabulka 2
| Největší dovolené chyby (MPE) | ||
|---|---|---|
| Parametr | Třída 0 | Třída I |
| podíl CO | ± 0,03 % obj. ± 5 % | ± 0,06 % obj. ± 5 % |
| podíl CO2 | ± 0,5 % obj. ± 5 % | ± 0,5 % obj. ± 5 % |
| podíl HC | ± 10 ppm obj. ± 5 % | ± 12 ppm obj. ± 5 % |
| podíl O2 | ± 0,1 % obj. ± 5 % | ± 0,1 % obj. ± 5 % |
3.2 MPE pro výpočet hodnoty veličiny lambda je 0,3 %. Konvenční pravá hodnota se vypočítá podle vztahu definovaného v bodě 5.3.7.3 předpisu č. 83 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN).
Z tohoto důvodu se pro výpočet používají hodnoty indikované měřidlem.
Přípustný vliv rušení
4. Pro každý z objemových podílů měřených měřidlem je hodnota kritické změny rovna MPE pro příslušný parametr.
5. Elektromagnetické rušení může mít vliv jen do té míry, že
Další požadavky
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 4,
b) nebo výsledek měření je indikován takovým způsobem, že jej není možné považovat za platný výsledek.
6. Rozlišení musí být rovno hodnotám uvedeným v tabulce 3 nebo může být o jeden řád vyšší než tyto hodnoty.
Tabulka 3
| Rozlišení | ||||
|---|---|---|---|---|
| CO | CO2 | O2 | HC | |
| Třída 0 a třída 1 | 0,01 % obj. | 0,1 % obj. | (1) | 1 ppm obj. |
(1) 0,01 % obj. pro hodnoty měřené veličiny nižší nebo rovné 4 % obj., jinak 0,1 % obj.
Hodnota veličiny lambda musí být indikována s rozlišením 0,001.
7. Směrodatná odchylka 20 měření nesmí být větší než jedna třetina absolutní hodnoty MPE pro každý objemový podíl příslušného plynu.
8. Při měření CO, CO2 a HC musí měřidlo včetně přívodu plynu indikovat 95 % konečné hodnoty stanovené pomocí kalibračních plynů do 15 sekund po přechodu od plynu s nulovým obsahem, zejména čerstvého vzduchu. Při měření O2 musí měřidlo za podobných podmínek indikovat hodnotu, která se liší od nuly o hodnotu menší než 0,1 % obj., do 60 sekund po změně z čerstvého vzduchu na plyn bez obsahu kyslíku.
9. Složky výfukového plynu, které nejsou předmětem měření, nesmí ovlivnit výsledky měření o více než polovinu absolutní hodnoty MPE, jestliže jsou tyto složky přítomny v následujících maximálních objemových podílech:
6 % obj. CO,
16 % obj. CO2,
10 % obj. O2,
5 % obj. H2,
0,3 % obj. NO,
2 000 ppm obj. HC (jako n-hexan),
vodní pára až do nasycení.
10. Analyzátor výfukových plynů musí mít justovací zařízení, které umožňuje provádět nastavení nuly, kalibraci plynem a vnitřní justování. Nastavení nuly a vnitřní justování musí být automatické.
11. V případě automatických nebo poloautomatických justovacích zařízení nesmí být měřidlo schopno provádět měření, dokud nejsou justování provedena.
12. Analyzátor výfukových plynů musí být schopen zjistit zbytky uhlovodíku v systému pro manipulaci s plynem. Jestliže zbytky uhlovodíku přítomné před provedením jakéhokoli měření přesahují 20 ppm obj., nesmí být možné provést žádné měření.
13. Analyzátor výfukových plynů musí mít zařízení pro automatické zjišťování jakékoli nesprávné funkce kyslíkové sondy v důsledku opotřebování nebo přerušení přívodního potrubí.
14. Jestliže je analyzátor výfukových plynů schopný pracovat s různými palivy (zejména benzín nebo zkapalněný plyn), musí existovat možnost výběru vhodných parametrů pro výpočet hodnoty veličiny lambda, aby nedocházelo k nejednoznačnostem ve vztahu k příslušnému vzorci.