Systém řízení
Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zvláštní odborná způsobilost
2. § 9 odst. 2 písm. a) až d),
5. § 9 odst. 6 písm. a), provádí-li odbornou přípravu a další odbornou přípravu vybraných pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
4. § 9 odst. 3 a 4,
3. § 9 odst. 2 písm. f) bodu 7, provozuje-li pracoviště III. kategorie,
(1) K zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí být zaveden a udržován systém řízení
b) osobou projektující jaderné zařízení,
c) osobou, která navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízení nebo provádí jeho změnu,
d) osobou, která připravuje, řídí a provádí výstavbu staveb a technologických celků, jež jsou součástí jaderného zařízení,
e) osobou provádějící hodnocení bezpečnosti podle § 48 a
f) osobou provádějící posouzení území k umístění jaderného zařízení podle § 47.
a) držitelem povolení podle
1. § 9 odst. 1,
b) možným následkům neshody vykonávaných procesů a činností s dokumentovanými požadavky (dále jen „neshoda“) a jejímu vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a kvalitu výstupu z procesů a činností a
(2) Odstupňovaný přístup při zavádění a udržování systému řízení musí odpovídat
(3) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna
j) integrovat všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení nebo na ni mohou mít negativní vliv, tak, aby byly naplňovány ve vzájemném souladu.
i) posuzovat účinnost systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn a
h) provádět změny systému řízení způsobem zajišťujícím integritu všech oblastí systému řízení,
g) plánovat zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a toto plánování dokumentovat,
f) stanovit práva a povinnosti pracovníků a způsob komunikace mezi nimi tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
e) stanovit vnitřní orgány nebo pracovníky, kteří mají obecnou povinnost zajistit zavedení a udržování systému řízení,
d) určit organizační strukturu a vzájemné vztahy mezi organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami,
c) dokumentovat systém řízení včetně procesů a činností a postupovat podle dokumentace systému řízení,
b) plánovaně řídit a provádět procesy a činnosti tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
a) určit procesy a činnosti včetně procesů, u nichž nelze v plném rozsahu ověřit soulad jejich výstupu s požadavky na něj (dále jen „zvláštní procesy“),
c) potřebnosti a přiměřenosti zdrojů pro procesy a činnosti, jejich vstupů a výstupů.
a) složitosti procesů a činností, které ovlivňují jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „procesy a činnosti“), jejich vstupů a výstupů a jejich významu z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
a) předcházení neshodě,
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
b) odhalování neshody,
(4) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit řízení neshody, kterým je soubor opatření k
(6) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna hledat možnosti jeho zlepšování a na základě takto nalezených možností systém řízení změnit opatřením, jehož průběh musí naplánovat, sledovat a dokumentovat a po provedení opatření ověřit jeho účinnost.
(5) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit a využívat personální, technické, materiálové a finanční zdroje, včetně vhodného pracovního prostředí, které jsou nezbytné k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
g) postupy řízení neshody.
f) pravidla posuzování účinnosti systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn,
e) postup provádění změn systému řízení,
d) způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování,
c) pravidla provádění a řízení procesů a činností včetně zvláštních procesů,
b) obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení,
a) požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení,
d) předcházení opakování neshody.
c) neprodlené nápravě neshody a
(1) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna stanovit požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele výrobku nebo služby a řídit a sledovat dodávky výrobků nebo služeb.
(2) Dodavatelem výrobku nebo služby osobě podle § 29 odst. 1 může být jen osoba, která má zaveden a udržován systém řízení v souladu s požadavky tohoto zákona nebo jiným způsobem, který zajišťuje kvalitu procesů a činností a jejich výstupů v míře srovnatelné s požadavky tohoto zákona.
(3) Procesy a činnosti dodavatele výrobku nebo služby musí mít úroveň kvality obdobnou procesům a činnostem osoby podle § 29 odst. 1. Výstup z procesu a činnosti dodavatele výrobku nebo služby může být osobou podle § 29 odst. 1 použit jen v případě, pokud je ve shodě s požadavky kladenými na něj technickou specifikací.
(5) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna s dodavatelem výrobku nebo služby sjednat
g) rozsah a způsob posouzení, zda dodávané výrobky nebo služby splňují ujednané požadavky.
f) způsob nakládání s výsledky hodnocení procesů a činností a jejich výstupů v systému řízení dodavatele a
e) požadavky na pravidelné hodnocení systému řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnosti z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
d) požadavky na kvalifikaci pracovníků provádějících procesy a činnosti v systému řízení dodavatele,
c) požadavky na systém řízení dodavatele, včetně požadavků na procesy a činnosti, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
b) opatření pro dohled nad dodavatelem výrobku nebo služby,
a) rozsah a způsob komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby,
(6) Procesy a činnosti musí provádět pracovníci s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(7) Osoba podle § 29 odst. 1 je povinna zavést systém řízení tak, aby jeho prostřednictvím byly trvale rozvíjeny a pravidelně hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti v rámci expozičních situací a vlastnosti a postoje jejich pracovníků zajišťující jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pozornost odpovídající jejich významu (dále jen „kultura bezpečnosti“).
(4) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
b) rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného hodnocení kultury bezpečnosti.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví
(8) Požadavky podle odstavců 1 až 5 se nevztahují na držitele povolení, který provozuje pracoviště nejvýše III. kategorie, provádí vyřazování z provozu takového pracoviště nebo provádí rekonstrukce nebo jiné změny ovlivňující jeho radiační ochranu.
a) způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti,
(1) Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany může vybraný pracovník vykonávat jen na základě oprávnění uděleného Úřadem.
b) je osobnostně způsobilý v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti a zdravotně způsobilý podle zákona o specifických zdravotních službách, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, a
(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany na základě žádosti vybraného pracovníka, pokud
c) úspěšně složil zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost.
(3) Za osobnostně způsobilého se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje vybraný pracovník, u něhož byly zjištěny výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.
a) má požadované vzdělání, odbornou praxi a absolvoval odbornou přípravu,
b) druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti,
d) náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti,
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
(5) Odbornou přípravu podle odstavce 2 písm. a) lze pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany nahradit absolvováním studijního programu k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika.
(4) Úřad uzná odbornou kvalifikaci získanou v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci jako zvláštní odbornou způsobilost pro výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Při uznávání odborné kvalifikace postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
a) výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
e) výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti.
c) typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti,
(3) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost je žadatel povinen složit do 12 měsíců od podání žádosti před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. Zkušební komise má nejméně 3 členy a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Úřadu.
(1) Žádost o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany musí být doložena
b) v případě činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti dokladem osobnostní a zdravotní způsobilosti v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti.
a) dokladem o dosaženém požadovaném vzdělání, absolvování odborné praxe a absolvování odborné přípravy a
(2) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí, s výjimkou dokladů o vzdělání vydaných v členském státu Evropské unie nebo předkládaných žadatelem z tohoto státu, musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle jiného právního předpisu.
(10) Prováděcí právní předpis stanoví
(9) Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nahrazuje úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou Úřadem.
(8) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti se uděluje na dobu nejvýše 8 let, a to v závislosti na počtu předchozích oprávnění k vykonávání téže činnosti, která byla témuž žadateli udělena, a na výsledku zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost.
(7) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany se uděluje na dobu neurčitou.
(6) Doklad zvláštní odborné způsobilosti obsahuje
(5) Žadateli, který na základě zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost získal oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, vydá Úřad doklad zvláštní odborné způsobilosti.
(4) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost nebo její část je žadatel oprávněn v rámci období podle odstavce 3 opakovat nejvýše dvakrát.
a) rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení,
b) podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost,
c) délku trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti.
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu,
b) určení rozsahu činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, k jejímuž vykonávání je držitel oprávnění oprávněn.
(1) Držitel oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany je povinen se účastnit další odborné přípravy.
(2) Vznikne-li důvodné podezření, že úroveň zvláštní odborné způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany není zachována, je Úřad oprávněn nařídit a provést jeho přezkoušení. Úřad postupuje při přezkoušení obdobně jako při udělování oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
(3) Držitel oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je povinen se podrobit pravidelnému ověřování své osobnostní a zdravotní způsobilosti.
b) omezením svéprávnosti držitele oprávnění,
c) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, nebo
d) nabytím právních účinků rozhodnutí o zrušení oprávnění podle odstavce 5 nebo 6.
a) závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon,
b) poruší zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
c) neuspěje při přezkoušení,
d) pozbude osobnostní nebo zdravotní způsobilost v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti,
e) dlouhodobě nevykonává činnost, k níž bylo oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany uděleno, nebo
f) požádá o jeho zrušení.
a) náplň další odborné přípravy a způsob a četnost jejího provádění,
b) interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
c) doby nevykonávání činností, které jsou předpokladem pro zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
(5) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud držitel oprávnění
(4) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany zaniká
(6) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud došlo k podstatné změně podmínek, za kterých bylo oprávnění k vykonávání těchto činností uděleno.
(7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany nemá odkladný účinek.
a) smrtí držitele oprávnění,