3. URČENÍ ZÁKLADNÍCH HODNOT RADIONUKLIDŮ
3. 1. Pro radionuklid, který není uveden v tabulce č. 2, se meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky a meze aktivity pro vyjmutí dodávky vypočtou v souladu s principy a metodikami uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce nebo se použijí hodnoty uvedené v tabulce č. 3. Hodnota A2 může být také vypočtena za použití dávkového koeficientu pro příslušný typ absorpce plícemi, a to způsobem podle doporučení Mezinárodní komise pro radiační ochranu, přičemž při výpočtu se bere v úvahu chemická forma každého radionuklidu za normálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravě.
4. Při stanovení hodnot aktivity A1 a A2 pro radionuklid, který není uveden v tabulce č. 2, se
X(i) je příslušná hodnota A1 nebo A2 nebo mez hmotnostní aktivity pro vyjmutou látku nebo mez aktivity pro vyjmutou dodávku pro příslušný radionuklid i a
Xm je základní hodnota odvozená pro směs z hodnot A1 nebo A2 nebo z mezní hmotnostní aktivity pro vyjmutou látku nebo z meze aktivity pro vyjmutou dodávku.
5. Pro směs radionuklidů, pro kterou jsou základní hodnoty jednotlivých radionuklidů uvedeny v tabulce č. 2, se ke stanovení základních hodnot použije vzorec:
kde f(i) je podíl aktivity nebo hmotnostní aktivity příslušného radionuklidu i ve směsi,
b) v přeměnové řadě, ve které má jakýkoliv produkt radioaktivní přeměny poločas přeměny delší než 10 dnů nebo delší než poločas přeměny výchozího radionuklidu v řadě, považují výchozí radionuklid a produkty radioaktivní přeměny za směs radionuklidů.
2. Pro radionuklid, který je uzavřen nebo obsažen v nástroji nebo výrobku, který splňuje požadavky bodu 23 písm. c), může být použita alternativní základní hodnota k základní hodnotě pro mez hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky uvedené v tabulce č. 2. Tato alternativní hodnota se vypočte v souladu s postupy a metodikami uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce.
a) přeměnová řada, která obsahuje radionuklidy v poměrech, ve kterých se vyskytují v přírodě a ve které produkt radioaktivní přeměny nemá poločas přeměny delší než 10 dnů nebo delší než poločas přeměny výchozího radionuklidu v řadě, považuje za jeden radionuklid a použijí se hodnoty A1 a A2 výchozího radionuklidu této přeměnové řady, nebo
| Radioaktivní obsah | A1 | A2 | Meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky | Meze aktivity pro vyjmutí dodávky |
|---|---|---|---|---|
| (TBq) | (TBq) | (Bq/g) | (Bq) | |
| Je známa pouze přítomnost beta nebo gama zářičů | 0,1 | 0,02 | 1 × 101 | 1 × 104 |
| Je známa přítomnost alfa zářičů, ale není známa přítomnost radionuklidových zdrojů emitujících neutrony | 0,2 | 9 × 10-5 | 1 × 10-1 | 1 × 103 |
| Je známa přítomnost radionuklidových zdrojů emitujících neutrony nebo nejsou dostupné žádné relevantní údaje | 0,001 | 9 × 10-5 | 1 × 10-1 | 1 × 103 |
7. Pro radionuklidy nebo pro směsi radionuklidů, pro které nejsou známy údaje pro použití tabulky č. 2, se použijí hodnoty uvedené v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3 Základní hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy a směsi
6. Pokud je známa identita každého radionuklidu, ale nejsou známy hodnoty aktivit některých z nich, mohou se radionuklidy sdružit do skupin podle druhu emitovaného záření (alfa, beta nebo gama) se známými celkovými aktivitami pro danou skupinu a provést výpočty podle vzorců uvedených v bodech 5 a 30 s využitím příslušné nejmenší hodnoty radionuklidů z hodnot A1, A2, meze hmotnostní aktivity pro vyjmutou látku nebo meze aktivity pro vyjmutou dodávku v každé skupině. U skupin vytvořených na základě celkové alfa aktivity se použije nejmenších hodnot radionuklidů pro alfa zářiče v dané skupině. U skupin vytvořených na základě celkové beta nebo gama aktivity se použije nejmenších hodnot radionuklidů pro radionuklidové zdroje emitující záření beta nebo gama (dále jen „beta nebo gama zářič“) v dané skupině.