Výkon konzulárních činností
§ 16
Konzulární činnosti
(1) Zastupitelský úřad vykonává v rozsahu vymezeném tímto zákonem, jinými právními předpisy, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána4), a v souladu s právním řádem přijímajícího státu zejména
a) konzulární ochranu,
b) ověřovací činnost,
c) činnosti notářské povahy,
f) agendu cestovních dokladů10),
g) činnost volebního orgánu11),
h) činnost ve věcech zbraní a střeliva12),
i) právní pomoc ve styku s cizinou13),
j) doručování písemností v zahraničí13) a provádění důkazů14),
k) dědickou agendu,
l) činnost ve věcech udělování víz a povolování pobytu cizinců15).
(2) Ministerstvo vykonává činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), f), g), i), k) a l).
§ 17
Konzulární ochrana
(1) Konzulární ochrana16) je poskytována občanům České republiky, kteří se nacházejí v zahraničí (dále jen „občan“), a dále nezastoupeným občanům. Nezastoupeným občanem se rozumí každá osoba, která má státní příslušnost členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“), jenž nemá na území státu, který není členem Evropské unie (dále jen „třetí země“), své zastoupení. Pro účely tohoto zákona nemá členský stát ve třetí zemi zastoupení, pokud v ní nemá zastupitelský úřad, který je schopen účinně poskytnout v daném případě konzulární ochranu.
(2) Konzulární ochrana zahrnuje pomoc zejména
a) v případě omezení osobní svobody,
b) obětem trestných činů,
c) v případě nouze,
d) v souvislosti s úmrtím,
e) nezletilým nacházejícím se v zahraničí bez doprovodu,
f) při mimořádné události v zahraničí, kterou je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, jakož i havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, je-li zasažen větší počet osob (dále jen „mimořádná událost“).
(3) Zastupitelský úřad poskytuje přiměřenou pomoc občanovi omezenému na osobní svobodě, pokud o to požádá. Informuje takového občana o jeho základních právech podle právního řádu státu, na jehož území se nachází, a o podmínkách získání právní pomoci a sleduje, zda zacházení s takovýmto občanem odpovídá minimálním uznávaným mezinárodním standardům a je v souladu s místními právními předpisy.
(4) Zastupitelský úřad poskytne nezbytnou pomoc občanovi, který se stal obětí trestného činu, pokud o to požádá. Současně ho poučí, jak oznámit trestný čin příslušným místním orgánům, a v případě potřeby mu při tom poskytne nezbytnou součinnost.
(5) Zastupitelský úřad poskytne pomoc občanovi, který se v zahraničí ocitl v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele, jako je zejména závažné onemocnění, hospitalizace, úraz, havárie, odcizení nebo ztráta dokladů, anebo úmrtí blízké osoby, pokud o to požádá a není schopen řešit svou situaci vlastními silami. Stavem nouze není, pokud občan přicestoval do zahraničí bez dostatečných finančních prostředků na cestu a pobyt.
(6) Zastupitelský úřad, který obdrží informaci o úmrtí občana, zajistí nebo zprostředkuje informování jeho nejbližších příbuzných, v nezbytných případech jim poskytne pomoc v záležitostech souvisejících s úmrtím a podle potřeby vystaví průvodní list k přepravě lidských pozůstatků17).
(7) Zastupitelský úřad poskytne pomoc při mimořádné události.
(8) Zastupitelský úřad poskytne přiměřenou finanční nebo materiální pomoc, je-li to nezbytné, nelze-li pomoc získat jiným způsobem, a pokud se občan zaváže k úhradě nákladů vynaložených na konzulární ochranu, není-li dále stanoveno jinak. Náklady na konzulární ochranu zahrnují také správní poplatky a hotové výdaje spojené s provedením tohoto úkonu.
(9) Závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje v případě mimořádné události, ledaže je s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřené závazek požadovat. Za situaci, ve které je nezbytné poskytnout finanční nebo materiální pomoc, se považuje zejména, je-li občan ohrožen na životě.
(10) Zastupitelský úřad může poskytnutí pomoci odmítnout, jestliže žádající občan neposkytuje konzulárnímu úředníkovi nebo honorárnímu konzulárnímu úředníkovi odpovídající součinnost, nepodílí se aktivně na řešení své situace, již dříve v minulosti poskytnutou pomoc zneužil, sdělil zastupitelskému úřadu nepravdivé informace, neuhradil náklady na dříve poskytnutou konzulární ochranu nebo by poskytnutí pomoci bylo zjevně nepřiměřené, ledaže by odmítnutím poskytnutí pomoci občan utrpěl závažnou újmu na zdraví nebo se ocitl v ohrožení života.
(11) Postup při poskytování konzulární ochrany v konkrétním případě určuje zastupitelský úřad. S ohledem na okolnosti konkrétního případu může zastupitelský úřad stanovit, že závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje, popřípadě že se vyžaduje pouze ve výši, která se s ohledem na okolnosti konkrétního případu jeví jako přiměřená.
§ 18
Ověřovací činnost
(1) Ministerstvo v rámci služby v ústředí provede vyšší ověření tuzemské listiny, kterou vydal v rámci své pravomoci a působnosti orgán České republiky, orgán územního samosprávného celku při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo na základě zákona, nebo právnická nebo fyzická osoba při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, nebo která byla před ním podepsána, a to připojením doložky ověřující pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na těchto listinách. Obdobně ministerstvo provede vyšší ověření opisu nebo kopie tuzemské listiny podle věty první, jejichž shoda s touto listinou byla ověřena podle jiného zákona29). Je-li podle zákona podmínkou vyššího ověření listiny podle věty první, jejího opisu nebo kopie ověření provedené orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem, provede ministerstvo vyšší ověření pouze tehdy, pokud doložka o ověření provedeném orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem je součástí takové listiny, opisu nebo kopie. V případě, že listina má být použita ve státě, který je smluvní stranou Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin18), ministerstvo opatří ověřovanou listinu zvláštní ověřovací doložkou (apostila); to neplatí, jedná-li se o listiny vyhotovené soudem, notářem a soudním exekutorem19).
(2) Ministerstvo může opatřit cizí veřejnou listinu vyšším ověřením pouze tehdy, je-li vydána nebo její pravost ověřena zastupitelským úřadem akreditovaným pro Českou republiku a ministerstvo disponuje podpisovými vzory a vzory otisků úředních razítek nebo pečetí tohoto zastupitelského úřadu.
(3) Zastupitelský úřad provádí
a) vidimaci,
b) legalizaci,
c) vyšší ověření cizí veřejné listiny,
d) ověření cizí veřejné listiny, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou podle jiného právního předpisu20),
e) ověřování správnosti překladu veřejné listiny.
(4) Zastupitelský úřad může provést legalizaci podpisu na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a to i v takovém případě, je-li listina psána jinak než latinkou, jestliže konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník ovládá v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo je-li listina do takového jazyka úředně přeložena.
(5) Zastupitelský úřad může ověření správnosti překladu veřejné listiny odmítnout, neovládá-li konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo jestliže úřady státu působnosti zastupitelského úřadu překlady vyhotovené nebo ověřené na zastupitelském úřadě neuznávají.
(6) Ministerstvo nebo zastupitelský úřad může odmítnout ověřit listinu, má-li důvodné pochybnosti, že obsah listiny odporuje veřejnému pořádku, právnímu řádu přijímajícího státu nebo závazkům, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie, jakož i o pravosti předložené listiny, nebo je-li listina v rozporu se skutečností, kterou má osvědčovat.
(7) Ověřovací úkony podle odstavců 1 až 5 provádí konzulární úředník a honorární konzulární úředník, který složil zkoušku. Obsahem zkoušky je písemné ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace a schopnosti jejich použití.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup pro provádění ověřovací činnosti zastupitelským úřadem a podrobnější podmínky pro složení zkoušky.
§ 19
Činnosti notářské povahy
(1) Zastupitelský úřad osvědčí na žádost občana, že je naživu, jestliže mu prokáže svoji totožnost platným úředním dokladem.
(2) Zastupitelský úřad může ve výjimečných případech, zejména při mimořádné události, přijímat od českých fyzických a právnických osob do úschovy peníze, cenné papíry, vkladní knížky, anebo listiny. Zastupitelský úřad úschovu odmítne zejména tehdy, byla-li by v rozporu s právním řádem České republiky nebo přijímajícího státu, není-li vhodný způsob úschovy, brání-li tomu možnosti zastupitelského úřadu, nebo jestliže by konkrétní okolnosti ohrozily nebo vyloučily bezpečnost úschovy nebo bezpečnost zastupitelského úřadu, anebo státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci v zahraničí.
§ 20
Matriční agenda
(1) Zastupitelský úřad přijímá zejména žádosti o
a) zápis matriční události21),
b) vystavení druhopisu matričního dokladu,
c) vystavení vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství22),
d) prohlášení o určení otcovství,
e) povolení změny jména a příjmení,
f) uzavření manželství nebo partnerství, umožňuje-li to právní řád přijímajícího státu.
(2) Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podrobnější podmínky uzavření manželství.
a) žádosti o zjištění státního občanství České republiky a vydání osvědčení o státním občanství České republiky a doručování vyhotoveného dokladu,
b) žádosti o udělení státního občanství České republiky, stanoví-li tak jiný právní předpis23),
c) jednotlivá prohlášení o nabytí státního občanství České republiky,
d) prohlášení o pozbytí státního občanství České republiky,
e) státoobčanský slib podle jiného právního předpisu24).
§ 22
Činnost volebního orgánu
(1) Ministerstvo a zastupitelské úřady vykonávají činnost volebního orgánu v rozsahu vymezeném jinými právními předpisy.
(2) Zastupitelský úřad zejména
a) zabezpečuje přípravu, organizaci a průběh voleb v zahraničí,
b) informuje voliče o konání voleb a podmínkách výkonu volebního práva,
c) přijímá žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,
d) přijímá žádost o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,
e) předává zápisy o výsledku a průběhu hlasování Českému statistickému úřadu.
§ 23
Dědická agenda
Zastupitelský úřad chrání na území přijímajícího státu zájmy občanů ve věcech dědických v souladu s právním řádem přijímajícího státu a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Ochrana spočívá zejména ve zjišťování informací a v pomoci při obstarávání dokladů nezbytných pro vyřízení dědictví. Jsou-li úkony konzulárního úřadu spojeny s finančními náklady, zastupitelský úřad je provede na náklady občana, který je požaduje.