(2) Při posuzování a prokazování vhodnosti použití dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva vezme obchodník s cennými papíry v úvahu, zda

a) není souvislost mezi závazky zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry a využitím dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva jen velmi slabá, včetně toho, zda pravděpodobnost vzniku závazku zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry je malá či zanedbatelná,

b) výše investičních nástrojů nebo peněžních prostředků zákazníka, které podléhají dohodě o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, vysoce nepřekračuje zákazníkovy závazky nebo zda není dokonce neomezená, má-li zákazník závazek vůči obchodníkovi s cennými papíry, a

c) dohodám o finančním zajištění s převedením vlastnického práva podléhají všechny investiční nástroje nebo peněžní prostředky zákazníka bez ohledu na to, jaké závazky zákazník vůči obchodníkovi s cennými papíry má.