PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE U ZVLÁŠTNÍCH ČINNOSTÍ A JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ
Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s jaderným palivem a jeho skladování

§ 15

Projektem jaderného zařízení užité výpočetní analýzy prokazující podkritičnost skladování jaderného paliva musí konzervativním přístupem zohlednit vliv

§ 16

Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu jaderného zařízení

§ 17

Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při nakládání s radioaktivním odpadem

§ 18

Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie skladem radioaktivního odpadu

§ 19

Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie úložištěm radioaktivního odpadu

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v případě

a) čerstvého jaderného paliva v

1. samostatných jaderných zařízeních pro skladování čerstvého jaderného paliva, nebo

2. prostorách jaderného zařízení s jaderným reaktorem určených ke skladování čerstvého jaderného paliva a

b) ozářeného jaderného paliva v zařízeních pro skladování ozářeného jaderného paliva, kterými jsou prostory jaderného zařízení nebo sklad vyhořelého jaderného paliva, (dále jen „zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva“), a z nich zejména zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva s kapalným chladicím médiem (dále jen „bazén skladování“).

(2) Projekt jaderného zařízení musí v oblasti požadavků na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování zajistit

a) ochranu fyzických bezpečnostních bariér ochranou do hloubky, založenou zejména na inherentních vlastnostech nebo pasivních funkcích systémů, konstrukcí a komponent,

c) minimalizaci pravděpodobnosti poškození nebo ztráty jaderného paliva,

b) provádění periodických kontrol a zkoušek vybraných zařízení,

1. 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při provozních stavech a předpokládaných podmínkách základní projektové nehody, nebo

f) podkritičnost uskladněného jaderného paliva prostorovým rozmístěním jaderného paliva nebo jinými fyzikálními prostředky a postupy stanovenými při použití konzervativního přístupu tak, aby nedošlo k překročení hodnoty

e) zabránění pádu předmětů na palivový soubor a

d) zabránění pádu jaderného paliva během přepravy,

2. 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách optimální moderace.

(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva.

(2) Projekt zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva musí v oblasti požadavků na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování zajistit

b) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v rozsahu umožňujícím manipulaci s palivovými soubory pro potřeby kontroly, vyhledání poškození, provedení oprav a vyvezení jaderného paliva z aktivní zóny,

c) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v rozsahu umožňujícím při vyřazování z provozu nebo v případě nepředpokládaných provozních problémů jaderného zařízení s jaderným reaktorem manipulaci s obalovými soubory s ozářeným jaderným palivem nebo s jednotlivými palivovými soubory tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost a radiační ochrana,

a) odvod zbytkového tepla ozářeného jaderného paliva při provozních stavech a základních projektových nehodách,

6. udržování kapacity chlazení bazénu skladování ve všech provozních stavech a v havarijních podmínkách jaderného zařízení provozními prostředky, bezpečnostními systémy a diverzními prostředky tak, aby se zabránilo odhalení palivových souborů, a

7. připojení alternativních prostředků schopných zajistit dlouhodobé chlazení bazénu skladování v rozšířených projektových podmínkách.

d) technické prostředky bazénu skladování umožňující

5. sledování a řízení teploty a výšky hladiny v bazénu skladování a odhalení úniků kapaliny z tohoto bazénu,

4. kontrolu chemického složení a obsahu radionuklidů v kapalném médiu, ve kterém je ozářené jaderné palivo skladováno nebo ve kterém je s ním manipulováno,

3. oddělené skladování ozářeného jaderného paliva, které nesplňuje projektová kritéria týkající se integrity ozářeného jaderného paliva, obsahu jiné radioaktivní látky v něm, testů palivových elementů a palivových souborů nebo možnosti oprav palivových souborů,

2. skladování porušených palivových elementů nebo poškozených palivových souborů a manipulaci s nimi,

1. provádění pravidelných kontrol a zkoušek pro sledování integrity palivových elementů a palivových souborů,

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit alternativní prostředky pro manipulaci s jaderným palivem v situaci, kdy není jaderné palivo manipulovatelné pomocí prostředků určených projektem jaderného zařízení k provozní manipulaci s palivovými soubory nebo palivovými elementy.

a) geometrických a materiálových vlastností zařízení pro skladování jaderného paliva, zejména

b) přítomnosti rozpuštěného bóru v bazénu skladování,

1. geometrie tohoto zařízení, včetně vlastností použitých konstrukčních materiálů,

2. roztečí palivových elementů v palivovém souboru a

3. počtu a míry obohacení palivových elementů,

1. typu integrálního vyhořívajícího absorbátoru, jeho rozmístění a množství a

2. nejvyšší dosahované schopnosti násobení neutronů jaderného paliva, a

c) vyhořívajících absorbátorů neutronů integrovaných do jaderného paliva, a to se zohledněním

d) vyhoření jaderného paliva, pokud

1. jeho schopnost násobení neutronů je vyhodnotitelná a

2. jde o vyhořelé jaderné palivo, které strávilo nejméně jednu palivovou kampaň v aktivní zóně.

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu jaderného zařízení v souladu s požadavky vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit tyto požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu jaderného zařízení:

a) musí být určena technická a organizační opatření umožňující provádět vyřazování z provozu,

b) musí být určen časový harmonogram pro jednotlivé způsoby vyřazování z provozu,

c) musí být určeny požadavky na konečný stav území k umístění jaderného zařízení po ukončení všech činností v rámci vyřazování z provozu,

g) chemické režimy v primárním okruhu musí být takové, aby byly stabilizovány korozní vrstvy materiálů tohoto okruhu,

d) množství materiálu, se kterým bude nakládáno v průběhu vyřazování z provozu, musí být jednoznačné,

e) musí být určeny způsoby omezení kontaminace v důsledku průsaků a netěsností, zejména

f) materiálové složení systémů, konstrukcí a komponent, které jsou vystaveny přímo neutronovému toku, musí být takové, aby byl minimalizován vznik materiálu s indukovanou aktivitou,

h) musí být použity přímé nebo jinak vhodně vedené a uspořádané potrubní trasy s takovou povrchovou úpravou a možností jejího udržování, aby v nich nedocházelo k usazování radioaktivní látky nebo kontaminovaného materiálu,

i) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k provádění dekontaminace systémů, konstrukcí a komponent,

j) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k omezení kontaminace betonu v případě netěsností a degradačních procesů na styčných plochách mezi kovem a betonem,

k) používání nebezpečných látek musí být omezeno na nejnižší rozumně proveditelnou míru,

l) musí být zajištěn snadný přístup ke kontaminovaným systémům, konstrukcím a komponentám a zajištěna jejich snadná demontáž,

m) musí být zajištěna možnost dekontaminace pomocí dálkově ovládaných prostředků, nelze-li užít jiný postup,

n) musí být zohledněny vazby na jiné jaderné zařízení, které se nachází na stejném území k umístění jaderného zařízení,

o) musí být určena opatření pro uchovávání dokumentace a sběr dat z provozu pro potřeby vyřazování z provozu a

1. omezením počtu vestavěných potrubních kanálů v podlahách a stěnách,

2. omezením používání podzemních nádrží, jímek a odtokových kanálů pro radioaktivní látky a

3. možnostmi vzájemného oddělení technologických systémů pracujících s radioaktivními a jinými toxickými látkami,

p) musí být použita digitální 3D technologie modelování jaderného zařízení tak, aby byla zajištěna dokumentace a evidence systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost při vyřazování z provozu tohoto jaderného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení musí identifikovat systémy, konstrukce a komponenty určené pro provoz a vyřazování z provozu jaderného zařízení a výhradně pro vyřazování z provozu jaderného zařízení a stanovit požadavky na způsob jejich použití při vyřazování z provozu jaderného zařízení.

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na jaderné zařízení tak, aby mohlo být zajištěno nakládání s radioaktivním odpadem v souladu s požadavky stanovenými atomovým zákonem, vyhláškou o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje a vyhláškou o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie.

(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit plnění základních bezpečnostních funkcí způsoby odpovídajícími vlastnostem radioaktivního odpadu a manipulovatelnost s ním.

b) bylo snadno dekontaminovatelné,

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení, které je používáno při nakládání s radioaktivním odpadem před jeho uložením, tak, aby

a) bylo přístupné pro potřeby údržby a oprav,

c) umožňovalo dohled nad nakládáním s radioaktivním odpadem v souladu s požadavky vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,

f) umožňovalo pravidelné monitorování veličin, které prokazují správnou funkci tohoto zařízení.

d) umožňovalo odstranění nánosu nebo usazeniny radioaktivní látky,

e) umožňovalo sběr a vracení úniku radioaktivní látky z tohoto zařízení a

b) zahrnovalo systém monitorování veličin, které mají vliv na výbušnost nebo vznik požáru, zajišťující též výstrahu pro pracovníky obsluhy jaderného zařízení v případě zvýšeného rizika výbuchu nebo požáru.

a) bylo odolné proti účinkům výbuchu nebo požáru a

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení, které je používáno při zpracování a úpravě radioaktivního odpadu, který obsahuje výbušné nebo hořlavé látky, tak, aby

a) přednostní využívání systémů, konstrukcí a komponent s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty pro zajišťování základních bezpečnostních funkcí skladu radioaktivního odpadu,

b) bezpečnou manipulaci s radioaktivním odpadem, jeho skladování a vyjmutí za všech předvídatelných situací,

c) zabránění poškození obalových souborů pro skladování radioaktivního odpadu při manipulaci s radioaktivním odpadem nebo s obalovým souborem,

(1) Projekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpadu, musí zajistit

d) možnost pravidelné kontroly neporušenosti obalových souborů pro skladování radioaktivního odpadu,

e) rezervní skladovací kapacitu pro přemisťování, přebalování, kontrolu, údržbu a vyzvedávání radioaktivního odpadu,

g) technická a organizační opatření, která umožňují pravidelné kontroly stavu a vybavení skladu radioaktivního odpadu.

f) vybavení skladu radioaktivního odpadu systémy, konstrukcemi a komponentami pro zajištění jeho funkcí, odpovídajícími druhu, formě, aktivitě a množství skladovaného radioaktivního odpadu, a

b) ochranu skladovacích nádrží proti korozi,

a) těsnost skladovacích nádrží,

(2) Projekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpadu, musí zajistit pro skladování kapalného radioaktivního odpadu

c) ochranu skladovacích nádrží proti přeplnění,

j) v případě skladování v nádobách

d) systémy pro sledování míry zaplnění skladovacích nádrží,

e) umístění skladovacích nádrží v ochranných jímkách, které pojmou objem kapalného radioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží,

f) u ochranných jímek

g) odvádění výparů ze skladovacích nádrží a ochranných jímek a jejich zpracovávání jako radioaktivního odpadu,

h) umožnění homogenizace a vyčerpání obsahu skladovacích nádrží a ochranných jímek,

i) prázdnou nádrž o objemu odpovídajícím největší nádrži v systému pro každý systém skladovacích nádrží a

1. vodotěsnost,

2. signalizaci úniku radioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží a

3. vybavení zařízením pro odčerpání obsahu,

1. nepropustnost podlahy a stěn skladu radioaktivního odpadu do takové výše, aby bylo zabráněno při úniku nejvyššího množství skladovaného kapalného radioaktivního odpadu z nádoby jeho úniku do životního prostředí, a

2. spádování podlahy skladu do bezodtokové ochranné jímky.

a) zohlednění nejméně příznivých vlastností ukládaného radioaktivního odpadu,

4. variantami budoucího vývoje stavu území k umístění a stavu jaderného zařízení, které by mohly vést k provozním událostem a radiačním mimořádným událostem, a

5. vlivem stárnutí používaných systémů, konstrukcí a komponent s pasivními funkcemi systému, konstrukce nebo komponenty,

2. plánovaným množstvím a vlastnostmi radioaktivního odpadu podle vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,

3. podmínkami normálního provozu a vývojem stavu území k umístění a stavu jaderného zařízení předpokládaným projektem jaderného zařízení během jeho životního cyklu a po uzavření úložiště radioaktivního odpadu,

1. požadavky na vlastnosti území, v němž je umístěno, podle vyhlášky o umístění jaderného zařízení,

(1) Projekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního odpadu, musí zajistit

c) soulad úložiště radioaktivního odpadu s

b) použití systémů, konstrukcí a komponent s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty v nejvyšším rozumně proveditelném rozsahu,

f) minimalizaci možnosti kontaktu uloženého radioaktivního odpadu s vodou při provozu a

d) vzájemnou chemickou a fyzikální slučitelnost komponent úložiště radioaktivního odpadu s uloženým radioaktivním odpadem a s prostředím uvnitř tohoto úložiště,

g) ochranu proti záplavě a zatopení vodami, zejména srážkovými nebo podzemními, po uzavření úložiště radioaktivního odpadu.

e) ochranu úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu v provozu proti obousměrnému průsaku vod,

b) systémem sledování úložiště radioaktivního odpadu a jeho okolí

(2) Projekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního odpadu, musí dále zajistit

1. sledování oběhu podzemních vod v území, ve kterém je úložiště radioaktivního odpadu umístěno,

2. sledování vniknutí vody do úložiště radioaktivního odpadu a jeho zaplňování a

3. monitorování úniku radionuklidů z úložiště radioaktivního odpadu do okolního prostředí,

c) zabránění ucpání nebo zanesení odvodňovacího systému, je-li součástí úložiště radioaktivního odpadu,

a) zachování původních vlastností geologického prostředí v nejvyšší míře při výstavbě úložiště radioaktivního odpadu,

d) možnost odčerpání vody, která pronikla do úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu při jeho zaplňování, a bezpečné nakládání s ní,

f) zachování vlastností horninového prostředí, které mají vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a fungování systému podle písmene b) v období po uzavření úložiště radioaktivního odpadu.

e) kontrolovatelnost správné funkce odvodňovacího systému nejméně jednou za rok po celou dobu provozu a