ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA

(1) Ze členů zkušební komise⁶) jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být státní zástupce.

(2) Předseda zkušební komise řídí průběh závěrečné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

(4) Závěrečná zkouška je veřejná.

(1) V písemné části závěrečné zkoušky vypracuje čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části závěrečné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze závěrečné zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části závěrečné zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části závěrečné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena.

(1) V úvodu ústní části závěrečné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část závěrečné zkoušky čekatele.

(2) Při ústní části závěrečné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

(3) Při ústní části závěrečné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

(4) Při ústní části závěrečné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

(5) Čekatel může při ústní části závěrečné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části závěrečné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(7) Doba trvání ústní části závěrečné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny.

(1) Výsledek závěrečné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení „výtečně způsobilý“. Rozhodnutí zkušební komise je konečné.

(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl závěrečnou zkoušku vykonat, od závěrečné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části závěrečné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky.

(3) Výsledek závěrečné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení závěrečné zkoušky.

(4) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části závěrečné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

(5) Údaje o průběhu závěrečné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let.

a) z ústavního práva,

b) z občanského práva hmotného a procesního,

c) z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,

d) z rodinného práva,

e) z trestního práva hmotného a procesního,

f) z obchodního práva,

g) ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,

h) z finančního práva,

i) z notářského řádu a exekučního řádu,

j) z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství.