Změna trestního řádu

1. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který zní:
㤠7b
(1) Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat.
(2) Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům.
(3) Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.
(4) V příkazu podle odstavce 1 nebo 2 musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu.
(5) Orgán, který vydal příkaz podle odstavce 1 nebo 2, jej neprodleně doručí osobě, vůči které směřuje.“.

2. V § 31 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O vyloučení soudce nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.“.

3. V § 31 odst. 2 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „vět první a druhé“.

4. V § 35 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Pro jednotlivé úkony trestního řízení se může obhájce dát zastoupit koncipientem. Koncipient nemůže obhájce zastupovat v řízeních před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo nejvyšším soudem; nahlížet do spisů může koncipient i v těchto řízeních.“.

5. V § 48 odst. 4 větě první, § 79f odst. 2 větě první, § 344b odst. 3 větě první a v § 349 odst. 3 větě první se za slovo „kdykoliv“ vkládají slova „po právní moci usnesení o zajištění“.

6. V § 77b odst. 1 písmena b) a c) znějí:
„b) je nástrojem trestné činnosti,
c) je výnosem z trestné činnosti, nebo“.

7. V části první hlavě čtvrté oddílu čtvrtém se v nadpisu pododdílu 3 za slovo „nástrojů“ vkládají slova „trestné činnosti“.

8. V nadpisu § 79a se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „trestné činnosti“.

9. V § 79a odst. 1 větě první, § 79g odst. 1 větě první, § 146a odst. 1 písm. c) a v § 146a odst. 2 větě první se za slovo „nástrojem“ vkládají slova „trestné činnosti“.

10. V § 88 odst. 1 větě první se za slova „§ 329 trestního zákoníku“ vkládají slova „, křivé obvinění podle § 345 odst. 3 až 5 trestního zákoníku, křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 3 až 5 trestního zákoníku, křivé tlumočení podle § 347 odst. 3 až 5 trestního zákoníku“.

11. V § 91 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a o trestních následcích křivého obvinění a pomluvy“.

12. V § 101 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, křivého obvinění a pomluvy“.

13. V § 159c odst. 1 se slova „nebo nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku“ nahrazují slovy „, nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku nebo maření spravedlnosti podle § 347a odst. 2 trestního zákoníku“ a za slovo „podezřelý“ se vkládají slova „poskytl nebo“.

14. V § 159c odst. 2 se za slovo „prospěch“ vkládají slova „poskytnut nebo“.

15. V § 163 odst. 1 se slova „podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku)“ nahrazují slovy „legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2“.

16. V § 265r se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8) Rozsudek Nejvyššího soudu se ve veřejném zasedání ústně vyhlásí, je-li při vyhlášení přítomna alespoň jedna z procesních stran nebo její obhájce, zmocněnec, zákonný zástupce nebo opatrovník anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek se vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce v budově soudu a na elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska soudu“) po dobu patnácti dnů. Předseda senátu může rozhodnout, že tímto způsobem se uveřejní i nosné důvody rozsudku.
(9) Předseda senátu může rozhodnout též o uveřejnění jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce soudu způsobem uvedeným v odstavci 8.“.

17. V § 268 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Rozsudek Nejvyššího soudu se ve veřejném zasedání ústně vyhlásí, je-li při vyhlášení přítomna alespoň jedna z procesních stran nebo její obhájce, zmocněnec, zákonný zástupce nebo opatrovník anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek se vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu po dobu patnácti dnů. Předseda senátu může rozhodnout, že tímto způsobem se uveřejní i nosné důvody rozsudku.
(4) Předseda senátu může rozhodnout též o uveřejnění jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce soudu způsobem uvedeným v odstavci 3.“.