ČÁST 1
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb.
§ 2
Vymezení pojmů
§ 2a
Digitální a informační agentura
§ 3
Právo na digitální službu
§ 4
Právo činit digitální úkon
§ 5
Právo na osvědčení digitálního úkonu
§ 6
Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu
§ 7
Právo na využívání údajů
§ 8
Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti
§ 9
Právo na prokázání právní skutečnosti
§ 9a
§ 9b
§ 9c
§ 9d
§ 9e
§ 9f
§ 9g
§ 9h
§ 9i
§ 9j
§ 9k
§ 9l
§ 9m
§ 9n
Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, v plánu ukončení činnosti uvede postupy při ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování včetně způsobu, jakým je prokazující informován o ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování.
§ 9o
§ 9p
Agentura
§ 9q
Prokazující
§ 9r
§ 10
Právo na zápis kontaktního údaje
§ 11
Právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb
§ 12
§ 12a
§ 13
Právo na technologickou neutralitu
§ 13a
Přestupek
§ 14
Přechodná a závěrečná ustanovení
ČÁST 2
§ 15
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i).
„c) postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
ČÁST 3
§ 16
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 99/2019 Sb., se mění takto:
„HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ“.
Dosavadní písmena h) až y) se označují jako písmena g) až x).
Dosavadní písmena i) až x) se označují jako písmena h) až w).
Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena n) až u).
„y) určeným informačním systémem informační systém veřejné správy, který
1. využívá služby referenčního rozhraní nebo poskytuje služby referenčnímu rozhraní,
2. má vazby na informační systém veřejné správy podle bodu 1, nebo
3. je určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají přístup se zaručenou identitou, alespoň 5 000 ročně.“.
„HLAVA II
PŮSOBNOST A POVINNOSTI V OBLASTI VYTVÁŘENÍ, SPRÁVY, PROVOZU, UŽÍVÁNÍ A ROZVOJE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena g) a h).
„d) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví pravidla pro vazby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní;“.
„h) posuzuje, zda informační systémy veřejné správy splňují požadavky kladené na ně právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systémy veřejné správy spravované orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády;“.
Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena i) až l).
„b) předložit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahujících pořízení nebo technické zhodnocení určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení nebo technického zhodnocení určených informačních systémů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na technické zhodnocení určeného informačního systému spočívající jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy;“.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).
„d) předložit ministerstvu před zahájením poskytování služby informačního systému veřejné správy určeným informačním systémem nebo na žádost ministerstva provozní dokumentaci určeného informačního systému k posouzení, zda určený informační systém splňuje požadavky kladené na něj právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systém veřejné správy spravovaný orgánem veřejné správy, pro něhož jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti;“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
„(6) Orgány veřejné správy vykonávají informační činnost tak, aby nebyla ohrožena činnost zpravodajské služby.“.
„HLAVA III
AKREDITACE A ATESTACE V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
„§ 6f
Zvláštní ustanovení o účastenství v řízení
(1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je žadatel o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato.
(2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je žadatel o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestací je atestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato.
(3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační středisko, jehož postupů se řízení týká.“.
„HLAVA IV
PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
„§ 6g
(1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je ministerstvo.
(2) Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů.
(3) Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
(4) Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy.
(5) Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti této veřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“.
„HLAVA V
CENTRÁLNÍ MÍSTO SLUŽEB
(1) Centrálním místem služeb se rozumí soubor technického a programového vybavení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací.
(2) Centrální místo služeb spravuje ministerstvo. Ministerstvo může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě.
(3) Správci informačních systémů veřejné správy poskytují služby informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) prostřednictvím centrálního místa služeb.
(4) Orgány veřejné správy využívají sítě elektronických komunikací prostřednictvím centrálního místa služeb.“.
„HLAVA VI
VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy
(1) Vláda
a) pověřuje státní orgán nebo osobu anebo jiné právní uspořádání poskytováním cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „státní poskytovatel cloud computingu“),
b) schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let.
(2) Ministerstvo
a) koordinuje využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
b) vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
c) zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě,
d) navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
e) kontroluje kvalitu a cenu cloud computingu poskytovaného orgánům veřejné správy,
f) spravuje informační systém cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „informační systém cloud computingu“),
g) vede katalog cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingu“).
(3) Orgán veřejné správy poskytne na žádost ministerstva podklady pro zpracování plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy.
Informační systém cloud computingu
(1) Zřizuje se informační systém cloud computingu, který je informačním systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(2) Správcem informačního systému cloud computingu je ministerstvo.
(3) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek.
(4) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek.
Katalog cloud computingu
(1) Katalog cloud computingu je veřejný seznam, který obsahuje údaje o poptávkách orgánů veřejné správy po poskytnutí cloud computingu (dále jen „poptávka cloud computingu“), nabídkách poskytnutí cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „nabídka cloud computingu“) a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy.
(2) Katalog cloud computingu je součástí informačního systému cloud computingu.
Využívání cloud computingu orgánem veřejné správy
(1) Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computing poskytovaný státním poskytovatelem cloud computingu nebo jiným poskytovatelem cloud computingu, než je státní poskytovatel cloud computingu, obsažený v nabídce cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu.
(2) Poskytovatelem cloud computingu zařazeného do nejvyšší bezpečnostní úrovně orgánu veřejné správy může být pouze státní poskytovatel cloud computingu. Cena za poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy se stanoví podle cenových předpisů; působnost cenového orgánu pro poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy vykonává ministerstvo.
Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1) Ministerstvo zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti. Ministerstvo dále zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(2) Orgán veřejné správy uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o poptávce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu.
(3) Podmínkou zápisu poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že poptávaný cloud computing
a) splňuje bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu,
b) splňuje kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
c) neodpovídá svým obsahem jinému poptávanému cloud computingu, který je již zapsán v katalogu cloud computingu, a
d) je proveditelný.
(4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(5) Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem státní orgán, ministerstvo jej o nesplnění podmínek podle odstavce 3 vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu; ve vyrozumění uvede, v čem spatřuje nesplnění podmínek podle odstavce 3.
(6) Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem orgán územního samosprávného celku, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne, a písemné vyhotovení rozhodnutí doručí žadateli prostřednictvím informačního systému cloud computingu. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.
Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1) Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu,
a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě žádosti tohoto orgánu veřejné správy, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz,
b) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, po uplynutí 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána,
c) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingu, do katalogu cloud computingu podle § 6q odst. 1,
d) kterou zapsalo do katalogu cloud computingu podle § 6m odst. 1 věty druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(2) Ministerstvo vyrozumí orgán veřejné správy, na základě jehož žádosti byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a b) prostřednictvím informačního systému cloud computingu.
Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1) Ministerstvo zapíše nabídku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti.
(2) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o nabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu.
(3) Podmínkou zápisu nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že nabízený cloud computing splňuje
a) bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu a
b) kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(5) Nesplňuje-li nabízený cloud computing podmínky podle odstavce 3, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.
Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1) Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu nabídku cloud computingu,
a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel cloud computingu, na základě žádosti tohoto poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz,
b) zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat podmínky podle § 6o odst. 3; ministerstvo tak učiní bezodkladně po posouzení plnění podmínek podle § 6o odst. 3 ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, nebo
c) a to po uplynutí 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána.
(2) Ministerstvo vyrozumí poskytovatele cloud computingu, na základě jehož žádosti byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a c) prostřednictvím informačního systému cloud computingu.
(3) Ministerstvo vydá o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu podle odstavce 1 písm. b) rozhodnutí. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.
Zápis a výmaz využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1) Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá, do katalogu cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.
(2) Orgán veřejné správy vymaže cloud computing, jehož využívání ukončil, a to do 45 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.“.
Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X.
„HLAVA VI
PŘESTUPKY“.
„HLAVA VII
KONTAKTNÍ MÍSTA VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
„(7) Ministerstvo odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,
a) nesplňuje-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy ministerstvo na tuto skutečnost upozornilo, k nápravě,
b) požádá-li o to osoba autorizovaná ministerstvem, nebo
c) nezaplatí-li osoba autorizovaná ministerstvem poplatek za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
„HLAVA VIII
VYDÁVÁNÍ VÝPISŮ A OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
„HLAVA IX
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ“.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena b) až f).
„g) údaje o poptávkách cloud computingu, nabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy, které jsou vedeny v katalogu cloud computingu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
§ 17
Přechodná ustanovení
ČÁST 4
§ 18
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 176/2018 Sb., se mění takto:
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
ČÁST 5
§ 19
V zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., se za § 8 vkládá nový § 9, který včetně nadpisu zní:
„§ 9
Sleva na poplatku
Správní úřad sníží poplatek o 20 %, nejvýše však o 1 000 Kč, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři zveřejněném podle zákona upravujícího právo na digitální služby. To neplatí, pokud žádost nebo jiný návrh nelze podat jinak než na tomto elektronickém formuláři. Sleva na poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.
ČÁST 6
§ 20
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
„g) jde-li o legalizaci dokumentu v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo“.
ČÁST 7
§ 21
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
„§ 9a
(1) Ministerstvo může vydávat elektronický prostředek podle § 9 odst. 3 rovněž jako prostředek pro elektronickou identifikaci určený v rámci jím spravovaného nebo stanoveného kvalifikovaného systému elektronické identifikace k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
(2) Ministerstvo zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1 při přihlášení do datové schránky. Správa základních registrů zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1, je-li elektronický prostředek použit jako prostředek pro elektronickou identifikaci v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
(3) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách podmínky pro vydání a použití elektronického prostředku podle odstavce 1 jako prostředku pro elektronickou identifikaci určeného k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky, a doporučená bezpečnostní opatření spojená s takovým vydáním a použitím.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
ČÁST 8
§ 22
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
„a) zřizuje základní registry a některé další informační systémy veřejné správy a stanoví působnosti, práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, správou, provozem a užíváním,“.
„c) stanovuje podmínky pro sdílení údajů mezi základními registry navzájem, mezi základními registry a agendovými informačními systémy a mezi jednotlivými agendovými informačními systémy navzájem s využitím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby.“.
„h) informačním systémem sdílené služby informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního rozhraní a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení dat mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, navzájem, správa oprávnění přístupu k datům a další činnosti podle tohoto zákona,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
„§ 4a
Údaje agendového informačního systému
(1) Agendový informační systém obsahuje údaje, které se vytvářejí nebo využívají při výkonu agendy nebo při správě a provozování agendového informačního systému.
(2) Údaj do agendového informačního systému zapisuje editor po vytvoření údaje při výkonu agendy nebo se využije ze základního registru nebo z jiného agendového informačního systému.
(3) Editor zapíše údaj do agendového informačního systému nebo provede jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy se dozví o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou údaj popisuje.“.
„§ 5
(1) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci a v rámci výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy, v jejímž rámci je úkon orgánu veřejné moci prováděný a pro jejíž výkon je orgán veřejné moci registrovaný.
(2) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje vedené v agendovém informačním systému, které nejsou ve tvaru předcházejícím současný stav, aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem požadováno doložení údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud
a) nejsou obsaženy ve výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy,
b) jsou označeny jako nesprávné,
c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti údaje, nebo
d) jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu2).
(3) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(4) V případě, že orgán veřejné moci, který není editorem údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačního systému, při své činnosti zjistí nesoulad údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačním systému se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného údaje.
(5) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje do základního registru zapisuje prostřednictvím agendového informačního systému; jeho přístup k údajům vedeným v základním registru je zajišťován službami informačního systému základních registrů. Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému; není-li orgán veřejné moci současně správcem tohoto agendového informačního systému, je jeho přístup k údajům zajišťován službami informačního systému sdílené služby. Orgán veřejné moci zapisuje údaje do agendového informačního systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému.
2) § 89 a násl. zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“.
„§ 5a
(1) Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému právním předpisem, využívá tyto údaje k účelu stanovenému právním předpisem, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů v rámci agendy.
(2) Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému na základě souhlasu subjektu údajů, využívá tyto údaje k účelu stanovenému v souhlasu subjektu údajů, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů souhlasem subjektu údajů.
(3) Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému podle odstavce 1 prostřednictvím agendového informačního systému stanoveného právním předpisem, který zakládá oprávnění soukromoprávního uživatele údajů k využívání údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému.
(4) Soukromoprávní uživatel údajů využívá referenční údaje vedené v základním registru, aniž by ověřoval jejich správnost.
(5) Ustanovení § 5 odst. 3 a 4 se na soukromoprávního uživatele údajů použijí obdobně.“.
„§ 5b
(1) Orgán veřejné moci využívá údaje z agendového informačního systému přímým přístupem, a to i pokud jsou vyžadovány údaje o fyzické osobě, která není jednoznačně určena, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování
a) bezpečnosti České republiky,
b) obrany České republiky,
c) veřejné bezpečnosti a účinné ochrany lidského života a zdraví,
d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů,
e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně takového zájmu v oblasti měnové, rozpočtové a daňové, nebo
f) ochrany práv osob v řízení před soudem.
(2) Ustanovení tohoto zákona o realizaci vazeb prostřednictvím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby se při postupu podle odstavce 1 nepoužijí.“.
„e) realizaci vazeb mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).
„g) zpřístupnění údajů vedených v agendových informačních systémech, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, v rozsahu oprávnění vedených v registru práv a povinností prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).
„(3) Správa základních registrů zajišťuje, aby údaje byly předávány prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby v nezměněné podobě.“.
„(4) Správa základních registrů vede pro účely správy informačního systému sdílené služby záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává jej po dobu 2 let; záznam obsahuje
a) označení agendového informačního systému, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají nebo poskytují,
b) roli podle § 51 odst. 6 písm. c), ve které fyzická osoba přístup učinila,
c) výčet údajů, ke kterým byl získán přístup,
d) datum a čas přístupu,
e) důvod a konkrétní účel přístupu.
(5) Správa základních registrů vydá na žádost osoby, o níž se vedou údaje v agendových informačních systémech, záznam o přístupu k těmto údajům. Záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech se vydává rovněž v podobě ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.
„(2) Správce agendového informačního systému zajišťuje realizaci vazeb mezi agendovým informačním systémem a jinými agendovými informačními systémy prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby za účelem využívání údajů.
(3) Správce agendového informačního systému umožní využívání údajů vedených v agendovém informačním systému orgánu veřejné moci v rozsahu, v jakém jsou orgánu veřejné moci tyto údaje zpřístupněny pro výkon agendy, a soukromoprávnímu uživateli údajů v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiného právního předpisu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
„c) pohlaví,“.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i).
„h) omezení svéprávnosti,
i) rodinný stav nebo registrované partnerství,“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena j) a k).
„l) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací,
m) sériové číslo, vydavatel a platnost kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“.
„(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou referenčními údaji.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
„(7) Údaje uvedené v § 18 odst. 1 písm. l) a m) zapisuje do registru obyvatel Ministerstvo vnitra.“.
„m) výčet a popis informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem; to neplatí pro zpravodajské služby.“.
„(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až l) jsou referenčními údaji.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
„e) výčet a označení úkonů subjektu, který není orgánem veřejné moci, vykonávaných v rámci agendy vůči orgánu veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení orgánu veřejné moci a forma úkonu,
f) popis úkonů orgánu veřejné moci podle písmene d),“.
Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena g) až n).
„(7) Údaji o agendě zpravodajských služeb jsou
a) název agendy,
b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě zpravodajská služba vykonává svoji působnost,
c) výčet zpravodajských služeb, které agendu vykonávají,
d) název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
e) výčet zpravodajských služeb, které byly pro výkon agendy zaregistrovány.
(8) Údaje uvedené v odstavci 6 s výjimkou údaje podle písmene f) a údaje uvedené v odstavci 7 jsou referenčními údaji.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11.
„a) odstavce 1 písm. a) a g) bodu 1, odstavce 3 písm. a) a f) bodu 1, odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. i) a editorem číselného kódu podle odstavce 6 písm. a) a identifikátoru úkonu podle odstavce 6 písm. d) a e) je Ministerstvo vnitra,
b) odstavce 1 písm. b) až f), písm. g) bodů 2 až 4 a písm. h) až k), odstavce 3 písm. b) až e), písm. f) bodů 2 až 4 a písm. g) až j) a odstavce 6 písm. a) až c), písm. f) až h) a písm. j) až m) a editorem údajů podle odstavce 6 písm. d) a e) s výjimkou identifikátoru úkonu, je ohlašovatel agendy; ohlašovatel agendy údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po ohlášení agendy.“.
„c) odstavce 1 písm. l) a m) a odstavce 6 písm. n) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, který převedl výkon úkonu nebo který je správcem informačního systému veřejné správy; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště, převedení výkonu úkonu nebo vytvoření informačního systému veřejné správy.“.
„§ 51a
(1) Správce agendového informačního systému může určit, že údaj vedený v agendovém informačním systému je údajem, který lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy, než pro kterou je agendový informační systém spravován.
(2) Správce agendového informačního systému může postupovat podle odstavce 1, jestliže
a) se jedná o údaj, který je do agendového informačního systému zapsán na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní,
b) má možnost spolehlivě ověřit správnost údaje nebo jde o údaj, pro který právní předpis stanoví, že se má za to, že je správný a úplný, a
c) Ministerstvo vnitra zaujalo při posuzování podle odstavce 3 kladné stanovisko.
(3) Ministerstvo vnitra posoudí na žádost správce agendového informačního systému, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b).
(4) Vláda může uložit správci agendového informačního systému, který je jí podřízen, aby vytvořil podmínky podle odstavce 2 písm. b) a postupoval podle odstavce 1.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
„§ 52c
Rejstřík informačních systémů veřejné správy
(1) Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík informačních systémů veřejné správy. V rejstříku informačních systémů veřejné správy jsou vedeny údaje podle § 51 odst. 1 písm. m).
(2) Orgán veřejné moci, který je správcem informačního systému veřejné správy, zašle podklady pro zápis údajů o jím spravovaném informačním systému veřejné správy v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Ministerstvo vnitra na základě podkladů podle odstavce 2 zapíše údaje o informačním systému veřejné správy do rejstříku informačních systémů veřejné správy a přidělí informačnímu systému veřejné správy jednoznačný identifikátor, který zapíše do rejstříku informačních systémů veřejné správy.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro ohlášení změny údajů vedených v rejstříku informačních systémů veřejné správy.“.
„§ 52d
Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností
(1) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství.
(2) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
„(5) Není-li orgán veřejné moci příslušný k ohlášení agendy podle odstavců 1 až 3 dosud zřízen, ohlásí agendu ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je tato agenda nejbližší, a není-li ho, Ministerstvo vnitra.“.
„a) údaje uvedené v § 51 odst. 6, s výjimkou údaje podle § 51 odst. 6 písm. i) a n), identifikátoru úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a e) a kódu agendy,“.
„c) výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, nebo výčet údajů vedených v základních registrech anebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
„(2) V případě údajů podle odstavce 1 písm. c) ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, které jsou potřebné pro výkon agendy, a potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji odůvodní; přitom dbá, aby výčet údajů a rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Stanoví-li výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům zvláštní právní předpis, ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem; v takovém případě potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji neodůvodňuje.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
„(5) Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladného stanoviska podle odstavce 3 provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“.
„(5) Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladných stanovisek podle odstavce 4, jsou-li potřeba, provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
„§ 54a
(1) Pokud Ministerstvo vnitra shledá v ohlášení agendy podle § 53 nedostatky, vyzve ohlašovatele agendy k jejich odstranění, přičemž mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu. Ve výzvě ohlašovateli Ministerstvo vnitra sdělí, jaké nedostatky v ohlášení agendy shledalo s uvedením odkazu na konkrétní ustanovení tohoto zákona.
(2) Pokud správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní nezaujme k ohlášení agendy kladné stanovisko, Ministerstvo vnitra vyzve ohlašovatele agendy, aby v ohlášení zohlednil, je-li to možné, důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska.
(3) Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému je podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, o využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy rozhodne vláda.
(4) Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému není podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, údaje ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy lze využít pouze v rozsahu, v jakém to stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému umožnuje.
(5) Je-li důvodem, který vedl správce základního registru nebo správce agendového informačního systému k nezaujetí kladného stanoviska, výčet údajů vedený v základním registru nebo agendovém informačním systému, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, nebo rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, a postupuje-li se podle odstavce 3, vláda určí pouze takový výčet údajů nebo rozsah oprávnění, které jsou potřebné k výkonu agendy, současně však dbá, aby výčet údajů nebo rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Ministerstvo vnitra zprostředkuje vládě stanovisko Úřadu k části rozsahu údajů nebo rozsahu oprávnění, která je sporná; Úřad své stanovisko projedná s ohlašovatelem agendy před jeho předáním Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra poskytne vládě stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému.
(6) V případě postupu podle odstavců 2 až 5 Ministerstvo vnitra provede registraci agendy se zohledněním výsledku tohoto postupu.“.
„(1) Orgán veřejné moci oznámí Ministerstvu vnitra vykonávání agendy do 30 dnů ode dne registrace agendy podle § 53, 54 a 54a nebo jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“.
„§ 62c
Údaje z informačních systémů veřejné správy spravovaných zpravodajskými službami nelze zpřístupnit pro výkon jiných agend.“.
„(3) Ministerstvo vnitra vyhláškou stanoví
a) seznam položek popisu informačního systému veřejné správy podle § 51 odst. 1 písm. m),
b) osnovu popisu úkonů orgánu veřejné moci podle § 51 odst. 6 písm. f).“.
§ 23
Přechodná ustanovení
ČÁST 9
§ 24
ČÁST 10
§ 25
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, se mění takto:
ČÁST 11
§ 26
Zrušují se:
ČÁST 12
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení