ZNALECKÝ POSUDEK
Postup při zpracování znaleckého posudku

(1) Titulní strana znaleckého posudku obsahuje

c) označení „znalecký posudek“ a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků,

b) číslo jednací zadavatele znaleckého posudku, pokud je zadavatelem orgán veřejné moci a pokud jej zadavatel znalci sdělil,

a) označení znalce a zadavatele znaleckého posudku,

g) datum zpracování znaleckého posudku.

f) číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení, pokud se znalecký posudek podává v listinné podobě, a

d) stručný popis předmětu znaleckého posudku,

e) obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek,

(2) Titulní strana znaleckého posudku může obsahovat též údaj o počtu stran znaleckého posudku včetně příloh.

(3) Pokud se znaleckým posudkem přezkoumává jiný znalecký posudek, titulní strana obsahuje též údaj o této skutečnosti a údaj, který znalecký posudek se přezkoumává.

(4) Znalec uvede údaje podle odstavce 1 písm. a), b) a e) a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků, ve formátu stanoveném touto vyhláškou pro zápis do evidence posudků (§ 60).

(1) Zadání znaleckého posudku obsahuje

b) údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit, a

c) skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít dle jeho názoru vliv na přesnost závěru znaleckého posudku.

a) odbornou otázku zadanou zadavatelem znaleckého posudku,

(2) Pokud zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, znalec to uvede v zadání znaleckého posudku.

(1) Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis. Pokud znalec nemohl ověřit věrohodnost zdroje dat, uvede ve výčtu podkladů též tuto skutečnost a uvede též skutečnosti, pro které nemohl ověření provést.

(2) Nález obsahuje popis postupu znalce při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet těchto dat.

(3) Posudek obsahuje popis postupu znalce při analýze dat a výsledky analýzy dat.

(4) Odůvodnění obsahuje interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu znalce podle § 52 písm. a) až e).

(5) Závěr obsahuje citaci zadané odborné otázky a odpověď na ni. Pokud podklady nebo metoda neumožňují vyslovit jednoznačný závěr, znalec uvede v závěru též podmínky jeho správnosti nebo jiné skutečnosti snižující jeho přesnost.

(1) Znalecký posudek musí být zpracován přehledně. Pokud je to třeba k zajištění přehlednosti, znalecký posudek obsahuje zejména seznam kapitol, tabulek, grafů a zkratek.

(2) Znalecký posudek obsahuje též seznam příloh nebo údaj, že znalecký posudek je bez příloh.

(1) Pokud se na zpracování znaleckého posudku podílelo více osob, ve znaleckém posudku se u jednotlivých jeho částí uvede, kdo se podílel na jejich zpracování.

(2) Pokud se na zpracování znaleckého posudku podílel konzultant, znalec označí ve znaleckém posudku zvláštní dílčí otázku posuzovanou konzultantem a uvede, který konzultant ji posuzoval.

a) údaj, zda znalec přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej znalec přibral,

(1) Poslední strana znaleckého posudku obsahuje

b) označení jiné osoby než konzultanta, která se podílela na zpracování znaleckého posudku, pokud jej zpracoval znalecký ústav,

c) označení osoby, která je povinna na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit nebo doplnit znalecký posudek nebo blíže vysvětlit jeho obsah, pokud znalecký posudek zpracovala znalecká kancelář nebo znalecký ústav,

h) datum a podpis osob, které mají povinnost znalecký posudek podepsat.

d) údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku, pokud jej zpracoval znalecký ústav,

e) údaj, zda byla sjednána smluvní odměna nebo zda náhrada nákladů znalce byla sjednána odchylně od zákona,

f) znaleckou doložku, případně též doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, kterou umístí před znaleckou doložku,

g) otisk znalecké pečeti a

(2) Ustanovení § 39 odst. 4 se pro údaje uvedené na poslední straně znaleckého posudku a ve znalecké doložce, které se zapisují též do evidence posudků, použije obdobně.

b) vhodným způsobem označeny přílohy znaleckého posudku tak, aby nebylo možné jednotlivé přílohy vzájemně zaměnit.

(1) Strany znaleckého posudku musejí být očíslovány. Pokud je to možné a účelné, musejí být též

a) očíslovány strany příloh znaleckého posudku a

(2) Strany jednotlivých příloh znaleckého posudku lze očíslovat zvlášť.

(1) Pokud se znalecký posudek podává v elektronické podobě, znalec jej zpracuje ve formátu PDF/A.

(2) Pokud certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, pozbyde platnosti před uplynutím doby, po kterou má znalec povinnost uchovat se všemi náležitostmi znalecký posudek podaný v elektronické podobě, opatří se znalecký posudek kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem opakovaně.

(1) Pokud není dobře možné sešít přílohy se znaleckým posudkem nebo je zpracovat v témže souboru jako znalecký posudek, musejí být opatřeny titulní stranou, která obsahuje údaj, ke kterému znaleckému posudku přílohy náležejí, a seznam příloh.

(2) Písemné přílohy v listinné podobě i s titulní stranou musejí být sešity stejným způsobem jako znalecký posudek podaný v listinné podobě.

(3) Písemné přílohy v elektronické podobě a titulní strana musejí být zpracovány ve stejném formátu a podepsány a opatřeny certifikátem pro elektronický podpis a kvalifikovaným časovým razítkem stejně jako znalecký posudek podaný v elektronické podobě.

(4) Elektronické přílohy, které nejsou písemnostmi, se zachytí na trvalém nosiči dat způsobem znemožňujícím jejich pozměnění nebo smazání. Znalec zpracuje titulní stranu k těmto přílohám v elektronické podobě, zachytí ji na témže trvalém nosiči dat jako přílohy a opatří ji podpisem, certifikátem a kvalifikovaným časovým razítkem podle odstavce 3.

c) zpracuje data,

e) interpretuje výsledky analýzy dat,

f) zkontroluje svůj postup podle písmen a) až e) a

g) zformuluje závěr.

b) sebere nebo vytvoří data,

a) vybere zdroj dat,

d) provede analýzu dat a zformuluje její výsledky,

(1) Zdrojem dat je informační databáze, předmět ohledání, fyzická osoba, písemnost obsažená ve spisu, který vede orgán veřejné moci, nebo kterou předložila fyzická nebo právnická osoba, nebo jiný zdroj informací, které jsou potřebné k odpovědi na zadanou odbornou otázku.

(2) Znalec vybere zdroj dat ve vztahu k zadané odborné otázce a s ohledem na způsob sběru nebo tvorby dat. Znalec si zdroj dat opatří sám nebo prostřednictvím jiné osoby nebo orgánu veřejné moci.

(4) Pokud je to možné a účelné, znalec vybere více zdrojů dat.

(3) Vybraný zdroj dat musí být věrohodný. Pokud znalec nemohl ověřit věrohodnost zdroje dat, zformuluje skutečnosti, pro které nemohl ověření provést.

(2) Znalec sebere nebo vytvoří pouze data, která bude analyzovat a která jsou reprezentativní a ve vztahu k zadané odborné otázce srovnatelná nebo z jiných důvodů vhodná. Je-li zdrojem dat písemnost obsažená ve spisu vedeném orgánem veřejné moci, znalec z písemnosti rovněž sebere pouze data, která bude analyzovat a která jsou potřebná k odpovědi na zadanou odbornou otázku.

(1) Znalec sebere nebo vytvoří data způsobem, který je adekvátní jejich zdroji a analýze dat.

(2) Znalec zpracuje data jejich zafixováním, přizpůsobením analýze nebo validací. Validací se rozumí ověření vhodnosti dat k analýze.

(1) Znalec zpracuje data způsobem, který odpovídá analýze dat a který předchází jejich zbytečnému znehodnocení nebo spotřebování nebo zbytečné změně.

(2) Znalec zohlední při kontrole svého postupu podle § 52 písm. a) až e) též veškeré skutečnosti, které vzhledem k použitým podkladům a metodám mohou snižovat přesnost závěru znaleckého posudku.

(1) Znalec interpretuje výsledky analýzy dat komplexně a ve vzájemných souvislostech tak, aby na základě interpretovaných výsledků bylo možné zformulovat odpověď na zadanou otázku. Znalec interpretuje výsledky analýzy dat s ohledem na zadanou odbornou otázku.

(2) Pokud podklady nebo metoda neumožňují vyslovit jednoznačný závěr, znalec zformuluje odpověď na zadanou odbornou otázku s nejvyšší možnou přesností a zformuluje též podmínky správnosti závěru nebo jiné skutečnosti snižující jeho přesnost.

(3) Pokud nelze odpovědět na zadanou otázku vůbec, znalec uvede tuto skutečnost jako odpověď na zadanou odbornou otázku.

(1) Znalec zformuluje na základě interpretace výsledků analýzy dat závěr znaleckého posudku tak, aby byl jednoznačnou odpovědí výhradně na zadanou odbornou otázku.