20. Ústavní soud zaslal obdržená vyjádření navrhovateli k replice. Navrhovatel tohoto svého práva využil a v replice uvedl, že souhlasí s Poslaneckou sněmovnou, že nález sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ovlivnil zásadním způsobem aplikaci § 284, 285 a 289 trestního zákoníku. K aktivní legitimaci zdůraznil, že skutkové podstaty § 284 a 285 trestního zákoníku mají být aplikovány v předmětných trestních věcech. Nabízené ústavně souladné výklady § 284 a 285 trestního zákoníku se opírají o protichůdná východiska, která jsou vzájemně neslučitelná, což je podle něj neakceptovatelné, neboť to mimo jiné odporuje požadavku harmonie právního řádu a rovnosti před zákonem. Dodal, že nabízí-li vláda obecným soudům postup podle čl. 95 odst. 1 Ústavy, tedy možnost neaplikovat nařízení vlády, tak tímto postupem, užitým pro výklad těchto skutkových podstat trestných činů, by se dále zvyšovala nejistota adresátů právních norem. Jednotná měřítka platná na území celého státu podle jeho mínění vyúsťují ve výsledky, které svědčí o širokém rozptylu hranic trestnosti a kvalifikované trestnosti a nabízí otázku, zda se z hlediska adresátů předmětných skutkových podstat výklad neustálil v nejistotě, byť jsou v jednotlivých případech všechna rozhodnutí pečlivě odůvodněna. K návrhu na zrušení § 289 odst. 3 trestního zákoníku opětovně poukázal na nález sp. zn. Pl. ÚS 13/12 a k užití relativně neurčitých pojmů poznamenal, že si je vědom, že užití těchto pojmů je běžnou metodou právní regulace, a to i v trestním právu hmotném, že však platí, že adresát trestněprávní normy musí mít dopředu alespoň v hrubých rysech představu, že dopustí-li se toho kterého jednání, půjde o jednání trestné, resp. kvalifikovaně trestné. Skutkové podstaty trestných činů uvedené v § 284 a 285 trestního zákoníku takovému požadavku podle něj v současné podobě nedokáží dostát. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho návrh nesměřuje ani ke snížení právní jistoty, ani ke zpřísnění právní regulace, ačkoli vláda dovozuje opak.