Řešení nesrovnalostí v evidenci skutečných majitelů

(2) Oznámení nesrovnalosti musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalost osvědčují.

(1) Má-li orgán veřejné moci důvodně za to, že při výkonu své činnosti zjistil nesrovnalost, oznámí ji soudu příslušnému k zápisu; to neplatí, pokud by oznámení nesrovnalosti mohlo ohrozit činnost orgánu veřejné moci.

(3) Povinné osoby oznamují nesrovnalost za podmínek stanovených zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) Řízení o nesrovnalosti se zahajuje usnesením o zahájení řízení o nesrovnalosti, které soud doručí účastníkům řízení do vlastních rukou.

(1) Soud, který je příslušný k zápisu, zahájí řízení o nesrovnalosti, je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, a to na základě oznámení nesrovnalosti podle § 42 nebo i z vlastního podnětu. Soud řízení o nesrovnalosti zahájí zpravidla až po marné výzvě podle § 43.

(4) Proti usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti není odvolání přípustné.

(3) Účastníkem řízení o nesrovnalosti je evidující osoba a popřípadě také ten, o němž má soud za to, že v rozporu s § 10 neposkytl evidující osobě potřebnou součinnost.

(1) Soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti; soud zápis poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.

(2) Byla-li evidující osoba vyzvána k odstranění nesrovnalosti spočívající v tom, že do evidence skutečných majitelů nebyl zajištěn zápis žádného údaje, zapíše soud poznámku o nesrovnalosti, aniž by o tom vydával rozhodnutí, již po marné výzvě podle § 43.

(3) V rámci poznámky o nesrovnalosti se zapíše, v čem je nesrovnalost spatřována, a den zahájení řízení o nesrovnalosti.

(2) Soud v rozhodnutí uvede den vzniku nesrovnalosti a které údaje v evidenci skutečných majitelů neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, popřípadě uvede údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. Lze-li skutečný den vzniku nesrovnalosti zjistit jen s velkými obtížemi nebo nelze-li jej zjistit vůbec, uvede soud jako den vzniku nesrovnalosti den, ve kterém nesrovnalost s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem existovala nejdříve.

(3) Vyplyne-li to v řízení o nesrovnalosti najevo, soud rozhodne také o tom, že důvodem nesrovnalosti je neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě ze strany skutečného majitele nebo osoby, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány.

(1) Soud rozhodne o nesrovnalosti zpravidla bez jednání. Soud nařídí jednání, považuje-li to za potřebné k potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalosti.

a) zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, a

c) zapíše údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo.

(1) Je-li nesrovnalost vyvrácena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí

(2) Je-li nesrovnalost potvrzena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí

(3) Soud zápis podle odstavce 1 nebo 2 provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.

b) vymaže nesprávné platné údaje a

a) zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, den vzniku nesrovnalosti a dobu trvání nesrovnalosti, vyšla-li v řízení najevo,

b) vymaže poznámku o nesrovnalosti z evidence skutečných majitelů.

(2) Soud po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla nesrovnalost potvrzena, zašle jeho opis správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona, ledaže soud již vyrozuměl správní orgán podle odstavce 1.

(1) Pokud do evidence skutečných majitelů nebyl evidující osobou zajištěn zápis žádného údaje, soud o tom po marné výzvě podle § 43 vyrozumí správní orgán příslušný k projednání přestupků podle tohoto zákona.