(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé investiční entitě učinit střednědobé rozhodnutí ohledně zacházení s vybranými entitami jako s daňově transparentními entitami.

(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, hledí se na investiční entitu, pro kterou je toto rozhodnutí učiněno, jako na daňově transparentní entitu, pokud její vlastnická členská entita podléhá ve státě, z nějž je tato vlastnická členská entita, dani ze zisku, jejíž sazba stanovená pro takový zisk činí alespoň minimální daňovou sazbu, a to na základě reálné tržní hodnoty nebo na základě podobného režimu založeného na ročních změnách reálné hodnoty jejích vlastnických podílů v investiční entitě.

(3) Pokud členská entita drží nepřímo vlastnický podíl v investiční entitě prostřednictvím přímého vlastnického podílu v jiné investiční entitě, platí, že podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému nepřímému vlastnickému podílu v první uvedené investiční entitě, pokud podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému přímému vlastnickému podílu ve druhé uvedené investiční entitě.

(4) Rozhodne-li podávající členská entita o neobnovení rozhodnutí podle odstavce 1, určí se zisk nebo ztráta ze zcizení aktiva nebo účetního dluhu drženého investiční entitou na základě reálné tržní hodnoty aktiva nebo účetního dluhu k prvnímu dni prvního výkazního období, pro které není rozhodnutí obnoveno.