(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit střednědobé rozhodnutí ohledně využití zásady realizace.

(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, všechny členské entity ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno, pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty stanoví zisky a ztráty z aktiv a účetních dluhů vykazovaných v konsolidované účetní závěrce za výkazní období v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty na základě zásady realizace.

(3) Podávající členská entita může působnost rozhodnutí podle odstavce 1 omezit pouze na hmotná aktiva členských entit nebo na investiční entity.

(4) Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo účetního dluhu v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, se při určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity podle odstavce 2 nezohlední.

(5) Za účetní hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely stanovení zisku nebo ztráty na základě zásady realizace podle odstavce 2 se považuje jeho účetní hodnota

(6) V prvním z výkazních období, pro které není rozhodnutí podle odstavce 1 obnoveno, se při výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu k prvnímu dni výkazního období, pro které nebylo rozhodnutí obnoveno, určená na základě uvedeného rozhodnutí,

a) v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vznikl účetní dluh, nebo

b) k prvnímu dni výkazního období, pro které bylo dané rozhodnutí učiněno, nastane-li tento den později než skutečnost podle písmene a).

a) přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo

b) odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu.