(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému prominutému dluhu členské entity učinit jednorázové rozhodnutí ohledně prominutého dluhu. Rozhodnutí lze učinit, pokud

(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, nezohlední se prominutý dluh, pro který je rozhodnutí učiněno, při určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity.

a) je dluh prominut v souvislosti s insolvenčním řízením vedeným podle právního řádu státu, v němž je toto řízení vedeno, nad kterým vykonává dohled soud nebo jiný soudní orgán nebo v souvislosti se kterým je jmenován nezávislý insolvenční správce,

b) věřitel není propojen s dlužníkem a lze důvodně předpokládat, že by dlužník nejpozději do 12 měsíců nebyl schopen plnit své závazky, pokud by k prominutí dluhu nedošlo, nebo

c) věřitel není propojen s dlužníkem a závazky dlužníka bezprostředně před prominutím dluhu převyšují reálnou tržní hodnotu jeho aktiv, a to v případě, kdy rozhodnutí nelze učinit z důvodu podle písmene a) nebo b).

a) částka, o kterou závazky dlužníka převyšují reálnou tržní hodnotu jeho aktiv zjištěnou bezprostředně před prominutím dluhu,

(3) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo b), lze postup podle odstavce 2 použít také na prominutí dluhu dlužníka propojeného s věřitelem, pokud jde o postup, který je součástí prominutí dluhu nepropojeného dlužníka.

(4) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c), nezohlední se prominutý dluh nejvýše v rozsahu nižší z těchto částek:

b) nejvyšší možná částka prominutého dluhu, kterou lze takto zohlednit podle daňových právních předpisů státu, ze kterého je dlužník.