ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NĚKTERÉ STAVBY

Stavba pro bydlení a byty

(1) Byt musí být stavebně uzavřený.

(2) Bytové domy musí být vybaveny místností nebo prostorem s výlevkou pro úklid společných částí domu.

(3) Byt zvláštního určení se dělí na byt pro osoby s těžkým

a) pohybovým postižením v bezbariérovém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku, ve kterém bezbariérový standard splňují všechny místnosti,

b) pohybovým postižením ve specifickém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na lehátku nebo vozíku s využitím zdvihacího zařízení a celodenní péče asistenta, ve kterém specifický standard splňuje minimálně jedna obytná místnost a koupelna se záchodovou mísou, nebo

c) zrakovým postižením, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob nevidomých.

(4) Příchod k bytu zvláštního určení nebo k bytu s univerzálním standardem musí být navržen a proveden bez schodů a vyrovnávacích stupňů; výškový rozdíl lze řešit bezbariérovou rampou nebo výtahem. Byt zvláštního určení nebo byt s univerzálním standardem musí splňovat požadavky na přístupnost.

(5) Byt s univerzálním standardem, jehož uspořádání zohledňuje potřeby osob používajících kompenzační pomůcky k chůzi, ve kterém univerzální standard splňují všechny místnosti, musí mít manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,2 m ve všech místnostech.

(6) Byt pro osoby s těžkým pohybovým postižením v bezbariérovém standardu musí mít manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,5 m ve všech místnostech.

(7) Byt pro osoby s těžkým pohybovým postižením ve specifickém standardu musí mít manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,8 m v alespoň jedné obytné místnosti a koupelně se záchodovou mísou.

(8) Byt pro osoby s těžkým zrakovým postižením musí mít pravoúhlé uspořádání.

(9) Pokud stavba pro bydlení obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování, musí vstup k těmto ubytovacím jednotkám splňovat požadavky na přístupnost podle § 29 odst. 3, § 32 odst. 3 a § 39 odst. 3 písm. a).

Stavba ubytovacího zařízení

(1) Stavba ubytovacího zařízení poskytující ubytování jako službu cestovního ruchu se zařazuje podle druhu do kategorií a tříd¹¹).

(2) Ubytovací zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 hostů musí splňovat požadavky na přístupnost.

Stavba pro sociální služby

(1) Ubytovací jednotka ve stavbě pro sociální služby a byt v domě s pečovatelskou službou musí splňovat požadavky na byt s univerzálním standardem nebo požadavky na byt zvláštního určení podle § 49.

(2) Stavba pro sociální služby musí mít místnost pro společné setkávání a podle účelu stavby místnost pro zemřelé.

Stavba pro výchovu a vzdělávání a stavba pro sport

Stavba pro výchovu a vzdělávání

(1) Stavba pro výchovu a vzdělávání a stavba vysoké školy musí splňovat požadavky na přístupnost v částech určených pro užívání veřejností a v částech určených pro užívání dětmi, žáky a studenty.

(2) Pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržen kapacitně dostatečný venkovní prostor umožňující volný pohyb dětí a žáků. Tento venkovní prostor lze nahradit zajištěním využití obdobné plochy.

(3) Ve stavbě pro výchovu a vzdělávání se pro výšku okenního parapetu použijí požadavky podle § 34 odst. 5 obdobně.

(4) Školské výchovné a ubytovací zařízení musí mít studovnu, sklad prádla, prostor pro sušení oděvů, pro uskladnění a čištění obuvi a sklad sezonních potřeb.

(5) Pobytová místnost základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m³ na jednu pobývající osobu. Pobytová místnost mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy, zařízení pro péči o děti předškolního věku s výjimkou prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena minimální kubatura vzduchu 12 m³ na jednu pobývající osobu.

(6) Pro pobytovou místnost, ve které je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, pokud není zajišťována ve stavbě pro bydlení, se požadavky podle odstavců 2 a 3 použijí obdobně a musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m³ na jednu pobývající osobu.

Stavba pro sport

(1) Stavba pro sport musí splňovat požadavky na přístupnost v částech určených pro užívání veřejností. Prostory šaten, hygienická zařízení pro sportovce a vstup na sportoviště nebo závodiště při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání invalidních sportovních vozíků musí splňovat požadavky na přístupnost.

(2) Ve stavbě pro sport se zřizuje místo pro dobití akumulátorů invalidních sportovních elektrických vozíků.

Umělé koupaliště a sauna

(1) Konstrukce, materiály, výrobky a technická a technologická zařízení umělého koupaliště musí být navrženy a provedeny tak, aby odolávaly zvýšenému namáhání vlivy okolního prostředí a provozu stavby, zejména vysokým parametrům vnitřní vlhkosti a teploty, obsahu agresivních látek, výskytu zpětné difúze, vysokému riziku a výskytu kondenzace na povrchu i uvnitř konstrukcí, a to po celou dobu návrhové životnosti při běžně prováděné údržbě a umožnily provádět údržbu a opravy podle návrhových cyklů údržby a oprav.

(2) Požadavky na umělé koupaliště a saunu jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Vstup do umělého koupaliště a sauny určený osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržen a proveden tak, aby splňoval požadavky na přístupnost.

(1) Požadavky na bazén pro kojence a batolata jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na brouzdaliště jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na šatnu umělého koupaliště a sauny jsou stanoveny v části 4 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(4) Požadavky na saunu, odpočívárnu a ochlazovnu jsou stanoveny v částech 5 a 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

Stavba pro obchod

Garáž, servis a opravna motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot, infrastruktura pro alternativní paliva

(1) Stavba jednotlivé, řadové a hromadné garáže musí být navržena a provedena tak, aby zajistila funkčnost parkovacích stání, a to s ohledem na prostorové požadavky na parkovací stání, zejména velikost stání, bezpečnostní odstupy, světlé výšky, a to podle typu stavby a typu navrhovaných vozidel.

(2) Stavba jednotlivé, řadové a hromadné garáže musí být navržena a provedena s ohledem na dostatečné větrací kapacity a na nutné stavebně bezpečnostní prvky. Pro hromadnou garáž určenou pro užívání veřejností se požadavky na vyhrazená stání podle § 7 odst. 4 použijí obdobně.

(1) Stavba pro servis a opravna motorových vozidel musí být navržena a provedena tak, aby zajistila prostorové parametry, bezpečnostní odstupy, osvětlení pracovních míst a komunikačních ploch podle typu vozidel, jimž budou stavbou pro servis nebo opravnou motorových vozidel poskytovány služby.

(2) Venkovní plocha čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k manipulaci s nimi, musí být nepropustná pro ropné látky a musí být vyspádována do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.

(3) Čerpací stanice pohonných hmot, servis a opravna motorových vozidel musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly požadavky na větrání s ohledem na nepřekročení hodnot koncentrace znečišťujících látek v ovzduší.

(1) Nová jiná než obytná budova, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo změna dokončené jiné než obytné budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, musí být vybavena minimálně 1 dobíjecím bodem na každých 5 parkovacích stání, nebo 1 dobíjecím bodem na každá 2 parkovací stání v případě kancelářské budovy, kabeláží pro minimálně polovinu parkovacích stání a kabelovody pro zbývající parkovací stání pro pozdější instalaci dobíjecích bodů pro vozidla kategorie L, jestliže budova má více než 5 parkovacích stání a

a) parkoviště budovy je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončené budovy se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo

b) parkoviště budovy s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončené budovy se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů parkoviště.

(2) Kabeláž a kabelovody uvedené v odstavci 1 musí umožňovat současné a účinné využití požadovaného počtu dobíjecích bodů a podporovat instalaci systému řízení zátěže nebo dobíjení, je-li to technicky proveditelné.

(3) Nový bytový dům nebo změna dokončeného bytového domu na více než 25 % celkové plochy obálky budovy musí být vybaveny kabeláží pro minimálně polovinu parkovacích stání a kabelovody pro zbývající parkovací stání pro pozdější instalaci dobíjecích bodů pro vozidla kategorie L, jestliže bytový dům má více než 3 parkovací stání a

a) parkoviště bytového domu je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončeného bytového domu se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo

b) parkoviště bytového domu s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončeného bytového domu se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů parkoviště.

(4) Kabeláž uvedená v odstavci 3 musí umožňovat současné využití dobíjecích bodů na všech parkovacích místech.

(5) Nový bytový dům musí být vybaven minimálně jedním dobíjecím bodem, jestliže bytový dům má více než 3 parkovací stání a

a) parkoviště bytového domu je umístěno uvnitř budovy, nebo

b) parkoviště bytového domu s budovou fyzicky sousedí²⁴).

(6) Sdělí-li provozovatel distribuční soustavy na žádost stavebníka o připojení k distribuční soustavě v období 18 měsíců před podáním žádosti o povolení záměru stavebníkovi písemně, že je možné jej připojit k distribuční soustavě pouze s nižším než požadovaným příkonem, lze požadavek na instalaci dobíjecího bodu nebo kabeláže podle odstavců 1, 3 a 5 po dobu nemožnosti připojení s požadovaným příkonem splnit instalací kabelovodů v rozsahu odpovídajícím tomuto omezení.

(1) Instalovat minimálně 1 dobíjecí bod na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily podle § 167 písm. e) stavebního zákona je nutné, jestliže parkoviště budovy je

a) ve vlastnictví vlastníka budovy a

b) umístěno uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedí a není umístěno na veřejném prostranství.

(2) Jiná než obytná budova, jejímž vlastníkem nebo uživatelem je veřejný subjekt, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, musí být vybavena kabeláží pro minimálně polovinu parkovacích stání, jestliže parkoviště budovy je

a) ve vlastnictví vlastníka budovy a

b) umístěno uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedí a není umístěno na veřejném prostranství²⁵).

(3) Sdělí-li provozovatel distribuční soustavy na žádost stavebníka o připojení k distribuční soustavě v období 18 měsíců před podáním žádosti o povolení záměru stavebníkovi písemně, že je možné jej připojit pouze s nižším než požadovaným příkonem, lze požadavek na instalaci dobíjecího bodu podle odstavců 1 a 2 po dobu nemožnosti připojení s požadovaným příkonem splnit instalací kabelovodů v rozsahu odpovídajícím tomuto omezení.

(1) Čerpací stanice pohonných hmot musí umožňovat čerpání pohonných hmot osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

(2) Veřejně přístupný dobíjecí bod podle zákona o pohonných hmotách musí splňovat požadavky na přístupnost. V případě dobíjecího parku tvořeného dvěma a více dobíjecími body se tento požadavek považuje za splněný, pokud požadavky na přístupnost splňuje minimálně 5 % dobíjecích bodů. Výsledný počet dobíjecích bodů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.

Vodní dílo

Požadavky na vodní dílo

(1) Vodní dílo musí splňovat požadavky ochrany před účinky mrazu, ledu a splavenin a přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností.

(2) Technické požadavky na vodní dílo jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. Vodní dílo musí být navrženo a provedeno s ohledem na umístění sítí technické infrastruktury podle § 12 a možnosti převádění vody během výstavby vodního díla.

(3) Vodní dílo musí být navrženo a provedeno s ohledem na

a) stabilizaci navazujícího úseku koryta vodního toku a

b) morfologické podmínky území.

(1) Požadavky na zakládání vodního díla jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na stavební konstrukce vodního díla jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(1) Technické podmínky pro odkaliště jsou určeny druhem a kategorií ukládaného odpadu podle zákona o odpadech a případně dalšími vlastnostmi ukládaného materiálu.

(2) Odkaliště nesmí být navrženo a provedeno na pozemku nacházejícím se v území chráněném podle jiného právního předpisu nebo na kterém jsou vymezena ochranná pásma, v aktivní zóně záplavového území a v území s výskytem svahových pohybů.

(3) Odkaliště pro ukládání nebezpečného odpadu podle zákona o odpadech nesmí být navrženo a provedeno na pozemku, který nelze zabezpečit proti porušení v důsledku překročení únosnosti nebo nadměrných deformací podloží proti zaplavení a tam, kde je podstatným faktorem využití území cestovní ruch nebo rekreace.

(1) Stavba sloužící k pozorování stavu povrchových vod se navrhuje a provádí v takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v korytě vodního toku. Stavba podle věty první musí plnit svoji funkci a musí být přístupná i při průchodu povodně, pokud se nejedná o měření minimálních zůstatkových průtoků vody.

(2) Ochranná hráz, zeď a další stavba protipovodňových opatření podél koryta vodního toku se navrhuje a provádí tak, aby vytvořila dostatečný průtočný profil pro bezpečné převedení návrhového průtoku podle § 73.

(3) Pokud je to technicky možné a je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod čerpáním, umisťuje se podlaha její strojovny nad úrovní hladiny vody odpovídající minimálně průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování 20 let (Q20). Související elektrické zařízení a další zařízení, která by mohla být vodou poškozena, se umisťují nad úrovní hladiny vody odpovídající minimálně průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování povodně 100 let (Q100).

Vodovod

(1) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.

(2) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.

(3) Šachta na vodovodním potrubí musí být navržena a provedena tak, aby armatura v nich umístěná byla dostatečně chráněna před mrazem.

(4) Podrobné požadavky na vodovodní síť a její části jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

Stoková síť a čistírna odpadních vod

(1) Odvádění odpadních vod podle vodního zákona se navrhuje a provádí podle návrhového množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace.

(2) Stoková síť se navrhuje a provádí tak, aby její prostorové, kapacitní a technické parametry odpovídaly jejímu druhu a účelovému zařazení. Podrobné požadavky na stokovou síť jsou stanoveny v části 4 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(3) Stoková síť se navrhuje a provádí s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.

(4) Stoková síť se navrhuje a provádí jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.

(5) Stoka a objekt pro odvádění odpadních vod a jejich spoje se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce.

(6) Podrobné požadavky na čistírnu odpadních vod jsou stanoveny v části 5 přílohy č. 8 k této vyhlášce¹⁶).

Stavební konstrukce vodního díla

(1) Při určení výškové úrovně koruny hráze se vychází z požadavku na bezpečnost stavební konstrukce proti přelévání vody se zvážením spolehlivosti stanovení maximální hladiny vody, z charakteru území ohroženého zvláštní povodní, z podmínek pro vznik větrných vln, z druhu stavební konstrukce hráze, z úpravy její koruny a z provozních potřeb hráze.

(2) Proti účinku vln, ledu, povětrnosti a jiným vlivům se návodní líc sypané hráze opevňuje způsobem zajišťujícím stabilitu hráze i jejího opevnění při všech zatěžovacích stavech, vůči usmýknutí po svahu a způsobem vylučujícím poškození opevnění tlakem vody vytékající z tělesa hráze při poklesu hladiny vody.

(3) Požadavky na přehradu a hráz jsou stanoveny v části 6 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(1) Stavební konstrukce vodní nádrže musí být navržena a provedena s ohledem na

a) propustnost dna a svahů vodní nádrže a předpokládané ztráty vody průsakem,

b) stabilitu břehů proti abrazi, jejich odolnost proti sesouvání a prognózu jejich přetváření v nových podmínkách,

c) předpokládanou změnu hydrogeologických poměrů,

d) možnost vyluhování látek, jež mohou ohrozit jakost vody ve vodní nádrži, a jejich možný agresivní účinek na betonové konstrukce,

e) splaveninový režim pro prognózu zanášení vodní nádrže a případný návrh těžby a nakládání se sedimenty, zejména u větších a štěrkonosných vodních toků, a

f) založení jiných staveb a umístění stávajících kanalizačních nebo drenážních výustí.

(2) Vliv vodní nádrže a zdrže na režim tvorby a chodu ledů, možnosti tvorby ledových jevů na konci vzdutí vodní nádrže a ovlivnění teplotního režimu v korytě vodního toku pod vodní nádrží musí být zhodnocen s využitím prognózy ledových jevů.

(3) Při zřizování vodní nádrže nebo zdrže se v prostoru budoucí zátopy odstraní zdroje možného znečištění.

(4) Dřeviny se odstraňují z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže až po výškovou úroveň stanovenou nejvyšším předpokládaným dosahem účinku vody při hladině zásobního prostoru a ze zdrže až po úroveň stálého vzdutí vody.

(5) V prostoru budoucí zátopy vodní nádrže se odstraňují stavby, s výjimkou obtížně odstranitelných stavebních konstrukcí, které neovlivní jakost vody a neomezí provoz a využití vodní nádrže.

(1) Stavební konstrukce jezu musí být navržena a provedena s ohledem na možné využití energetického potenciálu povrchové vody. Prokáže-li se vhodnost využití energetického potenciálu, musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace zařízení pro jeho využití.

(2) Požadavky na stavební konstrukci jezu jsou stanoveny v části 7 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(1) Směrová úprava stavební konstrukce stavby, kterou se zřizuje, upravuje nebo mění koryto vodního toku, se navrhuje a provádí podle charakteru vodního toku a místních podmínek a nesmí bránit provádění údržby v souvisejícím úseku koryta vodního toku. Při návrhu přeložky trasy koryta vodního toku se současně řeší způsob využití původního koryta vodního toku.

(2) Trasa koryta vodního toku uzavřeným profilem se navrhuje a provádí pouze výjimečně v zastavěném území nebo v souvislosti s inženýrskými objekty, pokud je toto řešení nezbytné z prostorových nebo provozních důvodů.

(3) Požadavky na návrhový průtok a parametry koryta vodního toku jsou stanoveny v části 8 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(1) Stavební konstrukce ochranné hráze se navrhuje a provádí tak, aby nebránila soustředění návrhové povodně do horní části koryta vodního toku. Při návrhovém průtoku menším, než je stanovený návrhový průtok vody, se zabezpečuje ochranná hráz proti porušení při jejím přelévání. Z území chráněného ochrannou hrází se zajišťuje odtok vody. Místo ochranné hráze, nebo jako její součást, lze navrhnout a provést mobilní zábranu spojenou se zemí pevným základem.

(2) Hodnota návrhového průtoku pro stavbu ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 odpovídá způsobu užívání, popřípadě významu chráněných pozemků a staveb. Při návrhu parametrů ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 se posuzuje vliv na průtočné poměry horní částí koryta vodního toku.

(3) Trasa ochranné hráze podél nestabilního koryta vodního toku musí být navržena a provedena v takové vzdálenosti od konkávního břehu koryta vodního toku, aby v případě jeho vymílání nebyla ohrožena stabilita a bezpečnost tělesa ochranné hráze. V případě nezbytného křížení se slepými rameny koryt vodních toků musí být pro zabezpečení deformační a filtrační stability s ohledem na únosnost podloží navržena a provedena technická opatření.

(4) Jako stavba na ochranu před povodněmi slouží i suchá nádrž. Stavba suché nádrže se navrhuje a provádí tak, aby zachycovala povodňovou vlnu nebo její část a její zátopu bylo jinak možné využívat obvyklým způsobem.

(5) Požadavky na převýšení a parametry ochranné hráze jsou stanoveny v části 9 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(1) Stavba k odvodnění pozemků se zpravidla navrhuje a provádí jako povrchové odvodnění sběrnými příkopy a objekty na nich. V odůvodněných případech se volí podzemní odvodnění sběrnými a svodnými drény. Odvádění přebytečné vody se navrhuje a provádí přednostně gravitačním způsobem, čerpání se navrhuje a provádí výhradně tam, kde to vyžadují výškové poměry odvodňovaných pozemků.

(2) Odvodňovací čerpací stanice se navrhuje a provádí s ohledem na proměnnost čerpaného množství vody a dopravní výšky v průběhu času tak, aby čerpaní bylo zajištěno větším počtem čerpadel stejného výkonu a typu.

(1) Plavební komora musí být navržena a provedena s ohledem na množství potřebné vody při proplavování.

(2) Průplav nebo plavební kanál, jehož hladina je trvale nebo dočasně nad hladinou podzemní vody, je nutno opatřit vhodným těsněním dna a svahů.

(1) Spodní hrana vtokového objektu stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu ve vodní nádrži se umisťuje výše než spodní hrana spodní výpusti, a to nad úrovní předpokládaného zanášení vodní nádrže. Vtokový objekt na štěrkonosném korytě vodního toku nebo v korytě vodního toku s větším množstvím splavenin se opatřuje usazovací nádrží.

(2) Stavba k využití vodní energie a energetického potenciálu musí obsahovat vyrovnávací komoru nebo jiné technické zařízení, pokud je to nezbytné pro utlumení hydraulických rázů vody vyvolaných náhlými změnami průtoku vody na přívodu vody nebo odpadu vody.

(1) Stavební konstrukce odkaliště se navrhuje a provádí tak, aby splnila požadavky předpokládané doby provozu zařízení produkujícího ukládaný odpad. Odkaliště a jeho objekty se navrhují a provádějí na nejvyšší možné využití lokality. Součástí návrhu je výpočet předpokládaného množství vypouštěné odsazené odpadní vody a jejího znečištění a prokázání účinností odvodňovacího systému.

(2) Stabilita hrázového systému odkaliště se navrhuje a provádí tak, aby splnila požadavky na nejvyšší navrženou výšku pro všechny etapy výstavby a pro provoz odkaliště s ohledem na možnost nehodové situace nastávající při přírodní seismicitě oblasti s intenzitou 5 stupňů Richterovy stupnice a vyšší, popřípadě při intenzivní technické seismicitě. Převýšení nejnižšího místa koruny hráze nad maximální hladinou vody pro návrhovou povodňovou vlnu musí být minimálně 0,6 m.

(1) Stavbou sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod je vodoměrný profil osazený vodoměrnou stanicí nebo měrným přelivem ke sledování množství povrchových vod, zařízení pro sledování jakosti povrchových vod nebo studna a vrt, sloužící k pozorování hladiny vody, popřípadě i jakosti pramenů a mělkých zvodní nebo hlubokých zvodní.

(2) Vodoměrná stanice musí být vybavena přístroji a zařízeními a musí umožňovat měření hladiny vody s přesností +/- 10 mm.

(3) Vodoměrný profil jako pevný měrný profil musí mít pravidelný tvar a rovnoměrné rozdělení rychlostí vody a musí umožnit měření v celém rozsahu průtoku, pro který je určen.

(4) Lano lanovky pro měření průtoku vody nesmí být v místě největšího průhybu méně než 0,5 m nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který odpovídá návrhovým hodnotám a vyskytuje se s dobou opakování povodně 100 let (Q100).

(1) Studna musí být navržena a provedena v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.

(2) Minimální vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena v části 10 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(3) Konstrukce studny musí být navržena a provedena ze stavebních hmot a výrobků zajišťujících dodržení všech technických požadavků na studnu. Studna pro odběr podzemní vody využívaná pro zásobování pitnou vodou se provádí z materiálů podle požadavků jiného právního předpisu.

(4) Konstrukce studny se navrhuje a provádí tak, aby zabraňovala vnikání srážkové vody a znečišťující látky do studny.

(1) Jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je rybí přechod, kanál, náhon, odpadní kanál nebo štola.

(2) Rybí přechod musí být navržen a proveden tak, aby byl ochráněn před nežádoucí manipulací a neoprávněným lovem ryb. Návrh rybího přechodu musí zohledňovat

a) ichtyologické posouzení a údaje o druhové skladbě ryb, velikostním složení, vlastnostech a migračních schopnostech jednotlivých druhů ryb s přihlédnutím k ročním obdobím a osvětlení,

b) hydrologický režim vodního toku, včetně chodu povodně a chodu splavenin,

c) možnost řízení průtoku vody a

d) předpokládanou spolehlivost jeho provozu a náročnosti jeho údržby.

(3) Kanál a náhon v části trasy s hladinou vody nad úrovní okolního terénu musí být opatřen těsněním dna i svahů. Na vhodných místech, například při křížení s korytem vodního toku, musí být zřízeny odlehčovací přelivy, kterými se odvádějí větší průtoky vody, než je kapacita kanálu nebo náhonu.

(4) Odpadní kanál se navrhuje a provádí obdobně jako umělá koryta vodních toků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám jeho provozu.

(5) Štola se navrhuje a provádí v případě, že okolní terén neumožňuje vedení otevřeného kanálu.

Stavba pro plnění funkce lesa

(1) Lesní cesta se navrhuje tak, aby

a) dopravně zpřístupňovala co největší plochu lesa,

b) účelně zpřístupňovala blízké zdroje vody pro hašení požárů a nástupní plochy pro požární techniku,

c) vyhovovala požadavkům řádného hospodaření v lese a ochraně lesa,

d) co nejméně narušovala prostorové uspořádání a stabilitu lesních porostů,

e) vzájemným souladem směrových, šířkových a výškových poměrů zajistila stejnoměrnou, plynulou a bezpečnou jízdu danou návrhovou rychlostí a

f) způsob jejího provedení omezoval soustředěný odtok z lesní dopravní sítě.

(2) Požadavky na stavbu lesní cesty a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce.

(1) Stavba pro úpravu vodního režimu lesních půd se navrhuje a provádí s ohledem na

a) místní terénní podmínky, zejména sklonitost území,

b) pedologický charakter lesní půdy,

c) příčiny nepříznivého vodního režimu lesní půdy,

d) stav plnění funkcí lesa, zejména poškození lesních porostů,

e) dopady na zdroje vody pro hašení požárů a

f) míru omezení hospodaření v lese, zejména obnovy, ochrany a výchovy lesních porostů.

(2) Trasy odvodňovacích a závlahových příkopů se navrhují a provádějí podle místních terénních podmínek, zejména sklonitosti území a s ohledem na rozdělení lesních porostů, zejména jejich stabilitu vůči bořivým větrům.

(3) Požadavky na stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce.

(1) Základní prvky původní trasy bystřiny nebo strže se podle možností zachovávají. Stavba hrazení nesmí bránit využívání sousedních pozemků a musí umožňovat provedení udržovacích prací na zahrazených úsecích, i péči o nezahrazené úseky.

(2) Pokud voda značně nebo trvale vymílá nebo prohlubuje koryto bystřiny nebo strže, navrhuje se a provádí zvýšení jejich odolnosti

a) snížením podélného sklonu dna a jeho stabilizací pomocí příčných stavebních konstrukcí, zejména pasů, prahů, stupňů, skluzů nebo přehrážek,

b) opevněním, zejména dna nebo pat svahů nebo

c) úpravou rozměrů koryta bystřiny nebo strže snižující jeho namáhání.

(3) Návrhový průtok musí odpovídat svou periodicitou návrhové míře ochrany a vždy musí být vyhodnoceno, kam dosahovala historicky nejvyšší doložená povodňová hladina.

(4) Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí jen v odůvodněných případech. Tlakový průtok uzavřeným průtočným profilem je nepřípustný; nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který odpovídá návrhovým hodnotám a vyskytuje se při době opakování povodně 100 let (Q100), se požaduje volný prostor vysoký minimálně 0,5 m. Vtok do uzavřeného průtočného profilu se navrhuje a provádí s vhodným ochranným opatřením proti zanesení uzavřeného průtočného profilu splaveninami a splávím. Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí tak, aby jej bylo možné čistit.

Sklad pyrotechnických výrobků

a) materiály použité pro výstavbu skladu chránily skladované pyrotechnické výrobky před nebezpečnými reakcemi na otřesy při kontaktu nebo tření s podlahami, stěnami, stropy nebo konstrukcemi těchto objektů,

b) materiály náchylné k rozbití vnitřním nebo vnějším přetlakem tvořící střešní konstrukci, stěny, přepážky a otvorové výplně nevytvářely při rozbití ostré střepiny,

c) vstupní dveře do skladu se otevíraly směrem ven a jejich otvírání bylo zajištěno jednoduchým zatlačením zvnitřku a jednoduchou manipulací zvnějšku,

d) podlahy měly pevný, celistvý a rovný povrch,

e) zasklení otvorových výplní vystavená slunečnímu záření nevykazovala žádnou vadu nebo nerovnost povrchu, která by způsobila sbíhavost slunečních paprsků a byla zasklena matným sklem nebo čirým sklem opatřeným protisluneční folií, a

f) povrchy konstrukcí vymezujících prostory s nebezpečím výbuchu prachu byly hladké se snadno čistitelnou úpravou.

(1) Umístění skladu s pyrotechnickými výrobky zařazenými do podtřídy 1.1 podle Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)¹⁷) musí být v souladu s bezpečnostními vzdálenostmi. Způsob výpočtu bezpečnostní vzdálenosti je stanoven v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) Způsob výpočtu podle přílohy č. 10 k této vyhlášce se nepoužije v případě, že se ve skladu skladuje nejvýše 100 kg čisté hmotnosti výbušných látek obsažených v pyrotechnických výrobcích zařazených do podtřídy 1.1 podle Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)¹⁷).

(3) Bezpečnostní vzdálenost se nevztahuje na příjezdové komunikace a objekty a stavby sloužící k provozu skladu.

(4) Sklad pyrotechnických výrobků musí být navržen a proveden tak, aby se zamezilo odcizení nebo poškození pyrotechnických výrobků.

Prostor pro přechovávání zbraní a střeliva a muniční skladiště

(1) Požadavky na prostor pro přechovávání zbraní a střeliva, na které se vztahuje zákon o zbraních, jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na muniční skladiště určené pro munici, na kterou se vztahuje zákon o munici, jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

(3) Technické požadavky na muniční skladiště mohou být odchylně od požadavků této hlavy splněny též způsobem odpovídajícím mezinárodnímu standardu v oblasti skladování munice nebo obdobnému standardu používanému ozbrojenými silami České republiky, který z takových mezinárodních standardů vychází (dále jen „mezinárodní standard“). Pokud mezinárodní standard stanoví konkrétní opatření pro skladování munice až od určitého množství zalaborované výbušniny, použijí se tato opatření i pro uložení munice obsahující jakékoli nižší množství zalaborované výbušniny.

Stavba pro zemědělství

a) stavbu pro hospodářská zvířata v části 1 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

b) doprovodnou stavbu pro hospodářská zvířata v části 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

c) stavbu pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby v části 3 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

d) stavbu pro skladování minerálních hnojiv v části 4 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

e) stavbu pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků v části 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce¹⁸).