146/2024 Sb. — Vyhláška o požadavcích na výstavbu

ČÁST 1

§ 1

Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podrobné

a) požadavky na vymezování pozemků,

b) požadavky na umisťování staveb a

c) technické požadavky na stavby.

§ 2

(1) Požadavky obsažené v částech druhé až čtvrté se použijí pro všechny druhy staveb a zařízení, není-li v části páté uvedeno jinak.

(2) Slouží-li části stavby rozdílným účelům, posuzují se tyto části samostatně.

§ 3

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) podkrovím ohraničený vnitřní prostor převážně vymezený konstrukcí šikmé střechy,

b) obytným prostorem obytná místnost, nebo část obytné místnosti, jejíž minimální plocha je 8 m², která splňuje požadavky na bydlení, a kde se předpokládá převažující pobyt osob,

c) pobytovým prostorem pobytová místnost, nebo část pobytové místnosti, která svými dispozicemi splňuje předpoklady k tomu, aby se v ní mohly zdržovat osoby,

d) ubytovací jednotkou

1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny, nebo

2. ubytovací jednotka ve stavbách pro sociální služby.

e) stavbou pro výchovu a vzdělávání stavba mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy, stavba zařízení pro péči o děti předškolního věku s výjimkou prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, stavba základní školy, základní umělecké a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, školského zařízení pro zájmové vzdělávání, školského výchovného a ubytovacího zařízení, školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy včetně zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

f) hygienickým zařízením vnitřní prostory a kabiny umýváren, sprch, záchodů a přebalovacích kabin,

g) parkovacím stáním plocha pro parkování nebo odstavení vozidla,

h) pochozí plochou plocha určená pro pobyt nebo pohyb osob po rovině, po schodech nebo po šikmé rampě; za pochozí plochu se považuje také každý schodišťový stupeň a vyrovnávací stupeň,

i) spalinovou cestou volně průchozí dutina určená k odvodu spalin do vnějšího ovzduší,

j) stavbou pro sociální služby stavba domova pro osoby se zdravotním postižením, domova pro seniory, domova se zvláštním režimem, chráněného bydlení, domu na půl cesty a zařízení následné péče; takovou stavbou nejsou stavby pro pobytové služby komunitního charakteru²⁰),

k) kabeláží veškerá opatření, která jsou nezbytná pro umožnění instalace dobíjecích bodů, včetně přenosu dat, kabelů, kabelových tras a v případě potřeby elektroměrů,

l) kabelovodem společná kabelová trať, která slouží k bezvýkopovému umisťování většího množství prvků sítě elektronických komunikací, je určena pro následnou instalaci kabelů a skládá se z kabelových komor a tělesa kabelovodu, které propojuje jednotlivé komory,

m) parkovacím místem pro jízdní kolo prostor vyhrazený pro umístění nebo uskladnění alespoň jednoho jízdního kola.

§ 4

Pro účely této vyhlášky pro oblast vodních děl se dále rozumí

a) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,

b) návrhovým průtokem průtok vody použitý pro návrh vodního díla a jeho části s požadovanou periodicitou,

c) návrhovou povodňovou vlnou teoretická povodňová vlna určená průtokem vody, objemem a časovým průběhem vlny s periodicitou odpovídající periodicitě návrhového průtoku.

§ 5

Pro účely této vyhlášky pro oblast staveb pro plnění funkcí lesa se dále rozumí

a) stavbou pro plnění funkce lesa stavby lesních cest, stavby na ostatních trasách pro lesní dopravu, stavby hrazení bystřin a strží a stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd,

b) lesní cestou zpevněná účelová komunikace určená pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení s ostatními pozemními komunikacemi, která slouží k lesní dopravě, k provádění záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému a k zajišťování obrany státu,

c) hrazením bystřin a strží stavby pro prevenci nebo omezení povodňových škod nebo zrychlené eroze v povodí bystřin, v bystřinách a ve stržích,

d) bystřinou vodní tok s malým povodím, s náhlými a výraznými změnami průtoku a se strmými průtokovými vlnami, které prohlubují dno bystřiny, podemílají svahová úpatí, tvoří břehové nátrže a značně a nepravidelně přemisťují splaveniny, dočasně je ukládají ve štěrkových lavicích a nánosech na dně bystřiny, na zaplavovaném území nebo je odnášejí do vodních toků vyšších řádů a vodních nádrží,

e) strží přírodní terénní útvar, rýha nebo výmol, vytvořené nadměrnou soustředěnou erozní činností soustředěného povrchového odtoku vody,

f) ostatními trasami pro lesní dopravu trasy, které nejsou pozemními komunikacemi, zejména lesní svážnice a technologické linky,

g) stavbou pro úpravu vodního režimu lesních půd vodní dílo podle jiného právního předpisu.

§ 6

Pro účely této vyhlášky pro oblast staveb pro zemědělství se rozumí

a) stavbou pro hospodářská zvířata stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům,

b) doprovodnou stavbou pro hospodářská zvířata stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování statkových hnojiv, stavba pro soustřeďování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv,

c) příručním skladem stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků o nejvyšší přípustné hmotnosti do 1 000 kg.

ČÁST 2

§ 7

Parkovací stání

(1) Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, se parkovací stání navrhují a provádí v počtu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(2) Parkovací stání musí být navržena a provedena jako součást stavby, a to jako provozně neoddělitelná část stavby nebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření podle jiného právního předpisu¹).

(3) Nelze-li parkovací stání navrhnout jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být navržena a provedena na pozemku ve vzdálenosti do 300 m. Vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání navržena a provedena.

(4) Na plochách pro krátkodobé parkovací stání musí být navržena a provedena vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku minimálně v počtu stanoveném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Vyhrazená stání musí splňovat požadavky na přístupnost.

§ 8

Parkovací místa pro jízdní kola
Pro stavby, s výjimkou staveb dočasných, se parkovací místa pro jízdní kola navrhují a provádí v počtu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce²¹).

§ 9

Veřejné prostranství

(1) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace vedoucí na pozemek bytového domu, musí být 12 m; při jednosměrném provozu musí být minimální šířka 10,5 m. Nejmenší šířka nově vymezovaného veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace vedoucí na pozemek rodinného domu, musí být 8 m; při jednosměrném provozu musí být minimální šířka 6,5 m.

(2) Záměr ve veřejném prostranství musí být navržen a proveden tak, aby respektoval přirozený a bezpečný pohyb chodců a nezasahoval do průchozího prostoru podél vodicí linie.

(3) Je-li v uličním prostranství vymezen výsadbový pás, musí mít šířku minimálně 1 m, v případě uličního prostranství o šířce minimálně 18 m musí mít šířku minimálně 1,5 m. Pokud vymezení výsadbového pásu brání stávající stavba, je možné šířku výsadbového pásu v tomto místě zmenšit.

(4) Prostorové parametry sítí technické infrastruktury musí být navrženy a provedeny tak, aby respektovaly ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch. Návrh výsadbového pásu musí být navržen a proveden tak, aby respektoval prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury.

§ 10

Pozemek stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci

(1) Na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci umístit také stavby a zařízení související nebo podmiňující funkci bydlení a rodinné rekreace a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků a staveb a zařízení na nich.

(2) Na pozemku stavby rodinného domu lze kromě stavby rodinného domu umístit také stavby pro bydlení podle přílohy č. 2 odst. 1 písm. q) stavebního zákona.

(3) Na pozemku stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m²zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím; odstavec 1 tímto není dotčen.

ČÁST 3

§ 11

Umisťování stavby s ohledem na stavební čáru a na hranici pozemku

(1) Stavba se umisťuje v souladu se stavební čárou stanovenou podle převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejnému prostranství. Umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku.

(2) Stavba musí být umístěna minimálně 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství.

(3) Odstavec 2 se nepoužije,

a) jde-li o stavbu do 2 m výšky,

b) jde-li o stavbu pozemních komunikací, drah, vodních cest a leteckých staveb, sítě technické a zelené infrastruktury, odstavných, manipulačních, prodejních, skladových, výstavních a jiných zpevněných ploch, nebo

c) je-li takový způsob zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru území nebo vyplývá ze způsobu parcelace.

(4) Umisťuje-li se stavba na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství. Stavba musí být umístěna tak, aby bylo zamezeno stékání srážkových vod a spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.

(5) Stavební čáru mohou v souladu s charakterem zástavby překročit předsazené části stavby tak, aby byl respektován charakter území a kvalita vystavěného prostředí.

(6) Předsazené části stavby nesmí ohrožovat užívání veřejného prostranství. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad navazující částí chodníku v šířce 0,5 m musí být minimálně 4,95 m.

(7) Vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi hranicí pozemků a vnějšími povrchy obvodových stěn, dále balkonů, teras, lodžií; u objektů bez obvodových stěn mezi hranicí pozemků a obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí.

§ 12

Technická infrastruktura

(1) Sítě technické infrastruktury se v zastavitelné ploše a v zastavěném území umisťují pod terénem.

(2) Odstavec 1 se nepoužije

a) při umístění elektroenergetického vedení o napěťové hladině 110 kV a vyšší,

b) při doplnění vlastní sítě elektronických komunikací ve stávající trase energetické sítě,

c) při výměnách nebo navýšení kapacity nadzemních sítí technické infrastruktury v jejich stávající trase,

d) pro nadzemní stožáry a zařízení veřejné komunikační sítě,

e) pokud je přístupový bod sítě umístěné mimo budovu veden nebo umístěn v nadzemním vedení sítí elektronických komunikací a

f) při doplnění veřejného osvětlení ke stávající energetické síti.

(3) Sítě technické infrastruktury pro potřeby dočasných staveb zařízení staveniště, náhradní energetické a veřejné komunikační sítě lze umístit nad terén jako stavby dočasné.

(4) Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury musí být navrženo a provedeno tak, aby splňovalo vodorovné vzdálenosti při souběhu, svislé vzdálenosti při křížení a úroveň krytí tak, aby nedošlo ke vzniku bezpečnostních nebo jiných rizik.

§ 13

Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku

(1) Oplocení nebo jiné ohrazení vyžaduje pozemek se stavbou,

a) která může působit nepříznivě na životní prostředí²), zejména stavba pro výrobu s nečistým provozem, čistírna odpadních vod nebo asanační podnik,

b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat,

c) kterou je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavba pro výrobu potravin, nebo

d) kterou je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob.

(2) Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku nesmí svými parametry omezovat rozhled v místě sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci včetně křižovatek a ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat.

(3) V záplavových územích nesmí typ oplocení nebo ohrazení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, části oplocení pozemku musí být snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.

§ 14

Staveniště

(1) Staveniště se navrhuje a provádí tak, aby jeho provoz

a) neohrožoval život a zdraví osob nebo zvířat,

b) neobtěžoval okolí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy³),

c) neohrožoval bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

d) neznečišťoval pozemní komunikace, ovzduší a vody a

e) umožňoval přístup k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technické infrastruktury a požárním zařízením.

(2) Staveniště, popřípadě jeho oddělené pracoviště, musí být podle druhu stavby vhodně odděleno od přilehlých pozemků a staveb. Na pozemku stavby, která je kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách, v přírodních parcích nebo zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takovou stavbu zařízení staveniště, která není spojena se zemí pevným základem.

(3) Výkopy přiléhající k veřejným prostranstvím a komunikacím pro chodce musí být zabezpečeny proti pádu osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Lávky přes tyto výkopy a obchozí trasy musí splňovat požadavky na přístupnost.

§ 15

Reklamní zařízení
Reklamní zařízení umisťované na

a) budovách musí odpovídat jejich architektonickému charakteru a nesmí narušovat základní členění budovy a její významné detaily,

b) střechách budov nesmí přesahovat nejvyšší úroveň střechy a jeho celková výška nesmí přesahovat 2 m a

c) oplocení nebo ve vzdálenosti od oplocení rovnající se výšce reklamního zařízení nesmí přesahovat výšku oplocení o více než 20 %.

ČÁST 4

HLAVA 1

Díl 1

§ 16

Mechanická odolnost a stabilita
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby její stavební konstrukce odolaly předvídatelným vlivům. Stavební konstrukce musí být navrženy a provedeny v souladu s normou uvedenou v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 17

Zakládání stavby

(1) Založení stavby musí být navrženo a provedeno způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným průzkumem základových poměrů v místě stavby.

(2) Stavba se zakládá tak, aby nebyla ohrožena její stabilita a nebyly ohroženy okolní pozemky a stavby.

(3) Podzemní stavební konstrukce oddělující vnitřní prostory stavby od okolního prostředí nebo od základů, včetně prostupů, musí být chráněna před nežádoucími účinky podzemní vody, vlhkosti nebo dalších nežádoucích vlivů, s ohledem na návrhové parametry vnitřního prostředí.

§ 18

Úroveň podlahy obytné místnosti musí být minimálně 0,15 m nad nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu a minimálně 0,5 m nad hladinou podzemní vody, pokud není místnost chráněna před nežádoucím působením vody jiným způsobem.

Díl 2

§ 19

Větrání

(1) Stavba musí mít podle účelu jejího užívání zajištěno dostatečné přirozené, nucené nebo kombinované větrání a zajištěnu požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu s možností regulace množství větracího vzduchu.

(2) Obytná místnost v době pobytu osob musí mít zajištěnu minimální intenzitu větrání 0,5 h^-1 nebo minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m³/h/osoba, a to instalovaným vzduchotechnickým zařízením, přirozeným větráním nebo jejich kombinací.

(3) Množství přiváděného venkovního vzduchu do pobytové místnosti se stanovuje s ohledem na množství osob a vykonávanou činnost a musí být navrženo a provedeno tak, aby splňovalo požadavky jiných právních předpisů²²).

(4) Místnosti stavby pro výchovu a vzdělávání musí být větratelné. Další požadavky na větrání stanoví jiný právní předpis²²).

(5) Větrání na pracovištích se navrhuje a provádí i s ohledem na vznik nadměrného tepla z technologií nebo škodlivin v ovzduší z pracovní činnosti podle požadavků stanovených jiným právním předpisem²³).

§ 20

Osvětlení, proslunění a stínění

(1) Požadavky na denní osvětlení jsou splněny, pokud obytný a pobytový prostor je navržen a proveden tak, aby součet ploch stavebních otvorů, kterými se tyto prostory osvětlují, byl alespoň jedna desetina podlahové plochy osvětlovaného prostoru. Požadavky na denní osvětlení pobytových místností staveb pro výchovu a vzdělávání stanoví jiný právní předpis.

(2) Prostor lůžek ve zdravotnickém zařízení, pobytová místnost ve stavbě pro sociální služby a stavbě pro účely Vězeňské služby České republiky musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich elektrické osvětlení.

(3) Pobytová místnost ve stavbě pro sociální služby a herna mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich proslunění.

(4) Stavba se navrhuje a provádí s ohledem na zastínění obytných a pobytových místností stávající budovy ovlivněné navrhovanou stavbou, s výjimkou pobytové místnosti ve stavbě pro bydlení a bytu v podzemním podlaží. Požadavky na zastínění jsou splněny dodržením odstupového úhlu stínění 45^o od okna stávající obytné nebo pobytové místnosti podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(5) U stavby ve stavební proluce se požadavek podle odstavce 4 nepoužije. Ve stavbě ve stavební proluce se navržené stínění porovnává se stíněním, které by vyvolala stavba, jejíž parametry by odpovídaly úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně jako okolní zástavba a případně dalším kritériím s ohledem na stavební čáru.

§ 21

Ochrana proti hluku a vibracím

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byly splněny hygienické limity hluku a vibrací stanovené jinými právními předpisy⁴)^,⁵).

(2) Zabudované technické zařízení a jeho rozvody působící hluk a vibrace musí být v budově s obytnými místnostmi a ve stavbě pro sociální služby navrženo a provedeno tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby. Obytná místnost se navrhuje a provádí tak, aby byla zajištěna její ochrana před hlukem.

(3) Vnitřní konstrukce budov a obvodový plášť včetně výplní otvorů včetně konstrukcí pod úrovní terénu se navrhují a provádí tak, aby splnily požadavky na parametry zvukové izolace chránící vnitřní prostory budov před hlukem a vibracemi, s výjimkou konstrukcí mezi místnostmi téhož bytu.

§ 22

Tepelná ochrana budov

(1) Budova musí být navržena a provedena tak, aby byla zajištěna

a) její tepelná ochrana,

b) nejnižší vnitřní povrchová teplota vyjma teploty povrchů výplní vnějších otvorů,

c) celková průvzdušnost obálky budovy,

d) tepelná stabilita místností v letním období,

e) ochrana proti

1. pronikání vody do stavby a jejích konstrukcí,

2. negativnímu šíření vlhkosti v konstrukcích a ve vnitřním prostředí stavby.

(2) Budova musí být dále navržena a provedena tak, aby bylo zamezeno zvyšování objemové aktivity radonu.

§ 23

Uvolňování nebezpečných látek do vody nebo půdy
V prostoru stavby, kde se předpokládá pravidelná manipulace s látkami ohrožujícími jakost půdy a povrchových nebo podzemních vod, musí být podlahové konstrukce a manipulační plochy zajištěny proti průniku těchto látek do konstrukcí stavby a podloží.

§ 24

Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení
Stavba neveřejné účelové komunikace, venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se navrhují a provádí tak, aby bylo zajištěno omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Pro osvětlení fasády staveb se použije věta první obdobně.

§ 25

Komunální odpad

(1) Stavba podle druhu a účelu musí být vybavena místností nebo místem pro soustřeďování komunálního odpadu situovaným na pozemku stavby. Místnost nebo místo pro soustřeďování komunálního odpadu musí z hlediska kapacity odpovídat účelu stavby.

(2) V případě souboru staveb lze zřídit společné stanoviště pro soustřeďování komunálního odpadu ve vzdálenosti do 300 m.

(3) Místnost nebo místo pro soustřeďování komunálního odpadu sloužící stavbě užívané osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí splňovat požadavky na přístupnost.

Díl 3

§ 26

Ochrana před bleskem

(1) Ochrana stavby před bleskem musí být navržena a provedena u

a) výrobny a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin, plynů, výbušnin, u muničního skladiště, včetně volného složiště, přístřešku a místa pro manipulaci s nimi⁶), a

b) nadzemní stavby nebo u nadzemních částí stavby vyhrazeného plynového technického zařízení podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s provozem.

(2) V případech neuvedených v odstavci 1 musí být ochrana před bleskem navržena a provedena tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat, zejména v případě staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení, nebo kde by mohl způsobit značné škody.

(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u stavby navrhuje a provádí zpravidla základový zemnič.

(4) Pro případy podle odstavců 1 a 2 musí být navržena a provedena vhodná ochranná opatření, zejména pak ochranné prostory musí být navrženy a provedeny na základě skutečných fyzických rozměrů kovové jímací soustavy. Při návrhu a provedení ochrany před bleskem je nezbytné posoudit a dodržet dostatečnou vzdálenost nebo bezpečný odstup.

§ 27

Ochrana před spadem ledu, sněhu a stékáním vody

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala přilehlé komunikace a přilehlé pochozí plochy spadem ledu a sněhu.

(2) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala přilehlé komunikace a přilehlé pochozí plochy stékáním vody. To neplatí v případě parapetů, fasádních říms, okapových hran markýz, balkonů a lodžií.

§ 28

Ochrana před povodněmi a vydatnými srážkami

(1) V záplavovém území, mimo aktivní zónu, musí

a) být konstrukce stavby pod úrovní hladiny při době opakování povodně 100 let (Q100) navržena a provedena tak, aby odolávala účinkům vody a ledu při povodni a umožňovala plynulé obtékání,

b) být stavba navržena a provedena jako odolná proti účinkům vod a ledu při povodni,

c) být technické zařízení navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vody a ledu při povodni a

d) stavebně technické řešení staveb umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo být navrženo a provedeno zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov.

(2) Pokud je to technicky možné, musí být v záplavovém území minimálně 1 m nad návrhovou hladinou povodně při době opakování povodně 100 let (Q100)

a) umístěna podlaha obytných místností,

b) umístěn provozní prostor transformační a spínací stanice,

c) umístěn provozní prostor přístupového bodu sítě elektronických komunikací a telefonní ústředny,

d) umístěn hlavní rozvaděč budovy,

e) umístěn záložní zdroj elektrické energie,

f) umístěn zdroj a zařízení zajišťující vytápění, větrání a osvětlení budov,

g) umístěna strojovna a zdroj evakuačního výtahu a

h) umístěn uzávěr plynu a vody.

(3) V záplavovém území a tam, kde je třeba území nebo stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci při povodni nebo při přívalovém dešti, musí být kanalizační přípojka, popřípadě vnitřní kanalizace, vybavena zařízením proti zpětnému toku nebo uzávěrem.

(4) Nádrž na látky pod návrhovou hladinou při době opakování povodně 100 let (Q100), která může ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, musí být zajištěna proti úniku látek a musí být odolná proti účinkům vody.

§ 29

Přístupnost

(1) Stavba podle druhu a účelu musí být navržena a provedena tak, aby splnila požadavky na přístupnost podle normy uvedené v příloze č. 14 k této vyhlášce, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(2) Stavba se podle druhu a potřeby vybavuje hmatovými a akustickými prvky pro osoby se zrakovým postižením a komunikačními prvky pro osoby se sluchovým postižením.

(3) Příchod z veřejného prostranství do stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, stavby bytového domu a stavby pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být

a) vytyčen přirozenými nebo umělými vodicími liniemi a

b) navržen a proveden bez schodů a vyrovnávacích stupňů; výškový rozdíl lze řešit komunikací pro pěší, bezbariérovou rampou nebo výtahem.

(4) Příchod do stavby se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, stavby veřejné správy, nemocnice, polikliniky, pošty, banky, zdravotní pojišťovny, soudu, stavby pro výchovu a vzdělávání a vysoké školy, veřejné části výpravní budovy, odbavovacího terminálu veřejné dopravy a stanice metra musí být zajištěn akustickým prvkem pro osoby se zrakovým postižením.

(5) Prostor určený pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržen a proveden tak, aby splnil požadavky na přístupnost.

(6) Ve stavbě pro sociální a zdravotní služby, ve školském ubytovacím zařízení a v ubytovacím zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 hostů musí minimálně 5 % ubytovacích jednotek splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. V domě s pečovatelskou službou musí minimálně 5 % bytů splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Výsledný počet ubytovacích jednotek nebo bytů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.

(7) Prostor určený pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být označen příslušným symbolem a na viditelném místě musí být umístěna orientační tabule s označením o příchodu k němu.

(8) Pokud je součástí stavby základní informace pro orientaci veřejnosti, musí být vnímatelná zrakově a dále musí být doplněna hmatovými nebo akustickými prvky podle odstavce 2.

§ 30

Hygienické zařízení a šatna

(1) Požadavky na hygienické zařízení a šatnu jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) V šatně určené pro užívání veřejností musí minimálně 5 % kapacity splňovat požadavky na přístupnost. Výsledná kapacita se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.

(3) Minimálně 5 % převlékacích nebo zkoušecích kabin pro užívání veřejností musí splňovat požadavky na přístupnost. Výsledný počet převlékacích nebo zkoušecích kabin splňujících požadavky na přístupnost se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.

(4) V prostoru se sprchou určeném pro užívání veřejností musí být minimálně 1 sprcha splňující požadavky na přístupnost, do které je umožněn vstup ze společného prostoru pro ženy i muže; není-li to technicky možné, musí být minimálně 1 sprcha v oddělení pro ženy a minimálně 1 sprcha v oddělení pro muže.

(5) V prostoru s vanou určeném pro užívání veřejností musí být minimálně 1 vana s možností užití zvedacího zařízení, do které je umožněn vstup ze společného prostoru pro ženy i muže; není-li to technicky možné, musí být minimálně 1 vana v oddělení pro ženy a minimálně 1 vana v oddělení pro muže.

(6) V prostoru se záchodem určeném pro užívání veřejností musí být minimálně 1 záchodová kabina s možností užití asistence určená pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, do které je umožněn vstup ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo 2 bezbariérové záchodové kabiny se zrcadlovým umístěním záchodové mísy v kabině, do kterých je umožněn vstup ze společného prostoru pro ženy a muže; není-li to technicky možné, musí být minimálně 1 záchod v oddělení pro ženy a minimálně 1 záchod v oddělení pro muže.

(7) Stavba občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, případně její část určená pro děti do 3 let, odbavovací prostor na terminálu veřejné dopravy a stavba pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m² musí být v části určené pro užívání veřejností vybavena přebalovací kabinou, do které je umožněn vstup ze společného prostoru pro ženy a muže nebo musí být přebalovací pult v záchodové kabině určené pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace; není-li to technicky možné, musí být minimálně 1 v oddělení pro ženy a minimálně 1 v oddělení pro muže.

(8) Každá šatna a každé hygienické zařízení uvedené v odstavcích 2 až 7, které jsou určeny pro užívání veřejností, musí být označeny hmatovým štítkem pro nevidomé osoby.

(9) Požadavky uvedené v odstavcích 2 až 6 se použijí obdobně pro stavbu pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

§ 31

Schodiště a šikmá rampa

(1) Každé podlaží, s výjimkou vstupního podlaží v úrovni upraveného terénu, musí mít zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocné schodiště musí být navrženo a provedeno tak, aby splnilo prostorové parametry řešení únikových, popřípadě zásahových cest. Místo schodiště lze navrhnout šikmou rampu, která na únikové cestě nesmí mít větší podélný sklon než 12,5 %.

(2) Schodiště určené osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a bezbariérová rampa musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly požadavky na přístupnost. V bytovém domě musí požadavky na přístupnost splňovat schodiště a bezbariérové rampy vedoucí k bytům s univerzálním standardem a bytům zvláštního určení s výjimkou vstupního podlaží v úrovni upraveného terénu a podlaží s evakuačním výtahem.

(3) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni u hlavního schodiště musí mít stejnou návrhovou výšku, v přímých ramenech i stejnou návrhovou šířku.

(4) Žebříkové schodiště je možno navrhnout a provést pouze pro občasné použití. Minimální šířka ramene žebříkového schodiště a minimální výška schodišťového stupně musí být navrženy a provedeny tak, aby splnily požadavky na bezpečný pohyb osob.

§ 32

Výtah a zdvihací plošina

(1) Stavba se podle druhu a potřeby vybavuje výtahem

a) určeným pro dopravu osob,

b) určeným pro dopravu nákladů,

c) určeným pro dopravu osob a nákladů,

d) požárním a

e) evakuačním.

(2) U stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností musí být přístup do těchto částí zajištěn výtahem.

(3) Výtah musí být zřízen u stavby bytového domu a stavby ubytovacího zařízení se vstupy do bytů nebo ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

(4) Výtah v bytovém domě musí zajistit přístup do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěn přístup minimálně do jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení.

(5) Výtah nebo zdvihací plošina určená osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navrženy a provedeny tak, aby umožňovaly jejich bezpečný pohyb a splňovaly požadavky na přístupnost.

(6) Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky určené pro užívání veřejností musí být navrženy a provedeny tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým prvkem pro osoby se zrakovým postižením. Akustický prvek a hřeben na vstupu a výstupu z pohyblivých pásů musí splňovat požadavky na přístupnost.

§ 33

Výtahová, větrací a shozová šachta

(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěno žádné vedení nebo jiné technické zařízení, které nesouvisí s provozem výtahu⁷). Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využívána pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem.

(2) Ve větrací a shozové šachtě nesmí být umístěno žádné vedení nebo jiné technické zařízení, které nesouvisí s provozem šachty.

(3) Shoz pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozová šachta, její vhozový a čisticí otvor, popřípadě vhozová kabina a prostor pro soustřeďování odpadu, musí být navrženy a provedeny tak, aby z nich do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pach, prach a hluk. Shozová šachta musí mít zajištěno účinné odvětrání. Dno shozové šachty musí vyhovovat i soustřeďování případných kapalných složek odpadu.

(4) Vhozový otvor ani jiné příslušenství shozové šachty nesmí být v obytné ani v pobytové místnosti. Spodní hrana vhozového otvoru musí být umístěna nejméně 1,1 m nad podlahou nebo zajištěna proti pádu osob. Shozová šachta musí mít vyústění do samostatného prostoru vně stavby.

§ 34

Ochrana proti pádu

(1) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, se musí zřídit na okraji pochozí plochy, kde hrozí riziko pádu osob do hloubky, aby svými parametry ochránily osoby před pádem.

(2) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, se nemusí zřizovat na pochozí ploše, kde by jejich zřízení bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, nebo pokud je volný prostor zakryt konstrukcí odpovídající zatížení navrženým provozem a v konstrukci jsou otvory, které jsou navrženy a provedeny tak, aby nemohlo dojít k riziku pádu.

(3) Hrozí-li na pochozí ploše nebezpečí podklouznutí, musí být zábradlí, popřípadě jiná zábrana, u podlahy opatřeny zábradelní zarážkou.

(4) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, v částech budovy dostupných osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace nebo na veřejném prostranství musí být navrženy a provedeny tak, aby splnily požadavky na přístupnost.

(5) Okenní parapet, pod nímž je volný prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší než 0,5 m až 12 m včetně, musí být minimálně 0,85 m vysoký a minimálně 0,2 m široký v úrovni horní hrany parapetu. Okenní parapet, pod nímž je volný prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší než 12 m, musí být minimálně 0,9 m vysoký a minimálně 0,2 m široký v úrovni horní hrany parapetu. Okenní parapet, který svou výškou a vlastnostmi odpovídá požadované výšce ochranného zábradlí, nemusí splňovat požadavek na jeho minimální šířku. Není-li možné zajistit uvedené rozměrové požadavky parapetu, musí být zřízeno ochranné zábradlí. Výška parapetu se měří od úrovně pochozí plochy k horní hraně parapetu.

§ 35

Protiskluznost

(1) Protiskluzová úprava povrchu musí být zajištěna na podlahách a pochozích plochách a musí splňovat požadavky stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(2) Protiskluzová úprava povrchu na podlahách a pochozích plochách užívaných osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena a provedena tak, aby splnila požadavky na přístupnost.

(3) Protiskluzová úprava musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby byla zajištěna její trvanlivost nebo možnost pravidelné obnovy.

(4) Protiskluzová úprava vnějších pochozích ploch, schodišť a šikmých ramp musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby na povrchu nedocházelo k zadržování vody, byl umožněn jejich celoroční provoz a byla umožněna jejich údržba.

§ 36

Bezpečnost při údržbě stavby
Pro bezpečnost při údržbě stavby musí být navržena a provedena stavebně technická opatření umožňující práci ve výškách a zajištění bezpečného provádění prací.

HLAVA 2

§ 37

Plochy

(1) Minimální plocha pokoje pro ubytování ve stavbě pro sociální služby musí být

a) 8 m² pro jednolůžkový pokoj,

b) 14 m² pro dvoulůžkový pokoj a

c) pro vícelůžkové pokoje se plocha stanoví přiměřeně.

(2) Minimální plocha prostoru pro společné setkávání ve stavbě pro sociální služby musí být 18 m².

(3) Minimální plocha pokoje v ubytovací jednotce musí splňovat požadavky na prostorové uspořádání podle druhu ubytovacího zařízení.

(4) Hlediště a posluchárny, které jsou součástí stavby, musí mít z celkového počtu míst minimálně následující počet míst pro osoby na vozíku v případě počtu

a) 4 až 25 míst 1 místo,

b) 26 až 50 míst 2 místa,

c) 51 až 75 míst 3 místa,

d) 76 až 100 míst 4 místa,

e) 101 až 200 míst 5 míst,

f) 201 až 300 míst 6 míst,

g) 301 až 500 míst 7 míst a

h) 501 a více míst 7 a 1 místo na každých dalších 500 míst.

(5) Místo pro osoby na vozíku musí být navrženo a provedeno tak, aby splňovalo požadavky na přístupnost.

§ 38

Výšky

(1) Světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m. V obytné místnosti se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena minimálně nad polovinou podlahové plochy prostoru, u prostorů se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.

(2) Světlá výška pobytové místnosti mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být minimálně 2,5 m. Snížení světlé výšky je možné, pokud jsou dodrženy limity vyhlášky upravující hygienické požadavky.

(3) Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla musí být minimálně 2,2 m. Podjezdná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2,3 m.

§ 39

Šířky, jiné rozměry a vnitřní komunikace budov

(1) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností a do vnitřních komunikací budov musí mít světlou průchodnou šířku minimálně 0,8 m.

(2) Hlavní vnitřní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1,95 m délky, 0,75 m šířky a 0,8 m výšky; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1,95 m délky, 0,9 m šířky a 0,9 m výšky. To neplatí pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

(3) Nejmenší průchodná šířka

a) chodby společných prostor bytového domu musí být 1,2 m a současně na přístupu k bytům s univerzálním standardem a k bytům zvláštního určení musí být zajištěn manipulační prostor pro osoby na vozíku,

b) hlavní komunikace ve stavbách pro obchod musí být v prodejních místnostech 2 m, v prvním nadzemním podlaží 2,5 m a na křížení těchto komunikací musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti,

c) chodby pro hosty v ubytovacím zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 hostů musí být 1,5 m, chodby pro zaměstnance 1,2 m; chodba zaměstnanců se nesmí křížit s chodbou hostů,

d) předsíně pokoje hosta v ubytovacím zařízení musí být 0,9 m a

e) chodby ve stavbě pro základní školy, střední školy a konzervatoře musí splňovat požadavky na přístupnost a požadavky vyhlášky upravující technické podmínky požární ochrany staveb; nejmenší průchodná šířka chodby mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být 1,2 m.

(4) Průlezný otvor ve stropě nesmí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupního otvoru do šachty nebo kanálu menší než 0,6 m. Uvedené rozměry vstupního otvoru nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly.

(5) Průchodná šířka musí být dodržena v celém půdorysném profilu chodby nebo jiného obdobného prostoru.

(6) Průchodná šířka dalších prostor vztahující se k příslušnému typu stavby musí být navržena a provedena tak, aby splnila požadavky na přístupnost.

HLAVA 3

§ 40

Vodovodní přípojka a vnitřní vodovod

(1) Vodovodní přípojka z vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřní vodovod nesmí být propojena s jiným zdrojem vody.

(2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu, musí být uložena do nezámrzné hloubky nebo musí být chráněna proti zamrznutí.

(3) Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému zpětnému průtoku znečištěné vody z vnitřního vodovodu.

(4) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje za vodoměr, musí být dostupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno.

(5) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být přístupná.

(6) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu musí být navržena a provedena tak, aby splňovala požadavky na ochranu proti znečištění pitné vody.

§ 41

Kanalizační přípojka a vnitřní kanalizace

(1) Je-li stavba připojena k oddílné kanalizaci, musí být i vnitřní kanalizace oddílná.

(2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo musí být chráněno proti zamrznutí.

(3) Čisticí tvarovka se nesmí osadit v místnosti, ve které by únik odpadní vody mohl ohrozit požadavky na bezpečné užívání stavby.

(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, světlíků, instalačních, shozových a výtahových šachet a půdních prostorů a musí být vyvedeno nad úroveň střešního pláště. Nad pochozí plochy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno tak, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí. Nejmenší vodorovná vzdálenost vyústění větracího potrubí od teras, oken nebo jiných otvorů obytných nebo pobytových místností musí být 3 m nebo musí větrací potrubí vyústit minimálně 1 m nad úroveň nejvyšší části tohoto otvoru nebo minimálně 3 m nad úroveň terasy.

(5) Prostor s mokrým čistěním podlah, s mokrým provozem, s technickým a technologickým zařízením využívajícím vodu, pokud nejsou napojeny na kanalizaci, musí být vybaveny systémem zachycování a odvádění vody z provozu stavby i zařízení, případně akumulační jímkou dostatečné kapacity opatřenou zařízením k odvedení zachycené vody.

(6) Kanalizační přípojka, popřípadě vnitřní kanalizace musí být navržena a provedena tak, aby byly splněny technické parametry těchto staveb s ohledem na požadavky na bezpečné odvádění splaškových odpadních vod a srážkových vod.

§ 42

Žumpa

(1) Žumpa musí být vodotěsná, bez možnosti odtoku a opatřena odvětráním.

(2) Žumpa musí být navržena a provedena tak, aby bylo umožněno pozdější připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod.

(3) Žumpa musí být navržena a provedena tak, aby její objem odpovídal návrhovému počtu připojených obyvatel, průměrné denní spotřebě vody a návrhovému cyklu vyprazdňování žumpy.

(4) Minimální vzdálenost žumpy jako zdroje možného znečištění od studny je stanovena v části 10 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 43

Silnoproudý rozvod a rozvod elektronických komunikací

(1) U stavby, která je vybavena silnoproudým rozvodem, se zřizuje hlavní ochranná přípojnice uzemněná zpravidla na základový zemnič.

(2) Silnoproudý rozvod a rozvod elektronických komunikací musí splňovat požadavky na bezpečnost osob, zvířat a majetku, na provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí.

(3) Křížení a souběh silnoproudého rozvodu a rozvodu elektronických komunikací musí být navrženy a provedeny tak, aby se oba rozvody vzájemně neovlivňovaly.

(4) Silnoproudý rozvod musí

a) být chráněn proti účinkům zkratových proudů a proti přetížení a musí být dimenzován tak, aby na místě, kterým prochází elektrický proud, nemohlo dojít k nebezpečnému ohřátí vodiče,

b) splňovat požadavky na dodávku elektrické energie pro zařízení, které musí zůstat funkční při požáru, a

c) být navržen a proveden tak, aby jej bylo možno podle potřeby vypnout.

(5) Stavba pro bydlení musí být připojena přípojkou elektronických komunikací nebo musí být připojena fyzickou infrastrukturou propojující stavbu pro bydlení s uličním prostranstvím.

§ 44

Záložní zdroj elektrické energie

(1) Záložní zdroj elektrické energie musí mít zajištěn dostatečný zdroj zásobování.

(2) V prostoru určeném pro manipulaci s palivem pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlaha a střecha odolná vůči působení tohoto paliva a podlaha nebo střecha musí být navržena a provedena jako vyspádovaná do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.

§ 45

Plynovodní přípojka

(1) Pro plynovodní přípojku a rozvod plynu musí být použit materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku.

(2) Plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být navrženy a provedeny tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.

§ 46

Vzduchotechnické zařízení
Vzduchotechnické zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby jeho parametry zajistily podle jeho funkce a účelu užívaní splnění požadavků kvality vnitřního vzduchu pro pobyt osob a pro omezení negativního vlivu upravovaného vzduchu na stavební konstrukce.

§ 47

Teplovodní přípojka a rozvod tepelné energie
Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média.

§ 48

Spalinová cesta

(1) Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do vnějšího ovzduší a aby nenastalo jejich hromadění ve vnitřních prostorách budov, nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin ve spalinách vztažené k předmětným spotřebičům paliv a okolní zástavbě a aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob a zvířat nebo majetku.

(2) Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. Pro spotřebiče na plynná paliva o maximálním jmenovitém výkonu 24 kW je možné, při zajištění podmínek bezpečného rozptylu spalin, zachování rozměrů ochranného pásma a bezpečné vzdálenosti ve vztahu k ostatním budovám a stavebním otvorům, použít vyústění vývodu spalin obvodovou stěnou do vnějšího ovzduší.

(3) Spalinová cesta musí být navržena a provedena z materiálů zajišťujících ochranu života a zdraví osob a zvířat, ochranu majetku a ochranu životního prostředí.

(4) Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby byl zajištěn přívod dostatečného množství spalovacího vzduchu ke spotřebičům paliv a do místností, kterými prochází spalinová cesta, ve které je umístěn podtlakový regulátor nebo omezovač tahu.

(5) Vyústění spalinové cesty nad střechou musí být navrženo a provedeno s ohledem na výšku jejího ústí od střešní krytiny a od sousedních objektů tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci spalinové cesty. Nad střechou, jejíž součástí jsou okna vikýřů nebo střešní okna, musí být vyústění spalinové cesty navrženo a provedeno tak, aby výška ústí spalinové cesty nad nejvyšším bodem vikýře nebo střešního okna zajistila, že spaliny nebudou pronikat do vnitřních prostor objektu.

(6) Jako součást spalinové cesty musí být pro zajištění jejího bezpečného provozu navrženy a provedeny kontrolní, vybírací, vymetací a čisticí otvory pro kontrolu a čištění spalinové cesty.

(7) Ke spalinové cestě, která se kontroluje a čistí jejím ústím, musí být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě střešními stupni nebo vnější přístupovou cestou.

ČÁST 5

HLAVA 1

§ 49

(1) Byt musí být stavebně uzavřený.

(2) Bytové domy musí být vybaveny místností nebo prostorem s výlevkou pro úklid společných částí domu.

(3) Byt zvláštního určení se dělí na byt pro osoby s těžkým

a) pohybovým postižením v bezbariérovém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku, ve kterém bezbariérový standard splňují všechny místnosti,

b) pohybovým postižením ve specifickém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na lehátku nebo vozíku s využitím zdvihacího zařízení a celodenní péče asistenta, ve kterém specifický standard splňuje minimálně jedna obytná místnost a koupelna se záchodovou mísou, nebo

c) zrakovým postižením, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob nevidomých.

(4) Příchod k bytu zvláštního určení nebo k bytu s univerzálním standardem musí být navržen a proveden bez schodů a vyrovnávacích stupňů; výškový rozdíl lze řešit bezbariérovou rampou nebo výtahem. Byt zvláštního určení nebo byt s univerzálním standardem musí splňovat požadavky na přístupnost.

(5) Byt s univerzálním standardem, jehož uspořádání zohledňuje potřeby osob používajících kompenzační pomůcky k chůzi, ve kterém univerzální standard splňují všechny místnosti, musí mít manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,2 m ve všech místnostech.

(6) Byt pro osoby s těžkým pohybovým postižením v bezbariérovém standardu musí mít manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,5 m ve všech místnostech.

(7) Byt pro osoby s těžkým pohybovým postižením ve specifickém standardu musí mít manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,8 m v alespoň jedné obytné místnosti a koupelně se záchodovou mísou.

(8) Byt pro osoby s těžkým zrakovým postižením musí mít pravoúhlé uspořádání.

(9) Pokud stavba pro bydlení obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování, musí vstup k těmto ubytovacím jednotkám splňovat požadavky na přístupnost podle § 29 odst. 3, § 32 odst. 3 a § 39 odst. 3 písm. a).

HLAVA 2

§ 50

(1) Stavba ubytovacího zařízení poskytující ubytování jako službu cestovního ruchu se zařazuje podle druhu do kategorií a tříd¹¹).

(2) Ubytovací zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 hostů musí splňovat požadavky na přístupnost.

HLAVA 3

§ 51

(1) Ubytovací jednotka ve stavbě pro sociální služby a byt v domě s pečovatelskou službou musí splňovat požadavky na byt s univerzálním standardem nebo požadavky na byt zvláštního určení podle § 49.

(2) Stavba pro sociální služby musí mít místnost pro společné setkávání a podle účelu stavby místnost pro zemřelé.

HLAVA 4

Díl 1

§ 52

(1) Stavba pro výchovu a vzdělávání a stavba vysoké školy musí splňovat požadavky na přístupnost v částech určených pro užívání veřejností a v částech určených pro užívání dětmi, žáky a studenty.

(2) Pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržen kapacitně dostatečný venkovní prostor umožňující volný pohyb dětí a žáků. Tento venkovní prostor lze nahradit zajištěním využití obdobné plochy.

(3) Ve stavbě pro výchovu a vzdělávání se pro výšku okenního parapetu použijí požadavky podle § 34 odst. 5 obdobně.

(4) Školské výchovné a ubytovací zařízení musí mít studovnu, sklad prádla, prostor pro sušení oděvů, pro uskladnění a čištění obuvi a sklad sezonních potřeb.

(5) Pobytová místnost základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m³ na jednu pobývající osobu. Pobytová místnost mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy, zařízení pro péči o děti předškolního věku s výjimkou prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena minimální kubatura vzduchu 12 m³ na jednu pobývající osobu.

(6) Pro pobytovou místnost, ve které je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, pokud není zajišťována ve stavbě pro bydlení, se požadavky podle odstavců 2 a 3 použijí obdobně a musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m³ na jednu pobývající osobu.

Díl 2

§ 53

(1) Stavba pro sport musí splňovat požadavky na přístupnost v částech určených pro užívání veřejností. Prostory šaten, hygienická zařízení pro sportovce a vstup na sportoviště nebo závodiště při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání invalidních sportovních vozíků musí splňovat požadavky na přístupnost.

(2) Ve stavbě pro sport se zřizuje místo pro dobití akumulátorů invalidních sportovních elektrických vozíků.

§ 54

Krytá stavba pro zimní sporty
Konstrukce, materiály, výrobky a technická a technologická zařízení kryté stavby pro zimní sporty musí být navrženy a provedeny tak, aby odolávaly zvýšenému namáhání vlivy okolního prostředí a provozu stavby, zejména vysokým parametrům vnitřní vlhkosti, nízkých teplot, obsahu agresivních látek, vysokému riziku výskytu kondenzace na povrchu i uvnitř konstrukcí, podchlazování povrchů sáláním po návrhovou dobu a umožnily provádět údržbu a opravy podle návrhových cyklů údržby a oprav.

Díl 3

§ 55

Obecné požadavky

(1) Konstrukce, materiály, výrobky a technická a technologická zařízení umělého koupaliště musí být navrženy a provedeny tak, aby odolávaly zvýšenému namáhání vlivy okolního prostředí a provozu stavby, zejména vysokým parametrům vnitřní vlhkosti a teploty, obsahu agresivních látek, výskytu zpětné difúze, vysokému riziku a výskytu kondenzace na povrchu i uvnitř konstrukcí, a to po celou dobu návrhové životnosti při běžně prováděné údržbě a umožnily provádět údržbu a opravy podle návrhových cyklů údržby a oprav.

(2) Požadavky na umělé koupaliště a saunu jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Vstup do umělého koupaliště a sauny určený osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržen a proveden tak, aby splňoval požadavky na přístupnost.

§ 56

Zvláštní požadavky

(1) Požadavky na bazén pro kojence a batolata jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na brouzdaliště jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na šatnu umělého koupaliště a sauny jsou stanoveny v části 4 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(4) Požadavky na saunu, odpočívárnu a ochlazovnu jsou stanoveny v částech 5 a 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

HLAVA 5

§ 57

Stavba pro obchod s prodejní plochou nad 2 000 m² musí mít vstupy pro příchod zákazníků oddělené od vstupů sloužících provozu.

HLAVA 6

§ 58

Garáž

(1) Stavba jednotlivé, řadové a hromadné garáže musí být navržena a provedena tak, aby zajistila funkčnost parkovacích stání, a to s ohledem na prostorové požadavky na parkovací stání, zejména velikost stání, bezpečnostní odstupy, světlé výšky, a to podle typu stavby a typu navrhovaných vozidel.

(2) Stavba jednotlivé, řadové a hromadné garáže musí být navržena a provedena s ohledem na dostatečné větrací kapacity a na nutné stavebně bezpečnostní prvky. Pro hromadnou garáž určenou pro užívání veřejností se požadavky na vyhrazená stání podle § 7 odst. 4 použijí obdobně.

§ 59

Servis a opravna motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot

(1) Stavba pro servis a opravna motorových vozidel musí být navržena a provedena tak, aby zajistila prostorové parametry, bezpečnostní odstupy, osvětlení pracovních míst a komunikačních ploch podle typu vozidel, jimž budou stavbou pro servis nebo opravnou motorových vozidel poskytovány služby.

(2) Venkovní plocha čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k manipulaci s nimi, musí být nepropustná pro ropné látky a musí být vyspádována do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.

(3) Čerpací stanice pohonných hmot, servis a opravna motorových vozidel musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly požadavky na větrání s ohledem na nepřekročení hodnot koncentrace znečišťujících látek v ovzduší.

§ 60

Infrastruktura pro alternativní paliva
Požadavky na běžný dobíjecí bod na střídavý proud, vysoce výkonný dobíjecí bod na střídavý proud, vysoce výkonný dobíjecí bod na stejnosměrný proud, veřejně přístupný dobíjecí bod na střídavý proud, dobíjecí bod pro elektrický autobus, na dodávku elektřiny z pevniny pro plavidlo vnitrozemské plavby, vodíkovou čerpací stanici, na přípojku pro vozidlo, kromě motocyklu, vodíkové čerpací stanice a čerpací stanice na zemní plyn jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce¹²).

§ 61

Vybavení nové budovy a změny dokončené budovy dobíjecím bodem a dobíjecí infrastrukturou

(1) Nová jiná než obytná budova, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo změna dokončené jiné než obytné budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, musí být vybavena minimálně 1 dobíjecím bodem na každých 5 parkovacích stání, nebo 1 dobíjecím bodem na každá 2 parkovací stání v případě kancelářské budovy, kabeláží pro minimálně polovinu parkovacích stání a kabelovody pro zbývající parkovací stání pro pozdější instalaci dobíjecích bodů pro vozidla kategorie L, jestliže budova má více než 5 parkovacích stání a

a) parkoviště budovy je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončené budovy se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo

b) parkoviště budovy s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončené budovy se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů parkoviště.

(2) Kabeláž a kabelovody uvedené v odstavci 1 musí umožňovat současné a účinné využití požadovaného počtu dobíjecích bodů a podporovat instalaci systému řízení zátěže nebo dobíjení, je-li to technicky proveditelné.

(3) Nový bytový dům nebo změna dokončeného bytového domu na více než 25 % celkové plochy obálky budovy musí být vybaveny kabeláží pro minimálně polovinu parkovacích stání a kabelovody pro zbývající parkovací stání pro pozdější instalaci dobíjecích bodů pro vozidla kategorie L, jestliže bytový dům má více než 3 parkovací stání a

a) parkoviště bytového domu je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončeného bytového domu se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo

b) parkoviště bytového domu s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončeného bytového domu se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů parkoviště.

(4) Kabeláž uvedená v odstavci 3 musí umožňovat současné využití dobíjecích bodů na všech parkovacích místech.

(5) Nový bytový dům musí být vybaven minimálně jedním dobíjecím bodem, jestliže bytový dům má více než 3 parkovací stání a

a) parkoviště bytového domu je umístěno uvnitř budovy, nebo

b) parkoviště bytového domu s budovou fyzicky sousedí²⁴).

(6) Sdělí-li provozovatel distribuční soustavy na žádost stavebníka o připojení k distribuční soustavě v období 18 měsíců před podáním žádosti o povolení záměru stavebníkovi písemně, že je možné jej připojit k distribuční soustavě pouze s nižším než požadovaným příkonem, lze požadavek na instalaci dobíjecího bodu nebo kabeláže podle odstavců 1, 3 a 5 po dobu nemožnosti připojení s požadovaným příkonem splnit instalací kabelovodů v rozsahu odpovídajícím tomuto omezení.

§ 61a

Vybavení stávající budovy dobíjecím bodem

(1) Instalovat minimálně 1 dobíjecí bod na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily podle § 167 písm. e) stavebního zákona je nutné, jestliže parkoviště budovy je

a) ve vlastnictví vlastníka budovy a

b) umístěno uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedí a není umístěno na veřejném prostranství.

(2) Jiná než obytná budova, jejímž vlastníkem nebo uživatelem je veřejný subjekt, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, musí být vybavena kabeláží pro minimálně polovinu parkovacích stání, jestliže parkoviště budovy je

a) ve vlastnictví vlastníka budovy a

b) umístěno uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedí a není umístěno na veřejném prostranství²⁵).

(3) Sdělí-li provozovatel distribuční soustavy na žádost stavebníka o připojení k distribuční soustavě v období 18 měsíců před podáním žádosti o povolení záměru stavebníkovi písemně, že je možné jej připojit pouze s nižším než požadovaným příkonem, lze požadavek na instalaci dobíjecího bodu podle odstavců 1 a 2 po dobu nemožnosti připojení s požadovaným příkonem splnit instalací kabelovodů v rozsahu odpovídajícím tomuto omezení.

§ 62

Přístupnost čerpací stanice a veřejně přístupného dobíjecího bodu

(1) Čerpací stanice pohonných hmot musí umožňovat čerpání pohonných hmot osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

(2) Veřejně přístupný dobíjecí bod podle zákona o pohonných hmotách musí splňovat požadavky na přístupnost. V případě dobíjecího parku tvořeného dvěma a více dobíjecími body se tento požadavek považuje za splněný, pokud požadavky na přístupnost splňuje minimálně 5 % dobíjecích bodů. Výsledný počet dobíjecích bodů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.

HLAVA 7

Díl 1

§ 63

Základní požadavky na vodní dílo

(1) Vodní dílo musí splňovat požadavky ochrany před účinky mrazu, ledu a splavenin a přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností.

(2) Technické požadavky na vodní dílo jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. Vodní dílo musí být navrženo a provedeno s ohledem na umístění sítí technické infrastruktury podle § 12 a možnosti převádění vody během výstavby vodního díla.

(3) Vodní dílo musí být navrženo a provedeno s ohledem na

a) stabilizaci navazujícího úseku koryta vodního toku a

b) morfologické podmínky území.

§ 64

Technické požadavky na vodní dílo

(1) Požadavky na zakládání vodního díla jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na stavební konstrukce vodního díla jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 65

(1) Technické podmínky pro odkaliště jsou určeny druhem a kategorií ukládaného odpadu podle zákona o odpadech a případně dalšími vlastnostmi ukládaného materiálu.

(2) Odkaliště nesmí být navrženo a provedeno na pozemku nacházejícím se v území chráněném podle jiného právního předpisu nebo na kterém jsou vymezena ochranná pásma, v aktivní zóně záplavového území a v území s výskytem svahových pohybů.

(3) Odkaliště pro ukládání nebezpečného odpadu podle zákona o odpadech nesmí být navrženo a provedeno na pozemku, který nelze zabezpečit proti porušení v důsledku překročení únosnosti nebo nadměrných deformací podloží proti zaplavení a tam, kde je podstatným faktorem využití území cestovní ruch nebo rekreace.

§ 66

(1) Stavba sloužící k pozorování stavu povrchových vod se navrhuje a provádí v takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v korytě vodního toku. Stavba podle věty první musí plnit svoji funkci a musí být přístupná i při průchodu povodně, pokud se nejedná o měření minimálních zůstatkových průtoků vody.

(2) Ochranná hráz, zeď a další stavba protipovodňových opatření podél koryta vodního toku se navrhuje a provádí tak, aby vytvořila dostatečný průtočný profil pro bezpečné převedení návrhového průtoku podle § 73.

(3) Pokud je to technicky možné a je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod čerpáním, umisťuje se podlaha její strojovny nad úrovní hladiny vody odpovídající minimálně průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování 20 let (Q20). Související elektrické zařízení a další zařízení, která by mohla být vodou poškozena, se umisťují nad úrovní hladiny vody odpovídající minimálně průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování povodně 100 let (Q100).

Díl 2

§ 67

(1) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.

(2) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.

(3) Šachta na vodovodním potrubí musí být navržena a provedena tak, aby armatura v nich umístěná byla dostatečně chráněna před mrazem.

(4) Podrobné požadavky na vodovodní síť a její části jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

Díl 3

§ 68

(1) Odvádění odpadních vod podle vodního zákona se navrhuje a provádí podle návrhového množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace.

(2) Stoková síť se navrhuje a provádí tak, aby její prostorové, kapacitní a technické parametry odpovídaly jejímu druhu a účelovému zařazení. Podrobné požadavky na stokovou síť jsou stanoveny v části 4 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(3) Stoková síť se navrhuje a provádí s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.

(4) Stoková síť se navrhuje a provádí jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.

(5) Stoka a objekt pro odvádění odpadních vod a jejich spoje se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce.

(6) Podrobné požadavky na čistírnu odpadních vod jsou stanoveny v části 5 přílohy č. 8 k této vyhlášce¹⁶).

Díl 4

§ 69

Přehrada a hráz

(1) Při určení výškové úrovně koruny hráze se vychází z požadavku na bezpečnost stavební konstrukce proti přelévání vody se zvážením spolehlivosti stanovení maximální hladiny vody, z charakteru území ohroženého zvláštní povodní, z podmínek pro vznik větrných vln, z druhu stavební konstrukce hráze, z úpravy její koruny a z provozních potřeb hráze.

(2) Proti účinku vln, ledu, povětrnosti a jiným vlivům se návodní líc sypané hráze opevňuje způsobem zajišťujícím stabilitu hráze i jejího opevnění při všech zatěžovacích stavech, vůči usmýknutí po svahu a způsobem vylučujícím poškození opevnění tlakem vody vytékající z tělesa hráze při poklesu hladiny vody.

(3) Požadavky na přehradu a hráz jsou stanoveny v části 6 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 70

Vodní nádrž a zdrž

(1) Stavební konstrukce vodní nádrže musí být navržena a provedena s ohledem na

a) propustnost dna a svahů vodní nádrže a předpokládané ztráty vody průsakem,

b) stabilitu břehů proti abrazi, jejich odolnost proti sesouvání a prognózu jejich přetváření v nových podmínkách,

c) předpokládanou změnu hydrogeologických poměrů,

d) možnost vyluhování látek, jež mohou ohrozit jakost vody ve vodní nádrži, a jejich možný agresivní účinek na betonové konstrukce,

e) splaveninový režim pro prognózu zanášení vodní nádrže a případný návrh těžby a nakládání se sedimenty, zejména u větších a štěrkonosných vodních toků, a

f) založení jiných staveb a umístění stávajících kanalizačních nebo drenážních výustí.

(2) Vliv vodní nádrže a zdrže na režim tvorby a chodu ledů, možnosti tvorby ledových jevů na konci vzdutí vodní nádrže a ovlivnění teplotního režimu v korytě vodního toku pod vodní nádrží musí být zhodnocen s využitím prognózy ledových jevů.

(3) Při zřizování vodní nádrže nebo zdrže se v prostoru budoucí zátopy odstraní zdroje možného znečištění.

(4) Dřeviny se odstraňují z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže až po výškovou úroveň stanovenou nejvyšším předpokládaným dosahem účinku vody při hladině zásobního prostoru a ze zdrže až po úroveň stálého vzdutí vody.

(5) V prostoru budoucí zátopy vodní nádrže se odstraňují stavby, s výjimkou obtížně odstranitelných stavebních konstrukcí, které neovlivní jakost vody a neomezí provoz a využití vodní nádrže.

§ 71

Jez

(1) Stavební konstrukce jezu musí být navržena a provedena s ohledem na možné využití energetického potenciálu povrchové vody. Prokáže-li se vhodnost využití energetického potenciálu, musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace zařízení pro jeho využití.

(2) Požadavky na stavební konstrukci jezu jsou stanoveny v části 7 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 72

Stavba, kterou se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků

(1) Směrová úprava stavební konstrukce stavby, kterou se zřizuje, upravuje nebo mění koryto vodního toku, se navrhuje a provádí podle charakteru vodního toku a místních podmínek a nesmí bránit provádění údržby v souvisejícím úseku koryta vodního toku. Při návrhu přeložky trasy koryta vodního toku se současně řeší způsob využití původního koryta vodního toku.

(2) Trasa koryta vodního toku uzavřeným profilem se navrhuje a provádí pouze výjimečně v zastavěném území nebo v souvislosti s inženýrskými objekty, pokud je toto řešení nezbytné z prostorových nebo provozních důvodů.

(3) Požadavky na návrhový průtok a parametry koryta vodního toku jsou stanoveny v části 8 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 73

Stavba na ochranu před povodněmi

(1) Stavební konstrukce ochranné hráze se navrhuje a provádí tak, aby nebránila soustředění návrhové povodně do horní části koryta vodního toku. Při návrhovém průtoku menším, než je stanovený návrhový průtok vody, se zabezpečuje ochranná hráz proti porušení při jejím přelévání. Z území chráněného ochrannou hrází se zajišťuje odtok vody. Místo ochranné hráze, nebo jako její součást, lze navrhnout a provést mobilní zábranu spojenou se zemí pevným základem.

(2) Hodnota návrhového průtoku pro stavbu ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 odpovídá způsobu užívání, popřípadě významu chráněných pozemků a staveb. Při návrhu parametrů ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 se posuzuje vliv na průtočné poměry horní částí koryta vodního toku.

(3) Trasa ochranné hráze podél nestabilního koryta vodního toku musí být navržena a provedena v takové vzdálenosti od konkávního břehu koryta vodního toku, aby v případě jeho vymílání nebyla ohrožena stabilita a bezpečnost tělesa ochranné hráze. V případě nezbytného křížení se slepými rameny koryt vodních toků musí být pro zabezpečení deformační a filtrační stability s ohledem na únosnost podloží navržena a provedena technická opatření.

(4) Jako stavba na ochranu před povodněmi slouží i suchá nádrž. Stavba suché nádrže se navrhuje a provádí tak, aby zachycovala povodňovou vlnu nebo její část a její zátopu bylo jinak možné využívat obvyklým způsobem.

(5) Požadavky na převýšení a parametry ochranné hráze jsou stanoveny v části 9 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 74

Stavba k vodohospodářským melioracím

(1) Stavba k odvodnění pozemků se zpravidla navrhuje a provádí jako povrchové odvodnění sběrnými příkopy a objekty na nich. V odůvodněných případech se volí podzemní odvodnění sběrnými a svodnými drény. Odvádění přebytečné vody se navrhuje a provádí přednostně gravitačním způsobem, čerpání se navrhuje a provádí výhradně tam, kde to vyžadují výškové poměry odvodňovaných pozemků.

(2) Odvodňovací čerpací stanice se navrhuje a provádí s ohledem na proměnnost čerpaného množství vody a dopravní výšky v průběhu času tak, aby čerpaní bylo zajištěno větším počtem čerpadel stejného výkonu a typu.

§ 75

Stavba zřizovaná k plavebním účelům v korytě vodního toku nebo na jeho březích

(1) Plavební komora musí být navržena a provedena s ohledem na množství potřebné vody při proplavování.

(2) Průplav nebo plavební kanál, jehož hladina je trvale nebo dočasně nad hladinou podzemní vody, je nutno opatřit vhodným těsněním dna a svahů.

§ 76

Stavba k využití vodní energie a energetického potenciálu

(1) Spodní hrana vtokového objektu stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu ve vodní nádrži se umisťuje výše než spodní hrana spodní výpusti, a to nad úrovní předpokládaného zanášení vodní nádrže. Vtokový objekt na štěrkonosném korytě vodního toku nebo v korytě vodního toku s větším množstvím splavenin se opatřuje usazovací nádrží.

(2) Stavba k využití vodní energie a energetického potenciálu musí obsahovat vyrovnávací komoru nebo jiné technické zařízení, pokud je to nezbytné pro utlumení hydraulických rázů vody vyvolaných náhlými změnami průtoku vody na přívodu vody nebo odpadu vody.

§ 77

Stavba odkaliště

(1) Stavební konstrukce odkaliště se navrhuje a provádí tak, aby splnila požadavky předpokládané doby provozu zařízení produkujícího ukládaný odpad. Odkaliště a jeho objekty se navrhují a provádějí na nejvyšší možné využití lokality. Součástí návrhu je výpočet předpokládaného množství vypouštěné odsazené odpadní vody a jejího znečištění a prokázání účinností odvodňovacího systému.

(2) Stabilita hrázového systému odkaliště se navrhuje a provádí tak, aby splnila požadavky na nejvyšší navrženou výšku pro všechny etapy výstavby a pro provoz odkaliště s ohledem na možnost nehodové situace nastávající při přírodní seismicitě oblasti s intenzitou 5 stupňů Richterovy stupnice a vyšší, popřípadě při intenzivní technické seismicitě. Převýšení nejnižšího místa koruny hráze nad maximální hladinou vody pro návrhovou povodňovou vlnu musí být minimálně 0,6 m.

§ 78

Stavba sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod

(1) Stavbou sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod je vodoměrný profil osazený vodoměrnou stanicí nebo měrným přelivem ke sledování množství povrchových vod, zařízení pro sledování jakosti povrchových vod nebo studna a vrt, sloužící k pozorování hladiny vody, popřípadě i jakosti pramenů a mělkých zvodní nebo hlubokých zvodní.

(2) Vodoměrná stanice musí být vybavena přístroji a zařízeními a musí umožňovat měření hladiny vody s přesností +/- 10 mm.

(3) Vodoměrný profil jako pevný měrný profil musí mít pravidelný tvar a rovnoměrné rozdělení rychlostí vody a musí umožnit měření v celém rozsahu průtoku, pro který je určen.

(4) Lano lanovky pro měření průtoku vody nesmí být v místě největšího průhybu méně než 0,5 m nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který odpovídá návrhovým hodnotám a vyskytuje se s dobou opakování povodně 100 let (Q100).

§ 79

Studna

(1) Studna musí být navržena a provedena v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.

(2) Minimální vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena v části 10 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(3) Konstrukce studny musí být navržena a provedena ze stavebních hmot a výrobků zajišťujících dodržení všech technických požadavků na studnu. Studna pro odběr podzemní vody využívaná pro zásobování pitnou vodou se provádí z materiálů podle požadavků jiného právního předpisu.

(4) Konstrukce studny se navrhuje a provádí tak, aby zabraňovala vnikání srážkové vody a znečišťující látky do studny.

§ 80

Jiná stavba vyžadující povolení k nakládání s vodami

(1) Jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je rybí přechod, kanál, náhon, odpadní kanál nebo štola.

(2) Rybí přechod musí být navržen a proveden tak, aby byl ochráněn před nežádoucí manipulací a neoprávněným lovem ryb. Návrh rybího přechodu musí zohledňovat

a) ichtyologické posouzení a údaje o druhové skladbě ryb, velikostním složení, vlastnostech a migračních schopnostech jednotlivých druhů ryb s přihlédnutím k ročním obdobím a osvětlení,

b) hydrologický režim vodního toku, včetně chodu povodně a chodu splavenin,

c) možnost řízení průtoku vody a

d) předpokládanou spolehlivost jeho provozu a náročnosti jeho údržby.

(3) Kanál a náhon v části trasy s hladinou vody nad úrovní okolního terénu musí být opatřen těsněním dna i svahů. Na vhodných místech, například při křížení s korytem vodního toku, musí být zřízeny odlehčovací přelivy, kterými se odvádějí větší průtoky vody, než je kapacita kanálu nebo náhonu.

(4) Odpadní kanál se navrhuje a provádí obdobně jako umělá koryta vodních toků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám jeho provozu.

(5) Štola se navrhuje a provádí v případě, že okolní terén neumožňuje vedení otevřeného kanálu.

HLAVA 8

§ 81

Požadavky podle této vyhlášky se použijí bez ohledu na to, zda se stavba pro plnění funkcí lesa nachází v lese.

§ 82

Požadavky na stavbu lesní cesty a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu

(1) Lesní cesta se navrhuje tak, aby

a) dopravně zpřístupňovala co největší plochu lesa,

b) účelně zpřístupňovala blízké zdroje vody pro hašení požárů a nástupní plochy pro požární techniku,

c) vyhovovala požadavkům řádného hospodaření v lese a ochraně lesa,

d) co nejméně narušovala prostorové uspořádání a stabilitu lesních porostů,

e) vzájemným souladem směrových, šířkových a výškových poměrů zajistila stejnoměrnou, plynulou a bezpečnou jízdu danou návrhovou rychlostí a

f) způsob jejího provedení omezoval soustředěný odtok z lesní dopravní sítě.

(2) Požadavky na stavbu lesní cesty a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce.

§ 83

Požadavky na stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd

(1) Stavba pro úpravu vodního režimu lesních půd se navrhuje a provádí s ohledem na

a) místní terénní podmínky, zejména sklonitost území,

b) pedologický charakter lesní půdy,

c) příčiny nepříznivého vodního režimu lesní půdy,

d) stav plnění funkcí lesa, zejména poškození lesních porostů,

e) dopady na zdroje vody pro hašení požárů a

f) míru omezení hospodaření v lese, zejména obnovy, ochrany a výchovy lesních porostů.

(2) Trasy odvodňovacích a závlahových příkopů se navrhují a provádějí podle místních terénních podmínek, zejména sklonitosti území a s ohledem na rozdělení lesních porostů, zejména jejich stabilitu vůči bořivým větrům.

(3) Požadavky na stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce.

§ 84

Hrazení bystřin a strží

(1) Základní prvky původní trasy bystřiny nebo strže se podle možností zachovávají. Stavba hrazení nesmí bránit využívání sousedních pozemků a musí umožňovat provedení udržovacích prací na zahrazených úsecích, i péči o nezahrazené úseky.

(2) Pokud voda značně nebo trvale vymílá nebo prohlubuje koryto bystřiny nebo strže, navrhuje se a provádí zvýšení jejich odolnosti

a) snížením podélného sklonu dna a jeho stabilizací pomocí příčných stavebních konstrukcí, zejména pasů, prahů, stupňů, skluzů nebo přehrážek,

b) opevněním, zejména dna nebo pat svahů nebo

c) úpravou rozměrů koryta bystřiny nebo strže snižující jeho namáhání.

(3) Návrhový průtok musí odpovídat svou periodicitou návrhové míře ochrany a vždy musí být vyhodnoceno, kam dosahovala historicky nejvyšší doložená povodňová hladina.

(4) Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí jen v odůvodněných případech. Tlakový průtok uzavřeným průtočným profilem je nepřípustný; nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který odpovídá návrhovým hodnotám a vyskytuje se při době opakování povodně 100 let (Q100), se požaduje volný prostor vysoký minimálně 0,5 m. Vtok do uzavřeného průtočného profilu se navrhuje a provádí s vhodným ochranným opatřením proti zanesení uzavřeného průtočného profilu splaveninami a splávím. Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí tak, aby jej bylo možné čistit.

HLAVA 9

§ 85

Stavebně technické požadavky na sklad
Sklad pyrotechnických výrobků se navrhuje a provádí tak, aby

a) materiály použité pro výstavbu skladu chránily skladované pyrotechnické výrobky před nebezpečnými reakcemi na otřesy při kontaktu nebo tření s podlahami, stěnami, stropy nebo konstrukcemi těchto objektů,

b) materiály náchylné k rozbití vnitřním nebo vnějším přetlakem tvořící střešní konstrukci, stěny, přepážky a otvorové výplně nevytvářely při rozbití ostré střepiny,

c) vstupní dveře do skladu se otevíraly směrem ven a jejich otvírání bylo zajištěno jednoduchým zatlačením zvnitřku a jednoduchou manipulací zvnějšku,

d) podlahy měly pevný, celistvý a rovný povrch,

e) zasklení otvorových výplní vystavená slunečnímu záření nevykazovala žádnou vadu nebo nerovnost povrchu, která by způsobila sbíhavost slunečních paprsků a byla zasklena matným sklem nebo čirým sklem opatřeným protisluneční folií, a

f) povrchy konstrukcí vymezujících prostory s nebezpečím výbuchu prachu byly hladké se snadno čistitelnou úpravou.

§ 86

Bezpečnostní vzdálenost a ochrana před vnějšími vlivy

(1) Umístění skladu s pyrotechnickými výrobky zařazenými do podtřídy 1.1 podle Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)¹⁷) musí být v souladu s bezpečnostními vzdálenostmi. Způsob výpočtu bezpečnostní vzdálenosti je stanoven v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) Způsob výpočtu podle přílohy č. 10 k této vyhlášce se nepoužije v případě, že se ve skladu skladuje nejvýše 100 kg čisté hmotnosti výbušných látek obsažených v pyrotechnických výrobcích zařazených do podtřídy 1.1 podle Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)¹⁷).

(3) Bezpečnostní vzdálenost se nevztahuje na příjezdové komunikace a objekty a stavby sloužící k provozu skladu.

(4) Sklad pyrotechnických výrobků musí být navržen a proveden tak, aby se zamezilo odcizení nebo poškození pyrotechnických výrobků.

HLAVA 10

§ 87

(1) Požadavky na prostor pro přechovávání zbraní a střeliva, na které se vztahuje zákon o zbraních, jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na muniční skladiště určené pro munici, na kterou se vztahuje zákon o munici, jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

(3) Technické požadavky na muniční skladiště mohou být odchylně od požadavků této hlavy splněny též způsobem odpovídajícím mezinárodnímu standardu v oblasti skladování munice nebo obdobnému standardu používanému ozbrojenými silami České republiky, který z takových mezinárodních standardů vychází (dále jen „mezinárodní standard“). Pokud mezinárodní standard stanoví konkrétní opatření pro skladování munice až od určitého množství zalaborované výbušniny, použijí se tato opatření i pro uložení munice obsahující jakékoli nižší množství zalaborované výbušniny.

§ 88

Ochranný val a ochranná stěna
Požadavky na ochranné valy a ochranné stěny muničního skladiště jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

§ 89

Stavba určená k nakládání s výbušninami
Požadavky na stavbu určenou k nakládání s výbušninami jsou stanoveny v příloze č. 12 k této vyhlášce.

HLAVA 11

§ 90

Stavba pro zemědělství se navrhuje a provádí tak, aby splňovala požadavky stanovené na

a) stavbu pro hospodářská zvířata v části 1 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

b) doprovodnou stavbu pro hospodářská zvířata v části 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

c) stavbu pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby v části 3 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

d) stavbu pro skladování minerálních hnojiv v části 4 přílohy č. 13 k této vyhlášce,

e) stavbu pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků v části 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce¹⁸).

ČÁST 6

§ 91

Požadavky na stavby velkých sídel

(1) Velkým sídlem se rozumí hlavní město Praha a sídlo kraje podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.

(2) V rámci zastavěného území se požadavky částí druhé a třetí této vyhlášky nepoužijí na stavby ve velkých sídlech ve stavebních prolukách, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a s ohledem na stavební čáru, nedojde-li současně k ohrožení bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat a životního prostředí a je-li stavba v souladu s podmínkami územně plánovací dokumentace.

ČÁST 7

§ 92

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

§ 93

Odchylka a jiné technické řešení
Odchylka geometrických parametrů od požadavků uvedených v této vyhlášce se stanovuje v souladu s normou uvedenou v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 94

Požadavky uvedené v § 9 odst. 4, § 12 odst. 4, § 19, § 20 odst. 3, § 21 odst. 2 a 3, § 22 odst. 1 a 2, § 24, § 26 odst. 3 a 4, § 31 odst. 1 a 4, § 32 odst. 1 a 5, § 34 odst. 1, 2 a 5, § 37 odst. 3, § 40 odst. 3 a 6, § 41 odst. 6, § 42 odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 až 3 a 4 písm. a) a b), § 45 odst. 1 a 2, § 46, § 48 odst. 2 až 7, § 58 odst. 1 a 2, § 59 odst. 1 a 3, § 66 odst. 3, § 68 odst. 2, 3 a 5, § 73 odst. 1, 3 a 4, § 78 odst. 4, § 79 odst. 1 a 3, § 82 odst. 1 písm. e), § 84 odst. 2 a 3, příloze č. 3, příloze č. 4, příloze č. 7, příloze č. 8, příloze č. 9, příloze č. 11 a příloze č. 13 se považují za splněné, jsou-li splněny požadavky normy nebo její části určené ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením, pokud se prokáže, že navržené řešení garantuje nejméně základní požadavky na stavby podle stavebního zákona.

§ 95

Výjimky

(1) Za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona lze povolit výjimku z § 7 odst. 1 a 3, § 8, § 9 odst. 1 a 3, § 10 odst. 3, § 11 odst. 1, 2 a 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 3, § 53 odst. 1, § 79 odst. 2, přílohy č. 8 části 10, přílohy č. 9 části 1 bodu 1.3. a 1.10. a přílohy č. 9 části 2 bodu 2.4.

(2) Ve velkých sídlech podle § 91 odst. 1 lze za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona povolit dále výjimku z § 11 odst. 5 a § 15.

(3) Za podmínek stanovených v § 138 odst. 2 stavebního zákona lze stanovit v regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, požadavky uvedené v částech druhé a třetí této vyhlášky odchylně.

ČÁST 8

§ 96

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.

PARKOVACÍ A VYHRAZENÁ STÁNÍ

ČÁST 1

1.1. Celkový počet parkovacích stání vychází ze základního počtu stání po procentuální korekci. Procentuální korekce stanovená v územním plánu, v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu může definovat minimální požadovaný a nejvyšší přípustný počet stání pro jednotlivé účely staveb. Pokud nejsou stanoveny procentuální korekce, rovná se celkový počet stání základnímu počtu stání.

1.2. Základní počet stání je součtem počtu stání, odpovídajících jednotlivým účelům stavby nebo souboru staveb. Celkový počet základního počtu stání pro účelové jednotky stavby se stanoví součinem jejich počtu a počtu stání pro jednotlivou účelovou jednotku podle jejich druhu podle tabulky č. 1. Počet stání pro druh staveb v tabulce č. 1 neuvedených se určí s využitím ukazatelů pro stavby s obdobným funkčním využitím.

1.3. Výsledný celkový počet stání pro celou stavbu se zaokrouhluje na celá stání tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Zaokrouhlení je prováděno až na konci výpočtu.

1.4. Pro potřeby návrhu stání se uvažují 2 druhy stání
Tabulka č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání

skupina	kód	účel stavby	účelová jednotka	počet účelových jednotek na 1 stání	z počtu stání
					krátkodobých	dlouhodobých
					[%]	[%]
bydlení	1a	bydlení	podlahová plocha^a)m²	120	10	90
bydlení	1b	dům pro dostupné nájemní bydlení	podlahová plocha^a)m²	240	10	90
ubytování	2a	ubytování - sociální služby	lůžko	5	20	80
ubytování	2b	přechodné ubytování (hotel, ubytovna a podobně)	lůžko	3	10	90
obchod a služby	3a	drobná provozovna a služby, obchod a služby velkoplošné (supermarkety, obchodní domy, obchodní centra, hypermarkety)	prodejní plocha nebo plocha pro službu^b)m²	50	90	10
	3b	autoopravna	pracovní stání	0,25	50	50
	3c	čerpací stanice pohonných hmot	výdejní stojan	4	90	10
	3d	myčka automobilů	mycí zařízení	0,3	90	10
	3e	restaurace	plocha pro hosty ^c)m²	9	70	30
administrativa	5a	administrativa s velkou návštěvností veřejné instituce, úřady, banky	kancelářská plocha^d)m²	30	80	20
administrativa	5b	administrativa s malou návštěvností, sídla firem	kancelářská plocha^d)m²	40	20	80
školství	6a	mateřská škola s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy	dítě	20	20	80
	6b	základní, střední, vysoká škola	žák a student	30	20	80
	6c	jiné vzdělávací zařízení (ZUŠ aj.)	posluchač	10	20	80
provozy se shromažďovacími prostory	7a	divadlo, koncertní síň, kino, obřadní síň, krematorium, kostel	sedadla	5	90	10
	7b	galerie, muzeum	plocha pro veřejnost m²	50	50	50
	7c	taneční sál	plocha sálu m²	8	50	50
	7d	hřbitov	plocha m²	1000	90	10
	7e	výstaviště	výstavní plocha m²	100	90	10
zdravotnictví	8a	nemocnice	zaměstnanci	3	-	100
	8a	nemocnice	lůžka	3	100	-
	8b	poliklinika, ordinace	zaměstnanci	3	-	100

			lékařská ordinace	0,5	100	-
sport a rekreace	9	hala, tělocvična, venkovní sportoviště, stadion	místa pro diváky	15	100	-
sport a rekreace	9		návštěvníci	4	-	100
výroba a sklady	10	výrobní podnik a sklad	zaměstnanec	4	-	100
^a) Podlahová plocha podle § 13 písm. n) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Pro výpočet stání pro bydlení se do podlahové plochy nezapočítává plocha garáží, technických místností a balkonů. U staveb s 2 a více bytovými jednotkami se do této plochy dále nezapočítávají společné chodby ani společná schodiště. ^b) Do prodejní plochy se nezapočítávají pasáže, průchody, chodby, sklady zboží, schodiště, eskalátory, pohyblivé chodníky, hygienická zařízení a podobně. ^c) Do plochy pro hosty se započítávají pouze jídelní místnosti a sály a nezapočítávají se vestibuly, šatny, chodby, záchody a podobně. ^d) Do kancelářské plochy se nezapočítávají chodby, archivy, kuchyňky, hygienická zařízení, místnosti pro kopírování a podobně. Zasedací místnosti se započítávají ½ plochy.

a) krátkodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel návštěvníků, zejména po dobu nákupu, návštěvy, naložení nebo vyložení nákladu,

b) dlouhodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel pro zaměstnance nebo pro rezidenty.

ČÁST 2

2.1. Minimální počet vyhrazených stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označujícím vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou:

Navržený počet stání:	Počet vyhrazených stání:
2 až 20 stání	1 vyhrazené stání
21 až 40 stání	2 vyhrazená stání
41 až 60 stání	3 vyhrazená stání
61 až 80 stání	4 vyhrazená stání
81 až 100 stání	5 vyhrazených stání
101 až 150 stání	6 vyhrazených stání
151 až 200 stání	7 vyhrazených stání
201 až 300 stání	8 vyhrazených stání
301 až 400 stání	9 vyhrazených stání
401 až 500 stání	10 vyhrazených stání
501 a více stání	2 % z počtu stání.

Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů.

2.2. U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m² a stavby nemocnice musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v bodě 2.1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů.

Parkovací místa pro jízdní kola

1. Nová jiná než obytná budova, s funkčním využitím pro ubytování, obchod a služby, administrativu, školství, provoz se shromažďovacími prostory, zdravotnictví, sport a rekreaci, výrobu a sklady, nebo s využitím obdobným, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo změna této dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, musí být vybavena parkovacími místy pro jízdní kola v počtu odpovídajícím alespoň 15 % průměrné nebo 10 % celkové uživatelské kapacity budovy se zohledněním prostor potřebných pro jízdní kola nadstandardních rozměrů, jestliže budova má více než 5 parkovacích stání a

a) parkoviště takové budovy je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončené budovy se změna týká i parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo

b) parkoviště takové budovy s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončené budovy se změna týká i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

2. Nový bytový dům nebo změna dokončené stavby bytového domu na více než 25 % celkové plochy obálky bytového domu, musí být vybaven minimálně dvěma parkovacími místy pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, jestliže bytový dům má více než 3 parkovací stání a

a) parkoviště takového bytového domu je umístěno uvnitř budovy a u větších změn bytových domů se změny týkají i parkoviště či elektrických rozvodů bytového domu, nebo

b) parkoviště takového bytového domu s budovou fyzicky sousedí a u větších změn bytových domů se změny týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

3. Územní plán s prvky regulačního plánu nebo regulační plán může požadavek na počet parkovacích míst pro jízdní kola upravit odchylně.

4. Požadavek podle bodu 1 se neuplatní, pokud se jedná o jinou než obytnou budovu, do které jízdní kola obvykle nevjíždějí.

HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ A ŠATNA

1. Stavba pro bydlení
Byt musí být vybaven minimálně 1 záchodovou mísou a 1 koupelnou.

2. Stavba ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejností

2.1. Stavba ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve které se nachází prostory pro užívání veřejností, musí být vybavena samostatnou místností se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem, pro každých 50 žen nebo 100 mužů a dále vždy pro 50 mužů 1 pisoárovým stáním nebo mušlí, odděleně pro muže a ženy. V případě stavby určené k užívání nejvýše 6 návštěvníky je možné zřídit společné hygienické zařízení.

2.2. Pro zaměstnance se hygienické zařízení zpravidla zřizuje odděleně od hygienického zařízení pro veřejnost.

3. Stavba ubytovacího zařízení

3.1. Ubytovací jednotky se zpravidla vybavují hygienickým zařízením. Pokud není hygienické zařízení zřízeno v rámci ubytovací jednotky, musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, minimálně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem a dále záchod s předsíní a umyvadlem uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy.

3.2. V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se
Obdobně se postupuje i u samostatných provozoven stravovacích služeb.

a) pro ženy 1 záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen 1 další záchodová mísa,

b) pro muže 1 záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů 1 další záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle.

4. Stavba pro výchovu a vzdělávání

4.1. V mateřské škole s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy, zařízení pro péči o děti předškolního věku s výjimkou prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí mít záchody a umývárny pro děti vstup ze šatny i z denní místnosti dětí a nedělí se podle pohlaví. To neplatí, pokud šatna i denní místnost je vybavena samostatným hygienickým zařízením. U jedné záchodové mísy musí být volný manipulační prostor odpovídající kruhu o průměru minimálně 1,2 m. Hygienické zařízení musí dále podle účelu užití obsahovat sprchy.

4.2. Ve stavbě pro výchovu a vzdělávání, s výjimkou mateřské školy a zařízení pro péči o děti předškolního věku musí být navrženy a provedeny samostatné uzamykatelné hygienické kabiny se záchodem a umyvadlem. To neplatí, pokud jsou záchody a umývárny řešeny samostatně pro ženy a muže. Hygienické zařízení musí dále podle účelu užití obsahovat sprchy a pro žákyně starší 12 let hygienickou kabinu.

4.3. V pobytových místnostech základní školy, základní umělecké a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, které jsou určené žákům, musí být umístěna umyvadla s tekoucí vodou.

5. Umělé koupaliště a sauna

5.1. U krytých umělých koupališť je nutno zajistit pro 15 návštěvníků minimálně 1 sprchu, u umělých koupališť nekrytých minimálně 1 sprchu pro 100 návštěvníků a v prohřívárně minimálně 1 sprchu na 4 místa v prohřívárně. Sprchy umělých koupališť pro muže a ženy musí být oddělené. V případě stavby určené k užívání nejvýše 6 návštěvníky je možno zřídit sprchy společné.

5.2. Stěny prostoru pro sprchování musí být opatřeny snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 2 m. Stropy a stěny ve sprchách musí být nad omyvatelnou částí omítnuty omítkou s protiplísňovým přípravkem.

5.3. Záchody se umisťují tak, aby návštěvník při návratu do bazénové haly procházel prostorem pro sprchování. Pokud budou záchody umístěny také přímo u bazénu, musí být vybaveny sprchou. Při stanovení jejich počtu se postupuje jako u staveb uvedených v bodě 2 této přílohy. V případě stavby určené k užívání nejvýše 6 návštěvníky je možno zřídit záchody společné.

5.4. Podlahy prostor pro sprchování a záchodů musí být ze snadno omyvatelného a snadno dezinfikovatelného materiálu s protiskluzovou úpravou, u prostor pro sprchování musí být vyspádovány ve směru k odvodňovacímu systému, jehož poloha musí zabezpečit dobré podmínky pro údržbu. Rohy a kouty mezi stěnami a podlahou musí být zaoblené.

6. Stavba pro obchod
Stavba pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m² musí být vybavena hygienickým zařízením pro veřejnost.

ODSTUPOVÝ ÚHEL

(1) Odstupový úhel je splněn, pokud žádná navržená překážka nezasahuje do volného prostoru, vymezeného nad vertikálním úhlem 45° a v půdorysné výseči (horizontálním úhlu) alespoň 45°, počítáno od kontrolního bodu v posuzovaném okně obytné nebo pobytové místnosti stávající stavby. Horizontální úhel se započítává nejméně 25° od fasády stávající stavby a nelze jej sčítat z částí. Za překážku se považuje navržená budova nebo její část, navržená opěrná nebo jiná zeď či navržený okolní terén.

(2) Pro posouzení odstupového úhlu se použije kontrolní bod ve středu okna stávající stavby v úrovni fasády ve výšce parapetu nebo ve výšce 1 m nad úrovní podlahy příslušné místnosti. Je-li v příslušné místnosti více než jedno okno, posuzuje se to, které je podle rozměrů rozhodující pro kontakt s okolím.

(3) Splnění odstupového úhlu lze prokázat za pomoci diagramu odstupového úhlu (obrázek č. 2). Diagram se užívá následujícím způsobem (podle příkladu na obrázku č. 1):
Obrázek č. 1: Příklad prokázání odstupového úhlu na situaci stavby

Obrázek č. 2: Diagram odstupového úhlu

a) situace vynesená na průsvitce a v odpovídajícím měřítku se položí na diagram uvedený na obrázku č. 2 způsobem, při kterém se v posuzované situaci ztotožní kontrolní bod posuzované místnosti s bodem označeným „okno“ a rovina fasády v bezprostřední blízkosti okna se ztotožní s úsečkou označenou „rovina fasády“; diagram není závislý na orientaci ke světovým stranám;

b) do diagramu se zanese segment kružnice se středem v bodě označeném „okno“ a poloměrem odpovídajícím rozdílu výšky bodu posuzovaného okna a výšky potenciální překážky;

c) odstupový úhel se stanoví mezi počátkem segmentu (tlustá čára vymezující šrafovanou oblast nezapočitatelného úhlu 25° od roviny fasády) a průnikem segmentu s překážkou, případně mezi dvěma průniky; pokud některá část překážky blíže posuzovanému oknu zasahuje do odstupového úhlu, je tento třeba redukovat o odpovídající úhel (obrázek č. 1);

d) odstupový úhel je splněn tehdy, rovná-li se horizontální úhel minimálně 45°; segmenty nelze sčítat.

PROTISKLUZNOST
kde alfa je úhel sklonu.

1. Podlaha a pochozí plocha, které nejsou určené k užívání veřejností, musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky

a) součinitel smykového tření minimálně 0,3 nebo

b) hodnotu výkyvu kyvadla minimálně 30 nebo

c) úhel kluzu minimálně 6° (třída R9).

2. Šikmá podlaha, šikmá pochozí plocha a šikmá rampa s vyšším sklonem než 3° (5 %), které nejsou určené k užívání veřejností, musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky

a) součinitel smykového tření minimálně 0,3 + tg alfa nebo

b) hodnotu výkyvu kyvadla minimálně 30 x (1 + tg alfa) nebo

c) úhel kluzu minimálně 6° x (1 + tg alfa), kde alfa je úhel sklonu ve směru chůze.

3. Schodiště včetně podest a vyrovnávací stupně staveb musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky

a) součinitel smykového tření minimálně 0,5 nebo

b) hodnotu výkyvu kyvadla minimálně 40 nebo

c) úhel kluzu minimálně 10° (třída R10).

4. Při předním okraji schodišťového nebo vyrovnávacího stupně a podesty do vzdálenosti 40 mm od hrany se musí vyskytovat protiskluzová úprava splňující tyto požadavky
Protiskluzové úpravy stupnice schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm.

a) součinitel smykového tření minimálně 0,6 nebo

b) hodnota výkyvu kyvadla minimálně 50 nebo

c) úhel kluzu minimálně 12° (třída R10).

5. Podlaha a pochozí plocha ve stavbě s pracovištěm musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky

a) úhel kluzu od 10 do 19° (třída R10) do prostor skladů, hygienických zařízení, kaváren a čajoven,

b) úhel kluzu od 19 do 27° (třída R11) do prostor výroben, kuchyní do 100 obědů za den, prodejen, letištních hal a autoservisů,

c) úhel kluzu od 27 do 35° (třída R12) do prostor mlékáren, udíren, kuchyní nad 100 obědů za den, velkokuchyní, čistíren odpadních vod, na stanoviště vozidel, chladíren a hasičských zbrojnic,

d) úhel kluzu od 35° (třída R13) do prostor rafinerií, jatek, výroben uzenin a výroben lahůdek.

6. V případě, že výše uvedené povrchy nejsou chráněné před deštěm nebo se na nich může vyskytovat volně stojící voda, musí být požadavky na protiskluznost splněny i při mokrém povrchu.

UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ A SAUNA

ČÁST 1

1.1. Kolem bazénu musí být snadno čistitelný ochoz s protiskluzovou úpravou podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a s takovým spádem, aby veškerá voda při úklidu odtékala do odvodňovacího zařízení, které je provozně nastaveno tak, aby veškerá voda odtékala do kanalizace. Za minimální spád se považuje spád 2 %. Obdobně musí být zajištěno odkanalizování i všech ostatních komunikačních ploch, které na ochoz přímo navazují a všech komunikačních ploch, kde se předpokládá roznesení bazénové vody uživateli. Okraj bazénu musí být navržen a proveden tak, aby při úklidu ochozu nebyly nečistoty splachovány do vody bazénu ani do recirkulačního systému, přičemž za recirkulační systém se považuje i přelivný žlábek bazénu. Délka přelivného žlábku, který musí být zřízen v úrovni hladiny, musí být minimálně dvě třetiny omočeného obvodu bazénu. U bazénu hlubšího než 1,6 m musí být v hloubce 1,2 m u obvodových stěn vybudována pro uživatele bezpečná záchytná plocha v šířce minimálně 0,1 m.

1.2. U nekrytého bazénu nebo mezi venkovním prostorem a ochozem krytého bazénu musí být přechod uživatelů na ochoz bazénů zajištěn přes brodítka. Brodítko musí být ve směru průchodu minimálně 2 m dlouhé, se zpevněním před a za brodítkem, s nástupnou výškou vody 0,1 m až 0,15 m a se stálou intenzitou průtoku odpovídající výměně vody v brodítku minimálně jednou za hodinu. Vodu do brodítka lze odebírat z recirkulačního systému po dávkování dezinfekčního přípravku nebo lze použít vodu odtékající z bazénu přepadem. Brodítko musí být opatřeno sprchou, do které je vedena voda z recirkulace po dávkování dezinfekčního přípravku nebo voda z vodovodu.

1.3. U stavby bazénu musí být odvětrávaná úklidová místnost. Stěna úklidové místnosti musí být opatřena snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 1,8 m od podlahy.

1.4. Požadavky na větrání bazénové haly krytého koupaliště jsou stanoveny v tabulce č. 2 této přílohy a požadavky na osvětlení bazénové haly krytého koupaliště jsou stanoveny v tabulce č. 3 této přílohy.

1.5. Pro pořádání plavecké soutěže nebo jiné organizované akce v bazénu musí být zajištěno dostatečné umělé osvětlení.

1.6. Místnost a prostor objektu krytého a nekrytého umělého koupaliště musí být větrána, pokud nestačí přirozená výměna vzduchu oknem, musí být výměna vzduchu zajištěna nuceným větráním. Větrání záchodu musí být podtlakové. Požadavky na větrání stanoví tabulka č. 2 této přílohy.

1.7. Nekryté umělé koupaliště s celoročním i sezónním provozem a kryté umělé koupaliště musí být vybaveno recirkulačním systémem, jehož součástí je i recirkulační úpravna vody nebo u nekrytého koupaliště alespoň systémem soustavné dezinfekce za současného splnění požadavku nepřetržité obměny vody úměrné aktuálnímu počtu uživatelů. Způsob přítoku a odtoku vody každého bazénu musí zajišťovat, aby v každém bazénu docházelo k důkladnému směšování vody přiváděné do bazénu z úpravny vody s vodou v bazénu. Splnění tohoto požadavku se zabezpečuje dostatečným počtem vtokových a odtokových prvků odpovídajících hydraulických parametrů vhodně rozmístěných tak, aby při proudění vody nevznikaly v bazénu zkratové proudy a místa s pomalou výměnou vody a aby výměna a směšování vody probíhaly na krátké dráze, dostatečně intenzivně a v celém objemu bazénu. V bazénech musí být zajištěna možnost odtoku vody na recirkulační úpravnu vody jak z úrovně hladiny, tak ze dna.

1.8. Soustava bazénů se zřizuje tak, aby se voda nepřepouštěla přímo z bazénu do bazénu. Za přepouštění se nepovažují vodní atrakce, u kterých voda v soustavě bazénů přepadává z bazénu do bazénu a soustava bazénů napojená na 1 úpravnu, pokud je do každého bazénu zajištěn samostatný přítok upravené vody. Přívod upravené vody z recirkulační úpravny musí být pro každý bazén samostatný.

1.9. Bazén i akumulační jímka musí být v nejhlubším místě opatřeny vypouštěcím zařízením, aby bylo možno vypustit vodu z bazénu (jímky) do kanalizace, vodoteče nebo do příslušného odvodňovacího systému podle jejich připojovacích podmínek.

1.10. Pro rozvod do sprch lze použít vodu z bazénu na výstupu z recirkulace a po provedení dezinfekce podle jiného právního předpisu.

1.11. Odvětrávání prostoru nad hladinou se u bazénu zajišťuje, mimo jiné, též vymezenou úrovní hladiny, která nesmí být níže než 0,3 m pod úrovní ochozu.

1.12. Umělé koupaliště, které je používáno jako plavecký stadion, musí mít místo určené pro diváky oddělené od prostoru vyhrazeného pro uživatele bazénu; příchod k tomuto místu musí být zajištěn zvláštním vchodem a oddělenou chodbou. Podle projektovaného počtu diváků musí být k dispozici šatny a potřebný počet záchodů s umyvadly podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Podlaha tribuny pro diváky musí být vyspádována do kanalizace.

1.13. V areálu umělého koupaliště musí být zajištěn rozvod vody.
Tabulka č. 1 - Požadavky na osvětlení bazénové haly krytého bazénu a jeho přilehlých prostorů

účel bazénu	hala bazénu ¹⁾	přilehlé prostory pro uživatele (šatny, WC, sprchy, chodby atd.)	vstupní hala
rekreační	200 1x	200 1x	100 1x
pro pořádání plaveckého výcviku	300 1x
pro pořádání plaveckých soutěží a organizovaných akcí	500 1x

¹⁾ Minimální požadovaná úroveň osvětlení musí být splněna v úrovni 0,2 m nad ustálenou vodní hladinou.
Tabulka č. 1a – Požadavky na minimální intenzitu výměny vzduchu prostoru stavby umělého koupaliště a sauny

účel užívání prostoru	minimální intenzita výměny vzduchu
bazény
bazénová hala krytého bazénu	2x za hodinu
šatny uživatelů bazénové haly a sprchy	8x za hodinu
ostatní prostory přiléhající k prostoru bazénové haly	5x za hodinu
vstupní hala krytého bazénu	1x za hodinu
sauna
chodba	2x za hodinu
šatny	2x za hodinu
vnitřní ochlazovna	2x za hodinu
odpočívárna	2x za hodinu
záchod	50 m³.h^-1 na 1 záchodovou mísu

Pro výměnu vzduchu v ostatních prostorech umělých koupališť se použijí obdobně minimální požadavky jako pro prostory bazénové haly, přičemž musí být dodržen požadavek na nejvyšší přípustnou relativní vlhkost prostředí podle jiného právního předpisu.

ČÁST 2

2.1. Bazén pro kojence a batolata musí mít k dispozici související krytý prostor, zejména pro kočárky, šatnu dětí, oddělený prostor na kojení, odpočinek a pro aklimatizaci dětí na venkovní prostředí před odchodem, zázemí pro doprovod (šatna, sprcha, záchod a podobně), suchou a větratelnou místnost (sklad) na ukládání vysušených pomůcek a materiálů.

2.2. Prostor pro koupání kojenců a batolat musí být stavebně nebo provozně oddělen od ostatního prostoru.

2.3. Požadavky na větrání haly bazénu a přilehlých prostorů jsou stanoveny v tabulce č. 1a této přílohy.

2.4. Pokud není uvedeno jinak, řídí se požadavky na bazén pro kojence a batolata podle obecných požadavků uvedených v části 1 této přílohy.

ČÁST 3

3.1. Při určování kapacity vodní plochy brouzdaliště pro děti se počítá s plochou 1 m² na jedno dítě. Na brouzdaliště platí požadavky uvedené v části 1 v bodě 1.2. obdobně.

3.2. Brouzdaliště nesmí mít větší hloubku vody než 0,4 m.

3.3. Brouzdaliště se zřizuje s cirkulací nebo bez recirkulace. Způsob přívodu a odtoku vody musí zajišťovat intenzivní směšování vody v brouzdališti a voda do brouzdaliště nesmí být přiváděna z jiného bazénu.

ČÁST 4

4.1. Kapacita šatny musí odpovídat kapacitě umělého koupaliště. Kapacita šatny prohřívárny sauny musí odpovídat dvojnásobku počtu míst prohřívárny sauny.

4.2. U nekrytého umělého koupaliště lze namísto šatny vybudovat převlékací kabinu. Půdorysná plocha jedné převlékací kabiny u nekrytého i krytého koupaliště musí být minimálně 1,5 m².

4.3. Šatna u krytého umělého koupaliště musí být provozně oddělena pro uživatele, kteří se jdou koupat, od ostatních uživatelů.

4.4. Počet sprch se řídí předpokládanou kapacitou koupaliště. U krytého umělého koupaliště musí být pro příchod zachováno pořadí šatna, prostor pro sprchování, bazén, pro odchod pořadí bazén, prostor pro sprchování, osušovna, šatna, přičemž tyto úseky musí být stavebně odděleny.

4.5. Podlaha a stěna šatny musí být ze snadno čistitelného materiálu. Podlaha musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a musí mít spád minimálně 2 % směrem k odvodňovacímu systému. Dělící příčka, která není pevně spojena s podlahou v celé délce spodního líce příčky, musí být ukončena minimálně 0,15 m nad podlahou, roh a kout obvodové stěny musí být zaoblený.

4.6. Vybavení převlékací šatny a převlékací kabiny musí být snadno omyvatelné.

4.7. Požadavky na větrání šatny stanoví tabulka č. 1a této přílohy.

ČÁST 5

5.1. Prostor prohřívárny sauny na 1 osobu musí být minimálně 2 m³. Veškeré použité materiály v sauně musí být odolné a zdravotně nezávadné při návrhovém zatížení teplem a vlhkostí.

5.2. Stěna i strop prohřívárny sauny se obkládají materiálem dobře izolujícím teplo a dobře absorbujícím vlhkost. Dveře musí být z průhledného materiálu nebo se zaskleným okénkem, s dřevěným madlem z obou stran a musí se otvírat ven, bez použití zámkové sklapky. Dveře musí spolehlivě umožnit východ z prohřívárny.

5.3. Podlaha musí být z dobře omyvatelných materiálů s protiskluzovou úpravou podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a vyspádována k podlahové vpusti. V případě umístění podlahové vpusti v sauně, musí vpusť svým konstrukčním řešením zabránit vniknutí pachů z kanalizačního systému do sauny.

5.4. U topidla na pevná nebo plynná paliva se do prostoru sauny umisťuje pouze tepelný výměník, případně konstrukce topidlo musí zajišťovat pouze obsluhu zvenčí sauny. Kouřovod a související zařízení musí být umístěny mimo prostor sauny.

5.5. Sauna musí být dostatečně větratelná, s možností regulace. Musí být dostatečně osvětlena a opatřena nouzovým osvětlením.

5.6. K sauně se zřizuje úklidová místnost, která musí být větratelná.

5.7. Požadavky na větrání sauny stanoví tabulka č. 1a této přílohy a požadavky na osvětlení sauny jsou stanoveny v tabulce č. 2 této přílohy.
Tabulka č. 2 – Osvětlení saun

místo	minimální intenzita osvětlení (1x)	nouzové osvětlení
chodba	100	ano
šatna	200	ano
prohřívárna	50	ano
vnitřní ochlazovna	75	ano
vnější ochlazovna	75	ne
odpočívárna	75	ano
záchod	100	ne

ČÁST 6

6.1. Bazén a sprchovací zařízení musí být umístěny uvnitř objektu, v blízkosti prohřívárny sauny. Stěna a dno bazénu musí být opatřeny dobře omyvatelným povrchem. Povrch dna musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Bazén musí být ve výši hladiny vody opatřen přelivným žlábkem, s výpustí do úpravny bazénové vody nebo přes sifonový uzávěr, pokud ústí do kanalizace. Vstup do bazénu musí být opatřen schůdky se zábradlím nebo vstupním žebříkem s madly. Podlaha v okolí bazénu musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, se spádem minimálně 2 % k podlahovým vpustím.

6.2. V případě zřízení bazénu ve vnější ochlazovně musí bazén odpovídat požadavkům této vyhlášky.

6.3. Velikost odpočívárny sauny musí činit minimálně 2 m² na jedno místo prohřívárny. Odpočívárna musí být s omyvatelným a snadno čistitelným povrchem. Požadavky na větrání stanoví tabulka č. 1a této přílohy.

INFRASTRUKTURA PRO ALTERNATIVNÍ PALIVA

1. Běžný dobíjecí bod na střídavý proud pro elektrická vozidla musí být vybaven alespoň zásuvkou nebo vozidlovou zásuvkovou přípojkou typu 2.

2. Vysoce výkonný dobíjecí bod na střídavý proud pro elektrická vozidla musí být vybaven alespoň zásuvkovou přípojkou typu 2.

3. Vysoce výkonný dobíjecí bod na stejnosměrný proud pro elektrická vozidla musí být vybaven alespoň zásuvkovou přípojkou kombinovaného nabíjecího systému typu Combo 2.

4. Veřejně přístupný dobíjecí bod na střídavý proud se zdánlivým výkonem nejvýše 3,7 kVA vyhrazený pro elektrické vozidlo kategorie L musí být vybaven alespoň

a) zásuvkou nebo vozidlovou zásuvkovou přípojkou typu 3 A u režimu nabíjení 3 a

b) zásuvkou u režimu nabíjení 1 nebo 2.

5. Veřejně přístupný dobíjecí bod na střídavý proud se zdánlivým výkonem vyšším než 3,7 kVA vyhrazený pro elektrické vozidlo kategorie L musí být vybaven alespoň zásuvkou nebo vozidlovou přípojkou typu 2.

6. Dobíjecí bod pro elektrický autobus musí být pro účely interoperability vybaven

a) u běžného a vysoce výkonného dobíjecího bodu na střídavý proud pro elektrický autobus alespoň zásuvkovou přípojkou typu 2,

b) u běžného a vysoce výkonného dobíjecího bodu na stejnosměrný proud pro elektrický autobus alespoň zásuvkovou přípojkou kombinovaného nabíjecího systému typu Combo 2,

c) automatizovaným zařízením s kontaktním rozhraním pro elektrický autobus s vodivým dobíjením v režimu 4,

d) automatickým připojovacím zařízením (ACD) namontovaným na infrastruktuře (reverzní pantograf), namontovaným na střeše vozidla, namontovaným pod vozidlem a namontovaným na infrastruktuře a připojujícím se na bok nebo střechu vozidla, které musí být vybaveno mechanickým a elektrickým rozhraním.

7. Pro plavidla vnitrozemské plavby musí být zajištěna dodávka elektřiny z pevniny.

8. Venkovní vodíkové čerpací stanice vydávající plynný vodík používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat technické specifikace pro dodávky plynného vodíku jako paliva.

9. Vodíkové čerpací stanice vydávající plynný vodík používaný jako palivo v motorových vozidlech musí používat algoritmy plnění paliva a vybavení, které splňují příslušné specifikace pro dodávky plynného vodíku jako paliva.

10. Přípojky pro motorová vozidla, kromě motocyklů, pro účely čerpání plynného vodíku musí splňovat technické specifikace pro propojovací zařízení pro čerpání plynného vodíku do motorových vozidel.

11. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající stlačený zemní plyn (CNG) používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat příslušné technické specifikace stanovené pro plnicí tlak.

12. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající zkapalněný zemní plyn (LNG) používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat příslušné technické specifikace stanovené pro plnicí tlak.

13. Profil přípojky pro motorová vozidla, kromě motocyklů, pro účely čerpání zkapalněného zemního plynu musí splňovat technické specifikace.

14. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající zkapalněný zemní plyn (LNG), používaný jako palivo pro plavidla vnitrozemské plavby musí výhradně pro účely interoperability splňovat příslušné technické specifikace.

VODNÍ DÍLO
Pro účely této přílohy se rozumí

ČÁST 1

1.1. Založení vodního díla umístěného v korytě vodního toku nebo v místě, kde na něj mohou působit účinky vody, musí splňovat požadavky na stabilitu a odolnost pro krajně nepříznivý zatěžovací stav účinků vody a účinků možných nahodilých zatížení.

1.2. Při zakládání vodního díla se posuzuje i možná změna průtokových poměrů, zejména průchod povodní a možná změna režimu podzemních vod.

1.3. Založení přehrady, hráze nebo jezu musí splňovat požadavky na zajištění drenážní stability podloží a omezení průsakového množství vody.

1.4. Způsob založení přehrady nebo hráze, popřípadě její části, například sdruženého objektu, odběrného objektu nebo výpustného objektu, musí vycházet ze zjištěných geotechnických poměrů v místě zakládání. Žádná část stavby v podloží přehrady se nesmí zakládat na piloty, prahy nebo sedla.

1.5. Podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory vodního díla od okolního horninového prostředí se podle jejich charakteru a účelu izolují proti podzemní vodě a podle potřeby se dále chrání před jejím negativním působením.

1.6. Vodní dílo, které se navrhuje a provádí v území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seismických účinků, se navrhuje a provádí též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seismické činnosti.

ČÁST 2

2.1. Návrh stavební konstrukce nebo stavebního prvku vodního díla musí splňovat požadavky určené účelem vodního díla a požadavky na odolnost proti všem předvídatelným zatížením a jiným vlivům, které se mohou při provádění a užívání vodního díla vyskytnout (například škodlivé působení prostředí, povodně, ledové jevy, mechanické působení plovoucích předmětů, koroze, otřesy, teplotní změny).

2.2. Předvídatelná zatížení a škodlivé vlivy nesmí způsobit

a) nepřípustné přetvoření stavební konstrukce (například deformaci nebo vznik trhlin), které by mohlo narušit mechanickou odolnost, stabilitu, bezpečnost a užívání vodního díla nebo jeho části, a

b) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace stavební konstrukce, změny hladiny podzemní vody nepříznivě ovlivňující základové poměry ostatních staveb v okolí vodního díla.

2.3. Betony navržené a využívané pro stavební konstrukci vodního díla a jeho části, které přichází do styku s vodou, musí splňovat požadavky na vodostavební betony pro vodotěsné konstrukce z hlediska odolnosti, mrazuvzdornosti, vodotěsnosti, průsaku, objemové stálosti, pevnosti a houževnatosti.

2.4. Návrh vodního díla, které umožňuje nakládání s vodami vyžadující měření množství a jakosti vody, popřípadě měření množství vody vzduté nebo akumulované vodním dílem podle § 10 vodního zákona, musí umožnit instalaci zařízení pro měření.

2.5. Vodní dílo určené ke vzdouvání vody musí být vybaveno vodočetnou latí osazenou do výškové úrovně koruny hráze nebo limnigrafem pro měření výškové úrovně hladin.

2.6. Bezpečnost přehrady nebo hráze za povodně se posuzuje odstupňovaně podle jejího významu z hlediska možných škod při jejím poškození. Význam přehrady nebo hráze z hlediska možných škod se odvozuje podle zařazení přehrady nebo hráze do kategorie podle jiného právního předpisu. Požadovaná míra bezpečnosti je vyjádřena pravděpodobností překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny, kterou je třeba přes vodní dílo bezpečně převést.

ČÁST 3

3.1. Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje a provádí na maximální hodinovou potřebu vody se zohledněním potřeby vody pro požární účely, je-li to technicky možné. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje a provádí na maximální denní potřebu vody.

3.2. Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje a provádí ze stavebních hmot a výrobků zajišťujících dodržení všech technických požadavků na vodovodní potrubí vodovodu.

3.3. Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa, popřípadě 0,7 MPa, je-li to vzhledem k okolnostem nutné.

3.4. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky minimálně 0,15 MPa. Při zástavbě tří a více nadzemních podlaží minimálně 0,25 MPa.

3.5. Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje a provádí v podélném sklonu minimálně 3 ‰ od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu minimálně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu minimálně 0,5 ‰.

3.6. Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou.

3.7. Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti.

3.8. Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny vyhláškou upravující hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

3.9. Stavba pro úpravu vody se navrhuje a provádí podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle jiného právního předpisu.

3.10. Napojení nové části vodovodu na stávající vodovod musí být navrženo a provedeno s ohledem na ovlivnění schopnosti zásobovat pitnou vodou stávající nebo nové odběratele, a to zejména z pohledu, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou včetně tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů. Posouzení provede odborně způsobilá osoba na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávajícího vodovodu na náklady investora. Posouzení se provede jen v případě, že vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu důvodně předpokládá, že v důsledku napojení nové části vodovodu může dojít k negativnímu ovlivnění zásobování pitnou vodou nebo tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů.

3.11. Řady musí být vybaveny zařízením umožňujícím zavzdušnění, odvzdušnění, čištění a vypouštění vodovodního potrubí v závislosti na konfiguraci vodovodní sítě.

ČÁST 4

4.1. U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.

4.2. U nově zřizovaných odlehčovacích komor se stanovují hodnoty návrhových průtoků; obdobně se postupuje při posouzení stávajících odlehčovacích komor.

4.3. Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše +/- 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ +/- 30 mm oproti kótě dna. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon nebo nulový sklon.

4.4. Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při světlosti do DN 500 včetně, nejvýše 50 mm, u větších světlostí nejvýše 80 mm.

4.5. Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je v zastavěném území nejvýše 50 m, v nezastavěném území z důvodu možnosti použití vysokotlakého čištění je nejvýše 80 m při světlosti stok menší než DN 500, 60 m při světlosti DN 500 až DN 600 a vzdálenost nejvýše 50 m při světlosti DN 800 a větší, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.

4.6. Napojení nové části oddílné nebo jednotné kanalizace na stávající jednotnou kanalizaci musí být navrženo a provedeno také s ohledem na ovlivnění schopnosti kanalizace odvést zvýšené množství odpadních vod včetně posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou kanalizace ovlivněny. Posouzení provede odborně způsobilá osoba na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávající kanalizace na náklady investora. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle bodu 4.1.

ČÁST 5

5.1. Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody.

5.2. U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.

5.3. Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje a provádí tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a hodnota 2 Qd - QB u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne a provede se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž. Pokud ani tato vyrovnávací nádrž neochrání biologickou část čistírny odpadních vod, navrhne a provede se před technologickým stupněm biologického čištění objekt k odlehčení odpadních vod tak, aby maximální přítok nezpůsobil přetížení objektů biologického čištění a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod.

5.4. Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů, zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby.

5.5. Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují a provádějí technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu a podobně.

5.6. Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr a podobně.

5.7. Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být navrženy a provedeny tak, aby odolaly maximálnímu hydraulickému a látkovému zatížení.

5.8. V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen a proveden obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.

5.9. Čistírna odpadních vod se navrhuje a provádí s ohledem na její kalové a případně plynové hospodářství.

5.10. Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.

ČÁST 6

6.1. Výstavba sypané hráze se provádí tak, aby bylo zajištěno splnění navržených kritérií zhutnění sypaniny.

6.2. Zemník materiálu pro hráz vodního díla, které slouží ke vzdouvání nebo akumulaci vody, se přednostně navrhuje a provádí v zátopě budoucí vodní nádrže. Po ukončení těžby se posoudí stabilita svahů zemníku a navrhne a provede jejich úprava a rekultivace.

6.3. Míra ochrany staveniště hráze proti povodni se navrhuje s ohledem na možné dopady přelití vody nebo protržení rozestavěné hráze.

6.4. Ochrana stavební jámy pro založení hráze se navrhuje a provádí úměrně možným škodám, vzniklým zatopením jámy.

6.5. Přehrada musí mít minimálně 2 samostatně použitelné, funkčně na sobě nezávislé spodní výpusti s třemi uzávěry, přičemž za jednu ze spodních výpustí lze pokládat i jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení, s kapacitou vyhovující účelu vodního díla. U nově prováděných přehrad nelze za jednu ze spodních výpustí pokládat jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení. Přehrada může být vybavena 1 spodní výpustí pouze ve výjimečném případě u vodního díla s ovladatelným objemem nejvýše 1 mil. m³ vody, hloubkou vody při maximální hladině vody nejvýše 9 m nad úrovní dna vtoku do spodní výpusti a nehrazeném přelivu, popřípadě pokud byl pro převádění návrhové povodně předpokládán pouze přepad přes uzavřené uzávěry a není požadováno udržování trvalého průtoku vody v korytě vodního toku.

6.6. Kapacita spodních výpustí musí umožnit při všech v úvahu přicházejících hladinách vody ve vodní nádrži snížení hladiny vody na požadovanou úroveň v požadovaném čase a dodržení předepsaného postupu prvního plnění vodní nádrže s přiměřenou zabezpečeností. Vypouštění požadovaných průtoků vody musí být možné i pouze jedinou spodní výpustí.

6.7. Přehrada nebo hráz vodní nádrže musí být vybavena bezpečnostním přelivným zařízením k bezpečnému převádění vody za povodní. Konstrukce a kapacita bezpečnostního přelivného zařízení je dána mírou bezpečnosti odpovídající kategorii vodního díla z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle jiného právního předpisu.

6.8. Potrubí nebo chodba prostupující tělesem sypané hráze se pro zabránění průsakům vody navrhuje a provádí s průtokem vody o volné hladině. V případě návrhu potrubí s tlakovým průtokem, se potrubí ukládá volně do chodby.

ČÁST 7

7.1. U koryt vodního toku s chodem splavenin návrh stavební konstrukce jezu zahrnuje možnosti transportu splavenin přes jez, včetně jejich těžby a odvozu.

7.2. Při návrhu stavební konstrukce vakového jezu se posuzuje nebezpečí poškození jezu plovoucími předměty a sunutými předměty a riziko úmyslného poškození v dané lokalitě.

7.3. Na dopravně významné vodní cestě podle zákona o vnitrozemské plavbě je součástí návrhu jezu dispoziční řešení plavební komory nebo jiné stavby k plavebním účelům, odpovídající zatřídění vodní cesty.

7.4. U návrhu stavební konstrukce jezu, pod nímž je v korytě vodního toku říční proudění, je nutno zajistit tlumení energie přepadající vody zpravidla vývarem nebo účinnou drsností přelivné plochy a podjezí. Při návrhu vývaru musí být zvažován vliv stavu koryta vodního toku na průtokové poměry vody pod objektem, předpokládaná manipulace s jezovými uzávěry, manipulace při chodu ledu, manipulace při provizorním zahrazení některého jezového pole a manipulace při výstavbě jezu.

7.5. Stavební konstrukce pohyblivého jezu musí umožnit vyhrazení hradící konstrukce před dosažením kulminace návrhové povodňové vlny a vyloučení poklesu hladiny vody ve zdrži pod hladinu stálého vzdutí vody.

7.6. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění průtočné kapacity stávajícího koryta vodního toku včetně ochranných hrází nad jezem a v případě potřeby se navrhují opatření k zachování této průtočné kapacity.

7.7. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění stability břehů stávajícího koryta vodního toku v dosahu vzdutí jezu a jeho ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody v okolí, popřípadě další negativní dopady.

7.8. Stavební konstrukce jezu musí být navržena a provedena tak, aby splnila limity hlučnosti a vibrací vznikající přepadem vody stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví.

ČÁST 8

8.1. Pro návrh úpravy koryta vodního toku se volí hodnota návrhového průtoku se zvážením rizik možných ztrát na lidských životech a možných škod způsobených povodní.

8.2. Návrh podélného sklonu dna, šířky, hloubky a opevnění koryta vodního toku musí být řešen ve vzájemné souvislosti s režimem chodu splavenin a musí zajišťovat stabilitu koryta vodního toku, kterou se rozumí stav, kdy nánosy a výmoly neohrožují stabilitu jeho břehů.

8.3. Návrh úrovně dna koryta vodního toku musí zohlednit provoz vodních děl a zařízení v korytě vodního toku, například umístění výpustí a odběrů pro průmysl a energetiku, staveb k vodohospodářským melioracím pozemků nebo zaústění stok. Návrh úrovně hladiny vody, odpovídající průtoku vody, který se vyskytuje s dobou opakování 210 dní, se volí s ohledem na úroveň hladiny podzemní vody v přilehlém území.

8.4. Uzavřený profil nebo shybka se navrhují a provádějí na návrhový průtok, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování povodně 100 let (Q100); při průtoku vody v uzavřeném profilu s volnou hladinou se navrhuje volný prostor nad hladinou vody minimálně 0,5 m. Při návrhu uzavřeného profilu nebo shybky se přihlíží k nebezpečí ucpávání, zanášení, k podmínkám zimního provozu a možnostem oprav a údržby vodního díla.

8.5. Opevnění koryta vodního toku, s výjimkou zdůvodněných případů, nesmí znemožnit propojení podzemní vody s vodou v korytě vodního toku. V území mimo zastavěné území se přednostně volí opevnění vegetační, popřípadě opevnění kombinované z vegetačních a nevegetačních prvků.

8.6. Návrhový průtok pro mostní objekt při křížení koryta vodního toku s dráhou a pozemní komunikací nesmí být menší než návrhový průtok upraveného úseku koryta vodního toku nad mostním profilem. Volná výška mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m.

8.7. Křížení a souběh koryta vodního toku s dráhou, pozemní komunikací a vedením musí být navrženy a provedeny jako bezpečné a bez vzájemného ovlivnění.

8.8. Úprava a ohrázování koryta vodního toku musí být navrženy a provedeny s ohledem na stavbu zařízení, které odlehčí vyšší než návrhový průtok tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost ochranné hráze. Toto zařízení se opatří hrázovými propustmi s hradícím zařízením nebo zpevněním.

ČÁST 9

9.1. Převýšení ochranné hráze se navrhuje a provádí s ohledem na průtokové poměry koryta vodního toku a výši možných škod v případě rozlivu povodně. Stavba na ochranu před povodněmi se navrhuje a provádí s ohledem na převýšení nad hladinou návrhového průtoku.

9.2. Šířka ochranné hráze v koruně vychází z technického řešení, výšky hráze a případných dalších požadavků na využití koruny hráze. Svahy a korunu ochranné hráze je třeba chránit vhodným opevněním, a to alespoň osetím. Opevnění ochranných hrází se navrhuje a provádí na základě výpočtu unášecích sil při návrhovém průtoku.

ČÁST 10

10.1. Minimální vzájemná vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu zdroje možného znečištění pro málo propustné prostředí takto

a) žumpa, čistírna odpadních vod do kapacity 50 EO, kanalizační přípojka 12 m,

b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,

c) chlév, močůvková jímka a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,

d) veřejná pozemní komunikace 12 m,

e) individuální umývací plocha motorových vozidel a od ní vedoucí odtokové potrubí a strouha 15 m.

10.2. Minimální vzájemná vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu zdroje možného znečištění pro propustné prostředí takto

a) žumpa, čistírna odpadních vod do kapacity 50 EO, kanalizační přípojka 30 m,

b) nádrž tekutých paliv pro individuální vytápění umístěná v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,

c) chlév, močůvková jímka a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,

d) veřejná pozemní komunikace 30 m,

e) individuální umývací plocha motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.

10.3. Minimální vzájemné vzdálenosti od studny podle bodů 10.1. a 10.2. se použijí rovněž při umisťování zdroje možného znečištění.

a) odběrným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání vody z koryta vodního toku nebo z vodní nádrže,

b) výpustným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k vypouštění vody z vodní nádrže,

c) kontrolní povodňovou vlnou průtoková vlna určená kulminačním průtokem se zvolenou pravděpodobností překročení, objemem a časovým průběhem,

d) shybkou vodní dílo nebo jeho část, sloužící pro převedení vody pod překážkou,

e) vakovým jezem jez, jehož hradícím uzávěrem je vak, kterým je pružný plášť z plastu nebo pryže připevněný k pevné spodní stavbě jezu a naplněný vodou, případně vzduchem,

f) bezpečnostním přelivným zařízením zařízení sloužící k ochraně hráze před přelitím,

g) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody.

STAVBA PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Pro účely této přílohy se rozumí

ČÁST 1

1.1. Lesní cesta pro celoroční provoz musí být opatřena vozovkou, účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a musí být vybavena výhybnami. Překonání malých vodních toků na lesní cestě pro celoroční provoz není zajišťováno brody.

1.2. Lesní cesta pro sezónní provoz musí být v případě nedostatečně únosného a odvodněného podloží opatřena vozovkou a účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a vybavena výhybnami.

1.3. Největší hodnota podélného sklonu lesní cesty v případě stavby nové lesní cesty s návrhovou rychlostí 30 km/h je 12 %, pro návrhovou rychlost 20 km/h pak 14 %.

1.4. Příčný sklon vozovky a pláně lesní cesty je střechovitý nebo jednostranný. Nejmenší hodnota příčného sklonu vozovky a pláně lesní cesty je 3,0 % na zpevněných lesních cestách s vozovkou se stmeleným krytem a 3,5 % na ostatních lesních cestách.

1.5. Svodnicemi vody musí být šikmo ke své ose opatřeny lesní cesty s podélným sklonem větším než 6 %, pokud nejsou opatřeny vozovkou se stmeleným krytem.

1.6. Nejmenší kolmá světlost propustku v tělese lesní cesty musí být 0,51 m. Nejmenší kolmá světlost hospodářského propustku o délce do 8 m musí být 0,4 m, jinak 0,51 m. Nejmenší podélný sklon dna propustku i hospodářského propustku musí být 0,5 %.

1.7. Připojení lesní cesty na silnici nebo místní komunikaci musí být navrženo a provedeno sjezdem širokým v místě připojení minimálně 6 m, dlouhým minimálně 25 m a opatřeným vozovkou. Připojení lesní cesty na účelovou komunikaci musí být navrženo a provedeno sjezdem širokým v místě připojení minimálně 6 m, dlouhým minimálně 25 m a opatřeným obdobným zpevněním, jakým je opatřena navazující účelová komunikace. Připojení ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu musí být navrženo a provedeno samostatným sjezdem širokým v místě napojení minimálně 6 m, dlouhým minimálně 6 m a zpevněným alespoň vrstvou drceného kameniva.

1.8. Výhybna musí být v příznivých terénních podmínkách navržena a provedena v počtu minimálně 1 výhybna na 1 km lesní cesty v místech s dobrým rozhledem na další průběh lesní cesty.

1.9. Výhybna musí být navržena a provedena v délce minimálně 25 m a musí mít stejnou konstrukci jako lesní cesta. Jako výhybna se využívá i křižovatka lesních cest, samostatný sjezd na ostatní trasu pro lesní dopravu nebo na sousední pozemek, lesní sklad nebo jiné rozšířené místo v trase lesní cesty, pokud odpovídají technickým požadavkům na výhybnu.

1.10. Na konci neprůjezdné lesní cesty delší než 100 m musí být navrženo a provedeno obratiště, pokud v tomto místě nelze pro otočení jízdní soupravy pro odvoz dříví využít samostatný sjezd na ostatní trasu pro lesní dopravu nebo sousední pozemek, lesní sklad nebo jiné rozšířené místo. Obratiště musí být navrženo a provedeno jako okružní nebo úvraťové.

1.11. Záchytné bezpečnostní zařízení musí být pro lesní cestu navrženo a provedeno v případě mostu, opěrné zdi a propustku se svislou čelní stěnou, pokud je výška koruny přilehlé lesní cesty nad terénem, dnem vodního toku nebo nad povrchem přemosťované pozemní komunikace nebo překážky větší než 2 m.

1.12. Pro propustek a hospodářský propustek na ostatní trase pro lesní dopravu se ustanovení bodu 1.6. použije obdobně.

ČÁST 2

2.1. Odvodňovací a závlahový příkop musí být navržen a proveden s hloubkou minimálně 0,6 m a rozchodem minimálně 30 m, pokud není výpočtem stanoveno jinak. Přitom se přihlíží ke stanovištnímu požadavku lesních dřevin a ke druhové i věkové skladbě lesních porostů.

2.2. Odvodňovací příkop musí být navržen a proveden s takovým podélným sklonem, aby nebylo dosaženo vymílací rychlosti vody.

2.3. Závlahový příkop se navrhuje a provádí podle polohy a vydatnosti zdroje závlahové vody.

2.4. Trubní a kabelové vedení musí být v místě křížení s odvodňovacím a závlahovým příkopem uloženo do chráničky a umístěno minimálně 0,7 m pod povrch dna příkopu v případě trubního vedení a sdělovacího kabelu nebo minimálně 1 m pod povrch dna příkopu v případě silového elektrického kabelu. Pokud je v místě křížení s odvodňovacím nebo závlahovým příkopem hloubena pro trubní nebo kabelové vedení rýha, musí být vyplněna zásypem a po jeho zhutnění musí být na dně i ve svazích příkopu opatřena opevněním.

a) lesní cestou pro celoroční provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností celoroční provoz,

b) lesní cestou pro sezónní provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností sezónní provoz v obdobích s nižším úhrnem srážek nebo v obdobích zámrazu,

c) vozovkou lesní cesty zpevnění lesní cesty, které svou šířkou a únosností umožňuje provoz jízdní soupravy pro odvoz dříví; lesní cesta s vozovkou je zpevněná lesní cesta; lesní cesta bez vozovky je nezpevněná lesní cesta,

d) vozovkou se stmeleným krytem vozovka s krytem betonovým, asfaltovým, dlážděným, z kameniva stmeleného pojivem nebo vozovka z panelů,

e) odvodněním lesní cesty soubor výrobků, konstrukcí nebo terénních úprav pro bezeškodné převádění a odvádění povrchových vod z tělesa lesní cesty a z okolních pozemků a pro jejich zabezpečení proti škodlivému působení podzemních vod,

f) výhybnou rozšíření jednopruhové lesní cesty o šířku jízdního pruhu umožňující bezpečné vyhýbání protijedoucích vozidel nebo objíždění stojících vozidel,

g) svodnicí vody otevřený svodný žlábek v koruně lesní cesty,

h) propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod napříč tělesem lesní cesty,

i) hospodářským propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod pod připojením ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu,

j) lesním skladem stavebně upravená plocha u lesní cesty, sloužící pro úpravu, skladování nebo nakládání dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a pro skladování materiálů nebo techniky pro hospodaření v lese,

k) obratištěm stavba nebo terénní úprava pro otáčení vozidel,

l) zamokřením lesních půd nadměrná vlhkost lesní půdy neodpovídající přirozeným stanovištním poměrům a zároveň poškozující lesní porosty nebo znesnadňující obnovu nebo založení lesních porostů, způsobená vodou přitékající povrchovým nebo podzemním přítokem nebo vodou zadržovanou na lesním pozemku.

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI PRO SKLAD PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ ZAŘAZENÝCH DO PODTŘÍDY 1.1 PODLE DOHODY O MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ (ADR) ¹⁷⁾
Bezpečnostní vzdálenost skladu, kterou je nejmenší přípustná vzdálenost mezi skladem a okolní zástavbou, pozemními komunikacemi a železnicemi, se vypočítá
- pro okolní zástavbu podle vzorce
E = 22 x NEC^1/3
- pro pozemní komunikace a železnice podle vzorce
E = 15 x NEC^1/3
kde
E je bezpečnostní vzdálenost v metrech,
NEC je čistá hmotnost výbušných látek v kilogramech.

PROSTOR PRO PŘECHOVÁVÁNÍ ZBRANÍ, STŘELIVA A MUNIČNÍ SKLADIŠTĚ

ČÁST 1

1.1. Prostor pro přechovávání zbraní a střeliva musí být vybaven trezorovými dveřmi, které musí splňovat požadavky pro kvalifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I nebo celoocelovými dveřmi, které splňují požadavky 5. bezpečnostní třídy.

1.2. Stěna, strop a podlaha prostoru pro přechovávání zbraní a střeliva musí mít minimální tloušťku

a) 300 mm, pokud jsou zhotoveny z cihel, popřípadě z vápenocementových bloků nebo pórobetonových tvárnic, nebo

b) 150 mm, pokud jsou zhotoveny z betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu.

1.3. Okno, včetně části stěny prostoru pro přechovávání zbraní a střeliva v provedení z dutých skleněných tvárnic (luxferů), světlík, komín, větrák, šachta a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti musí být navrženy a provedeny s pevně zabudovanými ocelovými mřížemi s pruty o průměru minimálně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů musí být svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže se navrhuje a provádí pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm a zasazených ve zdivu do hloubky minimálně 150 mm. K zabezpečení okna, světlíku, komínu, větráku, šachty nebo dalších otvorů podle věty první lze použít též jiné zabezpečení, například mříž nebo roletu, splňující požadavky 4. bezpečnostní třídy.

1.4. Je-li prostor pro přechovávání zbraní a střeliva ve druhém a vyšším nadzemním podlaží a do jeho úrovně nelze proniknout ze střechy budovy ani z vnějšího pláště budovy pomocí hromosvodu, okapu, parapetu, jiných stavebních prvků, terénní nerovnosti, stromu nebo jiné stavby, lze místo mříže použít uzavíratelné okno s ocelovým okenním rámem pevně zabudovaným do stěny budovy se sklem, které musí být opatřeno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností minimálně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu a vytlačení z rámu nebo jiné zabezpečení splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy.

1.5. Povrch konstrukce prostoru pro přechovávání zbraní a střeliva musí být hladký se snadno čistitelnou úpravou.

1.6. Prosklená výloha musí mít ocelový rám pevně kotvený do stěny budovy a musí být vybavena

a) sklem výlohy opatřeným bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností minimálně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu,

b) pevně kotvenou ocelovou mříží splňující obdobné požadavky jako ocelová mříž zvláštního objektu pro zabezpečení zbraní a střeliva, a

c) posuvnou, sklopnou nebo svinovací ocelovou mříží nebo roletou splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy.

1.7. Posuvná, sklopná nebo svinovací ocelová mříž nebo roleta podle odst. 1 písm. c) musí být vybavena zámky s vysokou bezpečností zařazenými do třídy A.

ČÁST 2

2.1. Muniční skladiště musí

a) zohledňovat riziko rozletu munice a jejích střepin při rizikové události, včetně možnosti rozletu nevybuchlé munice, a místní podmínky, zejména členitost terénu okolí muničního skladiště, způsob skladování munice a skladovací a manipulační techniku a technologii, a

b) být navrženo a provedeno včetně určení nejvyššího povoleného množství skladované munice, v závislosti na vzdálenostech k okolním objektům, které by mohly být ohroženy rozletem střepin.

2.2. Muniční skladiště musí být navrženo a provedeno takovým způsobem, aby v případě požáru

a) byla minimálně po dobu 180 minut zachována nosnost jeho konstrukce,

b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,

c) uživatelé mohli stavbu opustit nebo mohli být zachráněni pomocí jiných prostředků a

d) byla brána v úvahu bezpečnost jednotek požární ochrany.

2.3. Návrh konstrukce muničního skladiště, včetně vnějších zabezpečovacích prvků, například ochranného valu nebo ochranné stěny, musí omezovat riziko, aby rozlet střepin neohrozil stavby obsahující bytové a pobytové místnosti, jiná muniční skladiště, sítě dopravní a technické infrastruktury (dále jen „ohrožený objekt) a v případě výbuchu nebo požáru muničního skladiště byl v nejvyšší míře omezen případný rozlet nevybuchlé munice do okolí.

2.4. Objekt muničního skladiště musí být navržen a proveden jako jednopodlažní.

2.5. U muničního skladiště musí být navržen a proveden kromě hlavního východu ještě další východ v případě, že délka únikové cesty z kteréhokoliv místa muničního skladiště k nejbližšímu východu je větší než 20 m.

2.6. Hlavní východ (vchod) u muničního skladiště obklopeného valem musí být navržen a proveden nejblíže k průchodu valem.

2.7. Kolem muničního skladiště musí být navržen a proveden pás z nehořlavých hmot, široký minimálně 1 m, který musí být odvodněn a na nějž musí navazovat požární pruh široký minimálně 5 m. Povrch požárního pruhu musí být navržen a proveden jako nehořlavý, popřípadě zatravněný. U zasypaného muničního skladiště se navrhuje a provádí požární pruh široký minimálně 3 m od vstupu do muničního skladiště a vyústění větracích šachet.

2.8. Muniční skladiště musí být oploceno plotem vysokým minimálně 2,2 m. Pokud se použije plotové pletivo, může být velikost oka nejvíce 50 mm, s nástavbou tří řad ostnatého drátu. Uvedené ustanovení se nevztahuje na muniční skladiště, které je umístěno uvnitř obdobně oploceného areálu, pokud jsou stanovena režimová opatření znemožňující vstup nepovolaným osobám.

2.9. Návrh konstrukce stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí musí být pouze ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb podle jiného právního předpisu. Stavební výrobky ze dřeva je možné navrhnout pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle jiného právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb. Návrh stavebních hmot a nátěrů, které tvoří s výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny, je vyloučen.

2.10. Střecha muničního skladiště musí být navržena a provedena jako

a) výfuková, z lehkého, snadno tříštitelného materiálu, který při výbuchu uvnitř objektu neohrozí okolí rozletem těžkých úlomků, nebo

b) odolná proti účinkům výbuchu munice nebo snižující účinek tlakové vlny, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům výbuchu nebo aby je omezila.

2.11. Podlaha musí být navržena a provedena rovná a navazovat na stěny zaoblením bez spár do výšky minimálně 100 mm nad podlahu. Povrch podlahy musí být navržen a proveden z nejiskřivého materiálu jako nepropustný, bez trhlin a snadno čistitelný. Podlaha v muničním skladišti, ve kterém skladována munice, u níž hrozí iniciace v důsledku výboje statické elektřiny, musí být navržena a provedena s ochranou proti jejímu hromadění.

2.12. Dveře a zárubně musí být navrženy a provedeny pouze v provedení s otevíráním ven, bez prahů a těsné po celém svém obvodu.

2.13. Okno včetně části stěny v provedení z dutých skleněných tvárnic (luxferů), světlík, komín, větrák, šachta a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti muničního skladiště, musí být navrženy a provedeny s pevně zabudovanou ocelovou mříží s pruty o průměru minimálně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů musí být svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže musí být navrženo a provedeno pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm se zasazením ve zdivu do hloubky minimálně 150 mm. K zabezpečení okna, světlíku, komínu, větráku, šachty nebo dalších otvorů podle věty první lze navrhnout a provést jiné zabezpečení, například mříž nebo roleta, splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy.

2.14. Mříž podle bodu 2.13. musí být navržena a provedena se světlým nátěrem. Skleněná výplň okna, kterým mohou procházet sluneční paprsky, musí být navržena a provedena matná nebo čirá bez bublin a kazů a doplněná protisluneční folií.

2.15. Bezpečnostní vzdáleností se rozumí nejmenší dovolená vzdálenost mezi muničním skladištěm a ohroženým objektem. Bezpečnostní vzdálenost se stanovuje jak mezi jednotlivými objekty a pracovišti v areálu, kde se nachází muniční skladiště (vnitřní bezpečnostní vzdálenosti), tak i mezi muničním skladištěm a jinými ohroženými objekty mimo tento areál (vnější bezpečnostní vzdálenosti).

2.16. Bezpečnostní vzdálenost se určuje podle jiného právního předpisu²⁶).

2.17. Pro regulování teploty a vlhkosti musí být v muničním skladišti navrženo a provedeno zařízení pro větrání, popřípadě vytápění. Součástí režimu větrání je i zařízení sledující hodnoty teploty a vlhkosti a změny těchto hodnot v čase.

2.18. Větrací zařízení musí být navrženo a provedeno jako snadno čistitelné a musí znemožňovat šíření požáru.

2.19. Elektrické zařízení a elektrické rozvody musí být navrženy a provedeny tak, aby zajistily ochranu zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.

2.20. Muniční skladiště musí být navrženo a provedeno jako chráněné před účinky blesku.

2.21. Železniční cesta k muničnímu skladišti musí být navržena a provedena jako průjezdní pro přepravu jiného materiálu.

2.22. Rozřazovací železniční prostor, kde se třídí náklady munice, musí být navržen a proveden ve vzdálenosti minimálně 300 m od muničního skladu.

2.23. Železniční cesta a silnice pro přepravu munice k muničnímu skladišti musí být navržena a provedena ve vzdálenosti od budovy

a) ve které se pracuje s ohněm, minimálně 50 m,

b) nebezpečné výbuchem, minimálně 10 m.

2.24. Muniční sklad musí mít navržen a proveden bezpečný příjezd.

2.25. Muniční skladiště musí být zabezpečeno proti vstupu neoprávněných osob návrhem

a) zabezpečení každých vstupních vrat nebo dveří muničního skladiště, které musí být vybaveny zámkem a bezpečnostním kováním nebo závorou splňujícími požadavky 3. bezpečnostní třídy,

b) instalací elektronického zabezpečovacího zařízení podle bodu 2.26.,

c) instalací pro budoucí vybavení muničního skladiště televizním systémem a videosystémem pro použití v bezpečnostních aplikacích pro stupeň zabezpečení 2.

2.26. Elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště musí být navrženo a provedeno tak, aby plnilo požadavky na prostorovou ochranu, plášťovou ochranu, ochranu perimetru a tísňový systém a musí včetně způsobu jeho instalace splňovat všeobecné požadavky na poplachové přenosové systémy a požadavky pro stupeň zabezpečení 2. Ochrana perimetru muničního skladiště musí být navržena a provedena instalací elektronického zabezpečovacího zařízení umožňujícího zjištění vstupu neoprávněné osoby do vnějšího perimetru muničního skladiště, a to minimálně na úrovni oplocení muničního skladiště. V případě, že skladiště není samostatně oploceno, musí být navržena a provedena ochrana vnějšího perimetru areálu.

2.27. Strop nebo stěna muničního skladiště musí být navržena a provedena po celé své ploše ve výfukovém provedení a chráněna elektronickým zabezpečovacím zařízením pro zajištění ochrany muničního skladiště.

2.28. Muniční skladiště musí být vybaveno zařízením elektronické požární signalizace.

ČÁST 3

3.1. Ochranný val musí být navržen a proveden jako uzavřený, jednostranně otevřený nebo jednostranně otevřený s odděleným valem.

3.2. Stavba ochranného valu musí být navržena a provedena jen z nehořlavých a zhutněných hmot. V případě ochranného valu z kamenité sypaniny, musí být na jeho vnitřní straně navržena a provedena vrstva tříděného materiálu o tloušťce minimálně 1 m s průměrem zrn do 16 mm. Povrch ochranného valu musí být odolný proti erozi.

3.3. Vnitřní svah ochranného valu může mít sklon nejvýše 40° při šíři koruny valu minimálně 0,5 m. Profil ochranného valu musí být doložen v projektu výpočtem stability včetně sednutí a zatlačení tělesa valu do podloží. Ochranný val nesmí být osázen dřevinami.

3.4. Dolní část vnitřního svahu ochranného valu lze v návrhu nahradit opěrnou zdí, která však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu.

3.5. Koruna ochranného valu nesmí být nižší než úroveň střešní římsy muničního skladu; u skladu s jednostranným sklonem střechy toto platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Koruna ochranného valu musí přesahovat minimálně o 0,5 m horní úroveň skladované munice včetně jejích obalů.

3.6. Boční hrana koruny jednostranně otevřeného nebo odděleného valu musí přesahovat pohledový obrys skladu minimálně o 0,5 m.

3.7. Vzdálenost paty ochranného valu od obvodové stěny skladu nesmí být u uzavřeného a jednostranně otevřeného ochranného valu větší než 2 m a u odděleného valu větší než 5 m.

3.8. Plocha mezi patou ochranného valu a skladem musí být navržena a provedena jako požární pruh podle bodu 2.8. a musí být odvodněna.

3.9. Průchod v ochranném valu musí být navržen a proveden co nejblíže únikové cesty ze skladu přerušením ochranného valu nebo jako tunel. Průchod v ochranném valu musí být minimálně 1,5 m široký, se sklonem nejvýše 8 °.

3.10. Průchod musí být navržen a proveden jako obloukovitý nebo zalomený tak, aby jakákoliv přímka jím vedená protínala jeho stěnu chráněnou ochranným valem. Není-li technické možné tento požadavek splnit, pak musí být navržen a proveden ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech minimálně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující okraj koruny přerušeného valu minimálně o 0,5 m.

3.11. Tunelový průchod musí být minimálně 2,1 m vysoký, s osvětlením, bez jakýchkoli výstupků. Jeho stěny a strop musí být navrženy a provedeny ze staticky odolných materiálů.

3.12. Společný val mezi 2 sklady nesmí mít žádný průchod. Za průchod se nepovažuje prostup pro energetické rozvody, pokud je zajištěn proti přenosu detonace.

3.13. Za rovnocennou ochranu jako ochranný val může být považována terénní nerovnost s obdobnými technickými parametry.

3.14. Místo ochranného valu lze navrhnout a provést ochrannou stěnu, která může být též v podobě palisády.

3.15. Ochranná stěna musí být navržena a provedena jako bezpečně kotvená v zemi a její stabilita a odolnost proti výbuchu munice doložena výpočtem.

3.16. Vzdálenost ochranné stěny od stěny muničního skladiště musí být minimálně 2 m a nejvýše 5 m.

3.17. Pro stanovení výšky a délky ochranné stěny platí ustanovení o ochranném valu obdobně.

3.18. Ochranná stěna před výfukovou plochu musí být navržena a provedena tak, aby při výbuchu nedošlo k nebezpečnému usměrnění tlakové vlny nebo k odrazu střepin, například do sousedního prostoru.

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY URČENÉ K NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI

ČÁST 1

1.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami musí být navržena a provedena tak, aby byla zajištěna ochrana okolí před účinky nakládání s výbušninami, jakož i zajištěna ochrana staveb určených k nakládání s výbušninami před nebezpečnými účinky okolních staveb, a to s ohledem na druh a nejvyšší množství výbušnin, které se ve stavbě mohou nacházet.

1.2. V případě, že se ke stavbě určené k nakládání s výbušninami třídy nebezpečí A zřizuje ochranný val, musí splnit následující požadavky

a) ochranný val musí být stabilní a zajištěný proti erozi. Ke stavbě ochranných valů lze použít jen nehořlavý a zhutněný materiál. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce minimálně 1 m s průměrem zrn do 16 mm,

b) střešní římsa stavby určené k nakládání s výbušninami nesmí přesáhnout korunu ochranného valu, u objektu s jednostranným sklonem střechy to platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40° a šířku v koruně minimálně 0,5 m; vnitřní svah ochranného valu nemusí splňovat sklon 40° v celé své délce, pokud je jeho součástí svislá opěrná zeď; ta však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu. V případě využití oddělených ochranných valů musí jeden z těchto valů přesahovat boční hrany ostatních ochranných valů minimálně o 0,5 m,

c) vzdálenost paty valu od vnější stěny stavby musí činit minimálně 1 m a nejvýše 5 m. Mezera mezi patou ochranného valu a stěnou objektu musí být odvodněna, navržena a provedena z jemného nehořlavého materiálu, případně vydlážděna nebo vybetonována,

d) ve vnitřním svahu ochranného valu nesmí být umístěna žádná zařízení ani prostory určené k nakládání s výbušninami. Ve vnějším svahu ochranného valu nesmí být umístěna zařízení a prostory nesouvisející s provozem stavby v ochranném valu, ani zařízení pro dálkové ovládání technologie v této stavbě,

e) pokud je v ochranném valu zřízen průchod, musí být zřízen jako stabilní tunelový s výškou minimálně 2,1 m, bez jakýchkoliv výstupků do jeho profilu, a

f) namísto ochranného valu lze zřídit ochrannou stěnu nebo jiný ochranný stavební prvek, který poskytuje ochranu rovnocennou ochrannému valu podle písmen a) až e).

1.3. V případě zřizování ochranných valů, ochranných stěn nebo jiných ochranných stavebních prvků okolo staveb určených k nakládání s výbušninami nižší třídy nebezpečnosti ¹⁹⁾ než třídy nebezpečí A se postupuje podle části 1.2. přiměřeně.

ČÁST 2

2.1. Sklad výbušnin musí být navržen a proveden jako jednopodlažní.

2.2. S ohledem na povahu výbušnin musí být stěna nebo její část nebo střecha dílčího prostoru stavby navržena a provedena ve výfukovém provedení. Výfukovou plochu musí mít sklad výbušnin nebo stavba pro výrobu a zpracování výbušnin, případně její příslušná místnost, pakliže se v ní nakládá s výbušninami třídy nebezpečí C; úhrnný součet výfukové plochy musí být vyšší než 3·10^-3 m² na každý 1 kg takové výbušniny. Výfuková plocha musí být navržena tak, aby směřovala do prostoru zajištěného proti vstupu osob, a který vylučuje eskalaci následků.

2.3. Není-li stavba opatřena ochranným valem nebo jinými ochrannými stavebními prvky, musí se kolem ní nacházet odvodněný pás z nehořlavých hmot široký minimálně 5 m.

2.4. Východ ze stavby určené k nakládání s výbušninami opatřené ochranným valem musí být navržen a proveden nejblíže k průchodu valem. Pokud je v ochranném valu zřízen průchod, musí být zřízen jako stabilní tunelový s výškou minimálně 2,1 m, bez jakýchkoliv výstupků do jeho profilu. S výjimkou skladu výbušnin musí mít stavba určená k nakládání s výbušninami minimálně 2 východy. Počet východů ze stavby určené k nakládání s výbušninami musí odpovídat tomu, aby nejdelší délka únikové cesty z jakéhokoliv místa ve stavbě nepřesáhla 20 m.

ČÁST 3

3.1. Konstrukce stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch, střešních konstrukcí, střešních krytin a dalších stavebních prvků musí být navrženy a provedeny z nehořlavých, případně nesnadno hořlavých materiálů. Požadavek podle věty první se považuje za splněný, jsou-li použity stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B a v případě stavebních výrobků ze dřeva výrobky s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B, klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb. Materiály současně musí být k výbušninám inertní a nesmí s nimi a dalšími látkami a směsmi, jež se ve stavbě nacházejí, tvořit nebezpečné směsi.

3.2. Střecha stavby určené k nakládání s výbušninami musí být navržena a provedena

a) jako výfuková, s vlastní měrnou hmotností střešního pláště bez krovu nejvýše 150 kg·m^-2nebo

b) jako odolná proti účinkům výbuchu, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům případné výbušné přeměny, nebo

c) jako střecha snižující účinek tlakové vlny, která omezí účinky případného výbuchu na nejnižší možnou míru.

3.3. Povrch vnitřní podlahy stavby určené k nakládání s výbušninami musí být navržen a proveden s povrchem snadno čistitelným, nepropustným a bez trhlin. Materiál podlahy musí odpovídat povaze výbušninám nacházejícím se ve stavbě; podlaha stavby nebo místnosti, kde se nacházejí výbušniny citlivé k nárazu, musí být pokryta pružným materiálem. Podlaha ve stavbě nebo jejích místnostech, kde se nacházejí výbušniny citlivé k elektrostatickému výboji, musí být navržena a provedena s ochranou proti hromadění elektrického náboje. Vnitřní stěna stavby, případně i stropu, kde je to žádoucí, musí být hladká; ve stavbě určené k výrobě nebo zpracování výbušnin musí být navíc spoje mezi stěnami a podlahou zaoblené.

3.4. Dveře ve stavbě určené k nakládání s výbušninami musí být navržené a provedené jako otevírané ven ve směru úniku a musí být bez prahu.

3.5. Ve stavbách určených k nakládání s výbušninami citlivými ke vnějším podnětům se dveře, zárubně, zámky a kování provedou tak, aby bylo zabráněno jiskření.

ČÁST 4

4.1. Stavba musí být navržena a provedena, s ohledem na tvorbu plynů a prachů nebezpečných požárem nebo výbuchem, s větracím zařízením nebo zařízením zneškodňujícím tyto látky a směsi. Konstrukce a typ zařízení musí odpovídat jejich objemu a fyzikálně chemickým vlastnostem včetně citlivosti ke vnějším podnětům. Prachy a páry, jejichž směsi jsou nebezpečné požárem nebo výbuchem, se nesmí odsávat společně. Větrací zařízení a rozvody musí být navrženy a provedeny_tak, aby umožnily snadné čištění a znemožnily přenesení ohně. Větrací zařízení nebo zařízení zneškodňující dané látky a směsi musí být vybaveno nouzovým zdrojem energie.

4.2. Topné těleso, armatura a další obdobné zařízení musí být navrženo a provedeno v hladkostěnném provedení. Regulační armatura a zařízení nesmí být navrženy a provedeny v místnostech, kde se nakládá s výbušninami. Vzdálenost topného tělesa od stěny a technologického potrubí nesmí být menší než 0,1 m. Komín do výšky 20 m musí být vybaven zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komín plynové kotelny.

4.3. Stavba určená k nakládání s výbušninami, v níž by přerušení přívodu vody mohlo způsobit výbuch nebo požár, musí být napojena dvěma přívody z okruhové sítě nebo ze dvou zdrojů na sobě nezávislých. Hydranty nesmějí být umístěny uvnitř valu a proti volným výfukovým plochám.

4.4. Veškerá odpadní voda, která je znečištěna výbušninami, musí projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticí, neutralizační a zneškodňovací stanicí, kde jsou zachyceny a pokud možno zneškodněny zejména výbušniny.

4.5. Kanál odpadní vody včetně potrubního rozvodu pod podlahou musí být navržen a proveden tak, aby se do něho zamezilo vnikání výbušnin; odpad z něho musí být napojen na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanál, který slouží k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.

ČÁST 5

5.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami, v níž by přerušení dodávky elektrické energie mohlo způsobit ohrožení osob nebo poruchu výroby, musí mít zajištěno zásobování elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž minimálně jedna musí být vybavena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.

5.2. Instalace vyhrazených elektrických zařízení se v místnostech pro nakládání s výbušninami provádí v souladu s jiným právním předpisem²⁷).

ČÁST 6

6.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami musí být oplocena po celém obvodu; připouští se společné oplocení více staveb určených k nakládání s výbušninami, případně i celého areálu, musí však být zajištěno, že i jednotlivé stavby jsou zajištěny proti vstupu nepovolaných osob. Oplocení musí být vysoké minimálně 2,2 m. Pokud se použije pletivo, může být velikost oka nejvíce 0,05 m, s nástavbou dvou řad ostnatého drátu.

6.2. Stavební prvky skladu výbušnin musí být dostatečně odolné proti násilnému vniknutí.

6.3. Ve skladu výbušnin se okno vybavuje kovovou mříží nebo sítí s velikostí oka maximálně 0,02 m.

6.4. Dveře skladu výbušnin se provádějí jako odolné proti vloupání²⁸).

ČÁST 7

7.1. Prostor pro ničení výbušnin nebo zkušebna musí být posuzovány s ohledem na charakter a množství ničených nebo zkoušených výbušnin, především se předpokládají možné účinky výbuchu nebo zahoření, ničených nebo zkoušených výbušnin na okolí, které nesmí ohrozit život a zdraví osob a majetek. Při posuzování prostoru pro ničení a zkoušení se použijí přiměřeně části 1 až 5 a části 6.1 obdobně.

7.2. Prostor pro ničení nebo zkoušení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu a zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení nebo odzkoušení. Úkryt pro obsluhu musí zajišťovat ochranu před účinky ničených nebo zkoušených výbušnin. Zvláštní místo pro uložení materiálu určeného ke zničení nebo zkoušení musí být chráněno před účinky ničených nebo zkoušených výbušnin a dále před působením dalších okolních vlivů tak, aby nedocházelo ke změně vlastností uložených výbušnin do doby jejího zničení nebo odzkoušení. Úkryt pro obsluhu není vyžadován v případě, že technologie ničení nebo zkoušení výbušnin je vybavena zařízením, které vyloučí jakékoliv riziko působení účinku výbuchu, popř. zahoření, mimo toto zařízení.

ČÁST 8

8.1. Při navrhování laboratoře se použijí přiměřeně části 1 až 5 a části 6.1 obdobně.

STAVBA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ

ČÁST 1

1.1. Potrubní rozvod studené vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí.

1.2. Povrch podlahy a stěny musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren, mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.

1.3. Stavba pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.

1.4. Stavba se zřetelem na produkci závadných látek se základním zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod

a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,

b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.

ČÁST 2

2.1. Obvodová stěna a zastřešení stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Otvor pro větrání stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání, musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technické zařízení a musí být řešen tak, aby bránil vnikání ptactva do prostoru stavby.

2.2. Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulační plochy se musí navrhnout a provést tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrného žlábku nebo kanálku a do jímky.

2.3. Výdejní plocha nádrže a jímky na kejdu a močůvku musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníkem vyvýšeným nad terén a čelním nájezdem vyvýšeným proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana proti přívalové srážkové vodě.

2.4. Stavba pro skladování statkových hnojiv, stavba pro soustřeďování tekutých odpadů, stavba pro konzervaci a skladování siláže a stavba pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.

2.5. Skladovací a manipulační plocha silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečena obrubníkem nebo příkopem tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová srážková voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečenou plochu.

ČÁST 3

3.1. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich technické řešení musí

a) být suchá, zastřešená, větratelná a čistitelná, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,

b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,

c) umožňovat nápravné opatření v případě zvýšení teploty nebo zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením,

d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému hmyzu, ptactvu a hlodavcům,

e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací teploty a relativní vlhkosti vzduchu,

f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování a

g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.

3.2. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech

a) tepelnou izolací,

b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti a

c) regulací světelných podmínek.

3.3. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.

3.4. V chladírenském prostoru pro skladování ovoce a zeleniny se podlaha izoluje proti vlhkosti, v prostoru s řízenou atmosférou musí být podlaha plynotěsná, u větraného skladovacího prostoru ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

ČÁST 4

4.1 Stavba pro skladování hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.

4.2. Konstrukce, obvodový a střešní plášť stavby pro skladování hnojiv musí splňovat požadavky na

a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,

b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,

c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu tuhých hnojiv,

d) přenos statického zatížení skladovaných hnojiv a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,

e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor tuhých hnojiv,

f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti, tuhých hnojiv a

g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými tuhými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.

4.3. Konstrukce podlahy a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.

4.4. Konstrukce stavby pro skladování tuhých, volně ložených hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných hnojiv.

4.5. Stavba pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného musí být navržena a provedena tak, aby byla suchá a nepodsklepená. Stěna, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání ven. Podlaha nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolována proti zemní vlhkosti bez použití asfaltu nebo jiné organické hmoty.

ČÁST 5

5.1. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby nedocházelo k samovolnému pronikání látek ohrožujících jakost vod ze stavby do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami.

5.2. Stavba musí být členěna na

a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem,

b) úsek skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků pro oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr, úsek musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu,

c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s možností temperování, zejména umývárny, záchody a šatny.

5.3. Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné havarijní jímky podle jiného právního předpisu.

5.4. Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.

5.5. Stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků musí být vybavena havarijní jímkou podle jiného právního předpisu, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, avšak minimálně na celý objem 1 největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby.

5.6. Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů, osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují body 5.1. až 5.5.

ČÁST 8

§ 96

SEZNAM ČSN K JEDNOTLIVÝM USTANOVENÍM VYHLÁŠKY

1. k § 16

1.1. ČSN EN 1990 ed.2 Eurokód 1: Zásady navrhování konstrukcí

1.2. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1990 Eurokód 1: Zásady navrhování konstrukcí

1.3. ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

1.4. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

1.5. ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

1.6. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

1.7. ČSN EN 1991-1-3 ed.2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem

1.8. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-3 ed.2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem

1.9. ČSN EN 1991-1-4 ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem

1.10. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-14 ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem

1.11. ČSN EN 1991-1-5 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou

1.12. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-15 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou

1.13. ČSN EN 1991-1-6 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění

1.14. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-16 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění

1.15. ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení

1.16. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-17 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení

1.17. ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení

1.18. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení

1.19. ČSN EN 1991-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží

1.20. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží

1.21. ČSN EN 1998-1 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení - Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby

1.22. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1998-1 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení - Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby

1.23. ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva

2. k § 29 odst. 1

2.1. ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání

3. k § 93

3.1. ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti