VODNÍ DÍLO
Pro účely této přílohy se rozumí
Část 1
Zakládání vodního díla
1.1. Založení vodního díla umístěného v korytě vodního toku nebo v místě, kde na něj mohou působit účinky vody, musí splňovat požadavky na stabilitu a odolnost pro krajně nepříznivý zatěžovací stav účinků vody a účinků možných nahodilých zatížení.
1.2. Při zakládání vodního díla se posuzuje i možná změna průtokových poměrů, zejména průchod povodní a možná změna režimu podzemních vod.
1.3. Založení přehrady, hráze nebo jezu musí splňovat požadavky na zajištění drenážní stability podloží a omezení průsakového množství vody.
1.4. Způsob založení přehrady nebo hráze, popřípadě její části, například sdruženého objektu, odběrného objektu nebo výpustného objektu, musí vycházet ze zjištěných geotechnických poměrů v místě zakládání. Žádná část stavby v podloží přehrady se nesmí zakládat na piloty, prahy nebo sedla.
1.5. Podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory vodního díla od okolního horninového prostředí se podle jejich charakteru a účelu izolují proti podzemní vodě a podle potřeby se dále chrání před jejím negativním působením.
1.6. Vodní dílo, které se navrhuje a provádí v území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seismických účinků, se navrhuje a provádí též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seismické činnosti.
Část 2
Technické požadavky na stavební konstrukce vodního díla
2.1. Návrh stavební konstrukce nebo stavebního prvku vodního díla musí splňovat požadavky určené účelem vodního díla a požadavky na odolnost proti všem předvídatelným zatížením a jiným vlivům, které se mohou při provádění a užívání vodního díla vyskytnout (například škodlivé působení prostředí, povodně, ledové jevy, mechanické působení plovoucích předmětů, koroze, otřesy, teplotní změny).
2.2. Předvídatelná zatížení a škodlivé vlivy nesmí způsobit
a) nepřípustné přetvoření stavební konstrukce (například deformaci nebo vznik trhlin), které by mohlo narušit mechanickou odolnost, stabilitu, bezpečnost a užívání vodního díla nebo jeho části, a
b) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace stavební konstrukce, změny hladiny podzemní vody nepříznivě ovlivňující základové poměry ostatních staveb v okolí vodního díla.
2.3. Betony navržené a využívané pro stavební konstrukci vodního díla a jeho části, které přichází do styku s vodou, musí splňovat požadavky na vodostavební betony pro vodotěsné konstrukce z hlediska odolnosti, mrazuvzdornosti, vodotěsnosti, průsaku, objemové stálosti, pevnosti a houževnatosti.
2.4. Návrh vodního díla, které umožňuje nakládání s vodami vyžadující měření množství a jakosti vody, popřípadě měření množství vody vzduté nebo akumulované vodním dílem podle § 10 vodního zákona, musí umožnit instalaci zařízení pro měření.
2.5. Vodní dílo určené ke vzdouvání vody musí být vybaveno vodočetnou latí osazenou do výškové úrovně koruny hráze nebo limnigrafem pro měření výškové úrovně hladin.
2.6. Bezpečnost přehrady nebo hráze za povodně se posuzuje odstupňovaně podle jejího významu z hlediska možných škod při jejím poškození. Význam přehrady nebo hráze z hlediska možných škod se odvozuje podle zařazení přehrady nebo hráze do kategorie podle jiného právního předpisu. Požadovaná míra bezpečnosti je vyjádřena pravděpodobností překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny, kterou je třeba přes vodní dílo bezpečně převést.
Část 3
Požadavky na vodovodní síť
3.1. Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje a provádí na maximální hodinovou potřebu vody se zohledněním potřeby vody pro požární účely, je-li to technicky možné. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje a provádí na maximální denní potřebu vody.
3.2. Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje a provádí ze stavebních hmot a výrobků zajišťujících dodržení všech technických požadavků na vodovodní potrubí vodovodu.
3.3. Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa, popřípadě 0,7 MPa, je-li to vzhledem k okolnostem nutné.
3.4. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky minimálně 0,15 MPa. Při zástavbě tří a více nadzemních podlaží minimálně 0,25 MPa.
3.5. Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje a provádí v podélném sklonu minimálně 3 ‰ od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu minimálně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu minimálně 0,5 ‰.
3.6. Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou.
3.7. Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti.
3.8. Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny vyhláškou upravující hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
3.9. Stavba pro úpravu vody se navrhuje a provádí podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle jiného právního předpisu.
3.10. Napojení nové části vodovodu na stávající vodovod musí být navrženo a provedeno s ohledem na ovlivnění schopnosti zásobovat pitnou vodou stávající nebo nové odběratele, a to zejména z pohledu, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou včetně tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů. Posouzení provede odborně způsobilá osoba na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávajícího vodovodu na náklady investora. Posouzení se provede jen v případě, že vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu důvodně předpokládá, že v důsledku napojení nové části vodovodu může dojít k negativnímu ovlivnění zásobování pitnou vodou nebo tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů.
3.11. Řady musí být vybaveny zařízením umožňujícím zavzdušnění, odvzdušnění, čištění a vypouštění vodovodního potrubí v závislosti na konfiguraci vodovodní sítě.
Část 4
Stoková síť
4.1. U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.
4.2. U nově zřizovaných odlehčovacích komor se stanovují hodnoty návrhových průtoků; obdobně se postupuje při posouzení stávajících odlehčovacích komor.
4.3. Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše +/- 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ +/- 30 mm oproti kótě dna. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon nebo nulový sklon.
4.4. Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při světlosti do DN 500 včetně, nejvýše 50 mm, u větších světlostí nejvýše 80 mm.
4.5. Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je v zastavěném území nejvýše 50 m, v nezastavěném území z důvodu možnosti použití vysokotlakého čištění je nejvýše 80 m při světlosti stok menší než DN 500, 60 m při světlosti DN 500 až DN 600 a vzdálenost nejvýše 50 m při světlosti DN 800 a větší, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.
4.6. Napojení nové části oddílné nebo jednotné kanalizace na stávající jednotnou kanalizaci musí být navrženo a provedeno také s ohledem na ovlivnění schopnosti kanalizace odvést zvýšené množství odpadních vod včetně posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou kanalizace ovlivněny. Posouzení provede odborně způsobilá osoba na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávající kanalizace na náklady investora. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle bodu 4.1.
Část 5
Čistírna odpadních vod
5.1. Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody.
5.2. U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.
5.3. Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje a provádí tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a hodnota 2 Qd - QB u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne a provede se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž. Pokud ani tato vyrovnávací nádrž neochrání biologickou část čistírny odpadních vod, navrhne a provede se před technologickým stupněm biologického čištění objekt k odlehčení odpadních vod tak, aby maximální přítok nezpůsobil přetížení objektů biologického čištění a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod.
5.4. Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů, zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby.
5.5. Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují a provádějí technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu a podobně.
5.6. Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr a podobně.
5.7. Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být navrženy a provedeny tak, aby odolaly maximálnímu hydraulickému a látkovému zatížení.
5.8. V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen a proveden obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.
5.9. Čistírna odpadních vod se navrhuje a provádí s ohledem na její kalové a případně plynové hospodářství.
5.10. Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.
Část 6
Přehrada a hráz
6.1. Výstavba sypané hráze se provádí tak, aby bylo zajištěno splnění navržených kritérií zhutnění sypaniny.
6.2. Zemník materiálu pro hráz vodního díla, které slouží ke vzdouvání nebo akumulaci vody, se přednostně navrhuje a provádí v zátopě budoucí vodní nádrže. Po ukončení těžby se posoudí stabilita svahů zemníku a navrhne a provede jejich úprava a rekultivace.
6.3. Míra ochrany staveniště hráze proti povodni se navrhuje s ohledem na možné dopady přelití vody nebo protržení rozestavěné hráze.
6.4. Ochrana stavební jámy pro založení hráze se navrhuje a provádí úměrně možným škodám, vzniklým zatopením jámy.
6.5. Přehrada musí mít minimálně 2 samostatně použitelné, funkčně na sobě nezávislé spodní výpusti s třemi uzávěry, přičemž za jednu ze spodních výpustí lze pokládat i jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení, s kapacitou vyhovující účelu vodního díla. U nově prováděných přehrad nelze za jednu ze spodních výpustí pokládat jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení. Přehrada může být vybavena 1 spodní výpustí pouze ve výjimečném případě u vodního díla s ovladatelným objemem nejvýše 1 mil. m3 vody, hloubkou vody při maximální hladině vody nejvýše 9 m nad úrovní dna vtoku do spodní výpusti a nehrazeném přelivu, popřípadě pokud byl pro převádění návrhové povodně předpokládán pouze přepad přes uzavřené uzávěry a není požadováno udržování trvalého průtoku vody v korytě vodního toku.
6.6. Kapacita spodních výpustí musí umožnit při všech v úvahu přicházejících hladinách vody ve vodní nádrži snížení hladiny vody na požadovanou úroveň v požadovaném čase a dodržení předepsaného postupu prvního plnění vodní nádrže s přiměřenou zabezpečeností. Vypouštění požadovaných průtoků vody musí být možné i pouze jedinou spodní výpustí.
6.7. Přehrada nebo hráz vodní nádrže musí být vybavena bezpečnostním přelivným zařízením k bezpečnému převádění vody za povodní. Konstrukce a kapacita bezpečnostního přelivného zařízení je dána mírou bezpečnosti odpovídající kategorii vodního díla z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle jiného právního předpisu.
6.8. Potrubí nebo chodba prostupující tělesem sypané hráze se pro zabránění průsakům vody navrhuje a provádí s průtokem vody o volné hladině. V případě návrhu potrubí s tlakovým průtokem, se potrubí ukládá volně do chodby.
Část 7
Jez
7.1. U koryt vodního toku s chodem splavenin návrh stavební konstrukce jezu zahrnuje možnosti transportu splavenin přes jez, včetně jejich těžby a odvozu.
7.2. Při návrhu stavební konstrukce vakového jezu se posuzuje nebezpečí poškození jezu plovoucími předměty a sunutými předměty a riziko úmyslného poškození v dané lokalitě.
7.3. Na dopravně významné vodní cestě podle zákona o vnitrozemské plavbě je součástí návrhu jezu dispoziční řešení plavební komory nebo jiné stavby k plavebním účelům, odpovídající zatřídění vodní cesty.
7.4. U návrhu stavební konstrukce jezu, pod nímž je v korytě vodního toku říční proudění, je nutno zajistit tlumení energie přepadající vody zpravidla vývarem nebo účinnou drsností přelivné plochy a podjezí. Při návrhu vývaru musí být zvažován vliv stavu koryta vodního toku na průtokové poměry vody pod objektem, předpokládaná manipulace s jezovými uzávěry, manipulace při chodu ledu, manipulace při provizorním zahrazení některého jezového pole a manipulace při výstavbě jezu.
7.5. Stavební konstrukce pohyblivého jezu musí umožnit vyhrazení hradící konstrukce před dosažením kulminace návrhové povodňové vlny a vyloučení poklesu hladiny vody ve zdrži pod hladinu stálého vzdutí vody.
7.6. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění průtočné kapacity stávajícího koryta vodního toku včetně ochranných hrází nad jezem a v případě potřeby se navrhují opatření k zachování této průtočné kapacity.
7.7. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění stability břehů stávajícího koryta vodního toku v dosahu vzdutí jezu a jeho ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody v okolí, popřípadě další negativní dopady.
7.8. Stavební konstrukce jezu musí být navržena a provedena tak, aby splnila limity hlučnosti a vibrací vznikající přepadem vody stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví.
Část 8
Stavba, kterou se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků
8.1. Pro návrh úpravy koryta vodního toku se volí hodnota návrhového průtoku se zvážením rizik možných ztrát na lidských životech a možných škod způsobených povodní.
8.2. Návrh podélného sklonu dna, šířky, hloubky a opevnění koryta vodního toku musí být řešen ve vzájemné souvislosti s režimem chodu splavenin a musí zajišťovat stabilitu koryta vodního toku, kterou se rozumí stav, kdy nánosy a výmoly neohrožují stabilitu jeho břehů.
8.3. Návrh úrovně dna koryta vodního toku musí zohlednit provoz vodních děl a zařízení v korytě vodního toku, například umístění výpustí a odběrů pro průmysl a energetiku, staveb k vodohospodářským melioracím pozemků nebo zaústění stok. Návrh úrovně hladiny vody, odpovídající průtoku vody, který se vyskytuje s dobou opakování 210 dní, se volí s ohledem na úroveň hladiny podzemní vody v přilehlém území.
8.4. Uzavřený profil nebo shybka se navrhují a provádějí na návrhový průtok, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování povodně 100 let (Q100); při průtoku vody v uzavřeném profilu s volnou hladinou se navrhuje volný prostor nad hladinou vody minimálně 0,5 m. Při návrhu uzavřeného profilu nebo shybky se přihlíží k nebezpečí ucpávání, zanášení, k podmínkám zimního provozu a možnostem oprav a údržby vodního díla.
8.5. Opevnění koryta vodního toku, s výjimkou zdůvodněných případů, nesmí znemožnit propojení podzemní vody s vodou v korytě vodního toku. V území mimo zastavěné území se přednostně volí opevnění vegetační, popřípadě opevnění kombinované z vegetačních a nevegetačních prvků.
8.6. Návrhový průtok pro mostní objekt při křížení koryta vodního toku s dráhou a pozemní komunikací nesmí být menší než návrhový průtok upraveného úseku koryta vodního toku nad mostním profilem. Volná výška mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m.
8.7. Křížení a souběh koryta vodního toku s dráhou, pozemní komunikací a vedením musí být navrženy a provedeny jako bezpečné a bez vzájemného ovlivnění.
8.8. Úprava a ohrázování koryta vodního toku musí být navrženy a provedeny s ohledem na stavbu zařízení, které odlehčí vyšší než návrhový průtok tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost ochranné hráze. Toto zařízení se opatří hrázovými propustmi s hradícím zařízením nebo zpevněním.
Část 9
Stavba na ochranu před povodněmi
9.1. Převýšení ochranné hráze se navrhuje a provádí s ohledem na průtokové poměry koryta vodního toku a výši možných škod v případě rozlivu povodně. Stavba na ochranu před povodněmi se navrhuje a provádí s ohledem na převýšení nad hladinou návrhového průtoku.
9.2. Šířka ochranné hráze v koruně vychází z technického řešení, výšky hráze a případných dalších požadavků na využití koruny hráze. Svahy a korunu ochranné hráze je třeba chránit vhodným opevněním, a to alespoň osetím. Opevnění ochranných hrází se navrhuje a provádí na základě výpočtu unášecích sil při návrhovém průtoku.
Část 10
Studna
10.1. Minimální vzájemná vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu zdroje možného znečištění pro málo propustné prostředí takto
a) žumpa, čistírna odpadních vod do kapacity 50 EO, kanalizační přípojka 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlév, močůvková jímka a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejná pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plocha motorových vozidel a od ní vedoucí odtokové potrubí a strouha 15 m.
10.2. Minimální vzájemná vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu zdroje možného znečištění pro propustné prostředí takto
a) žumpa, čistírna odpadních vod do kapacity 50 EO, kanalizační přípojka 30 m,
b) nádrž tekutých paliv pro individuální vytápění umístěná v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlév, močůvková jímka a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejná pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plocha motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
10.3. Minimální vzájemné vzdálenosti od studny podle bodů 10.1. a 10.2. se použijí rovněž při umisťování zdroje možného znečištění.
a) odběrným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání vody z koryta vodního toku nebo z vodní nádrže,
b) výpustným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k vypouštění vody z vodní nádrže,
c) kontrolní povodňovou vlnou průtoková vlna určená kulminačním průtokem se zvolenou pravděpodobností překročení, objemem a časovým průběhem,
d) shybkou vodní dílo nebo jeho část, sloužící pro převedení vody pod překážkou,
e) vakovým jezem jez, jehož hradícím uzávěrem je vak, kterým je pružný plášť z plastu nebo pryže připevněný k pevné spodní stavbě jezu a naplněný vodou, případně vzduchem,
f) bezpečnostním přelivným zařízením zařízení sloužící k ochraně hráze před přelitím,
g) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody.