(3) Splnění odstupového úhlu lze prokázat za pomoci diagramu odstupového úhlu (obrázek č. 2). Diagram se užívá následujícím způsobem (podle příkladu na obrázku č. 1):
Obrázek č. 1: Příklad prokázání odstupového úhlu na situaci stavby

Obrázek č. 2: Diagram odstupového úhlu

a) situace vynesená na průsvitce a v odpovídajícím měřítku se položí na diagram uvedený na obrázku č. 2 způsobem, při kterém se v posuzované situaci ztotožní kontrolní bod posuzované místnosti s bodem označeným „okno“ a rovina fasády v bezprostřední blízkosti okna se ztotožní s úsečkou označenou „rovina fasády“; diagram není závislý na orientaci ke světovým stranám;

b) do diagramu se zanese segment kružnice se středem v bodě označeném „okno“ a poloměrem odpovídajícím rozdílu výšky bodu posuzovaného okna a výšky potenciální překážky;

c) odstupový úhel se stanoví mezi počátkem segmentu (tlustá čára vymezující šrafovanou oblast nezapočitatelného úhlu 25° od roviny fasády) a průnikem segmentu s překážkou, případně mezi dvěma průniky; pokud některá část překážky blíže posuzovanému oknu zasahuje do odstupového úhlu, je tento třeba redukovat o odpovídající úhel (obrázek č. 1);

d) odstupový úhel je splněn tehdy, rovná-li se horizontální úhel minimálně 45°; segmenty nelze sčítat.