Majetek veřejné kulturní instituce
Vlastní majetek a chráněný majetek
Majetek svěřený veřejné kulturní instituci

(1) Vkládá-li zřizovatel do veřejné kulturní instituce při jejím zřízení majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je zřizována, vymezí jej ve zřizovací listině.

(2) Veřejná kulturní instituce nabývá vlastnické právo k předmětu nepeněžitého vkladu dnem svého vzniku, váže-li však zákon nabytí vlastnického práva na zápis do veřejného seznamu, nabude veřejná kulturní instituce předmět vkladu do vlastnictví až tímto zápisem. Zápis do příslušného seznamu se provede na základě zřizovací listiny. Návrh na zápis vlastnického nebo jiného věcného práva do veřejného seznamu podá zřizovatel bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné kulturní instituce.

(3) Zřizovatel předá předmět vkladu veřejné kulturní instituci bez zbytečného odkladu po jejím vzniku; o předání bude pořízen předávací protokol.

(4) Po vzniku veřejné kulturní instituce může zřizovatel vložit do veřejné kulturní instituce další majetek změnou zřizovací listiny; odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně.

a) peněžní prostředky a jiný majetek získané z hlavní činnosti a vedlejší činnosti,

b) peněžní prostředky a jiný majetek vložené zřizovatelem nebo získané od zřizovatele,

c) dary,

d) peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, státních fondů a ze zahraničí,

e) jiné peněžní prostředky a majetek podle § 26 odst. 3.

(1) Zcizuje-li veřejná kulturní instituce majetek, je povinna sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.

(2) Hmotnou věc nebo její část, kterou veřejná kulturní instituce dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, může přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně může postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování účelu, ke kterému veřejné kulturní instituci slouží.

(3) Užívání podle odstavce 2 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 2 po skončení doby podle věty první splněny nadále, lze užívání prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let.

(4) V případě užívání podle odstavce 2 musí být nájemné sjednáno alespoň ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží.

(5) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovených v odstavci 2, z doby užívání stanovené v odstavci 3 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 4 může ze závažných důvodů povolit zřizovatel.

(1) Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby veřejné kulturní instituci nebránila v plnění jejích úkolů.

(2) Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení a veřejně prospěšné stavby, služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu povolit soud. V ostatních případech může být hmotná nemovitá věc zatížena služebností jen ze závažných důvodů a se souhlasem zřizovatele.

(1) Zřizovací listina může stanovit, jsou-li k tomu závažné důvody, že určený majetek s výjimkou peněžních prostředků vložený do veřejné kulturní instituce a nezbytný pro poskytování veřejných kulturních služeb je chráněný. Chráněný majetek nelze zcizit, zatížit, nebo dát do užívání nebo požívání, anebo, pokud tak stanoví zřizovací listina, jej lze zcizit, zatížit, nebo dát do užívání nebo požívání pouze s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Chráněný majetek je vyloučen z výkonu rozhodnutí a exekuce podle jiných právních předpisů, může však propadnout nebo být zabrán v trestním řízení, pokud jde o nástroj trestné činnosti nebo o výnos z trestné činnosti. Kulturní památky, sbírky muzejní povahy a knihovní fondy podle jiných právních předpisů, které zřizovatel vložil do veřejné kulturní instituce, jsou vždy chráněným majetkem.

(2) K právnímu jednání učiněnému bez souhlasu podle odstavce 1 věty druhé se nepřihlíží.

(3) Je-li chráněným majetkem nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, oznámí zřizovatel tuto skutečnost katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky. Stane-li se nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí chráněným majetkem poté, co jej nabude veřejná kulturní instituce, oznámí tuto skutečnost tato veřejná kulturní instituce.

(4) Chráněný majetek nenáleží do majetkové podstaty dlužníka, jde-li o veřejnou kulturní instituci. Bez zbytečného odkladu po prohlášení konkursu určí zřizovatel jinou jím zřízenou veřejnou kulturní instituci, na kterou přejde chráněný majetek. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce chráněný majetek převzít, přejde chráněný majetek na zřizovatele. Stojí-li na straně zřizovatele více osob, přejde chráněný majetek na toho, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil. Je-li chráněným majetkem věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k chráněnému majetku přešlo.

(1) Veřejná kulturní instituce nesmí ručit za dluhy jiných osob.

(2) Je-li to v zájmu výkonu hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, může být tato společníkem, zřizovatelem nebo zakladatelem právnické osoby anebo vložit vlastní majetek do právnické osoby, a to jen se souhlasem zřizovatele, správní rady a dozorčí rady.

(3) Česká republika neručí za závazky veřejné kulturní instituce.

(1) Při zřízení veřejné kulturní instituce může zřizovatel, nejde-li o Českou republiku, ve zřizovací listině vymezit nepeněžitý majetek ve vlastnictví zřizovatele, který veřejné kulturní instituci předává k hospodaření; tento majetek je svěřeným majetkem. Veřejná kulturní instituce nabývá právo hospodaření se svěřeným majetkem dnem svého vzniku; ustanovení § 32 odst. 3 se použije přiměřeně. Zřizovatel může ve zřizovací listině stanovit podmínky pro hospodaření a nakládání se svěřeným majetkem.

(2) Nestanoví-li zřizovací listina jinak, může zřizovatel po vzniku veřejné kulturní instituce změnit rozsah svěřeného majetku změnou zřizovací listiny. Zánik práva hospodaření veřejné kulturní instituce se svěřeným majetkem v důsledku takové změny nesmí znemožnit veřejné kulturní instituci naplňování jejího účelu.

(3) Svěřený majetek nesmí být veřejnou kulturní institucí zcizen ani zatížen. Veřejná kulturní instituce vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se svěřeného majetku a vystupuje v řízení před soudy a jinými orgány veřejné moci v záležitostech týkajících se svěřeného majetku včetně řízení o určení, zda tu je nebo není vlastnické právo zřizovatele ke svěřenému majetku. Právo hospodaření veřejné kulturní instituce se svěřeným majetkem nesmí být převedeno ani přejít na třetí osobu, ledaže se jedná o přeměnu podle tohoto zákona a jiného právního předpisu.

(1) Výdaje na správu, údržbu i investice do svěřeného majetku jsou výdaje veřejné kulturní instituce.

(2) Příjmy ze svěřeného majetku se stávají majetkem veřejné kulturní instituce.

(3) Zlepšení nebo rozmnožení svěřeného majetku se považuje za zlepšení nebo rozmnožení majetku zřizovatele.