263/2024 Sb. — Zákon o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích)

Část I

VEŘEJNÁ KULTURNÍ INSTITUCE

Hlava 1

Základní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a) účel a činnost veřejné kulturní instituce,

b) zřízení a vznik veřejné kulturní instituce,

c) postavení zřizovatele a působnost orgánů veřejné kulturní instituce,

e) další záležitosti týkající se postavení veřejné kulturní instituce.

d) hospodaření a nakládání s majetkem veřejné kulturní instituce a

§ 2

Účel a činnost veřejné kulturní instituce

(1) Veřejná kulturní instituce je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejímž účelem je přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti, k zajištění co nejvyšší kvality veřejných kulturních služeb a k posílení významu české kultury.

(2) Hlavní činností veřejné kulturní instituce je poskytování veřejných kulturních služeb. Veřejná kulturní instituce může vykonávat i vedlejší činnost, pokud jí není ohrožena kvalita, rozsah nebo dostupnost hlavní činnosti.

(3) Název veřejné kulturní instituce obsahuje označení „veřejná kulturní instituce“, které může být nahrazeno zkratkou „v. k. i.“. Jiné osoby nesmějí ve svém jménu toto označení používat.

(4) Financování veřejné kulturní instituce musí být v souladu s předpisy upravujícími veřejnou podporu.

Hlava 2

Zřízení a vznik veřejné kulturní instituce

§ 3

Zřízení veřejné kulturní instituce

(1) Veřejná kulturní instituce může být zřízena pouze Českou republikou, jedním územním samosprávným celkem, nebo společně více územními samosprávnými celky. Česká republika může zřídit veřejnou kulturní instituci jen s předchozím souhlasem vlády. Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné kulturní instituce ministerstvo, které vláda určí. Zřídí-li veřejnou kulturní instituci více územních samosprávných celků, mají práva a povinnosti zřizovatele všichni.

(2) Veřejná kulturní instituce se zřizuje vydáním zřizovací listiny, která obsahuje alespoň

a) název zřizovatele, popřípadě zřizovatelů,

b) název a sídlo veřejné kulturní instituce,

c) účel vymezením předmětu její hlavní činnosti, popřípadě i předmětu vedlejší činnosti,

f) určení období, na které se schvaluje finanční plán, (dále jen „plánovací období“) a vymezení jeho základních obsahových náležitostí,

g) zřídí-li veřejnou kulturní instituci více územních samosprávných celků, způsob, jakým se tyto územní samosprávné celky podílejí na financování veřejné kulturní instituce, a výši tohoto podílu nebo způsob jeho určení, kdo za zřizovatele jedná a pravidla přechodu likvidačního zůstatku na jednotlivé zřizovatele,

d) určení základní organizační struktury veřejné kulturní instituce a případné určení jejích organizačních složek,

e) vymezení vkládaného majetku nebo svěřovaného majetku,

k) způsob určení osoby nebo osob, které mají právo navrhovat kandidáty pro jmenování do správní rady, (dále jen „osoba s nominačním právem“),

n) způsob financování veřejné kulturní instituce.

m) výši a způsob tvorby rezervního fondu, sociálního fondu a fondu reprodukce majetku, popřípadě i jiných fondů,

l) počet členů správní rady jmenovaných z kandidátů navržených osobou s nominačním právem, popřípadě způsob stanovení pravidel pro tvorbu a předkládání listiny kandidátů,

h) počet členů správní rady a dozorčí rady, jméno a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, jejich prvních členů; jméno a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, prvního revizora, pokud se zřizuje místo dozorčí rady,

i) jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, osoby pověřené zřizovatelem vykonáváním funkce ředitele do doby jmenování prvního ředitele,

j) pravidla pro výběr kandidátů navrhovaných do funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora, a požadavky na výkon funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora,

(3) Zřizovací listina může určit, že působnost dozorčí rady nebo revizora vykonává správní rada. V takovém případě se ustanovení odstavce 2 písm. h) a j) o dozorčí radě a revizorovi nepoužijí. Zřídí-li veřejná kulturní instituce orgány neuvedené v tomto zákoně, vymezí zřizovací listina jejich působnost, počet členů a způsob ustavování.

(4) Po vzniku veřejné kulturní instituce může zřizovatel měnit zřizovací listinu po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. Při každé změně zřizovací listiny vyhotoví zřizovatel úplné znění zřizovací listiny a uloží je do sbírky listin podle § 45.

§ 4

Vznik veřejné kulturní instituce

Veřejná kulturní instituce vzniká dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí. V návrhu na zápis do rejstříku veřejných kulturních institucí určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden.

Hlava 3

Přeměna a zrušení veřejné kulturní instituce
Zvláštní ustanovení o přeměně veřejné kulturní instituce

§ 5

(1) K přeměně veřejné kulturní instituce může dojít fúzí nebo rozdělením rozštěpením se vznikem nových veřejných kulturních institucí. Osobami zúčastněnými na přeměně a nástupnickými osobami mohou být pouze veřejné kulturní instituce. Dochází-li k přeměně, jíž se účastní veřejná kulturní instituce, jejímž zřizovatelem je Česká republika, mohou být zúčastněnými osobami na přeměně pouze veřejné kulturní instituce, jejichž zřizovatelem je Česká republika.

(2) O fúzi veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel každé zúčastněné veřejné kulturní instituce po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. O rozdělení veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou.

(3) Je-li veřejná kulturní instituce zanikající osobou při rozdělení po dni, kdy podala žádost o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, státního fondu nebo z prostředků územního samosprávného celku, do dne následujícího po dni skončení doby udržitelnosti financovaného projektu, rozhodne zřizovatel o tom, na kterou z nástupnických veřejných kulturních institucí přecházejí práva a povinnosti související s prostředky, které byly nebo mají být poskytnuty.

§ 6

(1) Přílohou rozhodnutí o přeměně, při níž dochází ke zřízení a vzniku veřejné kulturní instituce, je i zřizovací listina vznikající veřejné kulturní instituce. Přílohou rozhodnutí o sloučení může být i změna zřizovací listiny jiné nástupnické veřejné kulturní instituce.

(2) Věřitelé veřejných kulturních institucí zúčastněných na přeměně, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do rejstříku veřejných kulturních institucí stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím této lhůty toto právo zaniká.

(3) Nástupnické veřejné kulturní instituce při přeměně rozdělením ručí za dluhy, jež na ně přešly v důsledku rozdělení, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši dluhů, které na ně v důsledku rozdělení přešly. Částku, do níž nástupnická veřejná kulturní instituce ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány a oprávněny společně a nerozdílně.

(4) Rozhodnutí o přeměně může určit, který majetek, práva a povinnosti zanikající veřejné kulturní instituce přechází ke dni účinnosti přeměny na zřizovatele zanikající veřejné kulturní instituce; zřizovatel pak ručí za dluhy zanikající veřejné kulturní instituce vzniklé do účinnosti přeměny, a to do výše hodnoty majetku snížené o výši dluhů, který na něj přešel podle tohoto odstavce. Částku, do níž zřizovatel ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení.

(5) Účinnost přeměny veřejné kulturní instituce nastává dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí.

§ 7

Zvláštní ustanovení o zrušení veřejné kulturní instituce s likvidací

(1) Po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou může zřizovatel rozhodnout o zrušení veřejné kulturní instituce s likvidací.

(2) Likvidátora veřejné kulturní instituce povolá zřizovatel.

(3) Likvidátor zpeněží likvidační podstatu veřejné kulturní instituce v rozsahu nutném pro vyrovnání dluhů veřejné kulturní instituce. Nevysloví-li s tím ten, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil, souhlas, není chráněný majetek podle § 36 součástí likvidační podstaty. Zrušením veřejné kulturní instituce zaniká právo hospodaření se svěřeným majetkem; ustanovení občanského zákoníku o skončení správy cizího majetku se použijí přiměřeně.

(4) Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných kulturních institucí na jinou veřejnou kulturní instituci zřízenou týmž zřizovatelem, kterou zřizovatel určí. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce likvidační zůstatek převzít, přejde tímto dnem na zřizovatele. Je-li součástí likvidačního zůstatku věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k takové věci přešlo.

(5) Chráněný majetek podle § 36 přejde dnem vstupu do likvidace na jinou veřejnou kulturní instituci zřízenou týmž zřizovatelem, kterou určí zřizovatel. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce chráněný majetek převzít, přejde tímto dnem na zřizovatele. Stojí-li na straně zřizovatele více osob, přejde chráněný majetek na toho, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil. Je-li chráněným majetkem věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k chráněnému majetku přešlo.

(6) Soud zruší veřejnou kulturní instituci s likvidací na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, a to také v případě, že přes výzvu soudu

d) veřejná kulturní instituce používá příjmy ze své činnosti nebo ze svého majetku v rozporu s tímto zákonem.

a) nebyly ustaveny nebo obsazeny všechny orgány veřejné kulturní instituce nebo nejsou schopny se usnášet po dobu delší než 6 měsíců,

b) v posledních 12 měsících existence veřejné kulturní instituce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady nebo dozorčí rady,

c) veřejná kulturní instituce neprovádí hlavní činnost uvedenou ve zřizovací listině po dobu delší než 12 měsíců, nebo

Hlava 4

Práva a povinnosti zřizovatele

§ 8

Postavení zřizovatele

(1) Zřizovatel rozhoduje o věcech stanovených zákonem nebo zřizovací listinou.

(2) Zanikne-li zřizovatel, přecházejí zřizovatelská práva a povinnosti na jeho právního nástupce.

§ 9

Financování veřejné kulturní instituce

(1) Zřizovatel zajišťuje financování činnosti veřejné kulturní instituce ve výši a za dalších podmínek stanovených finančním plánem. Finanční plán schvaluje zřizovatel na základě návrhu veřejné kulturní instituce, který zřizovateli předloží ředitel po projednání se správní radou. Finanční plán obsahuje alespoň výdaje a příjmy související s hlavní a vedlejší činností v členění na hlavní činnost a vedlejší činnost.

(2) Zřizovatel uzavírá s veřejnou kulturní institucí, kterou zřídil, smlouvu o poskytnutí prostředků na výkon činnosti v souladu se schváleným finančním plánem a rozpočtem veřejné kulturní instituce. Je-li zřizovatelů více, uzavírají takovou smlouvu všichni zřizovatelé. Tato smlouva obsahuje alespoň

a) označení zřizovatele nebo zřizovatelů a označení veřejné kulturní instituce,

c) výši prostředků a jejich rozdělení v jednotlivých letech plánovacího období včetně termínů a způsobu jejich poskytování,

b) vymezení činnosti veřejné kulturní instituce, na kterou jsou prostředky poskytovány,

e) způsob kontroly ze strany zřizovatele,

f) případné podrobnější podmínky finančního zajištění činnosti veřejné kulturní instituce včetně možnosti zřizovatele odchýlit se od schváleného finančního plánu.

d) způsob vyúčtování prostředků,

(3) Ředitel předloží návrh finančního plánu zřizovateli alespoň 9 měsíců před uplynutím plánovacího období, na které byl schválen předchozí finanční plán. Plánovací období je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina plánovací období kratší. Zřizovatel schválí finanční plán na další plánovací období nejpozději 3 měsíce před koncem stávajícího plánovacího období.

(4) Neschválí-li zřizovatel finanční plán podle odstavce 3, finančně zajistí činnost veřejné kulturní instituce v dalším plánovacím období podle naposledy schváleného finančního plánu nebo postupuje podle § 7.

(5) Finanční plán pro první plánovací období po zřízení veřejné kulturní instituce nebo po změně právní formy z příspěvkové organizace na veřejnou kulturní instituci vyhotoví a schválí zřizovatel před zápisem veřejné kulturní instituce do rejstříku veřejných kulturních institucí.

§ 10

Spolupráce při financování veřejné kulturní instituce

(1) Česká republika může uzavřít s veřejnou kulturní institucí zřízenou společně alespoň 2 územními samosprávnými celky veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na hlavní činnost veřejné kulturní instituce. Tato smlouva musí být uzavřena písemně na dobu nejvýše 3 let a musí obsahovat alespoň

a) označení zřizovatelů a označení veřejné kulturní instituce,

b) vymezení hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na kterou je dotace poskytována,

c) výši dotace a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

e) způsob kontroly ze strany České republiky, včetně případné účasti zástupců České republiky ve správní radě a dozorčí radě veřejné kulturní instituce.

d) způsob vyúčtování dotace,

(2) Územní samosprávný celek může podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků uzavřít s veřejnou kulturní institucí zřízenou Českou republikou veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na hlavní činnost veřejné kulturní instituce. Tato veřejnoprávní smlouva musí obsahovat kromě náležitostí podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků alespoň způsob kontroly ze strany územního samosprávného celku, včetně případné účasti jeho zástupců ve správní radě a dozorčí radě veřejné kulturní instituce.

(3) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 1 přihlíží Česká republika zejména k významu poskytování veřejných kulturních služeb v regionu a k jejich kvalitě a k rozvoji kulturního života v regionu. Při uzavírání smlouvy podle odstavce 2 postupuje územní samosprávný celek obdobně.

(4) Při uzavírání smlouvy podle odstavců 1 a 2 dále poskytovatel vždy hodnotí alespoň

e) poskytování veřejných kulturních služeb v předchozích letech.

a) kvalitu poskytovaných veřejných kulturních služeb, jejich společenskou potřebnost a předpokládaný přínos,

b) územní, časovou, ekonomickou a fyzickou dostupnost veřejných kulturních služeb,

c) přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti,

d) vybavenost veřejné kulturní instituce,

Hlava 5

Orgány veřejné kulturní instituce
Ředitel
Správní rada
Dozorčí rada

§ 11

(1) Ředitel je statutárním orgánem veřejné kulturní instituce.

(2) Ředitel vykonává zejména činnosti určené tímto zákonem nebo zřizovací listinou a dále rozhoduje o všech záležitostech veřejné kulturní instituce, pokud nejsou tímto zákonem nebo zřizovací listinou vyhrazeny do působnosti jiného orgánu nebo zřizovatele. Svou funkci vykonává vždy s péčí řádného hospodáře.

(3) Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady v téže veřejné kulturní instituci.

(4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která je

a) plně svéprávná a

b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(5) Občan České republiky dokládá splnění podmínky bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b) výpisem z rejstříku trestů a výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který není občanem České republiky, dokládá splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který je nebo byl občanem jiného členského státu Evropské unie, cizinec, který je občanem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo cizinec, který má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné rejstříku trestů doložit splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu. Výpisy dokládající splnění podmínky bezúhonnosti nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát takové výpisy, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením.

(6) Výkon funkce ředitele zaniká

c) odstoupením,

b) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného,

a) uplynutím funkčního období,

f) omezením svéprávnosti.

d) odvoláním,

e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého ředitel přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b), nebo

§ 12

(1) Funkční období ředitele je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina funkční období delší.

(2) Ředitel je oprávněn účastnit se zasedání správní rady a dozorčí rady.

(3) Veřejná kulturní instituce uzavírá s ředitelem smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a ředitelem se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce včetně odměny za výkon této funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá pověřený člen správní rady. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje.

§ 13

(1) Správní rada při výkonu své činnosti dbá na naplňování hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na zachování účelu, k němuž byla veřejná kulturní instituce zřízena, a na řádné hospodaření s majetkem, který veřejná kulturní instituce vlastní nebo který jí byl svěřen.

(2) Do působnosti správní rady patří

a) jmenování a odvolání ředitele,

c) schvalování organizačního uspořádání veřejné kulturní instituce,

b) schvalování pravidel odměňování ředitele a smlouvy o výkonu funkce ředitele,

e) projednávání finančního plánu a každoročního plánu úkolů veřejné kulturní instituce předloženého ředitelem,

h) schvalování vnitřních předpisů veřejné kulturní instituce, u nichž tak stanoví zřizovací listina,

i) rozhodování o dalších záležitostech svěřených do její působnosti tímto zákonem nebo zřizovací listinou.

g) schvalování smlouvy o poskytnutí prostředků na výkon činnosti podle § 9 odst. 2,

f) schvalování řádné a mimořádné účetní závěrky, výroční zprávy a rozpočtu veřejné kulturní instituce,

d) schvalování nabytí účasti veřejné kulturní instituce na jiné právnické osobě,

§ 14

(1) Správní rada má nejméně 3 členy, přičemž počet členů musí být dělitelný třemi.

(2) Členství ve správní radě veřejné kulturní instituce není slučitelné s členstvím v dozorčí radě ani s funkcí ředitele v téže veřejné kulturní instituci.

(3) Veřejná kulturní instituce uzavírá s členem správní rady smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a členem správní rady se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá ředitel po předchozím projednání se zřizovatelem. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje. Není-li sjednána odměna za výkon funkce, platí, že člen správní rady vykonává svoji funkci bezplatně. Člen správní rady vykonává svoji funkci vždy s péčí řádného hospodáře. Členovi správní rady přísluší, pokud to smlouva o výkonu funkce nevylučuje, náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce.

§ 15

(1) Členové správní rady volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.

(2) Předseda svolává a řídí zasedání správní rady podle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Ze závažných důvodů může být zasedání správní rady svoláno ředitelem.

(3) Zasedání správní rady je neveřejné. Kromě členů se jej mohou účastnit ředitel, členové dozorčí rady a zástupce zřizovatele, kterým musí být uděleno slovo, pokud o ně požádají. Jiné osoby se mohou účastnit zasedání správní rady pouze s jejím souhlasem.

(4) V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy na zasedání správní rady zvolí členové rady jiného předsedajícího. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(5) O průběhu zasedání správní rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. V zápisu ze zasedání správní rady musí být jmenovitě uvedeno, jak členové správní rady hlasovali u jednotlivých rozhodnutí. Zápis bezodkladně uveřejní veřejná kulturní instituce na svých internetových stránkách.

§ 16

Správní rada může přijímat rozhodnutí per rollam. Namísto svolání podle § 15 odst. 2 předseda správní rady zašle členům správní rady návrh rozhodnutí správní rady a podklady pro rozhodnutí jednotlivých členů správní rady a stanoví jim přiměřenou lhůtu pro doručení vyjádření. Pokud se člen správní rady ve stanovené lhůtě nevyjádří, platí, že se zdržel hlasování. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je k rozhodnutí správní rady třeba souhlasu většiny všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 17

(1) Členy správní rady jmenuje a odvolává zřizovatel. Nejméně jednu třetinu členů jmenuje výběrem z listiny kandidátů předložené zřizovateli osobou s nominačním právem, jinak se ke jmenování nepřihlíží. Dojde-li ke jmenování nového člena správní rady, k jeho volbě se nepřihlíží, není-li dodržen poměr podle věty druhé.

(2) Je-li tak sjednáno ve smlouvě podle § 10, jmenuje zřizovatel členem správní rady osobu navrženou poskytovatelem dotace podle této smlouvy; ustanovení odstavců 1, 6 a § 14 odst. 1 se v tomto případě nepoužijí. Zřizovatel schvaluje smlouvu o výkonu funkce člena správní rady. Schválení smlouvy o výkonu funkce je podmínkou její platnosti.

(3) Členem správní rady může být jmenována pouze fyzická osoba, která je

a) plně svéprávná a

(4) Osobami s nominačním právem jsou osoby působící v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb souvisejících s hlavní činností veřejné kulturní instituce nebo v oblasti kulturní, vědecké nebo vzdělávací a vybrané v souladu s určením uvedeným ve zřizovací listině. Seznam osob s nominačním právem uloží zřizovatel do sbírky listin. Osobou zařazenou do seznamu osob s nominačním právem vyrozumí zřizovatel o jejím zařazení na seznam bez zbytečného odkladu.

(5) Zřizovatel oznámí svůj záměr jmenovat člena správní rady, který má být jmenován výběrem z listiny kandidátů, osobě s nominačním právem nejméně 40 dnů předem. Osoba s nominačním právem doručí zřizovateli listinu kandidátů podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů ode dne doručení takového oznámení. Zřizovatel nesmí jmenovat člena správní rady před uplynutím této lhůty; k takovému jmenování se nepřihlíží. Zřizovatel nepřihlíží ke kandidátní listině, která mu nebyla doručena ve stanovené lhůtě, a je oprávněn jmenovat člena správní rady podle svého uvážení, přičemž se odstavec 1 věta druhá nepoužije.

(6) Funkční období člena správní rady je 6 let; to neplatí o prvním funkčním období prvních členů správní rady a funkčním období členů jmenovaných na místo jiného člena podle § 18 odst. 4. Každé 2 roky se obměňuje jedna třetina členů správní rady. Délka funkčního období členů v prvním funkčním období se stanoví tak, aby toto pravidlo bylo dodrženo, s tím, že rozdělení prvních členů správní rady do jednotlivých třetin se určí losem. Zřizovací listina může stanovit jinou délku funkčního období a jiná pravidla pro obměnu členů správní rady, takto stanovená délka funkčního období nesmí být kratší než 4 roky.

§ 18

(1) Členství ve správní radě zaniká

d) odvoláním,

e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého člen správní rady přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 17 odst. 3 písm. b), nebo

f) omezením svéprávnosti.

c) odstoupením,

b) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného,

a) uplynutím funkčního období,

(2) Nevymezí-li zřizovací listina, že lze odvolat člena správní rady bez uvedení důvodu, může jej zřizovatel odvolat pouze v případě, že člen správní rady porušil závažně nebo opakovaně zřizovací listinu nebo vnitřní předpis veřejné kulturní instituce, se kterým byl prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s výkonem funkce porušil zákon nebo jiný právní předpis.

(3) Člena správní rady jmenovaného na návrh osoby s nominačním právem a člena správní rady jmenovaného na návrh poskytovatele dotace podle § 17 odst. 2 lze odvolat pouze s předchozím souhlasem této osoby, ledaže jsou dány důvody podle odstavce 2.

(4) Zanikne-li členovi správní rady členství ve správní radě před koncem jeho funkčního období, jmenuje zřizovatel nového člena správní rady do 3 měsíců. V takovém případě končí funkční období nového člena správní rady ke konci funkčního období člena správní rady, jehož členství zaniklo.

§ 19

(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem veřejné kulturní instituce.

(2) Zřizovací listina může stanovit, že působnost dozorčí rady vykonává revizor; ustanovení § 3 odst. 3 není dotčeno. Na postavení revizora se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o členovi dozorčí rady s výjimkou § 21 odst. 1 věty druhé.

§ 20

(1) Dozorčí rada má nejméně 3 členy. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí zasedání dozorčí rady, a místopředsedu.

(2) Předseda svolává a řídí zasedání dozorčí rady podle potřeby. Ze závažných důvodů může být zasedání dozorčí rady svoláno ředitelem nebo zřizovatelem.

(3) Zasedání dozorčí rady je neveřejné. Kromě členů se jej mohou účastnit ředitel, členové správní rady a zástupce zřizovatele. Jiné osoby se mohou účastnit zasedání dozorčí rady pouze s jejím souhlasem. Dozorčí rada může přijímat rozhodnutí per rollam; ustanovení § 16 se použije obdobně.

(4) V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy na zasedání dozorčí rady zvolí členové rady jiného předsedajícího. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(5) O průběhu zasedání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. V zápisu ze zasedání dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeno, jak členové dozorčí rady hlasovali u jednotlivých rozhodnutí. Zápis bezodkladně uveřejní veřejná kulturní instituce na svých internetových stránkách.

§ 21

(1) Členy dozorčí rady jmenuje a odvolává zřizovatel. Je-li tak sjednáno ve smlouvě podle § 10, jmenuje zřizovatel členem dozorčí rady osobu navrženou poskytovatelem dotace podle této smlouvy. Zřizovatel schvaluje smlouvu o výkonu funkce člena dozorčí rady. Schválení smlouvy o výkonu funkce je podmínkou její platnosti.

(2) Členem dozorčí rady může být jmenována pouze fyzická osoba, která je

a) plně svéprávná a

(3) Funkční období členů dozorčí rady je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina jinak.

(4) Členství v dozorčí radě zaniká

d) odvoláním,

c) odstoupením,

b) uplynutím funkčního období,

a) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného,

f) omezením svéprávnosti.

e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého člen dozorčí rady přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. b), nebo

(5) Člena dozorčí rady jmenovaného na návrh poskytovatele dotace podle odstavce 1 lze odvolat pouze s předchozím souhlasem této osoby.

(6) Členství v dozorčí radě veřejné kulturní instituce není slučitelné s členstvím ve správní radě ani s funkcí ředitele v téže veřejné kulturní instituci.

§ 22

Veřejná kulturní instituce uzavírá s členem dozorčí rady smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a členem dozorčí rady se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá ředitel. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje. Není-li sjednána odměna za výkon funkce, platí, že člen dozorčí rady vykonává svoji funkci bezplatně. Člen dozorčí rady vykonává svoji funkci vždy s péčí řádného hospodáře. Členovi dozorčí rady přísluší, pokud to smlouva o výkonu funkce nevylučuje, náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce.

§ 23

(2) Dozorčí rada, pokud byla zřízena, dává předchozí souhlas k právním jednáním,

c) o nichž tak stanoví zřizovací listina.

b) kterými veřejná kulturní instituce nabývá nebo zcizuje movitou věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu nebo k ní zřizuje věcné břemeno nebo předkupní právo, pokud je její cena v daném místě a čase obvyklá vyšší než hodnota veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky nebo na služby podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek,

a) kterými veřejná kulturní instituce nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc, nevyhradil-li si tuto pravomoc zřizovatel ve zřizovací listině,

(3) Souhlas podle odstavce 2 písm. a) a b) je podmínkou platnosti právního jednání.

(5) Dozorčí rada je povinna bezodkladně upozornit správní radu a zřizovatele na porušení právních předpisů, soudních nebo správních rozhodnutí nebo zřizovací listiny, na nehospodárné postupy, popřípadě na další závažné nedostatky v činnosti veřejné kulturní instituce nebo jejích orgánů.

(1) Dozorčí rada

e) nahlíží do obchodních knih, účetních knih, dalších účetních záznamů včetně účetních dokladů a účetních závěrek, a jiných dokumentů, a kontroluje tam obsažené údaje,

h) vykonává kontrolní a jiné činnosti, které jí svěřuje tento zákon nebo zřizovací listina.

g) nejméně pololetně podává zprávu o své činnosti správní radě, řediteli a zřizovateli,

f) přezkoumává účetní závěrku, výroční zprávu, návrh na použití kladného výsledku hospodaření nebo na úhradu ztráty veřejné kulturní instituce a předkládá své závěry správní radě, řediteli a zřizovateli,

d) rozhoduje o udělení předchozího souhlasu pro investici do svěřeného majetku podle § 39 odst. 1,

c) schvaluje nabytí účasti veřejné kulturní instituce na jiné právnické osobě,

b) dohlíží na nakládání s majetkem veřejné kulturní instituce a s majetkem, který byl veřejné kulturní instituci svěřen, plnění rozpočtu a hospodárnost, efektivitu a účelnost hospodaření,

a) dohlíží na činnost ředitele, správní rady a popřípadě vedoucích organizačních složek, jsou-li zřízeny,

(4) Dozorčí rada je dále oprávněna

c) pověřit svého člena jednáním za veřejnou kulturní instituci při uplatňování práva na náhradu škody vůči řediteli nebo členovi správní rady, včetně zastoupení veřejné kulturní instituce v souvisejícím řízení před orgánem veřejné moci.

b) podat správní radě návrh na odvolání ředitele, pokud závažně nebo opakovaně porušil zřizovací listinu nebo vnitřní předpis veřejné kulturní instituce, se kterým byl prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s výkonem funkce porušil zákon nebo jiný právní předpis,

a) svolat mimořádné zasedání správní rady, jsou-li k tomu závažné důvody nebo je-li to v zájmu zřizovatele,

§ 24

Zákaz konkurence

(3) Práva veřejné kulturní instituce podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u osoby, která porušila zákaz konkurence, do 12 měsíců ode dne, kdy se veřejná kulturní instituce o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději však uplynutím 3 let od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.

(1) Ředitel, člen správní rady a člen dozorčí rady nesmí bez souhlasu toho, kdo jej do funkce ve veřejné kulturní instituci jmenoval,

c) vykonávat činnost jako člen statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti; zřizovací listina může stanovit, že takového souhlasu není třeba.

a) vykonávat činnost shodnou nebo související s hlavní činností veřejné kulturní instituce ani vstupovat s veřejnou kulturní institucí do vztahů obchodní povahy, ani zprostředkovávat vztahy obchodní povahy veřejné kulturní instituce pro jiného, nestanoví-li zřizovací listina jinak; za vztah obchodní povahy se nepovažuje pracovněprávní vztah nebo právní vztah podle autorského zákona,

b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby výkon podnikatelské činnosti související s činností veřejné kulturní instituce, nestanoví-li zřizovací listina jinak,

(2) V případě, že dojde k porušení zákazu konkurence podle odstavce 1, je osoba, která tento zákaz porušila, povinna vydat prospěch z činnosti, při které porušila zákaz konkurence, veřejné kulturní instituci, anebo převést tomu odpovídající práva na veřejnou kulturní instituci.

Hlava 6

Hospodaření veřejné kulturní instituce
Fondy veřejné kulturní instituce
Účetnictví a výroční zpráva

§ 25

(1) Veřejná kulturní instituce zřízená územním samosprávným celkem hospodaří se svěřeným majetkem, s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Veřejná kulturní instituce zřízená Českou republikou hospodaří s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Majetek, s nímž hospodaří, musí veřejná kulturní instituce využívat k účelu, ke kterému byla podle zřizovací listiny zřízena.

(2) Kladný rozdíl příjmů a výdajů veřejné kulturní instituce vytvořený z hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti musí být použit na financování její hlavní činnosti nebo převeden do fondů zřízených v souladu s tímto zákonem a zřizovací listinou.

§ 26

Rozpočet

(1) Veřejná kulturní instituce hospodaří v rámci svého rozpočtu. Rozpočet veřejné kulturní instituce je sestavován jako vyrovnaný nebo přebytkový.

(2) Rozpočtovým obdobím je kalendářní rok, nestanoví-li zřizovací listina, že rozpočtovým obdobím je 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců začínajících prvního dne jiného měsíce, než je leden.

(3) Příjmy veřejné kulturní instituce tvoří zejména

a) dotace nebo příspěvky od zřizovatele na zajištění hlavní činnosti,

c) příjmy z hlavní činnosti,

b) jiné dotace nebo příspěvky z veřejných rozpočtů,

f) příjmy z vlastního majetku,

e) příjmy z hospodaření se svěřeným majetkem,

d) příjmy z vedlejší činnosti,

h) dědictví.

g) dary,

(4) Výdaje veřejné kulturní instituce tvoří zejména výdaje na

c) správu, údržbu svěřeného majetku a na investice do svěřeného majetku,

a) hlavní činnost,

b) vedlejší činnost,

e) správu a údržbu dalšího majetku, který užívá.

d) správu, údržbu vlastního majetku a na investice do vlastního majetku,

(5) Návrh rozpočtu veřejné kulturní instituce a jeho změny schvaluje správní rada v souladu s finančním plánem podle § 9. Neschválí-li správní rada rozpočet před prvním dnem rozpočtového období, řídí se hospodaření veřejné kulturní instituce do jeho schválení rozpočtem schváleným pro předchozí rozpočtové období. Přitom v každém čtvrtletí může veřejná kulturní instituce vynaložit nejvýše jednu čtvrtinu celkových výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtové období. Vyšší výdaje lze vynaložit pouze v případě, že jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením výdajů stanovených jiným právním předpisem, na základě vykonatelného rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo v případě odstranění následků zásahu vyšší moci.

§ 27

Veřejná kulturní instituce vytváří rezervní fond, sociální fond a fond reprodukce majetku. Vedle náležitostí a podmínek stanovených tímto zákonem určí výši a způsob tvorby fondů zřizovací listina, přičemž podrobnější pravidla nakládání s fondy může stanovit správní rada vnitřním předpisem. Veřejná kulturní instituce vytváří též další fondy, stanoví-li tak zřizovací listina. Zůstatky peněžních fondů se po skončení rozpočtového období převádějí do rozpočtového období následujícího.

§ 28

(1) Zdrojem rezervního fondu je příděl peněžních prostředků z kladného rozdílu příjmů a výdajů z hlavní činnosti a vedlejší činnosti za rozpočtové období, jenž nebyl určen na financování hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti v bezprostředně nadcházejícím období ani nebyl převeden do jiných fondů veřejné kulturní instituce. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary.

(2) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl ve výši 1 % z ročního objemu nákladů veřejné kulturní instituce na platy, náhrady platu a odměny za pracovní pohotovost.

(3) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou

a) peněžní prostředky až do výše účetních odpisů dlouhodobého majetku,

c) peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

b) příděl z kladného rozdílu příjmů a výdajů,

f) peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku,

d) příjmy z prodeje dlouhodobého majetku,

g) peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila správní rada.

e) peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

§ 29

(1) Veřejná kulturní instituce může použít prostředky z rezervního fondu

a) k úhradě ztráty,

c) ke krytí dočasného nedostatku peněžních prostředků,

b) k úhradě sankcí uložených orgány veřejné moci,

d) k navýšení fondu reprodukce majetku,

e) k navýšení sociálního fondu, nebo

f) v jiných případech stanovených zřizovací listinou.

(2) Veřejná kulturní instituce může použít prostředky ze sociálního fondu ve prospěch svých zaměstnanců k zabezpečení jejich kulturních, sociálních a dalších potřeb. Nejméně 50 % přídělu do fondu použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

(3) Veřejná kulturní instituce může použít prostředky z fondu reprodukce majetku

c) na technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

b) jako doplňkový zdroj financování oprav a udržování dlouhodobého majetku,

a) na pořízení dlouhodobého majetku,

d) pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku, nebo

e) k úhradě splátek úvěrů nebo zápůjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů nebo zápůjček.

§ 30

Veřejná kulturní instituce ve svém účetnictví odděluje svěřený majetek a vlastní majetek.

§ 31

(1) Veřejná kulturní instituce vyhotovuje výroční zprávu podle odstavce 3 a zpřístupňuje ji nejpozději do 6 měsíců po skončení rozpočtového období.

(2) Výroční zprávu veřejná kulturní instituce zveřejňuje v rejstříku veřejných kulturních institucí jejím uložením do sbírky listin tohoto rejstříku a uveřejňuje na internetových stránkách veřejné kulturní instituce.

(3) Výroční zpráva veřejné kulturní instituce obsahuje alespoň

a) přehled činností vykonávaných v posledním ukončeném rozpočtovém období,

e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření.

d) informace o složení orgánů veřejné kulturní instituce,

c) informace o změnách zřizovací listiny,

b) hodnocení hlavní činnosti a vedlejší činnosti,

Hlava 7

Majetek veřejné kulturní instituce
Vlastní majetek a chráněný majetek
Majetek svěřený veřejné kulturní instituci

§ 32

Vklady do veřejné kulturní instituce

(1) Vkládá-li zřizovatel do veřejné kulturní instituce při jejím zřízení majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je zřizována, vymezí jej ve zřizovací listině.

(2) Veřejná kulturní instituce nabývá vlastnické právo k předmětu nepeněžitého vkladu dnem svého vzniku, váže-li však zákon nabytí vlastnického práva na zápis do veřejného seznamu, nabude veřejná kulturní instituce předmět vkladu do vlastnictví až tímto zápisem. Zápis do příslušného seznamu se provede na základě zřizovací listiny. Návrh na zápis vlastnického nebo jiného věcného práva do veřejného seznamu podá zřizovatel bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné kulturní instituce.

(3) Zřizovatel předá předmět vkladu veřejné kulturní instituci bez zbytečného odkladu po jejím vzniku; o předání bude pořízen předávací protokol.

(4) Po vzniku veřejné kulturní instituce může zřizovatel vložit do veřejné kulturní instituce další majetek změnou zřizovací listiny; odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně.

§ 33

Vlastní majetek veřejné kulturní instituce tvoří zejména

d) peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, státních fondů a ze zahraničí,

c) dary,

b) peněžní prostředky a jiný majetek vložené zřizovatelem nebo získané od zřizovatele,

e) jiné peněžní prostředky a majetek podle § 26 odst. 3.

a) peněžní prostředky a jiný majetek získané z hlavní činnosti a vedlejší činnosti,

§ 34

(1) Zcizuje-li veřejná kulturní instituce majetek, je povinna sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.

(2) Hmotnou věc nebo její část, kterou veřejná kulturní instituce dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, může přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně může postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování účelu, ke kterému veřejné kulturní instituci slouží.

(3) Užívání podle odstavce 2 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 2 po skončení doby podle věty první splněny nadále, lze užívání prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let.

(4) V případě užívání podle odstavce 2 musí být nájemné sjednáno alespoň ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží.

(5) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovených v odstavci 2, z doby užívání stanovené v odstavci 3 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 4 může ze závažných důvodů povolit zřizovatel.

§ 35

(1) Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby veřejné kulturní instituci nebránila v plnění jejích úkolů.

(2) Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení a veřejně prospěšné stavby, služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu povolit soud. V ostatních případech může být hmotná nemovitá věc zatížena služebností jen ze závažných důvodů a se souhlasem zřizovatele.

§ 36

(1) Zřizovací listina může stanovit, jsou-li k tomu závažné důvody, že určený majetek s výjimkou peněžních prostředků vložený do veřejné kulturní instituce a nezbytný pro poskytování veřejných kulturních služeb je chráněný. Chráněný majetek nelze zcizit, zatížit, nebo dát do užívání nebo požívání, anebo, pokud tak stanoví zřizovací listina, jej lze zcizit, zatížit, nebo dát do užívání nebo požívání pouze s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Chráněný majetek je vyloučen z výkonu rozhodnutí a exekuce podle jiných právních předpisů, může však propadnout nebo být zabrán v trestním řízení, pokud jde o nástroj trestné činnosti nebo o výnos z trestné činnosti. Kulturní památky, sbírky muzejní povahy a knihovní fondy podle jiných právních předpisů, které zřizovatel vložil do veřejné kulturní instituce, jsou vždy chráněným majetkem.

(2) K právnímu jednání učiněnému bez souhlasu podle odstavce 1 věty druhé se nepřihlíží.

(3) Je-li chráněným majetkem nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, oznámí zřizovatel tuto skutečnost katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky. Stane-li se nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí chráněným majetkem poté, co jej nabude veřejná kulturní instituce, oznámí tuto skutečnost tato veřejná kulturní instituce.

(4) Chráněný majetek nenáleží do majetkové podstaty dlužníka, jde-li o veřejnou kulturní instituci. Bez zbytečného odkladu po prohlášení konkursu určí zřizovatel jinou jím zřízenou veřejnou kulturní instituci, na kterou přejde chráněný majetek. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce chráněný majetek převzít, přejde chráněný majetek na zřizovatele. Stojí-li na straně zřizovatele více osob, přejde chráněný majetek na toho, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil. Je-li chráněným majetkem věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k chráněnému majetku přešlo.

§ 37

(1) Veřejná kulturní instituce nesmí ručit za dluhy jiných osob.

(2) Je-li to v zájmu výkonu hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, může být tato společníkem, zřizovatelem nebo zakladatelem právnické osoby anebo vložit vlastní majetek do právnické osoby, a to jen se souhlasem zřizovatele, správní rady a dozorčí rady.

(3) Česká republika neručí za závazky veřejné kulturní instituce.

§ 38

(1) Při zřízení veřejné kulturní instituce může zřizovatel, nejde-li o Českou republiku, ve zřizovací listině vymezit nepeněžitý majetek ve vlastnictví zřizovatele, který veřejné kulturní instituci předává k hospodaření; tento majetek je svěřeným majetkem. Veřejná kulturní instituce nabývá právo hospodaření se svěřeným majetkem dnem svého vzniku; ustanovení § 32 odst. 3 se použije přiměřeně. Zřizovatel může ve zřizovací listině stanovit podmínky pro hospodaření a nakládání se svěřeným majetkem.

(2) Nestanoví-li zřizovací listina jinak, může zřizovatel po vzniku veřejné kulturní instituce změnit rozsah svěřeného majetku změnou zřizovací listiny. Zánik práva hospodaření veřejné kulturní instituce se svěřeným majetkem v důsledku takové změny nesmí znemožnit veřejné kulturní instituci naplňování jejího účelu.

(3) Svěřený majetek nesmí být veřejnou kulturní institucí zcizen ani zatížen. Veřejná kulturní instituce vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se svěřeného majetku a vystupuje v řízení před soudy a jinými orgány veřejné moci v záležitostech týkajících se svěřeného majetku včetně řízení o určení, zda tu je nebo není vlastnické právo zřizovatele ke svěřenému majetku. Právo hospodaření veřejné kulturní instituce se svěřeným majetkem nesmí být převedeno ani přejít na třetí osobu, ledaže se jedná o přeměnu podle tohoto zákona a jiného právního předpisu.

§ 39

(1) Výdaje na správu, údržbu i investice do svěřeného majetku jsou výdaje veřejné kulturní instituce.

(2) Příjmy ze svěřeného majetku se stávají majetkem veřejné kulturní instituce.

(3) Zlepšení nebo rozmnožení svěřeného majetku se považuje za zlepšení nebo rozmnožení majetku zřizovatele.

Hlava 8

Přeměna příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce

§ 40

(1) Příspěvkové organizace poskytující veřejné kulturní služby mohou změnit právní formu na veřejnou kulturní instituci podle tohoto zákona. Na zřizovatele, který rozhodl o změně právní formy příspěvkové organizace, se hledí jako na zřizovatele veřejné kulturní instituce. Jde-li o změnu právní formy státní příspěvkové organizace, je třeba předchozí souhlas vlády.

(2) Jde-li o změnu právní formy příspěvkové organizace zřizované územním samosprávným celkem, může se dalším zřizovatelem veřejné kulturní instituce stát jiný územní samosprávný celek, dohodnou-li se tak zúčastněné územní samosprávné celky ve zřizovací listině.

(3) Součástí rozhodnutí zřizovatele příspěvkové organizace o změně právní formy podle odstavce 1 je zřizovací listina veřejné kulturní instituce podle tohoto zákona; ustanovení § 3 se použije obdobně. Rozhodnutí o změně právní formy podle odstavce 1 je veřejnou listinou.

(4) Změna právní formy nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí.

§ 41

(1) Majetek ve vlastnictví České republiky, se kterým hospodařila státní příspěvková organizace, se považuje dnem zápisu změny právní formy za vložený majetek podle tohoto zákona, neurčí-li zřizovací listina jinak. Tento majetek, nejde-li o peněžní prostředky, je chráněným majetkem, neurčí-li zřizovací listina jinak. Aktiva, pasiva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ve správě této státní příspěvkové organizace se stávají dnem zápisu změny právní formy aktivy, pasivy a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, veřejné kulturní instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří státní příspěvková organizace, se ke dni zápisu změny právní formy převádějí na účet cizích prostředků zřizovatele a zřizovatel je bezodkladně převede na účet veřejné kulturní instituce vedený u České národní banky.

(2) Majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku, se kterým hospodařila příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, a majetek, který příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nabyla pro svého zřizovatele, se považuje dnem zápisu změny právní formy za svěřený majetek podle tohoto zákona, neurčí-li zřizovací listina jinak. Aktiva, pasiva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ve správě této příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem se stávají dnem zápisu změny právní formy aktivy, pasivy a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, veřejné kulturní instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, se ke dni zápisu změny právní formy převádějí na účet cizích prostředků zřizovatele a zřizovatel je bezodkladně převede na účet veřejné kulturní instituce vedený u České národní banky.

(3) Zřizovatel příspěvkové organizace, která změnila právní formu na veřejnou kulturní instituci, ručí za dluhy příspěvkové organizace vzniklé do účinnosti takové změny právní formy.

§ 42

(1) Návrh na zápis změny právní formy do rejstříku veřejných kulturních institucí podá zřizovatel ve lhůtě 90 dnů ode dne rozhodnutí o změně právní formy. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě takového rozhodnutí návrh na zápis do rejstříku veřejných kulturních institucí podat.

(2) Ministerstvo kultury zamítne návrh, nejsou-li splněny podmínky pro provedení zápisu změny právní formy do rejstříku veřejných kulturních institucí.

(3) Veřejná kulturní instituce zveřejní změnu právní formy v Ústředním věstníku České republiky nejpozději do 30 dnů od jejího zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí.

Hlava 9

Rejstřík veřejných kulturních institucí

§ 43

(1) Rejstřík veřejných kulturních institucí je veřejný rejstřík, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných kulturních institucích. Rejstřík veřejných kulturních institucí je informačním systémem veřejné správy. Ministerstvo kultury je jeho správcem a vede jej v elektronické podobě.

(2) Do rejstříku veřejných kulturních institucí se kromě náležitostí podle občanského zákoníku zapisuje

b) identifikační číslo veřejné kulturní instituce, které veřejné kulturní instituci přidělí Ministerstvo kultury, pokud jí již nebylo přiděleno; identifikační číslo osoby poskytne Ministerstvu kultury správce základního registru,

a) název, sídlo a identifikační číslo zřizovatele,

c) předmět hlavní činnosti,

l) den, k němuž byl zápis proveden, a

g) jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky ředitele,

f) počet členů dozorčí rady, jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky jejích členů; nezřizuje-li se dozorčí rada, jméno a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky revizora, a den vzniku a zániku jejich funkce,

e) počet členů správní rady, jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky jejích členů,

d) předmět vedlejší činnosti, pokud byla stanovena ve zřizovací listině,

m) okamžik, k němuž byl zápis zpřístupněn.

h) jméno a datum narození osoby pověřené zřizovatelem vykonáváním funkce ředitele do doby jmenování prvního ředitele veřejné kulturní instituce podle § 3 odst. 2 písm. i), adresu místa jejího trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky a den udělení nebo den odnětí tohoto pověření,

i) při zrušení veřejné kulturní instituce s likvidací vstup do likvidace, rozhodnutí o úpadku, prohlášení konkursu na majetek veřejné kulturní instituce a jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky nebo název a sídlo likvidátora nebo insolvenčního správce,

j) zrušení konkursu a den, ke kterému byl konkurs zrušen,

k) doručení vyrozumění o zahájení exekuce na majetek veřejné kulturní instituce, jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky nebo název a sídlo exekutora,

(3) Návrh na zápis veřejné kulturní instituce do rejstříku veřejných kulturních institucí, návrh na zápis změny zřizovací listiny, změny v osobě ředitele veřejné kulturní instituce, přeměny veřejné kulturní instituce, vstupu veřejné kulturní instituce do likvidace a návrh na její výmaz z rejstříku veřejných kulturních institucí podává zřizovatel. V ostatních případech je osobou oprávněnou podávat návrh na zápis do rejstříku veřejných kulturních institucí veřejná kulturní instituce.

(4) V případech, kdy veřejná kulturní instituce vzniká přeměnou, podává zřizovatel návrh na její zápis společně s návrhem na výmaz zanikajících veřejných kulturních institucí z rejstříku veřejných kulturních institucí. Ministerstvo kultury zápis a výmaz provede k témuž dni.

(5) Návrhy podle odstavce 3 musí být doloženy listinami prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných kulturních institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Navrhovatel současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se do rejstříku zapisují v rámci zápisu veřejné kulturní instituce, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin; u výmazu osoby zapsané v rámci zápisu veřejné kulturní instituce se souhlas nevyžaduje.

(6) Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.

§ 44

(1) Ministerstvo kultury provede bez zbytečného odkladu zápis veřejné kulturní instituce nebo zápis změny do rejstříku veřejných kulturních institucí, jakož i výmaz dosud zapsaných skutečností, jsou-li splněny podmínky pro provedení tohoto zápisu nebo výmazu. V takovém případě se rozhodnutí písemně nevyhotovuje.

(2) Ministerstvo kultury návrh podle odstavce 1 zamítne, nejsou-li splněny podmínky pro provedení tohoto zápisu.

(3) Účastníky řízení podle § 43 jsou pouze navrhovatel a veřejná kulturní instituce.

§ 45

(1) Součástí rejstříku veřejných kulturních institucí je sbírka listin obsahující

g) rozhodnutí o přeměně veřejné kulturní instituce,

c) účetní závěrky,

k) další listiny, o kterých tak stanoví právní předpis.

j) rozhodnutí soudu vydaná podle insolvenčního zákona,

i) vyrozumění o zahájení exekuce na majetek veřejné kulturní instituce,

h) rozhodnutí o přeměně příspěvkové organizace na veřejnou kulturní instituci,

d) seznam osob s nominačním právem,

b) výroční zprávy,

a) zřizovací listinu, její změny a její úplné znění,

f) rozhodnutí o zrušení veřejné kulturní instituce,

e) doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném způsobu ukončení výkonu funkce ředitele, doklad o udělení nebo odnětí pověření výkonem funkce ředitele, doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném způsobu ukončení výkonu funkce člena správní rady, člena dozorčí rady nebo revizora, popřípadě likvidátora nebo insolvenčního správce,

(2) Jestliže ve sbírce listin není uložena některá z listin uvedených v odstavci 1, Ministerstvo kultury, jakmile tuto skutečnost zjistí, poznamená to ve sbírce listin, vyzve veřejnou kulturní instituci, aby mu listinu určenou k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu předala, a oznámí tuto skutečnost zřizovateli.

§ 46

(1) Povinnosti týkající se rejstříku veřejných kulturních institucí je osoba oprávněná k podání návrhu na zápis, popřípadě výmaz, povinna splnit bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, předá Ministerstvu kultury k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soud.

(2) Zjistí-li Ministerstvo kultury neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných kulturních institucí, vyzve veřejnou kulturní instituci ke zjednání nápravy. Nezjedná-li tato veřejná kulturní instituce ve lhůtě stanovené Ministerstvem kultury nápravu, může soud na návrh Ministerstva kultury, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob, rozhodnout o zrušení a likvidaci této veřejné kulturní instituce.

(3) Ministerstvo kultury zveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin na svých internetových stránkách. Na žádost vydá Ministerstvo kultury úředně ověřený elektronický výpis s údaji platnými ke dni jeho vydání, listinný úředně ověřený opis zápisu nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v rejstříku veřejných kulturních institucí není, ledaže žadatel výslovně požádá o opis úředně neověřený. Úředním ověřením se potvrzuje shoda výpisu nebo opisu se zápisem ve veřejném rejstříku.

Hlava 10

Společná ustanovení

§ 47

Pracovněprávní vztahy

(1) Člen uměleckého souboru je povinen být na pracovišti veřejné kulturní instituce v době stanovené rozvrhem, v době zastupování jiného člena uměleckého souboru a dále v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce veřejná kulturní instituce. Veřejná kulturní instituce eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sama rozvrhne.

(2) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 1, vykonává člen uměleckého souboru sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které členovi uměleckého souboru vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti veřejné kulturní instituce podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je člen uměleckého souboru.

§ 48

Na veřejné kulturní instituce se použijí ustanovení občanského zákoníku, nestanoví-li zákon jinak.

Část II

Změna zákona o účetnictví

§ 49

V § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se za slovo „organizace“ vkládají slova „ , veřejné kulturní instituce“.

Část III

Změna zákona o daních z příjmů

§ 50

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 462/2023 Sb., zákona č. 162/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 24 odst. 2 písm. zr) bodě 1 se za slovo „školou“ vkládají slova „ , veřejnou kulturní institucí“.

2. V § 28 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) veřejná kulturní instituce u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).

3. V § 30 odst. 10 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno p), které zní:
„p) veřejná kulturní instituce u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření a její zřizovatel při zpětném předání tohoto majetku.“.

Část IV

Změna rozpočtových pravidel

§ 51

1. V § 3 se na konci písmene h) doplňuje bod 18, který zní:
„18. účtech veřejných kulturních institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné kulturní instituce převedou nebo je na ně přijmou,“.

2. V § 33 odst. 8 větě první a § 33 odst. 9 větě první se slova „a 15“ nahrazují slovy „ , 15 a 18“.

3. V § 33 odst. 11 větě první se číslo „17“ nahrazuje číslem „18“.

Část V

Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

§ 52

V § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:
²⁷) Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích).“.
„g) zřizovat veřejné kulturní instituce podle zvláštního zákona²⁷).

Část VII

Změna zákona o zaměstnanosti

§ 54

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 98 písm. t) se slovo „nebo“ zrušuje.

2. Na konci § 98 se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v) který vykonává v České republice uměleckou činnost jako člen uměleckého souboru veřejné kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích.“.

Část VI

Změna zákona o finanční kontrole

§ 53

V § 2 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 123/2003 Sb. a zákona č. 126/2019 Sb., se za slova „svazku obcí“ vkládají slova „ , veřejná kulturní instituce“.

Část VIII

Změna zákona o archivnictví a spisové službě

§ 55

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 416/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 197/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 se vkládá nové písmeno n), které zní:
„n) veřejné kulturní instituce,“.

2. V § 63 odst. 1 písm. a) se text „m)“ nahrazuje textem „n)“.

Část IX

Změna zákona o střetu zájmů

§ 56

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 112/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 149/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 180/2022 Sb. a zákona č. 253/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje.

„j) ředitel, vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu^3c), člen správní rady, člen dozorčí rady nebo revizor veřejné kulturní instituce.“.
2. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

„r) veřejná kulturní instituce, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. j) vykonávající svoji činnost v této veřejné kulturní instituci.“.
3. V § 14a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:

Část X

Změna zákoníku práce

§ 57

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 413/2023 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 109 odst. 3 písm. d) se slova „předpisů, nebo“ nahrazují slovem „předpisů,“.

„f) veřejná kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích,“.
2. V § 109 odst. 3 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“ a vkládá se písmeno f), které zní:

3. V § 123 odst. 6 písm. e) se slova „služeb a“ nahrazují slovy „služeb, pro zaměstnance příspěvkových organizací poskytujících veřejné kulturní služby, pro zaměstnance veřejných kulturních institucí a“ a za slova „způsobem pro zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb“ se vkládají slova „ , pro zaměstnance příspěvkových organizací poskytujících veřejné kulturní služby a pro zaměstnance veřejných kulturních institucí“.

Část XI

Změna katastrálního zákona

§ 58

V § 23 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb. a zákona č. 251/2023 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l) skutečnosti, že jde o chráněný majetek veřejné kulturní instituce.“.

Část XII

Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině

§ 59

Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 329/2021 Sb. a zákona č. 407/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje.

2. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) veřejnou kulturní institucí.“.

Část XIII

Změna zákona o registru smluv

§ 60

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 249/2017 Sb., zákona č. 177/2019 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písm. e) se za slovo „instituce“ vkládají slova „ , veřejná kulturní instituce“.

2. V § 3 odst. 2 písm. l) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo veřejnou kulturní institucí v rámci vedlejší činnosti“.

Část XIV

Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

§ 61

V § 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 251/2021 Sb., se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:
„m) veřejná kulturní instituce,“.

Část XV

Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí

§ 62

Zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2021 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. i) se slovo „nebo“ zrušuje.

„k) veřejná kulturní instituce.“.
2. Na konci § 2 se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní:

Část XVI

Změna zákona o evidenci skutečných majitelů

§ 63

Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění zákona č. 245/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 2 písm. f) se slovo „a“ zrušuje.

2. V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) veřejná kulturní instituce.“.

Část XVII

ÚČINNOST

§ 64

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.