PŘEDMĚT ÚPRAVY A ZÁKLADNÍ POJMY

(1) Rozhodnými skutečnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodné náklady na bydlení, rozhodný příjem a další skutečnosti, které podle tohoto zákona mají vliv na vznik a trvání nároku na dávku, na výši dávky nebo výplatu dávky.

(2) Bydlí-li v bytě nebo jiném prostoru k bydlení členové více domácností, rozumí se rozhodnou skutečností také celkový počet osob, které v bytě nebo jiném prostoru k bydlení bydlí.

(3) Rozhodnými náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona rozumí průměr měsíčních nákladů na bydlení domácnosti v rozhodném období. Měsíčními náklady na bydlení domácnosti je součet měsíčních nákladů na bydlení členů domácnosti v jednom bytě nebo v jednom jiném prostoru k bydlení.

(4) Rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí průměr měsíčních příjmů domácnosti v rozhodném období. Měsíčním příjmem domácnosti je součet měsíčních příjmů členů domácnosti.

(1) Rozhodným obdobím pro posouzení rozhodných skutečností pro určení vzniku nároku na dávku je kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku.

(2) Rozhodným obdobím pro posouzení rozhodného příjmu pro určení vzniku nároku na dávku je období 3 kalendářních měsíců, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o dávku.

(3) Rozhodným obdobím pro posouzení rozhodných nákladů na bydlení pro určení vzniku nároku na dávku je

(4) Rozhodným obdobím pro posouzení rozhodného příjmu a rozhodných nákladů na bydlení pro určení trvání nároku na dávku a její výši je období 3 kalendářních měsíců následujících po posledním kalendářním měsíci bezprostředně předchozího tříměsíčního rozhodného období.

(1) Pro účely stanovení rozhodného příjmu se za příjem považují

(2) Příjmy podle odstavce 1 se za příjem považují po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů fyzických osob připadající na tyto příjmy.

(3) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů podle odstavce 1 samostatně a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů daň z příjmů doměřena nebo mu byl vrácen přeplatek na dani z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem podle odstavce 1 se podle této změny daňové povinnosti upraví v tom rozhodném období, v němž k této změně došlo; to platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(4) Příjmy podle odstavce 1

(5) Příjmy ze zahraničí podle odstavce 1 se započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny.

(6) Je-li příjem podle odstavce 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice pro první den rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným pro účely daně z příjmů.

(1) Pro účely stanovení rozhodného příjmu se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti a z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4 považuje za každý kalendářní měsíc jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik kalendářních měsíců člen domácnosti ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonával a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Hlavní samostatná výdělečná činnost a vedlejší samostatná výdělečná činnost se posuzují podle zákona o důchodovém pojištění. Jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní se do rozhodného příjmu započítává vždy však nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti vedlejší se do rozhodného příjmu započítává vždy jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku.

(2) Při započítávání příslušných druhů příjmů se odstavec 1 nepoužije, pokud člen domácnosti v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují,

(3) Vykonává-li člen domácnosti v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, nebo má-li příjem podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, avšak v předchozím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonával, nebo neměl příjem podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, započítává se mu jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý kalendářní měsíc, v němž

(4) Vykonává-li člen domácnosti v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu, započítává se mu jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

(1) Částka průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství se pro každý kalendářní rok stanoví jako jedna dvanáctina ze součtu průměrných hrubých měsíčních mezd v národním hospodářství vyhlášených Českým statistickým úřadem za období od 1. července předminulého kalendářního roku do 30. června minulého kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé stokoruny dolů.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) vyhlásí částku uvedenou v odstavci 1 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(1) Zranitelnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí

(2) Za zranitelnou osobu může být z důvodu péče o děti v rámci jedné domácnosti považován jen jeden z rodičů.

(3) Je-li pečujících osob podle odstavce 1 písm. f) o tutéž osobu více, lze za zranitelnou osobu považovat z tohoto důvodu pouze jednu pečující osobu, a to tu, která je určena jejich písemnou dohodou. Nedohodnou-li se, nelze za zranitelnou osobu z tohoto důvodu považovat žádnou z nich.

(1) Domácnost je tvořena členy domácnosti.

(2) Má se za to, že členy domácnosti jsou

(3) Nezletilé nezaopatřené dítě, které bylo

(4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje i

(5) Rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona rozumí

(6) Pokud lze osobu považovat za člena dvou nebo více domácností, Úřad práce stanoví, ve které domácnosti bude tato osoba považována za člena pro účely nároku na dávku, s přihlédnutím k vyživovacím povinnostem a k tomu, kde osoba bydlí a s kým společně hradí náklady na své potřeby. Osamělý rodič, který spolu se svým nezaopatřeným dítětem bydlí společně se svým rodičem, se posuzuje i s dítětem společně s tímto rodičem.

(7) Za osoby, které spolu společně bydlí, se považují osoby uvedené v odstavci 2, i pokud se přechodně zdržuje některá z nich mimo byt nebo jiný prostor k bydlení, který užívají k bydlení, z důvodů

(1) Nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tvoří jednočlennou domácnost.

(2) Za člena domácnosti se nepovažuje

(3) Osoba uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za člena domácnosti ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém nastala skutečnost podle odstavce 2.

(1) Částkou životního minima domácnosti se pro stanovení nároku na dávku a její výše rozumí součet částek životního minima stanovených pro jednotlivé členy domácnosti zákonem o životním a existenčním minimu.

(2) Pokud je člen domácnosti posuzován společně s dalšími členy domácnosti, použije se § 3 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu obdobně.

(1) Člen domácnosti je pracovně aktivním, pokud je

(2) Člen domácnosti se považuje pro účely tohoto zákona za pracovně aktivního, pokud je

a) období 3 kalendářních měsíců, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o dávku, pokud se jedná o náklady na bydlení vzniklé na základě stejného právního titulu k bydlení, nebo

b) kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost o dávku, pokud právní titul k bydlení členů domácnosti vznikl později než 3 měsíce před prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla podána žádost o dávku.

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,

1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,

2. příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,

3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,

4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů,

b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů,

2. příjem sjednaný dohodou rodičů bez schválení této dohody soudem v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu poskytnutého v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za člena stejné domácnosti s osobou, které toto výživné mělo být plněno; za tento příjem se považuje na první vyživované dítě 2 500 Kč a na každé další vyživované dítě 1 000 Kč, není-li tento příjem sjednán ve vyšší výši,

1. příjem stanovený soudem v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu poskytnutého v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za člena stejné domácnosti s osobou, které toto výživné mělo být plněno,

3. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů,

9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

6. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů,

5. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu,

4. příjmy z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu 5 let,

8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,

7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu,

c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní z příjmů fyzických osob nebo obdobných daní v zahraničí a pojistného podle písmen a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f) dávky státní sociální podpory s výjimkou porodného, pohřebného a příspěvku na vysokoškolské studium, opakující se zaopatřovací příspěvek, odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči,

g) příjem plynoucí z důvodu péče o jinou fyzickou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, která není členem domácnosti,

h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům podle písmen f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy podle písmen f) až h).

a) písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. b) bodů 6 až 9 se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly zúčtovány,

b) písm. b) bodů 1 a 2 se započítávají v tom rozhodném období, na které jsou stanoveny,

c) písm. b) bodů 3 až 5 a odstavce 1 písm. c), d), f) až h) se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny.

a) měl samostatnou výdělečnou činnost přerušenou,

b) měl samostatnou výdělečnou činnost ukončenou, nebo

c) neměl příjmy podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4.

a) vykonával samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,

b) vykonával samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 10 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,

c) měl člen domácnosti příjem podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, částka odpovídající 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

a) v pásmu 1 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství,

b) v pásmu 2 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající 1,5násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství a

c) v pásmu 3 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

a) osoba starší 68 let,

b) poživatel starobního důchodu,

c) osoba invalidní ve druhém nebo třetím stupni,

d) osoba pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,

e) rodič pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let věku,

f) osoba osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I nebo osoba osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II nebo vyšším, a to pokud v žádosti o příspěvek na péči byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc,

g) poživatel příspěvku na péči ve stupni II nebo vyšším,

h) nezaopatřené dítě, nebo

i) pozůstalý manžel nebo partner, se kterým uzavřel partnerství podle občanského zákoníku nebo registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), a to po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jeho manžel nebo partner zemřel.

a) rodiče a jejich nezaopatřené děti; zletilé nezaopatřené dítě není členem domácnosti rodičů, pokud je členem domácnosti s manželem, s partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby,

b) manželé nebo partneři,

c) rodiče a jejich nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,

d) rodiče a jejich zletilé děti, pokud zletilé dítě s rodiči společně bydlí a není členem domácnosti s manželem, partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby,

e) jiné osoby, které společně s fyzickými osobami uvedenými v písmenu a), b), c) nebo d) bydlí a hradí společně s nimi náklady na své potřeby, nebo

f) jiné fyzické osoby, které spolu bydlí a společně hradí náklady na své potřeby.

a) na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jednoho z rodičů, není členem domácnosti druhého rodiče,

b) rodičům svěřeno do společné nebo střídavé péče, je členem domácnosti rodiče určeného na základě písemného souhlasného prohlášení obou rodičů; toto souhlasné prohlášení mohou rodiče měnit nejdříve po uplynutí 3 kalendářních měsíců; v případě, že rodiče dětí svěřených do společné nebo střídavé péče nedají souhlasné prohlášení o tom, které domácnosti je dítě členem, považuje se dítě 3 kalendářní měsíce za člena domácnosti jednoho z rodičů a další 3 kalendářní měsíce za člena domácnosti druhého z rodičů.

a) osoba, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

b) manžel nebo partner rodiče, který má dítě v péči, nebo fyzické osoby, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

c) vdovec nebo vdova po rodiči, který měl dítě v péči, nebo fyzické osobě, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, a to po dobu, po kterou o dítě pečují,

d) druh nebo družka rodiče, který má dítě v péči, nebo fyzické osoby, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby,

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,

c) rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele,

d) rozhodnutí soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,

e) rozhodnutí soudu o jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,

f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,

g) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,

i) vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16a odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o pěstounské péči, předpěstounské péči nebo o jmenování poručníka dítěti.

h) rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítě,

a) studia,

b) zdravotních nebo pracovních, nebo

c) výkonu dobrovolnické činnosti.

a) dítě, které je na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohody s rodičem v plném přímém zaopatření ústavu nebo jiného zařízení pro péči o děti a mládež; za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu nebo jiném zařízení pro péči o děti a mládež, poskytuje-li tento ústav nebo jiné zařízení dětem stravování, ubytování a ošacení,

b) osoba, která je ve vazbě, ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a osoba, která vykonává ochranné léčení ústavní.

a) v základním pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo jiném obdobném vztahu alespoň v rozsahu 30 hodin měsíčně,

b) osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění,

c) osobou s nárokem na odměnu pěstouna, osobou pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči nebo osobou, která má dítě svěřeno do péče podle § 953 občanského zákoníku, pokud má toto dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který poprvé náležel příspěvek na úhradu potřeb dítěte; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem.

a) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti (dále jen „uchazeč o zaměstnání“), nebo

b) uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu nemoci nebo úrazu není schopen vykonávat pracovní aktivitu podle § 52, s výjimkou člena domácnosti, který je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti nebo povinnosti doložit skutečnosti podle § 27 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nebo z důvodu neplnění povinnosti uchazeče o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, nebo člena domácnosti, který neplní povinnost podle § 53 odst. 3.