(1) Nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tvoří jednočlennou domácnost.

(2) Za člena domácnosti se nepovažuje

(3) Osoba uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za člena domácnosti ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém nastala skutečnost podle odstavce 2.

a) dítě, které je na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohody s rodičem v plném přímém zaopatření ústavu nebo jiného zařízení pro péči o děti a mládež; za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu nebo jiném zařízení pro péči o děti a mládež, poskytuje-li tento ústav nebo jiné zařízení dětem stravování, ubytování a ošacení,

b) osoba, která je ve vazbě, ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a osoba, která vykonává ochranné léčení ústavní.