SLOŽKY DÁVKY

Složky dávky

Složka na bydlení

Složka na živobytí

Bonus na dítě

Pracovní bonus

(1) Dávka je tvořena 1 až 4 složkami, kterými jsou

a) složka zohledňující náklady na bydlení (dále jen „složka na bydlení“),

c) složka zohledňující řádnou výchovu nezaopatřeného dítěte (dále jen „bonus na dítě“) a

b) složka zohledňující náklady na živobytí (dále jen „složka na živobytí“),

d) složka zohledňující příjmy z pracovní aktivity (dále jen „pracovní bonus“).

(2) Výše dávky na kalendářní měsíc se stanoví jako součet jednotlivých složek dávky, který se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(1) Složka na bydlení je součástí dávky, pokud

a) má nejméně jeden z členů domácnosti právní titul k bydlení v bytě nebo v jiném prostoru k bydlení, ve kterém bydlí,

c) byt nebo jiný prostor k bydlení, ve kterém členové domácnosti bydlí, splňuje podmínky podle § 20 nebo 22.

b) náklady na bydlení v bytě nebo v jiném prostoru k bydlení, ve kterém členové domácnosti bydlí, přesahují určenou část rozhodného příjmu domácnosti a současně tato část není vyšší než rozhodné náklady na bydlení a

(2) Určenou částí rozhodného příjmu je součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30.

(3) Přesahuje-li podíl rozhodného příjmu a částky životního minima domácnosti hodnotu 2, je určená část rozhodného příjmu domácnosti součet částky podle odstavce 2 a částky určené jako součin částky, o kterou rozhodný příjem převyšuje dvojnásobek výše částky životního minima domácnosti, a koeficientu 0,1.

a) je podle stavebních předpisů jako byt zkolaudován,

b) je uzavíratelný a uzamykatelný, je osazen funkčními dveřmi a okny,

c) má alespoň jednu obytnou místnost, která splňuje požadavky stavebního zákona,

e) má vyčleněný prostor na vaření a přípravu jídla,

f) je napojen na zdroj pitné vody nebo má zajištěn neomezený přístup k pitné vodě,

g) je v souladu s energetickým zákonem připojen k distribuční soustavě elektřiny nebo k výrobně elektřiny, a má tak zajištěn neomezený přímý přístup k elektrické energii,

d) má v bytě samotném nebo v jeho příslušenství neomezeně přístupném osobám užívajícím byt k bydlení záchod a koupelnu, které jsou provozuschopné,

j) byla v něm řádně provedena protiepidemická opatření, byla-li nařízena.

h) má zajištěno dostatečné větrání obytných místností venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami a s možností regulace vnitřní teploty,

i) nemá závady ohrožující život nebo zdraví osob a

(1) Má-li Úřad práce při vyhodnocování nároku na dávku nebo v průběhu výplaty dávky pochybnost, zda byt splňuje požadavky podle § 20, provede šetření na místě za účelem posouzení těchto skutečností. Posouzení, zda byt splňuje požadavek podle § 20 písm. i), provádí pro účely tohoto zákona na dožádání Úřadu práce obecní stavební úřad. Posouzení, zda byt splňuje požadavek podle § 20 písm. j), provádí pro účely tohoto zákona na dožádání Úřadu práce orgán ochrany veřejného zdraví. Při provádění posouzení podle vět druhé a třetí se postupuje podle kontrolního řádu.

(2) Pokud Úřad práce zjistí, že byt nesplňuje některý z požadavků podle § 20, stanoví příjemci dávky lhůtu, ve které má zjednat nápravu tohoto stavu, pokud je zjednání nápravy možné.

a) příjemce dávky, kterého současně informuje o případných následcích podle § 34 odst. 4,

(3) Úřad práce informuje bezodkladně o skutečnosti, že byt nesplňuje některý z požadavků podle § 20, a o lhůtě ke zjednání nápravy podle odstavce 2

c) obecní úřad obce s rozšířenou působností a pověřený obecní úřad s podnětem k zahájení sociální práce za účelem řešení bytové situace osob, které obývají tento byt,

b) vlastníka bytu,

d) orgán sociálně-právní ochrany dětí, pokud je členem domácnosti nezletilé dítě.

(1) Jiným prostorem k bydlení je ubytovací zařízení, prostor k bydlení pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, stavba pro individuální nebo rodinnou rekreaci a jiný než obytný prostor.

(2) Ubytovacím zařízením je zařízení určené k poskytování ubytovacích služeb podle § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví, jemuž byl příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví schválen provozní řád a ubytování v něm je poskytováno na dobu delší než 2 měsíce v období 6 měsíců po sobě jdoucích.

(3) Za stavbu pro individuální nebo rodinnou rekreaci se pro nárok na dávku považuje stavba, která plní tyto požadavky:

a) je samostatně vymezeným uzamykatelným prostorem,

b) má minimálně jednu obytnou místnost,

c) svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje přiměřeně technické požadavky na stavby podle § 145 odst. 1 stavebního zákona, a podle § 19 odst. 1, 2 a 4, § 20 odst. 1 a 6, § 38 odst. 1, § 47 a podle bodu 1 přílohy č. 3 k vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, a

d) má neomezený přístup k pitné vodě a záchod, který je provozuschopný.

a) má povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru,

(4) Za jiný než obytný prostor se pro nárok na dávku považuje prostor, který plní tyto požadavky:

c) svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje přiměřeně technické požadavky na stavby podle § 145 odst. 1 stavebního zákona, a podle § 19 odst. 1, 2 a 4, § 20 odst. 1 a 6, § 37 odst. 3, § 38 odst. 1, § 47 a bodu 1 přílohy č. 3 k vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, a

b) má minimálně jednu obytnou místnost,

d) má neomezený přístup k pitné vodě a záchod, který je provozuschopný.

(5) Posouzení, zda stavba pro individuální nebo rodinnou rekreaci nebo jiný než obytný prostor splňují požadavky podle odstavců 3 a 4, provádí pro účely tohoto zákona na dožádání Úřadu práce obecní stavební úřad. Při provádění posouzení se postupuje podle kontrolního řádu.

(6) Úřad práce informuje bezodkladně o skutečnosti, že člen domácnosti užívající k bydlení jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení požádal o dávku, pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností anebo újezdní úřad příslušný podle místa pobytu členů této domácnosti s podnětem k zahájení sociální práce za účelem řešení bytové situace členů této domácnosti.

(1) Za náklady na bydlení za užívání bytu se v případě bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví člena domácnosti, bytu užívaného na základě členství člena domácnosti v bytovém družstvu nebo bytu užívaného na základě služebnosti bytu považuje částka, která je součtem příslušné částky vlastnického paušálu a příslušné částky

a) energetického paušálu v případě domácnosti s příjmy ve výši 1,43násobku částky životního minima domácnosti nebo vyššími, nebo

b) skutečných nákladů na energie v případě domácnosti s příjmy do výše 1,43násobku částky životního minima domácnosti, maximálně však do výše 1,2násobku částky energetického paušálu.

(2) Náklady na energie se pro účely tohoto zákona rozumí náklady na plyn, elektřinu, dálkové vytápění, centralizované poskytování teplé vody a na tuhá paliva, topné oleje a další obdobná paliva (dále jen „tuhá paliva“).

a) energetického paušálu v případě domácnosti s příjmy ve výši 1,43násobku částky životního minima domácnosti nebo vyššími, nebo

(3) Za náklady na bydlení za užívání bytu se v případě užívání bytu na základě jiného právního titulu k bydlení považuje částka, která je součtem částky uhrazeného nájemného nebo ceny ubytování, maximálně však ve výši příslušné částky normativního nájemného a příslušné částky

b) skutečných nákladů na energie v případě domácnosti s příjmy do výše 1,43násobku částky životního minima domácnosti, maximálně však do výše 1,2násobku částky energetického paušálu.

(4) Příslušnou částkou normativního nájmu, vlastnického paušálu nebo energetického paušálu je částka odpovídající počtu členů domácnosti, tomu, zda jsou všichni členové zranitelnými osobami, a kategorii obce podle § 29 odst. 1.

(5) Pokud bydlí v jednom bytě nebo jiném prostoru k bydlení členové více domácností, tvoří náklady na bydlení členů domácnosti ve vztahu k jejich nároku na dávku příslušný podíl z nákladů na bydlení za celý byt nebo jiný prostor k bydlení, který je určen jako násobek podílu počtu členů domácnosti na celkovém počtu osob užívajících tentýž byt nebo jiný prostor k bydlení a nákladů na bydlení za celý byt nebo jiný prostor k bydlení, a to bez ohledu na to, jestli o dávku žádají členové všech domácností.

(1) Za náklady na bydlení za užívání jiného prostoru k bydlení se v případě jiného prostoru k bydlení ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví člena domácnosti, jiného prostoru k bydlení užívaného na základě členství člena domácnosti v bytovém družstvu nebo jiného prostoru k bydlení užívaného na základě služebnosti považuje částka, která je součtem 80 % příslušné částky vlastnického paušálu a celé příslušné částky

a) energetického paušálu v případě domácnosti s příjmy ve výši 1,43násobku částky životního minima domácnosti nebo vyššími, nebo

b) skutečných nákladů na energie v případě domácnosti s příjmy do výše 1,43násobku částky životního minima domácnosti, maximálně však do výše 1,2násobku částky energetického paušálu.

(2) Za náklady na bydlení za užívání jiného prostoru k bydlení se v případě, že je jiný prostor k bydlení užíván na základě jiného právního titulu, považuje částka, která je součtem ceny ubytování nebo uhrazeného nájemného, maximálně však 80 % příslušné částky normativního nájemného, a celé příslušné částky

b) skutečných nákladů na energie v případě domácnosti s příjmy do výše 1,43násobku částky životního minima domácnosti, maximálně však do výše 1,2násobku částky energetického paušálu.

a) energetického paušálu v případě domácnosti s příjmy ve výši 1,43násobku částky životního minima domácnosti nebo vyššími, nebo

b) skutečných nákladů na energie v případě domácnosti s příjmy do výše 1,43násobku částky životního minima domácnosti, maximálně však do výše 1,2násobku částky energetického paušálu.

a) energetického paušálu v případě domácnosti s příjmy ve výši 1,43násobku částky životního minima domácnosti nebo vyššími, nebo

(1) Do výše nájemného nebo ceny ubytování se započítají rovněž náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, s výjimkou dálkového vytápění, nejsou-li součástí nájemného nebo ceny ubytování.

(2) Náklady na energie se pro účely tohoto zákona rozumí náklady na plyn, elektřinu, dálkové vytápění, centralizované poskytování teplé vody a na tuhá paliva.

(3) Pro zjištění skutečných nákladů na energie se započítávají i částky, které byly v rozhodném období zaplaceny jako záloha, nebo byly v tomto období vyúčtovány i za období delší. Byly-li uvedené částky vráceny, odečtou se z nákladů.

(4) V případě, že domácnost s rozhodným příjmem do výše 1,43násobku částky životního minima využívá tuhá paliva, započítá se do nákladů na energie za kalendářní měsíc částka

d) 3 000 Kč pro čtyřčlennou domácnost,

e) 3 500 Kč pro pětičlennou nebo vícečlennou domácnost.

b) 2 000 Kč pro dvoučlennou domácnost,

c) 2 500 Kč pro tříčlennou domácnost,

a) 1 500 Kč pro jednočlennou domácnost,

(5) Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí výše částky, která se započítá do nákladů na energie za kalendářní měsíc, 1,4násobek částek uvedených v odstavci 4.

(1) Vláda může nařízením zvýšit částky, které se započítávají za tuhá paliva, a to v návaznosti na růst nákladů na tuhá paliva vyjádřený růstem indexu spotřebitelských cen tuhých paliv za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Růst indexu spotřebitelských cen tuhých paliv za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu. Částky mohou být zvýšeny maximálně o částku odpovídající pětinásobku příslušného indexu.

(2) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek za tuhá paliva a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek za tuhá paliva je kalendářní měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky za tuhá paliva.

c) 1 600 Kč pro tříčlennou domácnost,

a) 880 Kč pro jednočlennou domácnost,

b) 1 240 Kč pro dvoučlennou domácnost,

(1) Normativní nájemné vyhlásí ministerstvo sdělením vždy pro období kalendářního roku, a to jako součet částky úrovně pátého decilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky v období 1. ledna až 31. srpna předcházejícího kalendářnímu roku, na který se normativní nájemné stanoví, a to podle počtu členů domácnosti v kategorii jednočlenná domácnost, dvoučlenná domácnost, tříčlenná domácnost, čtyřčlenná domácnost anebo pěti nebo vícečlenná domácnost, a podle rozdělení obcí podle počtu obyvatel v kategorii Praha a Brno, obec s alespoň 70 000 obyvateli nebo obec do 69 999 obyvatel, a částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu, která činí

d) 1 710 Kč pro čtyřčlennou domácnost,

e) 1 820 Kč pro pětičlennou nebo vícečlennou domácnost.

(2) Vláda může nařízením stanovit, že se ve vazbě na vývoj mezd a spotřebitelských cen pro stanovení normativního nájemného použije namísto částky uvedené v odstavci 1 částka úrovně čtvrtého nebo šestého decilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky v období 1. ledna až 31. srpna přecházejícího kalendářnímu roku, na který se normativní nájemné stanoví.

a) 1 310 Kč pro jednočlennou domácnost,

b) 1 770 Kč pro dvoučlennou domácnost,

c) 2 230 Kč pro tříčlennou domácnost,

d) 2 370 Kč pro čtyřčlennou domácnost,

e) 2 380 Kč pro pětičlennou nebo vícečlennou domácnost.

(1) Vláda může nařízením zvýšit částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu, a to v návaznosti na vývoj nákladů spojených s užíváním bytu vyjádřený indexem spotřebitelských cen ostatních služeb souvisejících s bydlením za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Růst indexu spotřebitelských cen ostatních služeb souvisejících s bydlením za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu. Částky mohou být zvýšeny maximálně o částku odpovídající pětinásobku příslušného indexu.

(2) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek určených na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek určených na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu je kalendářní měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíci nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu.

(1) Vlastnickým paušálem se pro účely tohoto zákona rozumí částka, která se stanoví pro účely stanovení výše částky bydlení a ve které jsou zohledněny náklady na údržbu nemovitosti a náklady spojené s užíváním nemovitosti.

b) částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu podle § 28 nebo podle § 29, jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami.

a) 30 % částky úrovně pátého decilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky normativního nájemného podle § 28 nebo 30 % částky úrovně sedmdesátého pátého percentilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky podle § 29, jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, a

(2) Vlastnický paušál se vypočte jako součet

(1) Energetickým paušálem se pro účely tohoto zákona rozumí částka, která se stanoví pro určení výše nákladů na bydlení, ve které jsou zohledněny náklady na elektrickou energii, plyn, tuhá paliva, dálkové vytápění a centralizované poskytování teplé vody.

a) 2 300 Kč pro jednočlennou domácnost,

(2) Výše energetického paušálu činí

c) 3 300 Kč pro tříčlennou domácnost,

b) 2 800 Kč pro dvoučlennou domácnost,

d) 3 800 Kč pro čtyřčlennou domácnost, nebo

e) 4 300 Kč pro pětičlennou a vícečlennou domácnost.

(3) Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí výše energetického paušálu částku 1,4násobku částek podle odstavce 1.

(2) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek energetického paušálu a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek energetického paušálu je kalendářní měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky energetického paušálu.

(1) Vláda může nařízením upravit výši částek energetického paušálu, a to v návaznosti na vývoj nákladů na energie vyjádřený indexem spotřebitelských cen elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období, pokud příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Částky mohou být zvýšeny maximálně o částku odpovídající pětinásobku příslušného indexu. Při stanovení částek se může přihlédnout rovněž k vývoji skutečných nákladů na energie dokládaných domácnostmi s příjmy do 1,43násobku částky životního minima domácnosti, pokud se mediánová hodnota těchto nákladů výrazně liší od stanoveného energetického paušálu.

(5) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem poskytne ministerstvu odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie za požadované období, pokud ho k tomu ministerstvo vyzve.

(4) Vláda může upravit výši částek energetického paušálu, pokud z odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie za požadované období vyplývá významná změna průměrné úrovně nákladů na energie, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení a maximálně v rozsahu tohoto odhadu.

(3) Růst indexu spotřebitelských cen elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

(2) Pokud je členem domácnosti osoba, která nemá nárok na dávku z důvodů, že není pracovně aktivní a zároveň není zranitelnou osobou, vypočte se v případě složky na bydlení výše složky bez zohlednění této osoby, jde-li o náklady na bydlení pro tuto domácnost.

(1) Měsíční výše složky na bydlení je rovna rozdílu mezi rozhodnými náklady na bydlení a určenou částí rozhodného příjmu domácnosti.

(3) Znemožní-li člen domácnosti opakovaně posouzení skutečností podle § 20 nebo 22, činí výše složky na bydlení 0 Kč.

(4) Nezjedná-li příjemce ve stanovené lhůtě nápravu podle § 21 odst. 2, činí výše složky na bydlení 0 Kč, a to od počátku čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni, ve kterém tato lhůta uplynula. Dojde-li však ke zjednání nápravy alespoň do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni, ve kterém tato lhůta uplynula, věta první se nepoužije a řízení o snížení výše dávky nebo odejmutí dávky z tohoto důvodu se nezahájí a již zahájené řízení se zastaví.

(1) Složka na živobytí činí rozdíl mezi součtem částek na životní potřeby členů domácnosti a rozhodným příjmem domácnosti, od kterého se odečte 30 % tohoto příjmu.

(2) Částka na životní potřeby člena domácnosti činí

a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo b), 0 Kč.

b) u osoby, která není uvedena v písmenu a), je pracovně aktivní nebo je zranitelnou osobou, částku existenčního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

(3) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se v kalendářním měsíci, ve kterém osoba plní podpůrný plán, a v kalendářních měsících předcházejících zpracování podpůrného plánu navyšuje o rozdíl mezi životním minimem osoby a existenčním minimem.

(4) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) nebo b) se v případech, kdy její zdravotní stav vyžaduje podle potvrzení příslušného odborného lékaře dietní stravování, které vyžaduje zvýšené náklady na stravování, navyšuje měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo vyhláškou rovněž stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného typu diety.

(5) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se navyšuje, pokud tato osoba vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, kdy se zjišťuje nárok na dávku, o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem.

(1) Je-li součástí přiznané dávky složka na živobytí, zpracuje Úřad práce nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání dávky se členem domácnosti, s výjimkou nezaopatřeného dítěte, podpůrný plán. V podpůrném plánu Úřad práce stanoví opatření ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti. Pokud při zpracování podpůrného plánu Úřad práce nebude moci stanovit žádná opatření, hledí se na podpůrný plán, jako by byl plněn.

(2) Při zpracování podpůrného plánu Úřad práce vychází z vyhodnocení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti, jeho schopností a dovedností a z možnosti člena domácnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním; k tomu je člen domácnosti povinen poskytnout nezbytné údaje.

(3) Pokud člen domácnosti nesdělí údaje nezbytné pro zpracování podpůrného plánu nebo nespolupracuje při jeho vyhodnocení, je jeho částka na životní potřeby ve výši existenčního minima.

(4) Je-li to účelné a nebrání-li tomu jiné okolnosti, může Úřad práce zpracovat pro členy jedné domácnosti jeden podpůrný plán, ve kterém budou stanovena opatření pro jednotlivé členy domácnosti.

(5) Plnění podpůrného plánu Úřad práce vyhodnocuje nejméně jednou za 3 měsíce a podle vyhodnocení navrhuje jeho aktualizaci.

(6) Má-li člen domácnosti zpracován individuální akční plán podle zákona o zaměstnanosti, jsou opatření stanovená v individuálním akčním plánu součástí podpůrného plánu tohoto člena domácnosti.

(7) Při zpracování podpůrného plánu může Úřad práce postupovat s využitím metod sociální práce. Úřad práce realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace člena domácnosti. Při zpracování podpůrného plánu spolupracuje Úřad práce s poskytovateli sociálních služeb a s dalšími osobami zaměřenými na poradenství a pomoc osobám v tíživé situaci.

a) je členem domácnosti nezaopatřené dítě,

c) každý člen domácnosti, který není zranitelnou osobou, je pracovně aktivní.

b) rozhodný příjem domácnosti nepřesahuje čtyřnásobek částky životního minima domácnosti a

(1) Výše bonusu na dítě činí součet částek na nezaopatřené dítě podle odstavce 2, které připadají na jednotlivé nezaopatřené děti, které jsou členy domácnosti.

(2) Částka na nezaopatřené dítě v domácnosti s rozhodným příjmem

c) do částky, která je rovna 1,43násobku částky životního minima domácnosti, činí částku 500 Kč; jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částku 1 000 Kč.

b) mezi částkou vyšší než 1,43násobek částky životního minima domácnosti a částkou nižší než trojnásobek částky životního minima domácnosti činí částku 1 000 Kč,

a) mezi částkou rovnou trojnásobku částky životního minima domácnosti a částkou rovnou čtyřnásobku částky životního minima domácnosti činí částku, která je součinem částky 1 000 Kč a koeficientu, který je roven rozdílu mezi číslem 4 a podílu rozhodného příjmu a částky životního minima domácnosti,

(3) Do součtu podle odstavce 1 se nezapočítává částka podle odstavce 2 na nezaopatřené dítě, byla-li v případě člena domácnosti vyslovena pravomocným rozhodnutím jeho vina za spáchání přestupku zanedbávání péče o povinnou školní docházku takového dítěte nebo o povinné předškolní vzdělávání takového dítěte, a to po dobu 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(4) Vláda může nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 2 v návaznosti na růst spotřebitelských cen vyjádřený růstem indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Částky mohou být zvýšeny maximálně o částku odpovídající pětinásobku příslušného indexu.

(5) Rozhodné období podle odstavce 4 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek podle odstavce 2 a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek podle odstavce 2 je kalendářní měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky podle odstavce 2.

(6) Růst indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

(1) Pracovní bonus je součástí dávky, pokud má alespoň jeden z členů domácnosti příjem zohledňovaný pro pracovní bonus, a alespoň jedna z ostatních částek dávky pro tuto domácnost je vyšší než 0 Kč.

(2) Příjmem zohledňovaným pro pracovní bonus je část rozhodného příjmu domácnosti za rozhodné období, která je součtem příjmu

a) ze závislé činnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 1,

b) ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 věty první a § 5 odst. 4,

c) z dávek nemocenského pojištění, pokud nárok na ně trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc,

e) z příjmů ze zahraničí obdobných příjmům uvedeným v písmenech a) až c) a

d) z odměny pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, pokud nárok na ni trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc,

f) z rodičovského příspěvku, který navazuje na pobírání peněžité pomoci v mateřství.

(1) Výše pracovního bonusu činí měsíčně v případě rozhodného příjmu domácnosti do 1,6násobku částky životního minima domácnosti 40 % z příjmu zohledňovaného pro pracovní bonus.

(2) Výše pracovního bonusu činí měsíčně v případě rozhodného příjmu domácnosti přesahujícího 1,6násobek částky životního minima domácnosti rozdíl mezi

b) částkou 30 % kladného rozdílu částky, o kterou rozhodný příjem převyšuje 1,6násobek částky životního minima domácnosti.

a) částkou 40 % kladného rozdílu částky, o kterou příjem zohledňovaný pro pracovní bonus převyšuje kladný rozdíl mezi rozhodným příjmem a 1,6násobkem částky životního minima domácnosti, a

(3) Převyšuje-li částka uvedená v odstavci 2 písm. b) částku uvedenou v odstavci 2 písm. a), činí výše pracovního bonusu 0 Kč.