Složka na živobytí

(1) Složka na živobytí činí rozdíl mezi součtem částek na životní potřeby členů domácnosti a rozhodným příjmem domácnosti, od kterého se odečte 30 % tohoto příjmu.

(2) Částka na životní potřeby člena domácnosti činí

c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo b), 0 Kč.

a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

b) u osoby, která není uvedena v písmenu a), je pracovně aktivní nebo je zranitelnou osobou, částku existenčního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

(3) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se v kalendářním měsíci, ve kterém osoba plní podpůrný plán, a v kalendářních měsících předcházejících zpracování podpůrného plánu navyšuje o rozdíl mezi životním minimem osoby a existenčním minimem.

(4) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) nebo b) se v případech, kdy její zdravotní stav vyžaduje podle potvrzení příslušného odborného lékaře dietní stravování, které vyžaduje zvýšené náklady na stravování, navyšuje měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo vyhláškou rovněž stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného typu diety.

(5) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se navyšuje, pokud tato osoba vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, kdy se zjišťuje nárok na dávku, o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem.

(1) Je-li součástí přiznané dávky složka na živobytí, zpracuje Úřad práce nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání dávky se členem domácnosti, s výjimkou nezaopatřeného dítěte, podpůrný plán. V podpůrném plánu Úřad práce stanoví opatření ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti. Pokud při zpracování podpůrného plánu Úřad práce nebude moci stanovit žádná opatření, hledí se na podpůrný plán, jako by byl plněn.

(2) Při zpracování podpůrného plánu Úřad práce vychází z vyhodnocení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti, jeho schopností a dovedností a z možnosti člena domácnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním; k tomu je člen domácnosti povinen poskytnout nezbytné údaje.

(3) Pokud člen domácnosti nesdělí údaje nezbytné pro zpracování podpůrného plánu nebo nespolupracuje při jeho vyhodnocení, je jeho částka na životní potřeby ve výši existenčního minima.

(4) Je-li to účelné a nebrání-li tomu jiné okolnosti, může Úřad práce zpracovat pro členy jedné domácnosti jeden podpůrný plán, ve kterém budou stanovena opatření pro jednotlivé členy domácnosti.

(5) Plnění podpůrného plánu Úřad práce vyhodnocuje nejméně jednou za 3 měsíce a podle vyhodnocení navrhuje jeho aktualizaci.

(6) Má-li člen domácnosti zpracován individuální akční plán podle zákona o zaměstnanosti, jsou opatření stanovená v individuálním akčním plánu součástí podpůrného plánu tohoto člena domácnosti.

(7) Při zpracování podpůrného plánu může Úřad práce postupovat s využitím metod sociální práce. Úřad práce realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace člena domácnosti. Při zpracování podpůrného plánu spolupracuje Úřad práce s poskytovateli sociálních služeb a s dalšími osobami zaměřenými na poradenství a pomoc osobám v tíživé situaci.