Změna zákona o právu na digitální služby

1. V § 4 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
(4) Orgán veřejné moci nemusí umožnit učinit digitální úkon podle odstavce 1 písm. d), pokud by mu to způsobilo nepřiměřenou zátěž.
(5) Orgán veřejné moci při posuzování míry nepřiměřené zátěže zohlední
a) svou velikost, povahu a zdroje a
b) své odhadované náklady a přínosy ve vztahu k očekávanému přínosu pro uživatele služby.
(6) Vyhodnotí-li orgán veřejné moci po posouzení podmínek podle odstavce 5, že by mu umožnění učinění digitálního úkonu podle odstavce 1 písm. d) způsobilo nepřiměřenou zátěž, zašle Agentuře žádost o vyjádření k tomuto závěru. V případě souhlasného vyjádření Agentury orgán veřejné moci vyznačí závěr v katalogu služeb. V případě nesouhlasného vyjádření Agentury a pokud orgán veřejné moci na závěru trvá, rozhodne o tom, zda by umožnění učinění digitálního úkonu podle odstavce 1 písm. d) způsobilo orgánu veřejné moci nepřiměřenou zátěž, vláda.“.

2. V § 14 odst. 4 se slova „tohoto období“ nahrazují slovy „7 let od účinnosti tohoto zákona“.

3. V § 14 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“.

§ 16

<var>Čl. XVI</var>

Přechodné ustanovení
Orgán veřejné moci zašle Digitální a informační agentuře žádost o vyjádření podle § 4 odst. 6 zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro úkony již obsažené v katalogu služeb, do 30. června 2025. Digitální a informační agentura předloží tyto žádosti spolu se svým vyjádřením vládě, která rozhodne, zda umožnění učinění digitálního úkonu podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 12/2020 Sb. způsobí orgánu veřejné moci nepřiměřenou zátěž.