Změna zákona o České národní bance
§ 3
<var>Čl. III</var>
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 285/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 192/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 219/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 129/2022 Sb., zákona č. 462/2023 Sb. a zákona č. 278/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 44 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a ukládání donucovacích pokut podle jiných právních předpisů“.
2. V § 44a odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „2“.
3. Za § 49a se vkládají nové § 49b až 49h, které včetně nadpisů znějí:
„§ 49b
Prohlášení k předcházení střetu zájmů
(1) Zaměstnanec České národní banky vykonávající v České národní bance činnost související s její rolí orgánu odpovědného za výkon obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „úvěrová instituce“) je povinen předložit České národní bance prohlášení k předcházení střetu zájmů, které obsahuje informace o účastnických cenných papírech, dluhopisech nebo jiných obdobných cenných papírech, a cenných papírech kolektivního investování, které vlastní a jejichž vlastnictví by mohlo vyvolat obavy ze střetu zájmů.
(2) Prohlášení předloží zaměstnanec podle odstavce 1 poprvé podle stavu ke dni předcházejícímu dni nástupu do práce a dále pak vždy jednou ročně. Dojde-li ke změně druhu práce, předloží zaměstnanec prohlášení podle stavu ke dni předcházejícímu dni, kdy začne vykonávat nový druh práce.
(3) Česká národní banka stanoví vnitřním předpisem bližší kritéria pro určení zaměstnance podle odstavce 1, a to na základě náplně jeho činnosti a zapojení do obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, jakož i s ohledem na zajištění účinného předcházení střetu zájmů.
Zákaz provést obchod s vybraným finančním nástrojem
(1) Zaměstnanec podle § 49b odst. 1 nesmí provést obchod s finančním nástrojem podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a) vydaným institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013“), nad kterou vykonává Česká národní banka dohled,
b) vydaným mateřským podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „mateřský podnik“) instituce podle písmene a),
c) vydaným dceřiným podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „dceřiný podnik“) instituce podle písmene a),
d) vydaným přidruženou osobou instituce podle písmene a),
e) jehož hodnota je, i jen částečně, závislá na hodnotě finančního nástroje vydaného osobou podle písmen a) až d).
(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) až d) se nepoužije na
a) obchod s finančním nástrojem, pokud je prováděn na účet zaměstnance podle § 49b odst. 1 na základě pokynů třetí osoby podle standardizované smlouvy v rámci investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a za předpokladu, že zaměstnanec podle § 49b odst. 1 nemá vliv na složení majetku ani na zadávání pokynů k nákupu nebo prodeji a neposkytuje obhospodařovateli informace související s takovým obchodem,
b) nabytí nebo zcizení cenných papírů kolektivního investování.
(3) V případě fondů kvalifikovaných investorů se výjimka podle odstavce 2 písm. b) použije jen tehdy, pokud nad obhospodařovatelem těchto fondů nevykonává dohled Česká národní banka.
(4) Česká národní banka může, pokud je to potřebné z důvodu předcházení střetu zájmů a vzniku reputačního rizika, vnitřním předpisem
a) zakázat provádět obchod s finančním nástrojem jiným než podle odstavce 1 písm. a) až d), nebo
b) rozšířit zákaz podle odstavce 1 na některé další skupiny svých zaměstnanců.
Zcizení finančního nástroje
(1) Česká národní banka může od zaměstnance podle § 49b odst. 1 požadovat, aby v přiměřené lhůtě zcizil finanční nástroj podle § 49c odst. 1, který vlastnil ke dni předcházejícímu dni nástupu do práce, v případě změny druhu práce ke dni předcházejícímu dni, kdy začne vykovávat nový druh práce, nebo kdykoliv poté, pokud by vlastnictví finančního nástroje podle § 49c odst. 1 mohlo vést ke střetu zájmů.
(2) Česká národní banka může zaměstnanci podle § 49b odst. 1 na jeho žádost umožnit, aby zcizil finanční nástroj podle § 49c odst. 1, který vlastnil ke dni předcházejícímu dni nástupu do práce, a v případě změny druhu práce ke dni předcházejícímu dni, kdy začne vykovávat nový druh práce, nebo kdykoliv poté.
(3) Česká národní banka stanoví vnitřním předpisem pravidla pro postup podle odstavců 1 a 2, zejména pro případy, kdy může po zaměstnanci podle § 49b odst. 1 požadovat zcizení finančního nástroje podle § 49c odst. 1.
Kolidující činnost
(1) Vybraní zaměstnanci České národní banky se po ukončení svého přímého zapojení do výkonu dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013 zdrží během období podle § 49f založení základního pracovněprávního vztahu nebo uzavření smlouvy o poskytování odborných činností s institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled (dále jen „kolidující činnost“). Tato povinnost trvá i po skončení základního pracovněprávního vztahu k České národní bance.
(2) Vybranými zaměstnanci České národní banky s povinností zdržet se kolidující činnosti jsou
a) člen bankovní rady, pokud je zároveň zapojen do každodenního řízení obezřetnostního dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2023 (dále jen „člen bankovní rady řídící dohled“), a
b) zaměstnanec přímo zapojený do výkonu obezřetnostního dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu České národní banky nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „zaměstnanec dohledu nad institucemi“).
(3) Za člena bankovní rady řídícího dohled se nepovažuje guvernér České národní banky.
(4) Člen bankovní rady řídící dohled a zaměstnanec dohledu nad institucemi se zdrží kolidující činnosti také ve vztahu k
a) mateřskému podniku instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled,
b) dceřinému podniku instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled,
c) osobě poskytující služby instituci podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, nebo osobě podle písmene a) nebo b); to neplatí, pokud jsou člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi v období zdržení se kolidující činnosti vyloučeni z účasti na poskytování těchto služeb osobou poskytující služby instituci podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, nebo osobě podle písmene a) nebo b), nebo
d) osobě, která ve vztahu k České národní bance lobbuje nebo hájí určité zájmy ve věcech, do kterých byl člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi při výkonu práce zapojen.
(5) Česká národní banka stanoví vnitřním předpisem bližší kritéria pro určení zaměstnance dohledu nad institucemi, a to na základě náplně jeho činnosti a zapojení do dohledu a rozhodování v rámci výkonu dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, jakož i s ohledem na zajištění účinného předcházení střetu zájmů.
Období zdržení se kolidující činnosti
(1) Jde-li o instituci podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, nebo o osobu podle § 49e odst. 4 písm. a) až c), období zdržení se kolidující činnosti trvá v případě
a) člena bankovní rady řídicího dohled 12 měsíců,
b) zaměstnance dohledu nad institucemi 6 měsíců.
(2) Jde-li o osobu podle § 49e odst. 4 písm. d), období zdržení se kolidující činnosti trvá 3 měsíce.
(3) Česká národní banka může opatřením obecné povahy zkrátit období zdržení se kolidující činnosti podle odstavce 1 písm. b), a to až na 3 měsíce, pokud by šestiměsíční období mohlo, zejména s ohledem na poměry na pracovním trhu, nepřiměřeně omezit její schopnost zakládat základní pracovněprávní vztahy s osobami s nezbytnými dovednostmi a předpoklady pro zajištění výkonu dohledu nad institucemi podle nařízení (EU) č. 575/2013. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění, nestanoví-li se v něm pozdější den nabytí účinnosti.
(4) Délka období zdržení se kolidující činnosti se počítá podle zákoníku práce.
Zamezení přístupu k důvěrným nebo citlivým informacím během období zdržení se kolidující činnosti
(1) Česká národní banka přijme opatření k tomu, aby člen bankovní rady řídící dohled a zaměstnanec dohledu nad institucemi neměli od okamžiku ukončení svého přímého zapojení do výkonu dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013, a ani po skončení základního pracovněprávního vztahu k České národní bance, po celé období zdržení se kolidující činnosti přístup k důvěrným nebo citlivým informacím, které se týkají instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo osoby podle § 49e odst. 4 písm. a) a b).
(2) Důvěrnou nebo citlivou informací se pro účely tohoto zákona rozumí neveřejná informace přesné povahy, která by v případě jejího uveřejnění mohla mít významný vliv na cenu aktiv nebo cenu finančních nástrojů na finančních trzích.
(3) Získá-li člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi i přes veškerá opatření České národní banky v průběhu období zdržení se kolidující činnosti přístup k důvěrným nebo citlivým informacím, které se týkají instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo osoby podle § 49e odst. 4 písm. a) a b), počíná běžet období zdržení se kolidující činnosti znovu dnem následujícím po dni, kdy se Česká národní banka dozví, že se člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi seznámili s důvěrnými nebo citlivými informacemi, které se týkají instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo osoby podle § 49e odst. 4 písm. a) a b). O opětovném běhu období zdržení se kolidující činnosti a jejím počátku Česká národní banka člena bankovní rady řídícího dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi neprodleně informuje.
Peněžité vyrovnání za období zdržení se kolidující činnosti
(1) Členovi bankovní rady řídícímu dohled a zaměstnanci dohledu nad institucemi náleží za období zdržení se kolidující činnosti peněžité vyrovnání od České národní banky, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) došlo k ukončení jejich přímého zapojení do výkonu dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu,
b) skončil jejich základní pracovněprávní vztah k České národní bance před koncem období zdržení se kolidující činnosti,
c) zdrželi se kolidující činnosti a
d) nezneužili důvěrnou nebo citlivou informaci podle § 49g.
(2) Peněžité vyrovnání podle odstavce 1 činí nejméně jednu polovinu průměrného měsíčního výdělku příslušného člena bankovní rady řídícího dohled nebo zaměstnance dohledu nad institucemi za každý měsíc období zdržení se kolidující činnosti, kdy již nebyli zaměstnanci České národní banky. Peněžité vyrovnání je splatné zpětně, nejpozději do konce následujícího měsíce po měsíci, za který vznikl na peněžité vyrovnání nárok.
(3) Bývalý člen bankovní rady řídící dohled nebo bývalý zaměstnanec dohledu nad institucemi jsou povinni České národní bance v případě nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. c) nebo d)
a) uhradit částku, jejíž výše odpovídá zbývající výši peněžitého vyrovnání za období zdržení se kolidující činnosti, kterou by obdrželi, kdyby podmínku splnili, a
b) vrátit peněžité vyrovnání za období zdržení se kolidující činnosti, které již obdrželi.“.