Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

1. Za § 5 se vkládá nový § 6, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 71 zní:
㤠6
Prvotní prověřování v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1) Prvotní prověřování cizince, který je občanem třetí země, (dále jen „občan třetí země“) a který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště a nesplňuje podmínky pro vstup na území podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (dále jen „Schengenský hraniční kodex“), provede policie v rozsahu čl. 8 odst. 5 písm. c) až g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356⁷¹) (dále jen „nařízení o prověřování“). Úkony prvotního prověřování podle čl. 8 odst. 5 písm. a) a b) nařízení o prověřování se provedou podle § 46 a § 81 odst. 2 zákona o azylu.
(2) Nelze-li postupovat podle odstavce 1 a jde-li o občana třetí země podléhajícího prvotnímu prověřování, postupuje policie podle nařízení o prověřování; nelze-li prvotní prověřování dokončit ve lhůtě podle § 27 odst. 4 zákona o policii, postupuje policie podle § 50a nebo 118.
(3) Prvotní prověřování se neprovádí, pokud jsou vůči občanu třetí země zahájeny úkony podle trestního řádu nebo podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(4) Prvotní prověřování policie provádí zpravidla na pracovišti policie. Je-li prvotní prověřování prováděno v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), hledí se na prověřovaného občana třetí země pro účely pobytu v zařízení jako na cizince zajištěného podle tohoto zákona; pro účely předběžné zdravotní prohlídky se postupuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Bude-li občan třetí země zajištěn podle tohoto zákona, provedení předběžné zdravotní prohlídky zajistí organizační složka státu zřízená ministerstvem k plnění úkolů v oblasti poskytování zdravotních služeb až po umístění v zařízení.
(5) Přístup osob podle § 21 odst. 1 zákona o azylu a zmocněnců k občanům třetí země v průběhu provádění prvotního prověřování je podmíněn předchozí dohodou s policií. Policie může těmto osobám přístup na pracoviště policie nebo do zařízení omezit, je-li to nutné z důvodu zajištění bezpečnosti, veřejného pořádku nebo správy pracoviště policie nebo zařízení.
⁷¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817.“.

2. Za § 10 se vkládají nové § 11 a 12, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 72 znějí:
㤠11
Prvotní prověřování na území
(1) Prvotní prověřování občana třetí země podléhajícího prvotnímu prověřování, který žádost o udělení mezinárodní ochrany podal na území, provede policie v rozsahu čl. 8 odst. 5 písm. c) až g) nařízení o prověřování. Úkony prvotního prověřování podle čl. 8 odst. 5 písm. a) a b) nařízení o prověřování se provedou podle § 46 a § 81 odst. 2 zákona o azylu.
(2) Prvotní prověřování se neprovádí, pokud jsou vůči občanu třetí země zahájeny úkony podle trestního řádu nebo podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(3) Prvotní prověřování policie provádí zpravidla na pracovišti policie. Je-li prvotní prověřování prováděno v zařízení, hledí se na prověřovaného občana třetí země pro účely pobytu v zařízení jako na cizince zajištěného podle tohoto zákona; pro účely předběžné zdravotní prohlídky se postupuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Bude-li občan třetí země zajištěn podle tohoto zákona, provedení předběžné zdravotní prohlídky zajistí organizační složka státu zřízená ministerstvem k plnění úkolů v oblasti poskytování zdravotních služeb až po umístění v zařízení.
(4) Nelze-li postupovat podle odstavce 1 a jde-li o občana třetí země podléhajícího prvotnímu prověřování, postupuje policie podle nařízení o prověřování; nelze-li prvotní prověřování dokončit ve lhůtě podle § 27 odst. 4 zákona o policii, postupuje policie podle § 50a nebo 118.
Jsou-li splněny podmínky podle čl. 23a Schengenského hraničního kodexu, může policie rozhodnout o zpětném přemístění občana třetí země z území a přijmout občana třetí země zpět na území. Rozhodnutí o zpětném přemístění je prvním úkonem v řízení a vydává se na jednotném formuláři pro přemísťování osob zadržených v oblastech vnitřních hranic⁷²). Rozhodnutí nabývá právní moci oznámením; odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. Policie poučí občana třetí země o jeho právu podat proti tomuto rozhodnutí žalobu.
⁷²) Část B přílohy XII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, v platném znění.“.

3. V § 18 písm. d) bodě 2 se slova „pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130)“ zrušují.

4. V § 37 odst. 2 písm. a), § 42k odst. 9 písm. a) a v § 42m odst. 6 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za text „l)“ se vkládají slova „a o)“.

5. V § 46 odst. 3 a 4 se slova „a m)“ nahrazují slovy „ , m) a o)“.

6. V § 46 odst. 5 větě první se slova „a m)“ nahrazují slovy „ , m) a o)“.

7. V § 46a odst. 2 se na konci písmene j) slovo „nebo“ zrušuje.

8. V § 46a odst. 2 se na konci písmene k) doplňuje slovo „nebo“.

9. V § 46a odst. 2 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:
„l) se cizinec dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,“.

10. V § 46b odst. 2 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje.

11. V § 46b odst. 2 se na konci písmene g) doplňuje slovo „nebo“.

12. V § 46b odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) se držitel tohoto povolení dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,“.

13. V § 46d odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

14. V § 46d odst. 2 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“.

15. V § 46d odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) se výzkumný pracovník dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,“.

16. V § 46f odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

17. V § 46f odst. 2 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“.

18. V § 46f odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) se její držitel dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,“.

19. V § 46g odst. 2 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje.

20. V § 46g odst. 2 se na konci písmene h) doplňuje slovo „nebo“.

21. V § 46g odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i) se její držitel dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,“.

22. V § 49a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Není-li stanoveno jinak, použijí se na osobu bez státní příslušnosti ustanovení tohoto zákona vztahující se na občana třetí země.“.

23. V § 50 odst. 1 písm. a) se za slovo „policie“ vkládají slova „po ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany, má-li začít běžet doba k vycestování nebo byla-li doba k vycestování stanovena jiným členským státem Evropské unie, Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím nebo Švýcarskou konfederací a již došlo k jejímu uplynutí, a dále, postupovalo-li ministerstvo podle čl. 38 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 (dále jen „azylové procedurální nařízení“),“.

24. Poznámka pod čarou č. 37 zní:
„³⁷) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/2013.“.

25. V § 50a odst. 1 písm. b) a c) se slova „oprávnění k pobytu“ nahrazují slovy „povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu“.

26. V § 50a odst. 2 písmeno a) zní:
„a) cizinci staršímu 15 let, který využil možnosti dobrovolného návratu podle § 123a a byl nebo má být propuštěn z výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody nebo domácího vězení, nebyl-li mu uložen trest vyhoštění a pobýval nebo pobývá na území pouze podle § 18 písm. d) bodu 1, nejsou-li splněny důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění,“.

27. V § 50a odst. 3 větě první se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „prohlásí další pobyt cizince za neoprávněný a“ a věty čtvrtá a pátá se nahrazují větami „Není-li po uplynutí doby k vycestování v informačním systému smluvních států obsažen záznam o vycestování cizince, provede policie úkony směřující k výkonu rozhodnutí. Ustanovení § 118a se použije obdobně. Vydáním oprávnění k pobytu platnost rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zaniká; oprávněním k pobytu podle zákona o azylu je průkaz o povolení k pobytu.“.

28. V § 50a se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Řízení o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je zastaveno dnem, kdy ministerstvo rozhodlo ve věci mezinárodní ochrany a současně cizinci stanovilo povinnost opustit území vycestování.
(7) V rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie cizince poučí o skutečnostech podle čl. 38 odst. 1 písm. e) azylového procedurálního nařízení.“.

29. V § 56 odst. 1 se na konci písmene m) slovo „nebo“ zrušuje.

30. V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o) se cizinec dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců.“.

31. V § 62 odst. 1 a v § 76 písm. b) se za slovo „vyhoštění¹⁰)“ vkládají slova „nebo trest za spáchání trestného činu uvedeného v § 80 odst. 1 trestního zákoníku“.

32. V § 63 odst. 1 se číslo „60“ nahrazuje číslem „90“.

33. V § 68 odst. 2 písm. b) se slova „podle zákona o azylu“ nahrazují slovy „ , pokud se na ně zákon o azylu již nevztahuje“.

34. Na konci § 97 se doplňuje věta „Povinnost sdělit číslo cestovního dokladu a víza neplatí, jde-li o ubytování cizince, který není držitelem cestovního dokladu a kterému úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem podle tohoto zákona nebo podle zákona o azylu zajišťuje ministerstvo.“.

35. V § 103 písm. a) se za slovo „se“ vkládá slovo „nejpozději“.

36. V § 103 písm. b) se za slova „kartu trvalého pobytu“ vkládají slova „ , nejedná-li se o cizince podle § 97 věty druhé,“.

37. V § 103 písm. k) se za slovo „s“ vkládají slova „prvotním prověřováním,“.

38. V § 103 písm. l) se za slovo „se“ vkládají slova „v souvislosti s prvotním prověřováním a“.

39. Na konci § 103 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní:
„w) vycestovat z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království nebo Švýcarské konfederace nebo z území, vznikla-li mu povinnost vycestovat jen z území, ve lhůtě stanovené ve výjezdním příkazu, anebo nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen, nejpozději do uplynutí oprávněného pobytu na území nebo do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení, kterým došlo k ukončení oprávněného pobytu na území.“.

40. V nadpisu § 105 se slova „ , ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice“ nahrazují slovy „a Vězeňské služby České republiky“.

41. V § 105 odstavec 2 zní:
„(2) Vězeňská služba České republiky neprodleně informuje místně příslušný odbor cizinecké policie o rozhodnutí o propuštění cizince z výkonu zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody a dále nejméně šest měsíců před očekávaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody odsouzeného, který je občanem třetí země a nemá uložen trest vyhoštění, o předpokládaném dni ukončení výkonu jeho trestu.“.

42. V § 118 odst. 1 větě první se slova „cizince na území“ nahrazují slovy „cizince a prohlášení jeho dalšího pobytu za neoprávněný“, na konci textu věty první se doplňují slova „ , Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“ a věta druhá se zrušuje.

43. V § 118 odst. 3 se věty pátá a šestá nahrazují větou „Není-li po uplynutí doby k vycestování v informačním systému smluvních států obsažen záznam o vycestování cizince, provede policie úkony směřující k výkonu rozhodnutí.“.

44. V § 118 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) V rozhodnutí o správním vyhoštění policie občana třetí země poučí o skutečnostech podle čl. 38 odst. 1 písm. e) azylového procedurálního nařízení.“.

45. Za § 118 se vkládá nový § 118a, který včetně nadpisu zní:
㤠118a
Prodloužení doby k vycestování
(1) Policie prodlouží dobu k vycestování, která dosud neuplynula, a to až na 180 dní, vyznačením razítka do cestovního dokladu cizince, shledá-li na základě jeho podnětu závažné důvody pro její prodloužení. V případě, že cizinec není držitelem cestovního dokladu, razítko se vyznačí na rozhodnutí, kterým byla stanovena doba k vycestování.
(2) Cizinec musí v podnětu uvést a doložit závažné důvody pro prodloužení doby k vycestování a způsob elektronické komunikace za účelem vyrozumění o výsledku posouzení.
(3) Na podnět cizince policie zohlední zejména dobu jeho pobytu na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území.
(4) Neprodlouží-li policie dobu k vycestování, cizince vyrozumí sdělením a zároveň ho informuje pomocí prostředků elektronické komunikace; odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.“.

46. V § 119 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 2 slovo „nebo“ zrušuje.

47. V § 119 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 4, který zní:
„4. byl-li nebo má-li být propuštěn z výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody nebo domácího vězení, nebyl-li mu uložen trest vyhoštění, a pobýval nebo pobývá na území pouze podle § 18 písm. d) bodu 1, a neposkytuje nebo v minulosti neposkytoval policii v řízení podle tohoto zákona dostatečnou součinnost nebo je důvodné nebezpečí, že by po propuštění mohl narušit veřejný pořádek.“.

48. V § 119a odstavec 4 zní:
„(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, rozhodnutí podle § 50a nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území vycestování podle zákona o azylu nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno. Řízení podle věty první, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie nebo ministerstvo zastaví.“.

49. V § 119a odst. 6 větě první se za slovo „pobytu,“ vkládají slova „z moci úřední“ a za slovo „pokud“ se vkládají slova „zjistí, že již“.

50. V § 120a odstavec 1 zní:
„(1) Policie si v rámci rozhodování o správním vyhoštění vyžádá závazné stanovisko ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179).“.

51. V § 120a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Závazné stanovisko se nevyžaduje, není-li podle poznatků policie vycestování cizince možné. Závazné stanovisko se dále nevyžaduje, a vycestování cizince je tak možné,
a) rozhoduje-li policie o správním vyhoštění občana třetí země a občan třetí země výslovně uvede, že jeho vycestování je možné,
b) pochází-li občan třetí země z bezpečné země původu podle zákona o azylu a neuvedl-li individuální skutečnosti a okolnosti týkající se jeho osoby svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179,
c) opustil-li občan třetí země během řízení o správním vyhoštění území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace,
d) jde-li o správní vyhoštění z území, nebo
e) jde-li o občana Evropské unie.“.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11.

52. V § 120a odst. 3 se za slovo „vydá“ vkládají slova „prvním úkonem v řízení“.

53. V § 120a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ministerstvo může v závazném stanovisku pouze odkázat na řízení ve věci mezinárodní ochrany a rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, včetně řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí a rozsudek, pokud nedošlo k podstatné změně okolností, které byly v rámci těchto řízení ministerstvem nebo soudem posuzovány.“.

54. V § 120a odst. 5 se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 3“.

55. V § 120a odst. 10 se slova „6 a 7“ nahrazují slovy „7 a 8“.

56. V § 123a odst. 1 písm. d) se slova „marném uplynutí lhůty pro“ zrušují.

57. V § 124 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „jehož správním vyhoštění“ vkládají slova „nebo trestu vyhoštění“.

58. V § 124 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění nebo je zde riziko útěku; ustanovení § 129 odst. 4 se použije obdobně,“.

59. V § 124 odst. 1 písm. c) se slova „z území“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo nevycestoval z území na základě výzvy soudu k vycestování podle trestního řádu“.

60. V § 124a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit občana třetí země za účelem dokončení prvotního prověřování podle § 6, a to nejdéle na 7 dní; celková doba omezení osoby, včetně zajištění podle § 27 odst. 4 zákona o policii, nesmí překročit 7 dní od okamžiku omezení osobní svobody.“.

61. V § 124b odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.

62. V § 124b odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) cizinci bylo vydáno rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany v azylovém řízení na hranicích a nemá již právo setrvat na území, jsou-li splněny podmínky pro zajištění podle čl. 5 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1349; riziko útěku policie hodnotí podle § 129 odst. 4, nebo“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

63. V § 124b se odstavec 6 zrušuje.

64. V § 129 odstavec 4 zní:
„(4) Policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷), pouze pokud existuje riziko útěku. Za riziko útěku se považuje, pokud cizinec
a) neoprávněně vstoupil na území jiného členského státu nebo se o to pokusil, a to i překročením hranic se třetími státy,
b) vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷) nebo návratu,
c) pokusil se o útěk,
d) vyjádřil úmysl nerespektovat rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷) nebo jiné rozhodnutí o návratu, anebo je takový úmysl zjevný z jeho jednání,
e) bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷) přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území,
f) bylo mu jiným státem vydáno rozhodnutí o návratu,
g) nerespektuje nebo v minulosti nerespektoval rozhodnutí o návratu se stanovenou dobou pro dobrovolný odjezd, nebo zákaz vstupu,
h) nespolupracuje nebo nespolupracoval během řízení souvisejících s jeho neoprávněným pobytem na území nebo během řízení ve věci mezinárodní ochrany, včetně řízení o žalobě,
i) používá nebo v minulosti použil padělané nebo pozměněné cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu, nebo cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu zničil,
j) používá nebo v minulosti používal jiná jména a příjmení s úmyslem uvést orgány veřejné moci v omyl nebo poskytl další nepravdivé informace, nebo
k) odmítl poskytnout údaje podle § 177 odst. 2.“.

65. V § 132a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Policisté mohou vstupovat do části s mírným režimem zajištění z důvodu preventivního působení při předcházení narušení veřejného pořádku, porušování vnitřního řádu zařízení nebo při ochraně života, zdraví a majetku; do prostor, ve kterých jsou ubytovány děti, mohou policisté z důvodu preventivního působení vstupovat pouze výjimečně.“.

66. V § 141 odst. 1 se slova „stavu nebo“ nahrazují slovem „stavu,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a výsledku předběžného posouzení zranitelnosti podle čl. 12 nařízení o prověřování“.

67. V § 141 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Rodině s nezletilým dítětem se určí samostatný pokoj pro ubytování, který je uzpůsoben věku dítěte.“.

68. V § 160 odst. 2 písm. a) se číslo „50“ nahrazuje číslem „75“ a slova „přihlašovacího tiskopisu, který se uchovává“ se nahrazují slovy „elektronických nebo listinných údajů z přihlašovacího tiskopisu, které se uchovávají“.

69. V § 163 odst. 1 písm. x) se za slovo „území“ vkládají slova „nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“.

70. V § 163 odst. 2 písmeno e) zní:
„e) v zařízení v části s mírným režimem zajištění preventivně působí při předcházení narušení veřejného pořádku, porušování vnitřního řádu zařízení a při ochraně života, zdraví a majetku a zabezpečuje vnější ostrahu; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu,“.

71. V § 163 odst. 2 se na konci písmene i) slovo „a“ zrušuje.

72. V § 163 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:
„k) provádí prvotní prověřování a
l) rozhoduje o zpětném přemístění občana třetí země z území a přijímá občana třetí země zpět na území podle čl. 23a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399.“.

73. V § 163 odst. 3 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „ , b), d), f) až h) a k)“.

74. V § 164 odst. 1 písm. i) se slova „uložení povinnosti“ nahrazují slovem „povinnosti“ a za slovo „území“ se vkládají slova „nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“.

75. V § 164 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Odbor cizinecké policie dále
a) provádí prvotní prověřování a
b) rozhoduje o zpětném přemístění občana třetí země z území a přijímá občana třetí země zpět na území podle čl. 23a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

76. V § 167 odst. 1 se na konci písmene p) slovo „a“ zrušuje.

77. V § 167 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r) v zařízení při výkonu ostrahy podle § 163 odst. 2 písm. e) při důvodném podezření, že osoba, která vstupuje do zařízení do části s mírným nebo přísným režimem nebo se v něm nachází, má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon zajištění, nebo kterou neoprávněně vynáší, provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do zařízení do části s mírným nebo přísným režimem nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon zajištění.“.

78. V § 167a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Policie je orgánem provádějícím prvotní prověřování občanů třetích zemí podléhajících tomuto prověřování a postupuje při tom podle nařízení o prověřování a podle § 6 a 11.“.

79. V § 169f odst. 4 se slova „oprávnění k pobytu“ nahrazují slovy „vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území nebo dlouhodobého víza za obdobným účelem“.

80. Za § 169u se vkládá nový § 169v, který zní:
㤠169v
V řízení o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění policie cizince vyslechne. Odmítne-li cizinec vypovídat nebo se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání, policie další podklady týkající se nemožnosti vycestování a přiměřenosti neobstarává a posoudí důvody, pro které nelze rozhodnutí vydat na základě dosud shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Policie cizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi nebo nedostavení se na předvolání.“.

81. V § 170 odstavec 2 zní:
„(2) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území a rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění a rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace má vždy odkladný účinek.“.

82. V § 170 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5.

83. V § 170 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Jde-li o postup podle čl. 37 poslední věty azylového procedurálního nařízení, rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a rozhodnutí o správním vyhoštění nabývá právní moci doručením a odvolání není přípustné.“.

84. V § 172 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Žaloba proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3) Žaloba proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území.“.

85. V § 172 odst. 8 se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo“.

86. V § 173 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Cizinec pobývající na území pouze podle § 18 písm. d) bodů 1 a 2 je pro účely vedení řízení podle § 50a nebo 118 cizincem, který nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky vstupu uvedené v čl. 6 Schengenského hraničního kodexu nebo jiné podmínky vstupu nebo pobytu na území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace.“.

87. V § 177 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; o tomto musí být cizinec předem poučen“ a věta poslední se zrušuje.

88. V § 177 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Policie je oprávněna za účelem zjištění totožnosti vyzvat cizince, aby jí zpřístupnil informace, včetně osobních údajů, přístupné pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uložené na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna si do elektronického komunikačního zařízení nebo do nosiče informací zjednat přístup, lze-li se důvodně domnívat, že lze jejich pomocí zjistit jeho totožnost, pokud ji nebylo možné zjistit jinak a cizinec odmítl informace zpřístupnit na výzvu policie; o tomto musí být cizinec předem poučen. Získané informace policie může zpracovávat pouze v rozsahu nezbytném pro zjištění totožnosti cizince.“.

89. V § 178d odst. 1 se za slovo „vyhoštění“ vkládají slova „a výkonu trestu vyhoštění“.

90. V § 178d se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Policie bez zbytečného odkladu informuje Veřejného ochránce práv o každém zahájení úkonů prvotního prověřování a pro účely monitorování v souvislosti s prvotním prověřováním poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv nezbytnou součinnost.“.

91. V § 179 odst. 3 písm. b) se slovo „zločin“ nahrazuje slovy „trestný čin“.

92. § 180c včetně nadpisu zní:
㤠180c
Nezletilý cizinec bez doprovodu
Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec mladší 18 let, který přichází na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, jež za ni podle práva nebo praxe České republiky odpovídá, a to po dobu, po kterou se tento nezletilý cizinec bez doprovodu skutečně nenachází v péči takové dospělé osoby, včetně nezletilé osoby, která je po vstupu na území členských států ponechána bez doprovodu.“.

1. V řízeních podle zákona č. 326/1999 Sb., zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provádí správní orgány jednotlivé úkony podle ustanovení upravujících vedení řízení uvedených v zákoně č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ke dni provádění příslušného úkonu.

2. V řízeních podle zákona č. 326/1999 Sb., zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provádí správní orgány jednotlivé úkony podle ustanovení upravujících vedení řízení uvedených v zákoně č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ke dni provádění příslušného úkonu.

3. Právo účastníka řízení podat žalobu proti rozhodnutí policie a způsob projednání takové žaloby soudem se řídí ustanoveními zákonů č. 326/1999 Sb. a č. 150/2002 Sb., ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí žalobou napadaného rozhodnutí správního orgánu.

4. Ustanovení § 50a odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b), § 119a odst. 6, § 120a a 169v zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona užijí i v řízeních zahájených podle zákona č. 326/1999 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.