64. V § 129 odstavec 4 zní:
„(4) Policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷), pouze pokud existuje riziko útěku. Za riziko útěku se považuje, pokud cizinec
a) neoprávněně vstoupil na území jiného členského státu nebo se o to pokusil, a to i překročením hranic se třetími státy,
b) vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷) nebo návratu,
c) pokusil se o útěk,
d) vyjádřil úmysl nerespektovat rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷) nebo jiné rozhodnutí o návratu, anebo je takový úmysl zjevný z jeho jednání,
e) bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷) přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území,
f) bylo mu jiným státem vydáno rozhodnutí o návratu,
g) nerespektuje nebo v minulosti nerespektoval rozhodnutí o návratu se stanovenou dobou pro dobrovolný odjezd, nebo zákaz vstupu,
h) nespolupracuje nebo nespolupracoval během řízení souvisejících s jeho neoprávněným pobytem na území nebo během řízení ve věci mezinárodní ochrany, včetně řízení o žalobě,
i) používá nebo v minulosti použil padělané nebo pozměněné cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu, nebo cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu zničil,
j) používá nebo v minulosti používal jiná jména a příjmení s úmyslem uvést orgány veřejné moci v omyl nebo poskytl další nepravdivé informace, nebo
k) odmítl poskytnout údaje podle § 177 odst. 2.“.