(3) Při interním klinickém auditu v radiodiagnostice, vyjma pracoviště zubní radiodiagnostiky a denzitometrického pracoviště, a na pracovišti, kde se provádí intervenční výkony, osoby pověřené poskytovatelem prověřují a hodnotí

a) soulad počtu zdravotnických pracovníků a jejich kompetencí s místními radiologickými standardy,

b) soulad přístrojového vybavení, věcného a technického vybavení pracoviště a jeho kapacity s místními radiologickými standardy a rozsahem poskytovaných zdravotních služeb,

c) způsob odstranění neshod z posledního externího klinického auditu a posledního interního klinického auditu; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí se důvody pro jejich neodstranění a

d) dodržování místních radiologických standardů v klinické praxi v rozsahu

1. identifikace pacienta,

2. obsahu žádanek, postupu při odůvodnění lékařského ozáření, kontroly kontraindikací a frekvence zamítnutí a změn žádanek od indikujících lékařů,

3. informování pacienta a přípravy před výkonem,

4. volby vyšetřovacího protokolu a dalších parametrů vyšetření,

5. postupu v případě nezletilých pacientů, těhotných pacientek, biomedicínského výzkumného programu, pracovnělékařských služeb, nelékařského ozáření, výkonů, u nichž byla nutná asistence další osoby, a nestandardních výkonů,

6. postupu v případě použití kontrastních látek,

7. ochrany radiačních pracovníků v případě, že jsou při výkonech přítomni ve vyšetřovně,

8. postupu v případě překročení prahových hodnot pro sledování vysoké dávky na kůži v případě intervenčních výkonů,

9. postupů při hodnocení kvality a klinickém hodnocení lékařského ozáření,

10. vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace,

11. analýzy opakovaných vyšetření a radiologických událostí,

12. optimalizace vyšetřovacích protokolů a

13. zaznamenávání a hodnocení dávek pacientů a používání, stanovení a revize typických hodnot veličin sloužících k posouzení optimalizace pomocí diagnostických referenčních úrovní.