Pátá část.

A.
Kávoviny.
I.
II.
III.
IV.
V.
Suroviny k výrobě kávovin.
Jakostní a dodací podmínky.
Výroba kávovin
Rozdělování kávovin.
Prodejní ceny a prodejní podmínky.

B.
Káva, čaj a rýže

5. plody bohaté tříslovinami, jako žaludy;

3. plody bohaté na cukr, jako fíky, carobe (svatojánský chléb), hrušky, švestky, jablka, datle a pod.;

1. plodiny obsahující škrob, t. j. především obilí nebo z něho vyrobené polotovary, jako slad, dále hrách, boby, lupina a pod.;

4. olejnatá semena: soja, podzemnice olejná a pod.;

2. kořeny rostlinné především čekanky a řepy cukrovky; dále sem patří mrkev, vodnice, brambory, topinambur, krmná řepa a pod.;

6. cukr všech druhů.

(1) Čekankou se rozumějí syrové kořeny čekankové (Cichorium intybus L.) zušlechtěné a pěstované pro výrobu kávovin.

(2) Čekanka pro výrobu kávovin smí se pěstovati jen z uznaného semene Svazem schváleného a přiděleného.

(3) Svaz řídí rozdělování semene čekanky mezi sušárny a pěstitele čekanky. Semeno čekanky se vydává pouze pěstitelům, kteří sjednali smlouvu o pěstování čekanky.

(2) Smlouvy o pěstování čekanky jest sjednávati na předepsaných tiskopisech.

(1) Čekanku od pěstitelů smějí vykupovati pouze sušárny čekanky. Sušárna smí vykupovati čekanku pouze od pěstitelů, od nichž čekanku smluvně zakoupila.

Sušař a pěstitel nebo jejich zástupci vezmou z pozastavené čekanky po cca 10 kg. Toto množství (20 kg) se v koši nebo nádobě přesně odváží a vypráním zbaví hlíny. Vypraná čekanka se znovu zváží a zjištěná váha se odečte od váhy nečištěné čekanky. Zjištěný váhový rozdíl znásobený 100 a dělený vahou nečištěné čekanky udává procento znečištěnin, k němuž je připočítati 1% na vodu, která zůstala na vyprané čekance. Čekanka smí býti praním zbavena pouze hlíny, nikoliv však poškozována nebo ulamována. Při zúčtování jest takto zjištěné procento vykázati zvlášť.
(2) Není-li pěstitel nebo jeho zástupce prací zkoušce přítomen, považuje se za jeho zástupce osoba, která povoz provází. Odepře-li tato osoba součinnost, povolá sušárna k prací zkoušce 2 svědky. Zkoušku jest provésti takto:

(1) Pěstitel jest povinen dodati sušárně zakoupenou čekanku a všechny sklizňové přebytky do konce října. Dodávaná čekanka musí býti zdravá, vyzrálá, bez vykvětlice a čistá. U dodané čekanky se sráží na váze na nečistotu v každém případě 5%. Přesahuje-li množství znečištěnin 5%, určí se další srážka na váze dohodou nebo nedojde-li k dohodě, podle výsledku prací zkoušky.

(5) Děje-li se dodávka čekanky přímo po dráze, je pěstitel povinen naložiti čekanku do vagonů.

(3) Pro vadnou jakost zboží může býti učiněna kromě srážky na nečistotu další přiměřená srážka.

(4) Sušař jest povinne skládati čekanku spolu s pěstitelem a je povinen postarati se o nerušený příjezd a odjezd povozů a rychlé skládání čekanky.

(2) Ostře sušenou čekankou se rozumí sušina o vlhkosti do 14%; je-li vlhkost větší, a to do 18%, má odběratel nárok na přiměřenou slevu až do 5%.
Činí-li vlhkost čekanky více než 18%, má kupující právo zboží pozastaviti. Tuto okolnost jest hlásiti ihned Svazu. Sušená čekanka nesmí obsahovati více než 1% kousků částečně nebo úplně spálených a 1% omrzlých kousků nebo výhonků.

(1) Sušená čekanka musí býti čistá (před sušením dobře vypraná), z kořenů, zdravých, rozřezaná na kousky nebo řízky, ostře sušená, čistě prosetá, bez výhonků, neomrzlá, bez drtě a prachu. Nebylo-li nic jiného sjednáno, rozumí se sušenou čekankou čekanka kousková.

(3) Za čistě proseté pokládá se také ještě zboží, ze kterého na normálním sítu s otvory o průměru 8 mm nepropadne více než 3.5% drtě a prachu dohromady, při čemž prachu smí býti nejvýše 1%.

(2) Čekanková drť nesmí obsahovati více než 12% vlhkosti.

(1) Čekanková drť (čekankový květ) jsou čisté kousky sušené čekanky bez příměsků, které propadly sítem s kulatými otvory o průměru 8 mm a na sítě s otvory o průměru 2 mm byly zbaveny všeho prachu.

(4) Kupující jest povinen odebrati na 100 kg sušené čekanky 2 kg čekankové drtě.

(3) Čekanková drť nesmí obsahovati více než 3% spálených kousků a více než 3% omrzlých kousků a výhonků.

(4) Má-li sušárna dodávati zboží současně více kupujícím, jest povinna dodávati ze svých hotových zásob všem kupujícím postupně poměrně stejné množství až do úplného splnění dodávky.

(3) Zboží Svazem přikázané k odběru může býti skladováno v sušárně, jestliže se strany na tom dohodly. V tomto případě zaplatí kupující sušárně náhradu za skladování, která nesmí přesáhnouti částku stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.

(2) Prodávající je povinnen dodati a kupující odebrati zboží ve sjednané nebo Svazem určené lhůtě, nejpozději však do 31. prosince sklizňového roku. Za skladování po 31. prosinci sklizňového roku má sušárna nárok na náhradu ve výši stanovené nejvyšším úřadem cenovým.

(1) Sušárny čekanky jsou oprávněny a povinny dodávati sušenou čekanku jen výrobcům kávovin, kterým Svaz sušenou čekanku přidělil a jen v množství uvedeném v příkazním listě Svazu.

(1) Sušená čekanka se prodává za 100 kg netto franko vagon odesílací stanice sušárny, volně ložená, nebo při dodávkách po nápravě franko sušárna.

(2) Na přání kupujícího lze dodati zboží též pytlované za příplatek 0.75% ceny. V tomto případě dodá kupující pytle franko stanice sušárny.

(2) Dodávky zelené cukrovky sušárnám k opracování provádějí se pouze na základě zvláštních příkazů Svazu.

(1) Řepou cukrovkou určenou k výrobě kávovin rozumějí se syrové kořeny řepy cukrovky (Beta vulgaris L.).

(1) Sušená řepa musí býti čistá (před sušením dobře vypraná), z kořenů zdravých, řádně okleštěných, rozřezaná na kousky nebo řízky, ostře sušená, čistě prosetá, bez výhonků, nenamrzlá, bez drtě a prachu.

(2) Ostře sušenou řepou se rozumí sušina o vlhkosti až do 15%. Je-li vlhkost větší, a to do 18%, má odběratel nárok na přiměřenou slevu až do 10%.

(3) Je-li vlhkost řepy vyšší než 18%, má kupující právo zboží odmítnouti. Sušená řepa nesmí obsahovati více než 1% kousků, částečně nebo úplně spálených a 1% omrzlých kousků nebo výhonků.

(4) Jinak platí obdobně ustanovení pod §§ 134, 135, 136 a 137.

(1) Fíků, plodů fíkovníků (Ficus carica L.), smí se používati k výrobě kávovin, jsou-li zdravé a nezkyslé.

(4) Fíky smí výrobce ihned po obdržení konservovati předsušením nebo upražením.

(3) Nákup fíků je dovolen jen na povolení udělené Svazem.

(2) Před zpracováním mají se fíky zbaviti přebráním cizích těles a fíků hluchých.

a) jedlé tuky,

(2) Carobe smí výrobce ihned po obdržení konservovati předsušením nebo upražením.

(1) Carobe (svatojanský chléb), t. j. nepukavé luskovité plody rohovníku obecného (Uronetia siliqua), smí se zpracovati na kávoviny, pokud je zdravý, t. j. nemá zvláštní pach a není napaden plísní nebo hmyzem. Nákup carobe je dovolen jen na povolení udělené Svazem.

b) oleje rostlinné nebo živočišné (nikoliv minerální).

(1) Kávoviny jsou výrobky z pražených rostlinných součástí, které dávají odvar kávě podobný.

c) kávovinová směs, která jest směsí obilné kávy [sub a)] a kávových přísad [sub b)].

b) kávová přísada, která se přidává buď k obilné kávě nebo zinkové kávě (na př. cikorka, řepovka a pod.);

a) obilná káva, která buď zrnkovou kávu nahražuje nebo se jí používá jako přísady k zrnkové kávě;

(2) Kávovinami jsou:

(4) Fíkovkou se rozumí výrobek z fíků, při čemž jiných surovin smí obsahovati toliko stopy, t. j. nejvýše 5%.

(3) Řepovkou se rozumí výrobek z kořene cukrovky, který smí obsahovati jiných přípustných surovin toliko stopy, t. j., nejvýše 5%.

(2) Cikorkou se rozumí výrobek z kořene čekankového, který smí obsahovati jiných přípustných surovin toliko stopy, t. j. nejvýše 5%.

(1) Kávovými přísadami jsou výrobky z pražené sušené čekanky, sušené cukrovky, fíků a carobe.

(5) Plodovou nebo ovocnou cikorkou je cikorka, která obsahuje alespoň 10% skutečných plodových nebo ovocných součástek.

(6) Směsí kávových přísad se rozumějí takové výrobky, u nichž hlavní součástka tvoří alespoň 65% obsahu. Označují se jménem hlavní součástky s přídavkem „s přísadou“ (na př. fíkovka s přísadou, řepovka s přísadou).
Netvoří-li žádná ze součástek alespoň 65% obsahu směsi, jest takový výrobek označovati jen jako kávovou přísadu.

(2) Plodová nebo ovocná káva je kávovinová směs, která obsahuje alespoň 10% ovocných plodů.

(1) Kávovinová směs je kávovina vyrobená z obilné kávy a kávové přísady.

(2) Přidělovací čísla udávají poměr, v jakém se jednotliví výrobci účastní na celkové výrobě kávovin v jednom výrobním období (od 1. července do 30. června následujícího roku).

(1) Kávoviny smějí vyráběti pouze podniky, kterým Svaz určil přidělovací číslo.

(1) Suroviny k výrobě kávovin přiděluje Svaz příkazními listy podle přidělovacích čísel (§ 151).

(2) Výrobce je povinen upravovati rozsah výroby tak, aby zásoba hotových výrobků k poslednímu dni každého měsíce nepřekročila množství hotových výrobků prodaných a dodaných v předchozím měsíci.

(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi výrobcům všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost vyrobiti kávoviny v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.

(3) Přesuny surovin a polotovarů jsou dovoleny jen s předchozím souhlasem Svazu.

(2) Svaz může vysloviti ztrátu nároku na příděl surovin bez újmy trestního stíhání, jestliže podnik:

a) zcizil bez povolení Svazu přidělené suroviny (kromě odpadu) v nezpracovaném stavu;

(1) Výrobce je povinen odebrati přidělené suroviny ve lhůtě stanovené Svazem.

d) nezaplatil ani po upomínce příspěvky nebo jiné částky odváděné Svazu.

c) bezdůvodně odepřel splniti příkazy Svazu ke zpracování a dodávce vyrobených kávovin a surovin Svazem obhospodařovaných;

b) nepodával Svazu opětovně řádně a včas hlášení;

b) místo výroby,

(1) Obilná káva, kávová přísada a kávovinová směs se smějí uváděti do obchodu jen v pevně uzavřeném obalu, na němž musí býti vyznačeno:
Na obalu všech kávovin s výjimkou obilné kávy musí býti dále vyznačeno číslo povolení ministerstva zdravotnictví, u plodové cikorky též množství plodů v ní obsažených, udáno v procentech.

(2) Za balenou obilnou kávu se považuje jen obilná káva balená přímo výrobcem, která je označena podle odstavce 1.

(3) Není-li obchodník uvádějící kávovinu do obchodu pod svým jménem současně také výrobcem, musí býti jak výrobce tak obchodník označeni na vnějším obalu.
Označení obalu pouze obchodní známkou nevyhovuje těmto ustanovením.

(4) Ostatní případný text na obalu nesmí obsahovati poukazování na zdravotní účinky nebo zvláštní vlastnosti zboží, jako: „bez kyseliny mravenčí“. „zdravotní“, „homoeopatické“, „s výživnými solemi“ atd. nebo přirovnávání ke kávě zrnkové nebo vychvalování jakosti zboží přesahující meze slušné reklamy.

(5) Označení váhy musí býti zřetelně čitelné a nejméně 5 mm vysoké.

a) jméno výrobce,

e) návod k použití.

d) netto váha,

c) označení druhu zboží podle §§ 147, 148 a 149,

(2) Rozdělovači a velkospotřebitelé jsou povinni vrátiti dodavateli ze zásilek kávovin vnější trvanlivé obaly z kartonů (containers) nebo ze dřeva bez úplaty zpět, jestliže o to dodavatel při dodávce požádá; dopravné hradí výrobce.

(1) Zboží se dodává v obvyklém obalu, který zvolí prodávající. Obvyklým obalem jsou bedny, obaly z neohoblovaných prken, obaly papírové a kartonové.

(1) Prodejní ceny zelené čekanky, sušené čekanky a sušené řepy cukrovky, čekankové drti a drti řepy cukrovky pro výrobu kávovin jsou stanoveny v příloze číslo 6.

(2) Prodejní ceny kávovin jsou stanoveny v příloze č. 7.

(1) Účet je splatný do 30 dnů od data účtu. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Při zaplacení do 8 dnů jest kupující oprávněn odečísti si 2% skonta a při placení předem může býti odečteno dalších 0.5%. Také není dovoleno nahražovati dobírkovou provisi.

(3) Při neoprávněných srážkách s účtu nebo neúplném uhražení účtu kupující včas nesplnil svoji platební povinnost a nesmí se proto z těchto účtů povoliti skonto.

(2) Dnem vydání účtu je den odevzdání zboží k přepravě.