1. Každý dělník jest povinen vykonati veškeré práce, které mu byly uloženy, podle svých nejlepších sil, uposlechnouti nařízení zaměstnavatele nebo jeho zástupce a dodržovati přesně domácí řád.

2. Zmenší-li se po 1. září potřeba práce pro živelní pohromy, jest zaměstnavatel oprávněn propustiti ze skupiny poměrnou část dělnictva, která odpovídá stupni zmenšené pracovní potřeby.

3. Zaměstnavatel jest oprávněn před uplynutím smlouvy zrušiti ihned pracovní poměr, t. j. propustiti dělníka, je-li pro to vážný důvod, ve všech případech, v nichž může býti podle platných předpisů pracovní smlouva s okamžitou platností zrušena, zejména:

a) odpírá-li dělník zatvrzele konati práce nebo zanedbává-li je hrubě;

b) uráží-li dělník zaměstnavatele, jeho zástupce nebo příslušníky rodiny těžce slovem nebo skutkem, nebo ohrožuje-li opětovně násilně své spoludělníky;

c) krade-li dělník nebo svádí-li jiné dělníky k porušení smlouvy;

d) týrá-li zvířata;

e) ukáže-li se dělník v prvních třech měsících k pracím, na které byl najat, po dobu trvání smlouvy nezpůsobilým pro neznalost práce nebo pro tělesnou vadu, která tu byla již při uzavření pracovního poměru, nebo pro těhotenství při uzavírání smlouvy zamlčené.

4. Propuštěný dělník jest povinen vykliditi ihned přidělený mu byt.

5. Dělník jest oprávněn před uplynutím smlouvy zrušiti pracovní poměr ve všech případech, kdy podle platných předpisů může býti pracovní smlouva s okamžitou účinností zrušena, je-li pro to důležitý důvod, t. j. může ze zaměstnání ihned vystoupiti, a to zejména:

a) jestliže zaměstnavatel, jeho zástupce nebo příslušníci jeho rodiny s dělníkem trvale špatně zacházejí, nebo mu činí nemravné návrhy,

b) jestliže zaměstnavatel opětovně neplní závazky převzaté smlouvou.