Úprava odběru a spotřeby kovů a kovových výrobků.

Oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

Příděl a převod oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

Zásady pro přijetí zakázky, hranice objednávky.

Nekontingentovaná potřeba.

Zvláštní ustanovení.

Vývoz a dovoz.

(1) Zakázky na dodávky kovů a kovových výrobků s výjimkou objednávek nekontingentovaných spotřebitelů (§ 29), případů stanovených v §§ 12, 15 a 30 této vyhlášky, slévárenských výrobků, exportních zakázek a některých zakázek předpisovaných hutím na základě dodávkových plánů, mohou býti udělovány, přijímány a vyřizovány jen tehdy, když je předáno oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. U slévárenských výrobků předává se potřebné oprávnění k odběru nejpozději při dodávce odlitků. U exportních zakázek může býti vyžadováno oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků teprve tehdy, když je nutno objednat výrobky potřebné k vyřízení zakázky.

(2) Převáděti oprávnění k odběru bez udělení příslušné zakázky není přípustné.

(3) Předání suroviny a odpadového materiálu k zpracování nezprošťuje od povinnosti převésti oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků na odebíraný výrobek. Výjimku činí ustanovení § 34 této vyhlášky.

a) poukazy na kovy,

b) převodkami na kovy.

(1) Ministerstvo průmyslu stanoví po slyšení ministerstva Vnitřního obchodu a za šetření zásad, schválených v této věci usnesením vlády ze dne 20. prosince 1946, jímž se stanoví dílčí úkoly dvouletého hospodářského plánu v oboru průmyslu (list úřadu předsednictva vlády ze dne 21. prosince 1946, č. j. 2337/dův./46, bod 3), kontingenty pro kovy a kovové výrobky a přiděluje je nositelům kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky. Ministerstvu průmyslu přísluší dále právo zasahovati svými příkazy a pokyny do rozdělování kontingentů výrobcům jednotlivými hospodářskými organisacemi.

(2) Nositelé kontingentů, po případě jejich kontingentní úřadovny, mají účet kovů u účtárny železa a kovů ministerstva průmyslu.

(3) Nositelé kontingentů, po případě jejich kontingentní úřadovny, obdrží oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků (kontingenty) poukazem na kovy na svůj účet kovů u účtárny železa a kovů.

(4) Kontingentními úřadovnami ve smyslu odstavce 2 jsou úřadovny, které nositelé kontingentů pověří se souhlasem ministerstva průmyslu disponovati svými účty kovů.

1. hlavní,

2. výrobní (plné, zvláštní a dílčí),

3. udržovací,

6. pro mimořádnou potřebu, pro přepracování, investiční a stavební.

5. pro zvláštní účely,

4. vývozní,

(1) Nositelé hlavních kontingentů jsou uvedeni v seznamu nositelů kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky, bod 1 až 8.

(2) Z hlavních kontingentů se kryje veškerá potřeba kovů a kovových výrobků. Nositelé hlavních kontingentů mohou do výše kontingentů na svém účtu kovů udělovati zakázky předáním odpovídajících oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

(3) Nositelé hlavních kontingentů neodevzdávají oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků pro výrobky, které patří pod plné výrobní kontingenty, pro výrobky uvedené v § 16 a pro výrobky, jejichž potřebu je povinen krýti jiný nositel kontingentu.

b) je nutná k opravám a udržování podniků, zařízení a přístrojů (nářadí) nositele hlavního kontingentu,

(4) Z hlavních kontingentů se kryje i taková potřeba kovů a kovových výrobků, která

a) nastane zřízením nebo rozšířením podniku nositele hlavního kontingentu,

(5) U nositelů kontingentů, uvedených v seznamu nositelů kontingentů bod 4 až 8, vztahují se předchozí ustanovení na jejich členské podniky, po případě na podniky jim podřízené.

(1) Ministerstvo průmyslu po dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu přiděluje výrobní kontingenty příslušným nositelům kontingentů na jejich účet kovů u účtárny železa a kovů.

(2) Hospodářské organisace, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, rozdělují podnikům kovy zpracovávajícím a podnikům kovy spotřebujícím výrobní kontingenty (oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků) za tím účelem, aby mohly určité výrobky dodávati bez převodu oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

b) zvláštní výrobní kontingenty, pokud výrobky z nich vyrobené mají býti dodávány všem spotřebitelům (kontingentovaným i nekontingentovaným) bez předání příslušného oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. Nestačí-li výrobci přidělené zvláštní výrobní kontingenty k vyřízení všech objednávek, jest oprávněn přijmouti od kontingentovaného objednavatele oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků v té výši, v jaké se mu nedostává kontingentu kovů k vyřízení zakázky. Výrobky, na něž je výrobcům přidělován zvláštní výrobní kontingent, jsou uvedeny v příloze č. 5 bez označení hvězdičkou,

(3) Výrobní kontingenty se dělí na:

c) dílčí výrobní kontingenty, pokud výrobky z nich vyrobené mají býti dodávány pouze spotřebitelům nekontingentovaným bez předání oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

a) plné výrobní kontingenty, pokud výrobky z nich vyrobené mají býti dodávány všem spotřebitelům (kontingentovaným i nekontmgentovaným) bez předání příslušných oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. Výrobky, na něž je výrobcům přidělován plný výrobní kontingent, jsou v příloze č. 5 označeny hvězdičkou,

(4) Z výrobních kontingentů smějí se vyráběti jen takové výrobky, pro které výrobní kontingenty byly přiděleny.

(5) Z výrobních kontingentů se nehradí potřeba, pro kterou byl zřízen vývozní kontingent s výjimkou výrobků spadajících do plných výrobních kontingentů (odstavec 3, písm. a).

(6) Pro dodávky výrobků, které mají býti vyrobeny z plných výrobních kontingentů, nesmějí býti oprávnění k odběru ani vyžadována nebo přijímána ani nabízena nebo převáděna. Tento zákaz platí i tehdy, když příjmem nebo převodem dodatečných oprávnění k odběru mohla by se výroba zvětšiti nebo uspíšiti.

(7) K výrobě výrobků, pro které jsou udělovány dílčí výrobní kontingenty, obdrží výrobci od příslušného nositele kontingentu oprávnění k odběru pro dodávky výrobků takovým spotřebitelům, kteří nemohou, po případě nesmějí předávati oprávnění k odběru. Jsou to spotřebitelé, kteří nepřísluší k žádnému nositeli kontingentu, po případě nedostávají výrobní kontingenty.

(8) Výrobky, pro které jsou přidělovány plné a zvláštní výrobní kontingenty železa a kovů, jsou patrny z přílohy č. 5 této vyhlášky.

(9) Nositelé výrobních kontingentů, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, dohlížejí, aby podniky plnily pokyny ministerstva průmyslu pro dodávky výrobků, které se mají vyráběti z výrobních kontingentů.

(1) Nositelé udržovacích kontingentů jsou uvedeni v seznamu nositelů kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky, bod 4, 9, 10 a 11.

(2) Udržovací potřeba členských podniků nositelů udržovacích kontingentů kryje se ze základního udržovacího kontingentu. Jeho výši stanoví příslušný nositel kontingentu podle průměrné dosavadní potřeby kovů a kovových výrobků pro udržování a opravy vlastních provozních prostředků a zařízení podniků. Podnik je oprávněn takto stanovený základní udržovací kontingent připsati si k dobru ve svém účetnictví o kovech na počátku každého čtvrtletí bez ohledu na to, byl-li tento udržovací kontingent v předchozím čtvrtletí vyčerpán či nikoliv. Nevyužitý základní udržovací kontingent z předcházejícího čtvrtletí nepropadá, nýbrž se převádí do dalšího čtvrtletí a připočítává se k novému udržovacímu kontingentu. Nestačí-li podniku základní udržovací kontingent pro krytí větší potřeby udržovací, zažádá si podnik u příslušného nositele kontingentu normálním způsobem o příděl potřebného kontingentu. Klesne-li běžná udržovací potřeba podniku trvale pod množství stanovené základním udržovacím kontingentem, je podnik povinen požádati svého nositele kontingentu o snížení základního udržovacího kontingentu. Převáděti z předchozího čtvrtletí na příští aktivní saldo udržovacího kontingentu vyšší než je výměr základního udržovacího kontingentu, aniž by žádost uvedená v předchozí větě byla prokazatelně podána, není přípustné.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na podniky na Slovensku. Těmto podnikům stanoví pověřenectvo průmyslu a obchodu udržovací kontingenty na základě samostatných žádostí.

(4) Z udržovacích kontingentů se hradí veškerá potřeba kovů a kovových výrobků pro udržování, opravy a obnovování závodů.

(5) Z udržovacích kontingentů se nehradí potřeba hotových kovových výrobků, k jejichž výrobě je určen plný výrobní kontingent.

(6) Oprávnění k odběru, získaná pro udržovací potřebu, nesmějí podniky používati k jinému účelu a zapisují se na zvláštním účtu kovů. Převáděti oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků z udržovacího účtu kovů na jiné účty kovů není dovoleno.

(1) Nositelem vývozních kontingentů je ministerstvo zahraničního obchodu. Toto přiděluje vývozní kontingenty v zásadních případech v dohodě s ministerstvem průmyslu.

(2) Z vývozních kontingentů se hradí veškerá potřeba výroby i balení vývozních zakázek, pokud pro tuto potřebu nebyly zřízeny plné výrobní kontingenty a pokud se pro její úhradu oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků nepředávají (§ 15).

(1) Ministerstvo průmyslu na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, přidělují kontingenty pro zvláštní účely.

(2) Z kontingentů pro zvláštní účely se kryje celková potřeba kovů, na které se vztahují ustanovení § 16 včetně potřeby pro zakázky cd nositelů hlavních kontingentů. Kovy, přidělené pro zvláštní účely, smějí býti použity jen pro tyto účely.

(3) Pro převod oprávnění k odběru kovů pro zvláštní účely platí stejné předpisy jako pro plné výrobní kontingenty.

(1) Pro kovy, potřebné k výrobě výrobků uvedených v odstavci 2. nesmějí býti oprávnění k odběru ani vyžadována ani převáděna. V žádankách na kovy pro tyto účely nutno potřebu kovů pro jedno čtvrtletí náležitě odůvodniti.

(2) Pod zvláštní účely patří:

1. chemické výrobky:
sloučeniny mědi, chemicky čisté kovy pro laboratorní, rozborovou a jinou potřebu, suřík (minium), kleit (kysličník olovnatý), běloba olověná, běloba zinková, běloba grifitová (lithopon) a pod.,

plechů, pásů za tepla a za studena válcovaných a pod.,
3. poolovění výrobků:

drátů, lan, drátěných výrobků, drobného železného zboží, pásů válených za studena, domácího a hospodářského nářadí, zásobníků na vodu, kotlů, sudů, nádržek, trubek, svorek pro volná vedení, armatur, těžních vozíků, plechů, rour, fitingů a pod.,
2. pozinkovaní výrobků:

11. výrobky ze rtuti všeho druhu, rtuť pro přístroje a výrobky prvního stupně zpracování z molybdenu a wolframu.

7. pájky pro spájení všeho druhu,

8. pokovování výrobků nastříkáním kovu,

9. legovaný železný a ocelový materiál jakož i tvrdý kov,

6. anodový materiál pro galvanické zušlechťování,

5. kovy jako provozní pomocný prostředek, které nepřecházejí do výrobku:
hliník k výrobě uhlíkuprostých kovů, hliník k účelům desoxydačním a pro redukci strusky, zinek k odstříbření olova, cín k výrobě cínových roztoků pro vlastní potřebu při tažení drátů a pod.,

drátů na bandáže, rotorů, kabelových drátů, předmětů pro průmysl poživatin a pod.,
4. pocínování výrobků:

10. kovy pro výrobu slitin drahých kovů, amalgamů a pod., vyjma slitiny kovů se stříbrem do 8%,

(1) Ministerstvo průmyslu, po případě v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, přidělují oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků, jde-li o potřebu pro mimořádné a výjimečné případy.

(2) Potřebou pro mimořádné a výjimečné případy je zejména potřeba kovů a kovových výrobků spotřebitelů, kteří nepatří pod některého z uvedených nositelů kontingentů a potřeba pro přepracování.

(3) Nestavební investiční kontingenty přiděluje příslušným nositelům kontingentů ministerstvo průmyslu.

(4) Nositeli stavebních kontingentů jsou ministerstvo techniky a pověřenectvo průmyslu a obchodu Ze stavebních kontingentů se hradí potřeba kovů a kovových výrobků, které jest povinen do stavby opatřiti stavebník. Při tom nezáleží na tom, zda se použije kovů a kovových výrobků pro novostavby nebo pro opravy a obnovování staveb.

(1) Při zakázkách na dodávku kovových výrobků je dodavatel povinen udati objednavateli ono množství kovů, jehož jest ve výrobcích prvního stupně zpracování celkem zapotřebí k vyřízení zakázky (kontingentní váha).

(2) Množství přes 10 kg se zaokrouhluje na plné kg, při množství pod 10 kg se zaokrouhlují zlomky na ⅟₁₀ kg.

(3) Kovy v rámci volné hranice pro surovinu a odpadový materiál a polotovary v rámci volné hranice pro polotovary podle přílohy č. 6 této vyhlášky jsou osvobozeny od vyžadování a převádění oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

(4) Povinnosti převáděti oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků nepodléhají objednávky kovových výrobků, pokud kontingentní váha pro celou objednávku nepřevyšuje 100 g kovů nebo kovových výrobků.

(1) Nositelé kontingentů uvedení v seznamů nositelů kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky a jejich kontingentní úřadovny disponují pohledávkou na svém účtu kovů poukazem na kovy (příloha č. 7 této vyhlášky).

(2) Při vyžadování oprávnění k odběru u některého z nositelů kontingentů je žadatel povinen sděliti údaje o kovových výrobcích na žádance na kovy, jejíž formu určí příslušný nositel kontingentu po dohodě s ministerstvem průmyslu.

(3) Nositel kontingentu přezkouší žádanku na kovy a přidělí oprávnění k odběru žadateli poukazem na kovy. Díl c poukazu na kovy ponechá si nositel kontingentu jako doklad o vydání pro účetnictví o kovech, díl a zašle žadateli, díl b zašle účtárně železa a kovů k vyúčtování. Zasílání dílů b může se díti hromadně, nejméně však jednou za týden. Ke každé zásilce musí nositel kontingentu připojiti průvodní list.

(4) Účtárna železa a kovů přezkouší, zda pohledávka na účte kovů nositele kontingentu kryje účtovaná oprávnění k odběru kovů, zaúčtuje je a zašle nositeli kontingentu výtah z jeho účtu. Zaúčtování oprávnění k odběru v jednotlivých třídách kovů provede účtárna železa a kovů podle čísla třídy kovů, nikoliv podle zkratky třídy kovů.

(5) K přijetí poukazu na kovy, vydaného nositelem kontingentu, je oprávněn pouze adresát uvedený na poukazu na kovy. Příjemce poukazu nesmí jej dále předávati, nýbrž musí jej uschovati jako doklad o příjmu pro účetnictví o kovech.

(6) Ztratí-li se poukaz na kovy cestou od nositele kontingentu k příjemci, vyhotoví nositel kontingentu na žádost příjemce duplikát ztraceného poukazu na kovy. Duplikát musí býti vyhotoven přesně podle dílu c původního ztraceného poukazu na kovy a nápadně označen červeným nápisem „Duplikát" vlevo od nápisu „Poukaz na kovy“. V rubrice „Poznámky nositele kontingentu" se vyznačí číslo původního ztraceného poukazu na kovy. Díl c duplikátu založí nositel kontingentu k dílu c původního poukazu na kovy, díl a zašle žadateli a díl b zašle účtárně železa a kovů k evidenci. Nalezne-li se původní poukaz na kovy, ztrácí duplikát platnost.

(7) Poukaz na kovy je súčtovatelným tiskopisem. Vydavatelé poukazů na kovy jsou povinni uschovávati díly a a c nepoužitelných nebo před odesláním zrušených poukazů na kovy; díl b zašlou účtárně železa a kovů.

(8) Platnost poukazů na kovy není časově omezena.

(1) Příjemci poukazů na kovy disponují jim přiděleným oprávněním k odběru kovů a kovových výrobků převodkami na kovy (příloha č. 8 této vyhlášky). Příjemci převodek na kovy postupují stejným způsobem ve styku se svými dodavateli i tehdy, když jde o podniky prvního stupně zpracování při odběru suroviny a odpadového materiálu.

(2) K převodu oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků převodkou na kovy jest oprávněn pouze příjemce označený v poukazu na kovy nebo v převodce na kovy.

(3) Převod oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků převodkou děje se tím způsobem, že vydavatel vyplní všechny tři díly převodky a provede odúčtování v účtu kovů. Díl c převodky si ponechá vydavatel jako doklad o vydání pro účetnictví o kovech. Díly a a b převodky zašle svému dodavateli, který si ponechá díl a, zapíše převedená oprávnění k odběru do svého účtu o kovech jako příjem a díl b, na kterém potvrdí příjem oprávnění k odběru, vrátí neprodleně vydavateli převodky, který jej připojí k dílu c a uschová k účelům kontrolním. Potvrzené díly b odeberou se při kontrole u vydavatele k dalším účelům kontrolním; vydavatel je povinen pečovati o jejich potvrzení a vrácení příjemcem.

(4) K přijetí dílu a převodky na kovy je oprávněn pouze adresát uvedený na převodce. Tento díl nesmí příjemce dále předávati, nýbrž musí jej uschovati jako doklad o příjmu pro účetnictví o kovech.

(5) Ztratí-li se převodka na kovy cestou od vydavatele k příjemci, vyhotoví vydavatel na žádost příjemce duplikát ztracené převodky na kovy. Duplikát musí odpovídati dílu c původní převodky na kovy a býti nápadně označen červeným nápisem „Duplikát". Duplikát musí býti opatřen tímtéž záznamem vydavatele a datem, jaké měla převodka ztracená. Jinak platí ustanovení odstavce 3 s výjimkou nového odúčtování vydavatele. Nalezne-li se původní převodka na kovy, ztrácí duplikát platnost.

(6) Převodka na kovy jest súčtovatelným tiskopisem. Vydavatelé převodek jsou povinni vésti záznam o počtu a číslech zakoupených tiskopisů převodek s uvedením prodejny převodek. Vydavatelé převodek na kovy jsou povinni uschovávati všechny díly nepoužitelných nebo před odesláním zrušených převodek na kovy. Prodejny jsou povinny vésti přesnou evidenci o tom, komu která čísla převodek na kovy byla prodána.

(7) Platnost převodek na kovy není časově omezena.

(1) Zmenší-li se potřeba kovů a kovových výrobků, pro kterou byla převedena oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků nebo odpadne-li potřeba zrušením zakázky, nutno vrátiti oprávnění k. odběru v odpovídajícím rozsahu.

(2) Jsou-li kovy a kovové výrobky pro zakázku částečně předpracovány a nemůže-li podnik, povinný vrácením oprávnění k odběru použiti předpracovaného materiálu k vyřízení jiných zakázek, sníží se tím v poměru k vyřízené zakázce povinnost zpětného převodu oprávnění k odběru. Nepoužitý materiál nutno hlásiti ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, a naložiti s ním podle jejich pokynů.

(3) Nedocílí-li se dohody o rozsahu zpětného převodu, rozhoduje ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu.

(4) Zpětný převod oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků provádí se převodkou na kovy, kterou je třeba k tomu účelu opatřiti nápadným nápisem nebo razítkem „Zpětný převod". Pro převod platí ustanovení § 20, odstavec 3.

(5) Je-li převedeno oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků zpětným převodem na některého z nositelů kontingentů uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky, vyhotoví nositel kontingentu podle došlé převodky sám na sebe poukaz na kovy, opatří jej razítkem „Zpětný převod" a zašle díl b účtárně železa a kovů k provedení dobropisu na svém účtě kovů. Díly a a c si ponechá a založí s převodkou jako doklad o příjmu.

(1) Každý příjemce oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků je povinen vésti účetní knihy o příjmu a vydání poukazů a převodek na kovy v každé třídě kovů odděleně podle zkratek uvedených v § 26 vyhlášky č. 689. Povinnost vésti účetní knihy o kovech podle tříd kovů a zkratek nastává po prvém přijetí oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků označeného zkratkou.

(2) Ze zápisů do účetních knih o kovech musí býti zřejmo:

c) číslo poukazu na kovy nebo převodky na kovy (natištěné číslo),

b) den zápisu,

a) pořadové číslo,

d) vlastní knihovací záznam,

f) Přijaté nebo vydané celkové množství oprávnění k odběru v kg a množství oprávnění k odběru v jednotlivých třídách kovů a zkratkách (Z, I, S, E, N, U).

e) jméno vydavatele, po případě jméno příjemce poukazu nebo převodky na kovy,

(3) Dokladem pro zápis do účetních knih o kovech je poukaz na kovy nebo převodka na kovy, které nutno opatřiti na místě k tomu určeném knihovacím záznamem. Zápis o příjmu v účetnictví je doložiti poukazem nebo převodkou od vydavatele, zápis o vydání průpisem vydané převodky.

(4) Je nepřípustné převáděti více oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků v jednotlivých třídách kovů a zkratkách než je k disposici podle řádně vedeného účtu a jakkoliv přeznačkovavati oprávnění k odběru na jinou zkratku než tu, která je podle řádně vedeného účtu k disposici.

(6) V účetních kniách o kovech nutno vlastní potřebu udržovací a potřebu pro vlastní investice vésti odděleně od ostatních účtů kovů. Odděleně na zvláštním účtu kovů je vésti též potřebu pro ztráty vzniklé propalem a jiné nenahraditelné ztráty, které vznikajú při výrobě v prvním stuplni zpracování. Převáděti oprávnění k odběru z těchto účtů kovů na ostatní účty kovů a naopak není dovoleno.

(7) Určitá forma účetnictví o kovech není předepsána. Způsob účtování musí odpovídati požadavkům odstavce 2.

(8) Pro účtování oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků zavádí ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, z důvodů účelnosti tiskopis podle přílohy č. 9a této vyhlášky. Účtování podle tohoto vzoru vystačí podniku, který nemá v kovech mimořádný obrat. Velké podniky účtují oprávnění k odběru pro jednotlivé třídy kovů na zvláštní list (příloha č. 9b). Aby bylo možno v tomto případě zjistiti kdykoliv celkový stav oprávnění k odběru, je nutno vésti ještě zvláštní deník o jejich příjmu a vydání (příloha č. 9c).

(9) Zápisy v účetních knihách o kovech musí býti prováděny inkoustem nebo strojem. Nesmí býti škrtány, vymazávány nebo přepisovány; veškeré změny nebo opravy záznamů musí býti provedeny účetnicky.

(10) Účetní knihy o kovech a skladní knihy je vésti odděleně a na sobě nezávisle.

(1) Tiskopisy poukazů na kovy, převodek na kovy a tiskopisy pro účetnictví o kovech jsou úřední tiskopisy ministerstva průmyslu. Jejich patisk je zakázán.

(2) Tiskopisy převodek na kovy a tiskopisy pro účetnictví o kovech jsou k dostání u ústředních svazů průmyslu a řemesla, u obchodních a živnostenských komor, na Slovensku u obchodních a průmyslových komor, a u hospodářské skupiny průmyslu železa a kovů.

2. u ostatních kovových výrobků ve výši váhy kovového materiálu, potřebného k zhotovení výrobků.

1. u výrobků prvního stupně zpracování ve výši váhy dodávaných výrobků,

(1) Příjemci oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků mohou uskutečňovati objednávky potřebné k vyřízení zakázek za předpokladu dodržování ustanovení odstavců 6 až 11 jen v tom rozsahu, ve kterém celkem obdrželi v jednotlivých třídách kovů a zkratkách oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

(2) Příjemci zakázek, u nichž objednavatel předává oprávnění k odběru, jsou povinni přijímati pouze tyto objednávky:

b) Zakázky označené „I“. Sem patří zakázky pro nestavební investiční program podle §§ 6 až 8 zák. č. 192/46 Sb.

a) Zakázky označené „Z“. Pod označení „Z“ patří zakázky pro základní úkoly podle § 2, písm. d) zák. č. 192/46 Sb.

c) Zakázky označené „S“. Sem patří zakázky pro stavební investiční program podle §§ 6 až 8 zák. č. 192/46 Sb.

e) Zakázky označené „N“. Sem patří zakázky pro potřebu výrobků, které jsou předpisovány na základě zvláštních výrobních kontingentů a dílčích výrobních kontingentů.

f) Zakázky označené „U“. Sem patří zakázky pro udržovací potřebu, pro výrobu náhradních dílů a opravy, zakázky kryté z kontingentu pro zvláštní účely, pro přepracování a nákup kovů v rámci volných hranic.

d) Zakázky označené „E“. Sem patří objednávky kryté vývozním kontingentem.

(3) Zkratky uvedené v odstavci 2, písm. a) až f) jsou naprosto rovnocenné a nepředstavují při dodávkách materiálu pořadí důležitosti.

a) na poukazech na kovy (příl. č. 7) v rubrice „Poznámky nositele kontingentu.“ Zkratky se píší průpisem na všechny 3 díly poukazu. Poukazy neopatřené zkratkou jsou neplatné.

b) na převodkách na kovy (příl. č. 8) do prázdného místa v právo od textu: „Z oprávnění k odběru, která máme k disposici na účtu kovů, předáváme Vám k vyřízení zakázky“. Zkratky se píší průpisem na všechny 3 díly převodky. Převodka neoznačená zkratkou je neplatná.

(4) Označení zakázek podle odstavce 2 určují nositelé konkingentů, nebo místa k tomu zmocněná. Zkratky se uvádějí:

(5) Zkratky se předávají v celém sledu poddodavatelů.

(6) Závody, které zpracovávají a opracovávají kovy, nesmějí přijímati pro seriovou výrobu více kontingentů označených zkratkami podle odstavce 2, než jsou schopny vyříditi ve lhůtě 6 měsíců.

(7) Pokud se týče zakázek na ostatní výrobky nesériově vyráběné, jejichž konstrukční a dílenské zpracování vyžaduje při normálním průběhu výroby delší doby, smějí na ně býti vyžadovány a přejímány kontingenty kovů nejvýše na dobu, která činí dvojnásobek doby potřebné k jejich konstrukčnímu a dílenskému vyřízení. Pokud dílenské a konstrukční vyřízení zakázek vyžaduje doby delší než 6 měsíců, nesmí býti kontingenty označené zkratkami podle odstavce 2 přijímány ani vyžadovány na dobu delší než 12 měsíců.

(8) Příjemci zakázek mohou uskutečňovati objednávky materiálu potřebného k vyřízení zakázek označených podle odst. 2 u hutí, sléváren a jejich prodejních organisací a u obchodu jen v tom rozsahu, v jakém stačí ve lhůtách stanovených v odstavcích 6 a 7 tento materiál zpracovati. Pokud objednávky již učiněné přesahují tuto přípustnou hranici, nesmí objednavatel uskutečňovati u hutí, sléváren a jejich prodejních organisací a u obchodu, další objednávky až do té doby, kdy jejich výše klesne pod hranici stanovenou v tomto odstavci.

(9) Z ustanovení odstavců 6, 7 a 8 plyne, že součet nevyřízených objednávek v hutích, slévárnách a jejich prodejních organisacích, jakož i v obchodě a aktivních sald kontingentů na účtech kovů, nesmí přesahovati množství odpovídající ustanovením odstavců 6 a 7. Aktivními saldy kontingentů se rozumějí salda kontingentů označených podle odstavce 2. Nevyřízenými objednávkami u hutí atd. se rozumí součet objednávek opatřených, prohlášením podle 37, odst. 2 a objednávek krytých kontingenty označenými zkratkami podle odstavce 2. Při posuzování výrobních možností závodu podle odstavců 6 a 7 jest třeba bráti zřetel na výrobu v jednotlivých odborných skupinách, pokud závod svou výrobou je zařazen do více odborných skupin. Pokud součet nevyřízených objednávek v hutích, slévárnách a jejich prodejních organisacích, jakož i v obchodě a aktivních sald kontingentů na účtech kovů přesahuje množství odpovídající ustanovením tohoto odstavce, nesmějí závody přijímati nové kontingenty označené zkratkami podle odstavce 2 až do té doby, kdy u nich tento součet klesne na výši stanovenou v tomto odstavci.

(10) Závod pracující z plných výrobních kontingentů a ze zvláštních výrobních kontingentů nesmí požadovati tyto kontingenty od příslušného nositele kontingentu, pokud součet nevyřízených objednávek u hutí, sléváren a jejich prodejních organisací, jakož i u obchodu a aktivních sald těchto kontingentů přesahuje množství stanovené v odstavci 9.

(11) Pokud závod použil k vyřízení zakázky nebo její části materiálu ze svých vlastních přebytečných skladů, jest povinen přijaté kontingenty určené ku krytí tohoto materiálu převésti na ministerstvo průmyslu. Materiálem z přebytečných skladů se rozumí onen materiál, který závod nebude znovu objednávati k doplnění skladu v náhradu za materiál ze skladu odebraný.

(12) Ustanovení odst. 6, 7, 8, 9 a 10 neplatí u zakázek předpisovaných hutím na základě dodávkových plánů vypracovaných podle pokynů ministerstva průmyslu.

(1) Předává-li podnik jinému podniku k opracování nebo k zpracování kovové výrobky, které získal na oprávnění k odběru, smí býti dodávka a vrácení těchto kovových výrobků provedena bez převodu oprávnění k odběru.

(2) Zúčastněné podniky jsou povinny vésti o těchto případech záznamy.

(3) Ustanovení odstavce 1 nevztahuje se na zakázky, při nichž jde o přepracování tavením, litím nebo válcováním.

(1) Předpisy této vyhlášky neplatí pro nekontingentované spotřebitele a je tudíž nepřípustné vyžadovati a přijímati při objednávkách těchto spotřebitelů oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

(2) Nekontingentovaná potřeba jest každá potřeba kovů a kovových výrobků, pro jejíž úhradu není podle těchto předpisů stanovena povinnost předávání oprávnění k odběru.

(3) Při zakázkách na dodávku kovových výrobků pro nekontingentovanou potřebu, určených k doplnění skladu, je obchod povinen odevzdati dodavateli písemné prohlášení o nekontingentované potřebě podle přílohy č. 10 této vyhlášky. Při dodávkách obchodu spotřebiteli omezuje se povinnost vyžádání takového prohlášení toliko na sporné případy.

(4) Nekontingentovaná potřeba hotových kovových výrobků uhrazuje se z výrobních kontingentů (plných, zvláštních a dílčích).

(1) Každý podnik smí odebrati bez předání oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků pro potřebu ve vlastním závodě v jednom čtvrtletí v každé třídě kovů surovinu a odpadový materiál celkem až do množství uvedeného ve sloupci 1 přílohy č. 6 této vyhlášky jako volnou hranici. Pokud nejsou udána množství, jest odběr bez oprávnění k odběru vyloučen.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro odběr polotovarů. Množství polotovarů, které jest možno odebrati v rámci volné hranice pro polotovary, je stanoveno pro podniky kovy zpracovávající ve sloupci 2, pro podniky ostatní ve sloupci 3 přílohy uvedené v odstavci 1.

(3) Při odběru kovů a polotovarů v rámci volné hranice potvrdí obchodník v odběrní knížce zpracovatele množství materiálu odebraného v rámci volné hranice. Použití volné hranice jest dovoleno v každém čtvrtletí jen jednou a odebrané množství musí býti evidenčně vedeno v odběrní knížce. Volná hranice neplatí pro dodávky obchodníkům a k nákupu pro hromadění zásob. Odběrní knížku potvrzuje příslušná hospodářská organisace, po případě příslušná obchodní a živnostenská komora, na Slovensku obchodní a průmyslová komora. Uvedená místa potvrdí v odběrní knížce jaké kovy a jaká množství může spotřebitel odebrati v jednom čtvrtletí.

(4) Přesahuje-li v odůvodněných případech potřeba kovů a kovových výrobků množství stanovené pro volnou hranici, jsou příslušné obchodní a živnostenské komory, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, oprávněny povoliti až do výše trojnásobného množství stanoveného pro povinnost hlášení stavu zásob podle přílohy č. 1 této vyhlášky zvýšenou volnou hranicí. Povolení může býti časově omezeno.

(1) Podniky prvního stupně zpracování, t. j. podniky, které zpracovávají surovinu nebo odpadový materiál pro jiné účely než jest výroba kovů, kryjí odběr a spotřebu kovů z oprávnění k odběru kovů na svém účtě kovů.

(2) Odběr suroviny a odpadového materiálu uskutečňuje se převedením oprávnění k odběru vydáním převodky na kovy.

(3) Ztráty vzniklé propalem a jiné nenahraditelné ztráty, které podle zkušeností v podniku prvního stupně zpracování vznikají při výrobě kovových výrobků, odepisuje podnik se svého účtu ztrát propalem a jiných nenahraditelných ztrát.

(4) Předpisy o vsázce kovů, směřující k úsporné vsázce suroviny a odpadového materiálu vydá ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu.

(5) O potřebu pro ztráty vzniklé propalem a jiné nenahraditelné zráty žádají podniky prvního stupně zpracování ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu. V žádosti nutno odůvodniti výši ztrát.

(6) Pro kovové výrobky ze slitin kovů předávají objednavatelé oprávnění k odběru v třídě kovů slitiny, nikoliv v třídách kovů těch složek základních kovů, z nichž slitina sestává. Podniky prvního stupně zpracování, které vyrábějí slitiny pro svoji potřebu a potřebují k výrobě slitin základní kovy, vydávají na tyto kovy převodky podle zvláštních předpisů o vsázce kovů. Součet základních kovů nesmí přesahovati celkový obsah kovů ve slitinách.

(1) Za podniky vyrábějící kovy se považují podniky (hutě, tavírny kovů a pod.), které vyrábějí surovinu pro odbyt třetím osobám.

(2) Podniky, které vyrábějí surovinu výhradně pro podnik kovy zpracovávající, prostorově a hospodářsky spolu související, nejsou ve smyslu odstavce 1 podniky vyrábějícími kovy (rafinační pece ve válcovnách, zařízení k hutnímu zpracování olověných odpadů v akumulátorkách a pod.). Pokud není stanoveno jinak, je podnik vyrábějící kovy pro prostorově připojený podnik zpracovávající kovy považovati ve vzájemném styku za cizí podnik a oba podniky jsou povinny vésti odděleně účetní knihy o kovech a samostatné skladní knihy.

(3) Podniky vyrábějící kovy smějí spotřebovati kovy pro výrobu surovin do výše kontingentu stanoveného jim v rámci jejich výrobního programu na žádost, kterou podávají ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, čtvrtletně předem a to odděleně pro každou třídu kovů. Podnik, který v jednom čtvrtletí nevyčerpal plně svůj kontingent, může nevyčerpaný zbytek kontingentu převésti na čtvrtletí další. Je dovoleno zpracovati k tíži kontingentu následujícího čtvrtletí až 50% kontingentu schváleného. Toto přenášení resp. překročování kontingentů je dovoleno toliko ve stejné třídě kovů.

(4) Spotřebou kovů u podniků vyrábějících kovy je vsázka odpadového materiálu a suroviny. Do výše stanoveného množství, které je v účetnictví o kovech zanésti v každé třídě kovů jako příjem, možno odebrati potřebné množství odpadového materiálu. Jen v případě, že k výrobě kovů je zapotřebí nezbytně suroviny, je dovoleno odebrati surovinu.

(5) Při odběru odpadového materiálu pro výrobu kovů předávají podniky vyrábějící kovy potvrzení, které účtují jako vydání, a které opatří přetiskem „Odběr pro výrobu kovů v rámci množství stanoveného ministerstvem průmyslu", na Slovensku „Odběr pro výrobu kovů v rámci množství stanoveného pověřenectvem průmyslu a obchodu". Při odběru suroviny, jež je nezbytně nutná pro výrobu kovů, předávají podniky vyrábějící kovy místo uvedeného potvrzení převodku na kovy.

(6) Další zpracování suroviny vlastní výroby (vsázkový materiál) jako mezistupeň výroby kovů v hutnickém nebo rafinačním procesu v témže podniku nespadá pod omezení spotřeby v rámci kontingentu.

(7) Podniky vyrábějící kovy prodávají surovinu na oprávnění k odběru, která účtují jako příjem. Takto získaná oprávnění k odběru předávají na konci každého čtvrtletí ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, vydáním převodky na kovy; zároveň předloží seznam vyřízených zakázek (jméno podniku, množství a druh materiálu).

(1) Přepracováním materiálu se označuje dodávka suroviny a odpadového materiálu za účelem vrácení suroviny nebo kovových výrobků prvního stupně zpracování. Není podmínkou, aby vrácené výrobky byly vyrobeny přepracováním dodaného materiálu.

(2) Přepracování suroviny a odpadového materiálu je dovoleno, převedou-li se zároveň oprávnění k odběru. Výjimku tvoří přepracování vlastního odpadového materiálu (vratného materiálu) u podniků prvního stupně zpracování a přepracování materiálu dovezeného z ciziny (§ 34, odstavec 2).

(3) Podniky, dodávající odpadový materiál nebo surovinu k přepracování, obdrží potřebné krytí z kontingentu pro přepracování ministerstva průmyslu, na Slovensku z kontingentu pro přepracování pevěřenectva průmyslu a obchodu, na žádost, ke které připojí potvrzení o množství a druhu materiálu odevzdaného k přepracování. V žádosti musí býti uveden původ materiálu a účel, k němuž má býti použito přepracované suroviny nebo kovových výrobků.

(4) Podniky dodávající přepracovaný materiál účtují získaná oprávnění k odběru jako příjem. Oprávnění předávají ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, vydáním převodky na kovy, kterou opatří označením „Kontingent pro přepracování“.

(1) Kovové výrobky s výjimkou výrobků vyráběných z plných výrobních kontingentů lze vyvážeti do ciziny pouze na oprávnění k odběru, která přidělí ministerstvo zahraničního obchodu v zásadních případech v dohodě s ministerstvem průmyslu, na Slovensku též s pověřenectvem průmyslu a obchodu. Výrobky vyráběné z plných výrobních kontingentů lze vyvážeti do ciziny pouze na oprávnění k odběru, která přidělí příslušný nositel kontingentu výrobce, v množství dohodnutém mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem zahraničního obchodu. V ostatním platí ustanovení § 14.

(2) Pokud se kovové výrobky vyrábějí z materiálu, který výrobce kovových výrobků obdržel pro vyřízení zakázky od objednavatele z ciziny, dodávají se kovové výrobky bez převodu oprávnění k odběru.

(3) Pro dodávky suroviny a odpadového materiálu, do ciziny platí vývozní povolovací řízení podle předpisů ministerstva zahraničního obchodu o kontrole vývozu zboží. Vývozní povolení pro dodávku suroviny a odpadového materiálu do ciziny může býti uděleno jen se souhlasem ministerstva průmyslu.