§ 1
Výrobky kožedělné.
Obuv.
§ 2
Výrobky sedlářské a řemenářské.
Výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. listopadu 1945, č. j. 56.281-V/3-1945, o tvoření cen za výrobky sedlářské a řemenářské se mění takto:
§ 5, zní:
„Nákladová a zisková přirážka činí ze součtu nákladů na suroviny, pomocné látky, přípravy a nákladů na mzdy:
| a) | u výrobků pro zemědělce (postrojů, stájových ohlavců a pod.) s výjimkou jezdeckých sedel a hnacích řemenů | |
| aa) vyrobených průmyslovými podniky nejvýše | 25% | |
| bb) vyrobených řemeslnými podniky nejvýše | 21% | |
| b) | u ostatních výrobků | |
| aa) vyrobených průmyslovými podniky nejvýše | 30% | |
| bb) vyrobených řemeslnými podniky nejvýše | 25% | |
| c) | u oprav provedených | |
| aa) průmyslovými podniky nejvýše | 35% | |
| bb) řemeslnými podniky nejvýše | 30% |
§ 3
Brašnářské, galanterní zboží a technické a sportovní výrobky z usní.
Výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. listopadu 1945, č. j. 56.283-V/3-1945, o tvoření cen ve výrobě brašnářských a jiných kožedělných výrobků se mění takto:
§ 5 zní:
„Nákladová a zisková přirážka činí ze součtu nákladů na suroviny, pomocné látky a přípravy a nákladů na výrobní mzdy.
| a) | u průmyslových podniků nejvýše | 38% |
| b) | u řemeslných podniků nejvýše | 33%.“ |
§ 4
Kožené rukavice.
§ 5
Orthopedické výrobky.
Výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 23. března 1946, č. j. 50.678-V/3-1946, o cenách ve výrobě orthopedických výrobků se mění takto:
Čl. 5, odstavec 2 zní:
„(2) Výše procentních nákladových a zizkových přirážek podle odstavce 1 činí:
| a) | při sériové výrobě různých druhů orthopedických nebo léčebných bandažistických výrobků a pod., které jsou prodávány do obchodu, nejvýše | 30%, |
| b) | při neseriové výrobě různých druhů orthopedických nebo léčebných bandažistických výrobků a pod. u malovýrobce nejvýše | 50%, |
| c) | při neseriové výrobě různých druhů orthopedických nebo léčebných bandažistických výrobků a pod. u velkovýrobce nejvýše | 60%.“ |
§ 6
Čalounické výrobky a dekoratérské práce.
Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 21. listopadu 1946, o tvoření cen v čalounických a dekoratérských živnostech (Ú l. I č. 209/1946, běž. č. 2022) se mění takto:
§ 7
Kožešiny.
(1) Ceny utvořené podle ustanovení výměru nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. listopadu 1945, č. j. 50.467-V/3-1945, o nejvyšších cenách obuvi při strojní sériové výrobě se snižují o 1%.
(2) Výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. listopadu 1945, č. j. 50.465-V/3-1945, ve znění výměru ze dne 20. března 1946, č. j. 50.145-V/3-1946, o cenách ruční sériové výroby obuvi a obuvi na míru, se mění takto:
§ 5, odst. 2 zní:
| a) | při sériové výrobě ručně pracované obuvi prodávané do obchodu k dalšímu prodeji spotřebitelům, s výjimkou ručně celošité rámové pánské a dámské vycházkové a speciální obuvi, | |
| aa) u průmyslových podniků nejvýše | 25% | |
| bb) u řemeslných podniků nejvýše | 21% | |
| b) | při výrobě sériově ručně celošité rámové pánské a dámské vycházkové a speciální sportovní obuvi | |
| aa) u průmyslových podniků nejvýše | 30% | |
| bb) u řemeslných podniků nejvýše | 25% | |
| c) | při výrobě orthopedické obuvi a šité obuvi na míru nejvýše | 35% |
| d) | při výrobě kolíčkované obuvi na míru nejvýše | 30% |
| e) | u podniků zabývajících se převážně opravami obuvi (správkáren) pokud jde o práce, které nejsou obsaženy ve vyhlášce nejvyššího úřadu cenového ze dne 27. května 1946, o nejvyšších cenách oprav obuvi (Ú. l. I č. 97/1946, běž. č. 1393) ve znění vyhlášky ze dne 22. listopadu 1946 (Ú. l. I č. 209/1946, běž. č. 2023) nejvýše | 35% |
| f) | u svrškařů, pokud pracují pro jiné výrobce, přirážka vypočtená z výrobních mezd a na ně připadajících sociálních dávek nejvýše | 45%. |
(2) Výše procentní přirážky podle odstavce 1 se stanoví:
(3) Výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. listopadu 1945, č. j. 50.466-V/3-1945, ve znění výměru ze dne 19. dubna 1946, č. j. 50.192-V/3-1946, o nejvýše přípustných procentních přirážkách v obchodu obuví, se mění takto:
§ 1, odst. 1 a 2 zní:
| v místní třídě I | 25% |
| v místní třídě II | 22% |
(2) Do místní třídy I patří místa: Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Ústí n. Labem, Liberec, Olomouc, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Teplice-Šanov, Poděbrady a Luhačovice. Do místní třídy II patří ostatní místa v zemích České a Moravskoslezské.“
„(1) Obchodní podniky i ambulantní živnosti, které prodávají obuv všech druhů spotřebiteli, mohou si připočíst k nákupní ceně, zvýšené o příplatek pro kožedělný stabilisační účet stanovený vyhláškou nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. listopadu 1946 o příplatcích pro „Kožedělný stabilisační účet“ (Ú. l. I č. 198/1946, běž. č. 1946) ve znění pozdějších ustanovení nejvýše tyto obchodní přirážky
(4) Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 27. května 1946, o nejvyšších cenách oprav obuvi (Ú. l. I č. 97/1946, běž. č. 1393) se mění takto:
Nejvyšší ceny oprav obuvi uvedených v § 1 vyhlášky se snižují o 10%.
(1) Výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. prosince 1945, č. j. 56-385-V/3-1945, ve znění výměru ze dne 25. června 1946, č. j. 50.234-V/3-1946, o tvoření cen ve výrobě kožených rukavic se mění takto:
Čl. 5 zní:
| a) | u průmyslových podniků, při zadávání šití rukavic domáckým dělníkům prostřednictvím faktorů nejvýše | 38% |
| b) | u průmyslových podniků, při zadávání šití rukavic bez prostřednictví faktorů nejvýše | 42% |
| c) | u řemeslných podniku, při zadávaní šití rukavic domáckým dělníkům prostřednictvím faktorů nejvýše | 33% |
| d) | u řemeslných podniků, při zadávání šití rukavic bez prostřednictví faktorů nejvýše | 37%.“ |
„Nákladová a zisková přirážka činí ze součtu nákladů na suroviny, pomocné látky a přípravy a nákladů na výrobní mzdy:
(2) Výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 27. prosince 1946, č. j. 50.489-V/3-1946, o cenách za šití kožených rukavic se mění takto:
Čl. 5 zní:
„Nákladová a zisková přirážka činí:
| a) | u strojního šití nejvýše | 18%, |
| b) | u ručního šití nejvýše | 16% |
ze součtu nákladů na suroviny, pomocné látky a přípravy dodané faktorem a nákladů na výrobní mzdy.“
(3) Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 25. června 1946 o nejvýše přípustných procentních přirážkách v obchodě s koženými rukavicemi (Ú. l. I č. 117/1946, běž. č. 1492) se mění takto:
| Místní třída: | |||
|---|---|---|---|
| I. | II. | ||
| A. | Kožené rukavice pracovní a do povoláni | 27% | 22%, |
| B. | Kožené rukavice dětské | 30% | 25%, |
| C. | Ostatní kožené rukavice vyjma dětské | 35% | 30%.“ |
§ 1, odst. 3 zní:
„(3) Nejvýše přípustné procentní přirážky v maloobchodě s koženými rukavicemi se stanoví těmito procenty z nákupní ceny:
1. § 6, odst. 1 a 2 zní:
„(1) Všeobecné náklady (režie) smějí být započítány ve skutečné a prokazatelné výši, nejvýše však 55% výrobních mezd podle § 5.
(2) U podniků, které nemohou výši režie bezvadně prokázat, nesmí režijní přirážka překročit 40% výrobních mezd.“
2. § 8 odst. 1 zní:
„(1) Zisková přirážka smí být počítána nejvýše 8% ze součtu položek a) až c) podle § 3.“
1. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 4. září 1942 o tvoření cen v řemesle kožešnickém (Ú. l. č. 219/1942, běž. č. 881) se mění takto:
§ 7, odst. 2 zní:
| Podniková skupina | |||
|---|---|---|---|
| I. | II. | III. | |
| Místní třída A | 25% | 30% | 35%, |
| místní třída B | 22.5% | 25% | 30%.“ |
„(2) Nákladová a zisková přirážka činí nejvýše:
2. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 6. září 1942 o tvoření cen v obchodu s kožešnickým zbožím (Ú. l. č. 219/1942, běž. č. 882) se mění takto:
Procentní přirážky uvedené v příloze vyhlášky (v seznamu nejvýše přípustných přirážek v maloobchodu s kožešnickým zbožím) se snižují o 5 bodů ve všech místních třídách a u všech skupin zboží.