1. Cesty a jejich zabezpečení.

§ 218

Choditi jinými než řádnými cestami smějí jen vedoucí závodu úředníci, dozorci a ty osoby, které k tomu dostaly od nadřízeného dovolení nebo rozkaz. Bez dovolení smí jich dělník použíti jen v nebezpečí.

§ 219

Řádné a záchranné cesty musí býti tak upraveny a udržovány, aby chůze po nich byla bezpečná.

§ 220

Řádné cesty ve všech pracovnách, ve strojovnách a ve skladištích, zejména pak cesty k východům, musejí míti volnou šířku na povrchu nejméně 1 m, pod zemí nejméně 0.8 m, nezúženou sloupy, řemeny, převody, hřídeli, hmotami, výrobky a pod.; potřebné průchody mezi stroji nesmí býti užší než 60 cm. Kde toho vyžaduje nebezpečnost strojů, velikost obráběných kusů nebo množství odpadkového materiálu, musejí býti cesty přiměřené rozšířené. Šikmé plochy všech těchto cest smějí míti sklon nejvýše 1:15 (66 mm/1 m).

§ 227

Řádné a záchranné cesty na povrchu musejí býti za tmy dostatečně osvětleny stálým světlem. K osvětlení ostatních cest na povrchu i pod zemí musejí míti všichni, kdož tam mají co činiti, vhodné svítilny.

(1) Cesty podle tohoto nařízení jsou všechny prostory na povrchu i pod zemí, včetně prostorů opatřených schody, žebříky a pod., jimiž se byť i jen občas chodí.

(2) Řádné cesty jsou ony cesty které jsou určeny dělníkům pro pravidelnou chůzi k jejich pracovišti a zpět.

(3) Záchranné cesty jsou cesty, určené k odchodu mužstva v případě nebezpečí.

(4) Chůzí podle tohoto nařízení se rozumí jak chůze ve vlastním slova smyslu (i lezení), tak i jakákoli jízda lidí.

(1) Důlní chodby, sloužící za řádné nebo záchranné cesty, musí býti dostatečně široké a vysoké.

(2) Přisekávati výdřevu chodby, aby byla volná šířka nebo výška zvětšena, není zpravidla dovoleno. Smí se tak díti jen mimořádně k přechodnému uvolnění cesty a jen do té míry, aby nebylo dřevo výstroje seslabeno pod potřebnou mez.

(3) Předměty, jimiž se průřez důlních chodeb sloužících za řádné nebo záchranné cesty (potrubí křižující trať, vyčnívající ventily a pod.), náhle zmenšuje tak, že by jimi byly ohroženy jdoucí osoby, musí býti natřeny jasně vynikající barvou. Nátěr musí býti podle potřeby obnovován.

(1) Na cestách se stoupáním větším než 30° musejí býti upraveny schody, na strmých cestách žebříky.

(2) Na cestách s úklonem nad 65° musejí býti zřízena odpočívadla (povaly), která nesmějí býti nad sebou ve větší svislé vzdálenosti než 10 m.

(1) Řádné a záchranné cesty musejí býti zabezpečeny proti pádu hornin a jiných předmětů s výše položených míst.

(2) Svahy skrývek a násypů, stěny sloje a pod., podél nichž se chodí, buďtež očišťovány a zabezpečeny, aby nebyli chodci ohrožováni padajícími hmotami, přímrazky a pod.

(3) Ústí podzemních chodeb, vedoucích do odklizu, buďtež opatřena dostatečně silnými ochrannými povaly.

(4) Choditi a prodlévati pod visutými drahami a pod jinými strojními zařízeními budiž zakázáno vhodně umístěnými, trvanlivými a dobře čitelnými vývěskami, nejsou-li učiněna opatření bezpečně chránící osoby pod těmito zařízeními před pádem hmot shora (ochranné povaly, sítě a pod.).

(1) Je-li spodek řádné nebo záchranné cesty zatopen nebo rozmočen, musí býti postaráno o řádný odtok vody a vysušení spodku, nebo se na něm musí zříditi suché, pevné lávky, případně musí býti počva posypána štěrkem, struskou nebo jinou podobnou hmotou. Lávky musí býti alespoň 20 cm široké a řádně upevněné. Odkorků (krajin) smí se užívati jako lávek jen tehdy, jsou-li dostatečně silné, podložené a řádně upevněné, a musejí se klásti vždy řeznou plochou vzhůru.

(2) Příčné stružky buďtež spolehlivě přikryty. Podélné stružky hlubší než půl metru buďtež ohraženy nebo přikryty.

(3) V řádných a záchranných cestách musí býti voda tekoucí se stropů a s boků odváděna, aby jí nebyli lidé obtěžováni.

(4) Na kluzkých místech řádných a záchranných cest je nutno učiniti opatření proti uklouznutí (zdrsnění podlahy, rohože, držadla a pod.).

(5) Sníh, náledí a přímrazky na řádných a záchranných cestách nutno odstraňovati a cesty podle potřeby posypávati pískem, popelem nebo podobnými hmotami.

(6) Hromadí-li se na řádných cestách prach, budiž podle potřeby odstraňován nebo skrápěn.

(1) Dveře z pracoven, strojoven, ze skladišť, z kotelen, schodišť a pod. buďtež zařízeny k otvírání směrem ven. Dveře vedoucí do chodeb a schodišť musejí býti tak zařízeny, aby jejich otevřením nebyly průchody na schodech nebo na chodbách zataraseny nebo značnější měrou zúženy, a mají se pokud možno zavírati samočinně.

(2) Kde toho nezbytně vyžadují zvláštní poměry, jsou dovoleny i dveře posunovací.

(3) Počet, umístění a šířka dveří buďtež tak voleny, aby osoby v místnostech zaměstnané mohly je v nebezpečí rychle a snadno opustiti.

(4) V pracovnách, ve kterých se vyskytují nebo jsou uloženy výbušné látky nebo lehce vznětlivé tekutiny, plyny nebo páry, buďtež všechny dveře i se zárubněmi provedeny ohnivzdorně.

(1) Všechny cesty, zejména však řádné a záchranné, musejí býti vždy volné a nesmějí býti zatarasovány vozy, dřívím, žlaby, stavebními hmotami, strojními součástkami a pod. do té míry, že by byl znemožněn bezpečný průchod podél nich.

(2) Příchody ke dveřím a schodům, jakož i schodiště a schody buďtež udržovány v pořádku, v čistotě a prosty všech komunikačních překážek. Jejich plochy smějí míti sklon nejvýše 1:15 (66 mm/1 m).

(3) Volný průchod na chodbách sloužících za řádné nebo záchranné cesty budiž podle možnosti udržován stále po téže straně chodby, aby nebylo nutné přecházeti mezi vozy s jedné strany na druhou.