⚠ Tento zákon byl zrušen ke dni 1951-12-26.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.
ČÁST 1
Úkoly mzdového účetnictví.
Mzdové účetnictví musí poskytovati údaje:
a) pro odpočet a výplatu mezd každého zaměstnance,
b) pro zúčtování mezd a pro jeho použití v ostatních oborech podnikového početnictví,
c) pro zjištění daně ze mzdy a pojistného veřejnoprávního sociálního pojištění.
(1) Ve mzdovém účetnictví se musí
a) vésti mzdový list samostatně o každém zaměstnanci pro kalendářní rok nebo jeho násobek,
b) sestavovati výplatní listina pro každé období, za něž se provádí odpočet a výplata mezd (mzdové období).
(2) Výpočet mzdy časové, úkolové a jiné je třeba prokázati mzdovými doklady (pracovním lístkem nebo pracovní knížkou, pracovní smlouvou a pod.).
(1) Mzdový list musí obsahovati osobní údaje o zaměstnanci (především jméno, příjmení, datum narození, bydliště), záznamy vyžadované předpisy o dani ze mzdy a předpisy veřejnoprávního sociálního pojištění a pro každé mzdové období jeho označení a odpočet mzdy:
a) údaje o odpracované době;
b) hrubou částku mzdy v hotovosti se všemi příplatky a odměnami (včetně mezd za vyšší výkon, za práci přes čas a za neodpracovaný čas, nikoli však naturální požitky a náhrady služebních výdajů);
c) mzdu za vyšší výkon osvobozenou od daně ze mzdy;
d) mzdu za práci přes čas osvobozenou od daně ze mzdy;
e) odměny osvobozené od daně ze mzdy;
f) mzdu za neodpracovaný čas (na příklad mzdu za placené svátky, nikoli mzdu za ztrátové nebo přípravné časy);
g) srážku na daň ze mzdy;
h) srážky na pojistné veřejnoprávního sociálního pojištění (musí se uvésti i pojistná třída a musí býti patrný počet týdnů, v nichž zaměstnanec ve mzdovém období pracoval, pokud tyto údaje požadují nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění);
i) čistou částku mzdy, která se má vyplatiti.
(2) Ze mzdového listu musí býti pro každé mzdové období zřejmá hodnota naturálních požitků.
(3) Položku uvedenou v odstavci 1, písm. f) lze ve mzdovém listě vynechati, může-li podnik prokázati mzdu za neodpracovaný čas alespoň úhrnem pro všechny zaměstnance za každé mzdové období.
(4) Ve mzdovém listě nebo v příloze k němu se musí uváděti pro každé mzdové období základ pro výpočet srážky na daň ze mzdy.
(5) Položky uvedené v odstavci 1 pod písm. c) až e) lze ve mzdovém listě sloučiti, rozvádějí-li se v příloze k němu pro každého zaměstnance a pro každé mzdové období.
(6) Položky uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou býti po případě rozvedeny v dílčích částkách, při čemž není třeba vykazovati ve mzdovém listě jejich součet.
(1) Výplatní listina musí obsahovati aspoň označení mzdového období, jehož se týká, jméno nebo jiné označení zaměstnance a pro každého zaměstnance odpočet mzdy podle § 3, odst. 1 s uvedením všech dalších srážek a čisté částky mzdy, která se vyplácí.
(2) Pro obsah výplatní listiny platí přiměřeně ustanovení § 3, odst. 3, 5 a 6.
Údaje předepsané pro mzdový list a pro výplatní listinu se mohou rozděliti do několika listin, je-li zajištěna jejich vzájemná spojitost.
Podnik musí vésti o každém zaměstnanci záznamy, z nichž lze zjistiti celkové náhrady služebních výdajů vyplacené v každém mzdovém období a částku náhrad služebních výdajů, která je osvobozena od daně ze mzdy, pokud od jejich vedení nebyl berní správou osvobozen.
Služné.
O služném platí přiměřeně ustanovení této vyhlášky s výjimkou, že ve mzdovém listě a ve výplatní listině není třeba uváděti údaje o odpracované době a o služném za neodpracovaný čas.
ČÁST 2
(1) Mzdové období je čtyřtýdenní nebo měsíční.
(2) Mzdové období může býti půlměsíční, čtrnáctidenní nebo týdenní v podnicích do 100 zaměstnanců, v podnicích, v nichž se provádějí v těchto kratších obdobích krátkodobé uzávěrky v provozním účetnictví nebo v podnicích, v nichž je nutno voliti tato kratší období vzhledem k sezonním pohybům zaměstnanectva.
(1) Výplatní listiny se musí uspořádaně uschovávati po dobu desíti let a mzdové listy po dobu pěti let od uplynutí roku, jehož se týkají.
(2) Mzdové doklady se musí uspořádaně uschovávati po dobu tří let od uplynutí roku, jehož se týkají.
Generální sekretariát Hospodářské rady určí podle ustanovení § 3 zákona č. 116/1946 Sb. vyhláškou v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku, kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními této vyhlášky.
Generální sekretariát Hospodářské rady může v případech zřetele hodných povoliti výjimku z ustanovení této vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.