Vyhláška ministra sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva.

1. místně pro zemi Českou a Moravskoslezskou,

2. věcně pro všechny zemědělské závody, k nimž patří také zelinářské závody, pokud jsou součástí zemědělského podniku, šlechtitelské závody, pokusné statky, pokusné stanice a pod.,

3. osobně pro všechny zemědělské dělníky, na které se vztahují předpisy zákona č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, čítajíc v to statkové řemeslníky a zahradníky v zemědělských závodech, které se výhradně nebo převážně zabývají výrobou zahradnických produktů pro vlastní potřebu.

1. Pravidelná pracovní doba zemědělského dělnictva na hodinovou mzdu, statkových řemeslníků a zahradníků činí 8 hodin denně nebo 48 hodin týdně, po př. může býti rozdělena jinak, avšak nesmí přesahovati v období 4 týdnů 192 hodiny.

2. Pracovní doba čeledi a deputátníků činí 11 hodin denně.

3. Doba skutečné práce potahové u čeledi a deputátníků, zaměstnaných u potahů, se stanoví
Ostatní doba z 11 hodin zbývá na obvyklé práce spojené s obsluhou 1 páru potažních zvířat (krmení a čištění dobytka, kydání hnoje, zapřahání a odpřahání potahu, příprava a mazání vozů a obvyklé udržování pořádku ve stájích). Odměna za tyto práce včetně příplatků za práci přes čas na ně připadajících je obsažena v měsíční mzdě.

od 16. listopadu do 15. března na	7 hodin,
od 16 března do 15 června na	8 hodin,
od 16. června do 15. října na	9 hodin,
od 16. října do 15. listopadu na	8 hodin denně.

Jiné rozdělení pravidelné skutečné práce potahové podle potřeby závodu je přípustné; v tom případě nesmí denní skutečná práce potahová přesahovati 9 hodin a v celoročním průměru 8 hodin denně.

4. Jestliže čeledín nebo deputátník má obstarati více než 1 pár potažních zvířat, náleží mu za obstarání každého dalšího potažního zvířete, po př. hříběte staršího ¹/₂ roku, není-li toto na pastvě, denní odměna ve výši hodinové mzdy náležející dělníkovi na denní mzdu příslušné kategorie, pokud tato práce se nekoná v pravidelné pracovní době.

5. Pracovní doba začíná na dvoře, u dělníků na denní mzdu na stanoveném shromaždišti a končí na pracovišti. Zpáteční jízda osob zaměstnaných u potahů se započítává do pracovní doby.

6. Počátek a konec pracovní doby, jakož i přestávek stanoví zaměstnavatel podle potřeby závodu v rámci této úpravy po dohodě se závodní radou (důvěrníkem). Pracovní přestávky se do pracovní doby nezapočítávají.

7. Pracovní přestávky ke snídani, obědu a ke svačině činí zpravidla celkem 2 hodiny, nejméně však 1 hodinu denně. Cesta s pracoviště a na ně se započítává do polední přestávky. Dělnice, které musí o polední přestávce dojiti, opustí pracoviště o půl hodiny dříve.

8. Na Bílou sobotu, Štědrý den a na Silvestra se končí práce o 13. hodině. Toto ustanovení se nevztahuje na práce stájové.

1. Obvyklou mírou prací čeledi a deputátníků, zaměstnaných stájovými pracemi, za 11 hodin denně jsou práce spojené s obsluhou tohoto počtu dobytka:

a)	ve stáji s napájecím zařízením (zaměstnanec nemusí nositi vodu) a s vozíky, po př. dovozem na kladce	18 dospělých kusů,
b)	je-li z uvedených zařízení zavedeno jen jedno z nich	16 dospělých kusů,
c)	není-li žádné z uvedených zařízení	14 dospělých kusů.

2. Za obsluhu každého dalšího dospělého kusu přísluší zaměstnancům odměna Kčs 4.— denně, v níž jest obsažen příplatek za práci přes čas.

3. Obsluhou dobytka jest rozuměti tyto práce: příprava krmiva a steliva (mimo sekání a dovoz s pole a mimo dovoz krmiva a steliva ze skladiště mimo objekt dvora, ve kterém jsou stáje), krmení a čištění dobytka, kydání a hospodárné ukládání hnoje a připouštění krav.

4. Za dospělý kus dobytka se počítají 3 telata po odstavu nebo 2 kusy mladého dobytka do váhy 3 q jednoho kusu, 3 kusy vepřů, 2 chovné svině, po př. 12 odstavených selat nebo 6 běhounů přes 14 týdnů, avšak do 50 kg živé váhy.

5. Za ostatní práce (jako dojení a pod.), vykonané nad obvyklou míru prací stanovených v předchozím odstavci, dostane stájový zaměstnanec, pokud pro tyto práce není stanovena jiná odměna, mzdu, náležející dělníku na denní mzdu příslušné kategorie, po př. s příplatkem za práci přes čas.

1. Prací přes čas jest práce konaná nad pracovní dobu stanovenou v § 2. Za práci přes čas u zaměstnanců s potahy (u čeledi a deputátníků, kteří krmí svěřený 1 pár potažních zvířat) se počítá každá další hodina skutečné práce potahové nebo práce náhradní nad výměru stanovenou v § 2, odst. 3.

2. Dělníci na denní mzdu dostanou za každou hodinu práce přes čas 25% příplatek k hodinové mzdě. Dělníci pracující v úkolu dostanou při výslovně nařízené úkolové práci přes čas příplatek 25% ke směrné úkolové sazbě.

3. Zaměstnanci na měsíční mzdu (deputátníci a čeleď) dostanou za každou hodinu práce přes čas hodinovou mzdu, která náleží dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie s 25% příplatkem.

4. Statkoví řemeslníci a zahradníci dostanou při výkonu řemeslných nebo zahradnických prací za každou hodinu práce přes čas tyto mzdy:

kategorie I.	Kčs 17.50,
kategorie II.	Kčs 16.50,
kategorie III.	Kčs 16.—.

5. Všichni zaměstnanci v zemědělství jsou povinní pracovati v rámci zákonných, předpisů nad stanovenou pracovní dobu, jestliže toho vyžaduje veřejný zájem. O tom, je-li tato práce přes čas nutná, a o její délce rozhodnou, není-li nebezpečí vážných hospodářských škod z prodlení, zaměstnavatel v dohodě se závodní radou (důvěrníkem) v mezích zákonných ustanovení.

1. Noční prací jest práce konaná mezi 22. a 5. hodinou.

2. Dělníci na denní mzdu dostanou za každou hodinu noční práce 50% příplatek k hodinové mzdě, při úkolové práci 50% příplatek ke směrné úkolové sazbě; čeleď a deputátníci dostanou za každou hodinu noční práce hodinovou mzdu, která náleží dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie s příplatkem 50%.

3. Nedělní práci jest odměniti u dělníků na denní mzdu 50% příplatkem k hodinové mzdě, při práci v úkolu 50% příplatkem ke směrné úkolové sazbě.

4. Čeleď a deputátníci dostanou, pokud nejde o nezbytně nutné práce (jako krmení, čištění dobytka a obvyklé udržování pořádku ve stáji), za každou hodinu nedělní práce hodinovou mzdu, která náleží dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie s příplatkem 50%.

5. Statkoví řemeslníci a zahradníci dostanou při výkonu řemeslných nebo zahradnických prací za každou hodinu noční nebo nedělní práce tyto mzdy:

kategorie I.	Kčs 21.—,
kategorie II.	Kčs 19.80,
kategorie III.	Kčs 19.20.

6. O odměňování práce o státně uznaných svátcích a památných dnech republiky Československé platí zákonná ustanovení.

7. Přichází-li v úvahu několik příplatků, vyplácí se jen příplatek nejvyšší.

8. Dělníci, kteří jsou pověřeni pravidelnými nočními hlídkami závodu, jakož i dělníci, jejichž hlavním úkolem je noční hlídání polí, nemají nároku na noční a nedělní příplatek. Jest jim poskytnouti dvakrát měsíčně volnou noc, pokud možno ze soboty na neděli.

9. V době od 22. do 5. hodiny jest dovolena mužům nad 16 let, ženám nad 18 let noční práce pro obsluhu dobytka, pro práce spojené s úpravou a přípravou zemědělských výrobků a s dovozem na trh, pokud tyto práce nemohou býti provedeny vůbec nebo ne dosti účelně v době denní.

10. Aspoň jednou týdně musí býti čeledi a deputátníkům poskytnut nerušený klid 18 hodin, který by zpravidla připadl na neděli. Za tohoto klidu je dovoleno konati neodkladné práce v hospodářství (krmení, dojení atd.), při čemž nutno dbáti toho, aby zaměstnanci měli v neděli odpoledne volno. Kde je to podle počtu stájových zaměstnanců možno, mohou se zaměstnanci při nedělní stájové práci střídati (bez zvláštní náhrady), aby každý z nich měl alespoň jednou za měsíc volnou neděli.

1. Pracovní poměr čeledi a deputátníků je zásadně celoroční; pokud není jinak ujednáno, trvá od 1. ledna do 31. prosince téhož roku. Byl-li pracovní poměr sjednán po 1. lednu, trvá do 31. prosince téhož roku. Prodlužuje se mlčky o další rok, nebyla-li dána některou ze smluvních stran písemná výpověď. Oboustranná výpovědní lhůta ke zrušení pracovního poměru jest u čeledi 1 měsíc, u deputátníků 3 měsíce, ke konci kalendářního roku.

2. Pro statkové řemeslníky a zahradníky činí výpovědní lhůta l měsíc a prodlužuje se každým dalším rokem o 7 dní, až do nejvyšší výměry 3 měsíců. Výpověď může býti dána ke konci kalendářního měsíce.

3. Každý pracovní poměr v prvních 4 týdnech je považovati za poměr ujednaný na zkoušku, byť to i nebylo výslovně smluveno. Pracovní poměr smluvený na zkoušku může býti každou stranou rozvázán se lhůtou 3 dnů.

4. Pracovní poměr může býti předčasně zrušen každou ze smluvních stran, je-li pro to důležitý důvod (osobní, rodinný, nemoc a pod.) po předchozí jednoměsíční výpovědi.

5. Pro stálé dělníky na denní mzdu platí týdenní výpovědní lhůta ke konci týdne; pro nestálé dělníky na denní mzdu platí jednodenní výpovědní lhůta.

6. Byl-li pracovní poměr jednou ze smluvních stran vypověděn, poskytne zaměstnavatel zaměstnancům na měsíční mzdu k vyhledání nového místa volno do 3 všedních dnů, ponechávaje jim plně mzdu.

1. Členové deputátnických rodin, kteří bydlí s dělníkem ve společné domácnosti jsou povinni na požádání pracovati u zaměstnavatele za pracovních a mzdových podmínek stanovených touto vyhláškou. Obzvláště manželky deputátníků jsou povinny, pokud jim to je možno s ohledem na zdraví a na děti, aby na požádání zaměstnavatele dojily až 6 dojnic denně. Zaměstnavatel jest povinen, aby k takovým pracem přibíral hlavně rodinné příslušníky svých stálých zaměstnanců.

2. Ženám budiž dáno dostatek možnosti, aby se věnovaly domácnosti a staraly se o rodinu. Těhotné ženy mají býti zaměstnávány 6 týdnů před slehnutím jen tehdy, jestliže s tím výslovně souhlasí. Po dobu 10 týdnů po slehnutí nejsou povinny pracovati.

1. Statkoví řemeslníci (kováři, zámečníci, strojníci, koláři, tesaři, mechanici, soustružníci, sedláři, truhláři a pod.) a zahradníci, kteří mají průkaz o řádném ukončení učebního poměru v příslušném řemesle, dostanou kromě naturálních požitků stanovených pro deputátníky v § 10, odst. I níže uvedené peněžité mzdy.
Svobodní zaměstnanci mohou dostati místo deputátu ubytování a stravu jako čeleď.

	Kategorie:	Měsíčně Kčs
I.	Řemeslní a zahradničtí zaměstnanci, kteří mají průkaz způsobilosti oprávňující k nastoupení živnosti a vykonávají samostatně s plnou odbornou odpovědností práce jim přikázané podle potřeby závodu, jestliže jsou ve svém oboru činni 5 roků po skončení učební doby	1700.—
II.	Řemeslní a zahradničtí zaměstnanci, kteří jsou činni ve svém oboru 2 roky po skončení učební doby	1600.—
III.	Ostatní řemeslní a zahradničtí zaměstnanci, jestliže se příslušnému řemeslu řádně vyučili a složili tovaryšskou zkoušku, je-li tato v příslušném oboru zavedena	1500.—

2. Zaměstnanci řemeslní a zahradničtí, pokud se vyučili příslušnému řemeslu a pracují ve svém oboru jen v určitých obdobích a jinak jsou zaměstnáni jako deputátníci nebo čeledíni, dostanou po dobu vykonávání řemeslných nebo zahradnických prací ke svým příslušným peněžitým požitkům příplatek, a to za každou hodinu Kčs 4.—. Naturální požitky se při tom nemění.

3. Zaměstnancům, kteří trvale vykonávají práce řemeslné nebo zahradnické, aniž se příslušné živnosti řádně vyučili, přísluší mzda deputátníka, který jest zaměstnán jako krmič. Táž úprava platí pro řidiče motorových a parních pluhů, traktoristy, řidiče motorových vozidel, topiče a mazače, pokud se nevyučili příslušnému řemeslu. Jestliže takoví zaměstnanci po 8 let samostatně a trvale vykonávají práce řemeslníka nebo zahradníka plně kvalifikovaného a touto činností se u téhož zaměstnavatele skutečně osvědčili, mohou jim býti placeny mzdy až do výše uvedené v odst. 1/I, kromě příslušných naturálních požitků.

4. Deputátníci, čeledíni, jakož i zemědělští dělníci na denní mzdu dostanou za každou hodinu, kdy pracují jako řidiči motorových a parních pluhů, topiči, mazači, traktoristé a řidiči motorových vozidel nebo samostatně konají jiné odborné práce řemeslné, aniž se příslušnému řemeslu řádně vyučili, k obvyklé mzdě své kategorie příplatek Kčs 3.50.

5. Pomocní dělníci na denní mzdu u řemeslníků dostanou mzdu příslušné kategorie dělníků na denní mzdu zvýšenou o 10%. Na deputát nároku nemají.

6. Musí-li zaměstnanec sám opatřiti pro závod drobné nářadí (kladivo, kleště, sekyru, pilu, zahradní nářadí a pod.), dostane za to odpovídající náhradu v penězích nebo podle přání zaměstnance v naturálních požitcích.

1. Deputátníci, čeleď, statkoví řemeslníci a zahradníci, kteří pracovali po celý kalendářní rok, mají před Novým rokem nárok na roční prémii ve výši měsíčních peněžitých požitků.

2. Začal-li pracovní poměr teprve po 1. lednu, avšak před 1. červencem běžného kalendářního roku, má zaměstnanec nárok na ¹/₁₂ prémie násobenou počtem odpracovaných měsíců.

3. Končí-li pracovní poměr, který se započal před 1. únorem běžného roku, bez zavinění zaměstnancova nebo z důležitých osobních důvodů po 15. srpnu t. r., platí totéž ustanovení jako v předchozím odstavci.

1. Dělníci na denní mzdu dostanou za hodinu:

Muži a ženy ve věku:	Nezapracovaní:	Zapracovaní (§ 12):
	Kčs	Kčs
18 let a starší	7.30	7.50
16—18 let	7.—	7.20
mladší 16 let	6.—	6.20

2. Zapracovanému dělnictvu, které jest zaměstnáno pěstováním a sklizní zeleniny, zvyšují se hodinové mzdy o 10%.

3. Dělníci na denní mzdu mají nárok pouze na peněžitou mzdu. Poskytnou-li se naturální požitky, pokud to zásobovací předpisy dovolí, odpočte se jejich hodnota od peněžité mzdy částkami, jež budou pro tento účel zvláště stanoveny. Dokud nebude taková úprava vydána, oceňují se pevnými, po př. nejvyššími cenami úředně stanovenými pro výrobce.

4. Za částečnou nebo úplnou stravu se srazí částky, stanovené vyhláškou pro ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

1. Za čeleď se považují dělníci, kterým jest vedle peněžité mzdy poskytováno stravování a úplné zaopatření v domácnosti zaměstnavatele, zejména samostatné a oddělené ubytování včetně otopu a světla. Do úplného zaopatření náleží též praní a zašívání prádla.

2. Strava má býti vydatná a chutná. Má se skládati z 5 denních jídel: snídaně, dopolední svačiny, oběda, odpolední svačiny a večeře.

3. O tom, jaké mají býti byty pro čeleď a v jakém stavu, platí příslušné předpisy o bytové péči o zemědělské dělníky.

4. Čeleď dostane kromě uvedených naturálních požitků tyto měsíční peněžité mzdy:

Čeleď ve věku:	Nezapracovaní:	Zapracovaní (§ 12):
	Kčs	Kčs
18 let a starší	875.—	950.—
16—18 let	725.—	800.—
mladší 16 let	625.—	700.—

5. Nemůže-li zaměstnavatel výjimečně poskytnouti byt, má zaměstnanec nárok na náhradu v hotovosti podle předpisů o oceněni naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

6. Nemůže-li zaměstnavatel výjimečně poskytnouti samostatné a oddělené ubytování (odst. 1.), nýbrž jen společné, má zaměstnanec nárok na tuto náhradu;

při 2 zaměstnancích ubytovaných v jedné místnosti,
	každý Kčs 30,— měsíčně,
při 3 zaměstnancích ubytovaných v jedné místnosti,
	každý Kčs 40,— měsíčně,
při 4 zaměstnancích ubytovaných v jedné místnosti,
	každý Kčs 45,— měsíčně,
při více než 4 zaměstnancích ubytovaných
	v jedné místnosti, každý Kčs 50.— měsíčně.

7. Nemůže-li zaměstnavatel výjimečně poskytnouti praní nebo zašívání prádla (odst. 1.), má zaměstnanec nárok na tuto náhradu:

za praní prádla	Kčs 48,—,
za zašívání prádla	Kčs 52,— měsíčně.

1. Za deputátníky (mimo zahradníky a řemeslníky) se považují ženatí a svobodní zaměstnanci s vlastní domácností, starší 18 let, kterým jsou poskytovány peněžité a naturální požitky uvedené v odst. I a II tohoto paragrafu.

2. Věkové omezení neplatí pro příslušníky rodiny deputátníka zaměstnané v témže zemědělském podniku (§ 10, I, odst. 6).
I.

	Nezapracovaní:	Zapracovaní (§ 12):
	Kčs	Kčs
Krmič, krmička,
skoták, ovčák, pastevec	1195.—	1270.—
Koňák	1100.—	1175.—
Volák	1050.—	1125.—

Deputátník dostane kromě deputátu stanoveného v odst. I. tyto měsíční peněžité požitky:
Peněžitá mzda.
II.
Naturální požitky.

1. Koná-li dělník z příkazu zaměstnavatelova jízdy a práce toho druhu, že přijde o oběd (večeři) v obvyklou dobu u zaměstnavatele nebo ve své domácnosti, dostane jako náhradu za oběd, po př. též za večeři tyto přídavky:

trvá-li činnost přes 14. hodinu	Kčs 15.— denně,
trvá-li činnost přes 19. hodinu	Kčs 25.— denně.

2. Nárok na tyto diety nepřísluší, jestliže dělník přijde o oběd (večeři) ve své domácnosti v obvyklou dobu jen proto, že dochází na své pracoviště ze vzdálenějšího místa pobytu.

3. Je-li nucen mimo domov přenocovati, hradí se skutečná vydání za přenocování.

1. Základem pro výpočet úkolové sazby jest směrná úkolová sazba, t. j. časová mzda stanovená vyhláškou pro příslušnou mzdovou skupinu zvýšená o 30%. Úkolovou sazbu jest stanoviti tak, aby dělník při normálním výkonu dosáhl za obvyklých pracovních podmínek v závodě úkolového výdělku, který by odpovídal násobku jeho odpracované doby a směrné úkolové sazby. Skutečná výše výdělku dělníka podložená vyšším výkonem není tím omezena. Výdělek v úkolu pracujícího dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, nejsou-li příčiny nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově.

2. V závodech, které zaměstnávají více než 10 stálých dělníků, sdělí se úkolové sazby a podmínky písemně před započetím práce nebo se vyvěsí na viditelném místě.

3. Jestliže deputátníci pracují v úkolu a dostávají tytéž úkolové sazby, jaké jsou poskytovány dělníkům na denní mzdu, sráží se z úkolového výdělku Kčs 18.— denně.

4. Pracuje-li čeleď v úkolu a dostává-li tytéž úkolové sazby, jaké jsou poskytovány dělníkům na denní mzdu, sráží se z úkolového výdělku za stravu a zaopatření částky, které k tomuto účelu budou stanoveny zvláštní úpravou a do jejího vydání částky stanovené vyhláškou pro účely veřejnoprávního sociálního pojištění.

1. V případě nemoci platí zaměstnavatel čeledi, která jest alespoň ½ roku nepřetržitě u něho zaměstnána, poloviční mzdu a poskytne zaopatření až do doby jednoho měsíce. Po jednom měsíci zaměstnavatel přestává platiti mzdu a poskytne zaopatření, jestliže dělník bydlí u něho a obdrží-li za to od dělníka částečnou úhradu ve výši poloviny nemocenského, které dělník obdržel v příslušném období.

2. Deputátník, statkový řemeslník a zahradník, který pracoval u téhož zaměstnavatele nepřetržitě aspoň 1 rok, má v případě nemoci nárok na plný deputát po dobu prvých 14 dnů v nemoci.

3. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny ostatní zákonné nároky zaměstnance.

1. Dělníkům, jichž pracovní výkonnost jest podstatně omezena jejich duševními nebo tělesnými vadami, může býti vyplácena nižší mzda. V takovém případě jest zaměstnavatel povinen po dohodě se zaměstnancem a s vědomím závodní rady (důvěrníka) požádati příslušný okresní úřad ochrany práce o souhlas k vyplácení odchylné mzdy podle stupně snížené výkonnosti pro práce, které dělník skutečně vykonává

2. Stupeň snížené výkonnosti jest zjistiti nálezem úředního lékaře. Snížení mzdy jest pravoplatné ode dne doručení výměru okresního úřadu ochrany práce. Snížení mzdy jest zpravidla vyjádřiti v procentech stanovené mzdové sazby, při čemž mzda se zaokrouhlí na Kčs 0.10 nahoru, mzda měsíční na Kčs 5.— nahoru.

1. Dělníci na denní mzdu, kteří pracují s potahy, nosí pytle s plodinami a hnojivy a pod., nakládají a rozhazují hnůj, ručně sečou, ryjí nebo hluboko kopou půdu, nosí a podávají snopy všech plodin, nakládají a skládají nevázané plodiny, zelenou a suchou píci a okopaniny, pracují při mlácení, dávají do řezačky, dojí, pracují ve stájích a vepřincích, jakož i dělníci zaměstnaní trvale nočními hlídkami, dostanou za uvedené práce tyto hodinové příplatky:

a)	nezapracovaní	Kčs 0.20,
b)	zapracovaní	Kčs 0.50.

2. Za ruční rozhazování umělých hnojiv dostanou dělníci na denní mzdu touto prací zaměstnaní 50% příplatek ke své hodinové mzdě. Dělníci, kteří nepracují na denní mzdu, dostanou příplatek ve výši 50% hodinové mzdy dělníka na denní mzdu příslušné kategorie za každou hodinu této práce. Za rozhazování umělých hnojiv rozmetadlem přísluší dělníkům příplatek 10%.

3. Za ruční obsekávání rohů a za ruční sekání polehlého obilí dostanou dělníci hodinový příplatek Kčs 2.50.

4. Stelači při mlácení dostanou 50% příplatek ke své hodinové mzdě, jde-li o dělníky na denní mzdu, jinak příplatek ve výši 50% hodinové mzdy dělníka na denní mzdu příslušné kategorie.

1. Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě o stanovení úkolových mzdových sazeb pro podzimní sklizeň brambor, jest dělníkům na denní mzdu v každém případě poskytnouti k základní hodinové mzdě tyto příplatky:

a)	dělnictvu nad 16 let	Kčs 0.62,
b)	hochům a děvčatům mladším 16 let	Kčs 0.50 za hodinu.

2. Příplatky pro podzimní sklizeň brambor mohou býti na žádost zaměstnance nahrazeny poskytováním přídavků v naturálních požitcích stejné hodnoty.

1. Kde nedojde ke sjednání úkolových sazeb za práce žňové podle § 18, dostanou

a)	deputátníci a samostatné deputátnice zúčastnění na žňových pracích, deputátníci a deputátnice zaměstnaní ve stáji a čeleď od 18 let a za stejných podmínek i dělníci na denní mzdu od 18 let, pokud svým výkonem plně nahrazují uvedené deputátníky, jednorázový žňový příplatek ve výši	Kčs 375.—
b)	dělnictvo kategorií uvedených pod písm. a) mladší 18 let jednorázový žňový příplatek ve výši	Kčs 315.—,
c)	statkoví řemeslníci a zahradníci jednorázový
	žňový příplatek ve výši	Kčs 400.—,
	jsou-li mladší 18 let	Kčs 330.—,
d)	dělnictvo na denní mzdu, jestliže nemá nároku na žňový příplatek podle písm. a) nebo b) při výkonu žňových prací tyto příplatky k hodinové mzdě jim příslušející:
	muži a ženy ve věku:
	18 let a starší	Kčs 1.13,
	16—18 let	Kčs 0.90,
	mladší 16 let	Kčs 0.65.

2. Salašníci (vyučení dojiči) jsou povinni podle potřeby zemědělského závodu se zúčastniti žňových prací za mzdy a žňové příplatky, stanovené pro dělníky na denní mzdu příslušné kategorie.

3. Také statkoví řemeslníci a zahradníci jsou povinni zúčastniti se žňových prací. Vedle žňového příplatku, uvedeného v odst. 1, písm. c), dostanou za práci přes čas při výkonu žňových prací mzdu dělníka na denní mzdu s příslušným příplatkem za práci přes čas, pokud nekonají při těchto žňových pracích práce odborné, podle nichž jsou mzdově zařazeni.

4. Za žňové práce se považuje sečení a všechny práce na poli, souvisící se sklizní obilí a luštěnin, počítajíc v to svážení obilí, mlácení však jen tehdy, mlátí-li se obilí v době žní.

5. Jednorázový žňový příplatek jest splatný po skončení sklizně. Příplatky k hodinovým mzdám se vyúčtují a vyplatí současně se mzdou.

6. Výplatou žňového příplatku neodpadá nárok na odměnu za práci přes čas nebo ve dnech pracovního klidu.

1. Dělníci na denní mzdu starší 16 let, jakož i rodinní příslušníci deputátníka, kteří pracují podle potřeby a nejméně do konce října (v závodech pěstujících zeleninu na polích nejméně do konce listopadu) jsou k disposici, dostanou přídavek v bramborách, který nutno dodati do 15. listopadu (dělníkům, zaměstnaným při sklizni zimní zeleniny, do 15. prosince) kalendářního roku podle těchto podmínek:

jestliže odpracovali v době od 1. března do 31. října 110 dní	3 q,
jestliže odpracovali v téže době 125 dní	4 q,
jestliže odpracovali v téže době 140 dní	5 q.

2. Při práci v řepě prováděné v úkolu počítá se 1 míra (19 arů) odpracované řepy

všech jarních prací za	5 dní,
míra vyorané řepy za	31/2 dne,
míra nevyorané řepy za	41/2 dne.

3. Tato prémie odpadá, přenechá-li zaměstnavatel těmto dělníkům 5 arů půdy k pěstování brambor a dodá jim sadbu, hnůj a potah.

4. Dělníkům, kteří v zemědělském závodě v běžném roce pracovali a nezískali nárok na přídavek v bramborách, odprodá se, pokud spolupracují též při sklizni brambor, potřebné po př. podle předpisů o zásobování povolené množství brambor za cenu úředně stanovenou pro výrobce.

2. Za noční hlídku, nařízenou zaměstnavatelem, platí se zvláštní odměna Kčs 25.— za každou noc. Toto ustanovení se nevztahuje na stálé noční hlídače (§ 5, odst. 8).

3. Používá-li se zaměstnanců k jízdám, které nesouvisí přímo se zemědělským závodem a jsou konány za účelem výdělečným (práce povoznické a pod.), ujedná si s nimi hospodář zvláštní prémii.

1. Muži a ženy na denní mzdu, kteří jsou témuž zaměstnavateli po celý rok, zvláště pak v době sklizně, k disposici, mají po 150 pracovních dnech nárok na 20 kg ječmene, splatných dne 15. prosince.

3. Při svážení obilí dostanou pracovní skupiny, zaměstnané rovnáním, nakládáním nebo skládáním každého normálně naloženého vozu obilí za každý z těchto úkonů Kčs 1.—: za naložení a složení normálně naloženého vozu nevázaných plodů (luskoviny a pícniny) dostanou všichni při nakládání a skládání zúčastnění dělníci Kčs 6.—.

1. Při prodeji telete dostane zaměstnanec, který je ošetřoval, od zaměstnavatele odměnu Kčs 10.—; při odstavení telete po 6 nedělích odměnu Kčs 20.—.

2. Kočí za péči při odchovu hříběte dostane až do odstavu hříběte Kčs 30.— měsíčně.

5. Zaměstnanci, kteří dojí, dostanou za každý nadojený litr Kčs 0.20; při průměrné dojivosti vyšší než 8 litrů denně zvyšuje se příplatek o Kčs 0.05.

4. Za odnášení pytlů obilnin a plodů k sýpce a od sýpky při vzdálenosti do 20 m dostanou dělníci za 1 pytel o váze do 52 kg brutto:
Do vzdálenosti 20 m k sýpce nebo od sýpky za 1 pytel o váze do 76 kg brutto zvyšují se sazby o Kčs 0.10; při vzdálenosti přes 20 m od sýpky nebo k sýpce a váze 1 pytle do 76 kg brutto zvyšují se sazby o Kčs 0.40.

do přízemí nebo z přízemí	Kčs 0.20,
do I. patra nebo z I. patra	Kčs 0.30,
do II. patra nebo z II. patra	Kčs 0.40,
do III. patra nebo z III. patra	Kčs 0.50.

Při vzdálenosti sýpky přes 20 m a váze 1 pytle do 52 kg brutto zvyšují se uvedené sazby o Kčs 0.30.

6. Zaměstnancům, kteří dojí dojicími přístroji, náleží příplatek 10% k hodinové sazbě.

1. Prémiové úkolové odměny příslušejí zaměstnancům za práci v časové mzdě, která přesahuje výkon předpokládaný v 8 hodinách s podmínkou, že tohoto předpokládaného výkonu bylo skutečně v 8 hodinách dosaženo.

2. Nárokem na prémiovou úkolovou odměnu není dotčen nárok na příplatek za práci přes čas.

3. Prémiové úkolové odměny přísluší zaměstnancům za tyto práce:

		Předpokládaný výkon za 8 hodin v hektarech	Za každých dalších ukončených hektarů	Odměna Kčs
A.	Orba potahem:
	a) mělká (podmítka):
	koňským potahem	0.60	0.05	1.25
	volským potahem	0.50	0.05	1.50
	kravským potahem	0.30	0.05	1.75
	b) hluboká:
	koňským potahem	0.30	0.05	2.—
	volským potahem	0.25	0.05	2.50
	kravským potahem	0.15	0.05	3.—
B.	Orba traktorem:
	mělká (podmítka)	4.5	0.2	4.—
	hluboká	3.—	0.2	8.—
C.	Orba parní:
	trojradličným pluhem	4.5	0.2	30.—
	víceradličným pluhem	6.—	0.2	24.—
D.	Setí strojem	4.5	0.2	6.—
	v kopcovité poloze	3.—	0.2	8.—
E.	Veškeré plečkování potažní plečkou	1.2	0.05	1.25
F.	Oborávání bramborů:
	oborávačem jednořádkovým	0.6	0.05	2.50
	oborávačem víceřádkovým	1.5	0.2	5.—
G.	Zaorávání bramborů při sadbě víceřádkovým oborávačem	1.5	0.2	5.—
H.	Sečení potahem:
	sečení píce travní sekačkou	2.—	0.2	5.—
	sečení obilí hrsťovačkou	2.—	0.2	8.—
	sečení samovazačem	2.—	0.2	20.—
CH.	Sečení traktorem (samovazačem)	4.—	0.2	10.—

1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1947.

2. Tímto dnem pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 17. ledna 1941, běž. č. 44, o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva (Ú. l. č. 16/1941) ve znění vyhlášek ze dne 20. června 1941, běž. č. 477 (Ú. l. č. 144/1941), ze dne 18. ledna 1943, běž. č. 55 (Ú. l. č. 18/1943), ze dne 22. června 1945, běž. č. 48 (Ú. l. č. 34/1945) a ze dne 1. prosince 1945, běž. č. 509 (Ú. l. I č. 149/1945).

3. Zároveň pozbývají platnosti ustanovení vyhlášky ze dne 27. dubna 1946, běž. č. 1125, o úkolových sazbách pro řepné práce, o přídavcích pro podzimní sklizeň brambor, o zvláštním žňovém přídavku, o prémiových odměnách a o příplatcích za obtížné práce v zemědělství (Ú. l. I č. 75/1946), pokud jde o zemědělské dělnictvo, na které se vztahuje tato vyhláška.