1. § 6, odst. 2 a 3 zní:
„(2) Podniky zabývající se zpracováváním plodin smějí býti nakupovači a pomocníky jen se souhlasem Společnosti.
(3) Vykupovači vydají nakupovačům a pomocníkům průkaz podle vzoru Společností stanoveného. Průkazy vydané do 30. června 1945 neplatí.
Vykupovači jsou povinni kdykoliv na vyzvání Společnosti okamžitě s nakupovačem rozvázati nakupovačský poměr. Vykupovači platí nakupovače ze svého a ručí za škody nakupovačem způsobené.“

2. § 7, odst. 5 se ruší.

3. § 8, odst. 1 zní:
„(1) Zemědělské závody vedou »Hospodářský výkaz zemědělce pro rok 1947/48« podle vyhlášky ministra zemědělství ze dne 15. prosince 1945, o hospodářských výkazech (Ú. l. I č. 12/1946, běž. č. 95).“

4. § 9 zní:
㤠9.
Potvrzení dodávky.
Každý, kdo prodává vykupovači Společnosti plodiny spadající do působnosti Svazu, jest povinen dáti si jím dodávku potvrditi. Vykupovač jest povinen potvrditi každou dodávku zapsáním do hospodářského výkazu.“

5. § 10 zní:
㤠10.
Úprava odběru.
Vykupovači Smějí prodávati a dodávati vykoupené plodiny pouze na příkaz Společnosti nebo podle směrnic Svazu (§§ 30— 35).“

6. § 16, odst. 2 se ruší. Dosavadní odstavec 3 je nyní odstavcem druhým.

7. § 17 zní:
㤠17.
Přejímání plodin do úschovy.
(1) Vykupovači a hlavní komisionáři nejsou oprávněni přijímati plodiny do úschovy od osob, u nichž přísluší Společnosti výhradné právo k výkupu, pokud Svaz nerozhodne jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro plodiny, které pěstitel dodal vykupovači nebo hlavnímu komisionáři k přípravě osiva pro svoji vlastní potřebu. Vykupovač nebo hlavní komisionář je povinen vykazovati příjem, výdej a zásobu těchto plodin ve zvláštním seznamu.“

8. § 19 zní:
㤠19.
Evidence dodávkových povinností.
(1) Evidence dodávkových povinností a jejich plnění se vede u evidenčních míst. Pro každý správní okres se zřídí jedno evidenční místo.
(2) Vykupovači jsou povinni hlásiti evidenčním místům podle jednotlivých obcí ve lhůtách a způsobem, které Svaz předepíše, množství plodin, které od pěstitelů vykoupili nebo pěstitelům dodali.
(3) Vykupovači jsou oprávněni nahlížeti u evidenčního místa do záznamů, ve kterých se vede evidence dodávkových povinností a jejich plnění, a činiti si z nich potřebné opisy a výpisy.
(4) Správu evidenčního místa vedou vykupovači k tomu Svazem zvláště pověření. Tito vykupovači jsou zejména povinni:
a) vésti pečlivě a řádně záznamy předepsané Svazem,
b) podávati hlášeni předepsaná Svazem,
c) spolupůsobiti při rozvrhu dodávkových povinností na jednotlivé obce a v obcích na jednotlivé pěstitele,
d) podávati zprávy o překážkách v plnění dodávkových povinností a ve vedení evidence a činiti návrhy na odstranění těchto překážek.
(5) Výlohy spojené s vedením evidence hradí Svaz paušálními částkami.
(6) Zřízením evidenčních míst podle odstavce 1 se nemění nic na dosavadním právu pěstitele dodávati plodiny vykupovači, kterého si sám zvolí, pokud Svaz pěstiteli výslovně neurčil, kterému vykupovači je povinen plodiny dodati.“

9. § 22 zní:
㤠22.
Ohrožení jakosti.
Jestliže by skladované plodiny mohly utrpěti při dalším skladování na jakosti, jest vykupovač, po případě hlavní komisionář povinen oznámiti to včas Společnosti; Společnost učiní vhodná opatření.“

10. K § 23 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4) Vykupovači a hlavní komisionáři nesmějí skladovati vykoupené plodiny v podnicích je zpracujících, pokud Svaz nepovolí výjimku nebo pokud Společnost neschválila v takovém podniku sklad podle odstavců 1—3.“

11. § 24, odst. 2 zní:
„(2) Na odlehčovací sklad mají býti zásadně převáženy jen plodiny způsobilé k dlouhodobému skladování. Žádá-li se o povolení k převozu plodin horší jakosti než jest popsána v příloze č. 1, A, bod 1, jest v žádosti o povolení k převozu na tuto horší jakost upozorniti; Společnost učiní potřebná opatření. Kdyby Společnost do 14 dnů od doručení žádosti potřebné nezařídila, jest míti za to, že povolila převzetí takových plodin na odlehčovací sklad. Takové plodiny musí býti skladovány odděleně od ostatních plodin. Převoz plodin může býti proveden pouze v době, která v povolení jest vyznačena, jinak pouze do 30 dnů od data povolení k převozu.“

12. § 30—33 zní:
㤠30.
Přidělováni obilí mlýnům.
(1) Obilí, jež mlýny vykoupí na základě svého vykupovačského oprávnění, smějí použiti volně ke splnění liberace a výrobních příkazů (§ 69). Svaz může určití, jaké množství obilí jest mlýn povinen z vlastního výkupu dodati jiným osobám a podnikům zpracujícím obilí, je-li to nutné v zájmu stejnoměrného zásobování. Pro tyto dodávky platí ustanovení o dodávkách obilí ze skladů vykupovačů a hlavních komisionářů.
(2) Mlýny, které nemají z vlastního výkupu dostatek obilí ke splnění liberace a výrobních příkazů (§ 69), mohou požádati Společnost o příděl nedostávajícího se množství na vzoru předepsaném Společností a ve lhůtě stanovené Svazem.
(3) Společnost rozhodne o žádostech mlýnů o příděl obilí po slyšení zvláštního sboru složeného zejména ze zástupců všech hlavních komisionářů. Příděl obilí se provede vydáním příslušného příkazu k dodávce, jehož jedno vyhotovení obdrží mlýn, který požádal o příděl, a vykupovač, z jehož skladu se obilí přiděluje.
(4) Chce-li mlýn odebrati více obilí než jest potřebí ke splnění liberace nebo zvláštního mlecího příkazu, požádá Společnost o příděl tohoto obilí s výslovným označením, že jde o obilí odebírané na sklad. Společnost vydá na dodávku takového obilí podle stavu svých zásob příkazní list. Obilí převzaté na sklad nesmí mlýn semlíti, dokud je Svaz neuvolní ke zpracování.
Sjednávání a provádění dodávek obilí.
(1) Vykupovači Společnosti jsou povinni sjednati s mlýny uzávěrku na dodávku obilí podle § 30, odst. 3 a 4, pokud mají dostatečné množství obilí na skladě. Totéž platí i pro hlavní komisionáře skladující obilí na odlehčovacích skladech.
(2) Mlýn jest povinen sjednati s vykupovačem dodací lhůtu tak, aby obilí bylo dodáno nejpozději posledního dne časového období, na které toto obilí bylo uvolněno mlýnu ke zpracování (§ 69) nebo v němž má mlýn obilí zpracovati podle zvláštního příkazu Svazu.
(3) Prolongace sjednané dodací lhůty dohodou stran nebo pro vyšší moc jest přípustná nejvýše na dobu převyšující nejdelší dodací lhůtu podle odstavce 2 o 15 dnů. Další prolongace není ani se souhlasem Společnosti přípustná.
(4) Nebylo-li obilí mlýnu dodáno nebo mlýnem převzato ve lhůtě sjednané podle odstavce 2 nebo 3, nesmí vykupovač uzávěrku splniti; zavinil-li nesplnění uzávěrky vykupovač, odpovídá mlýnu za škodu podle zvyklostí příslušné plodinové bursy.
(5) Dodáním podle odstavce 4 se rozumí při místních obchodech převzetí a odebrání obilí ze skladu vykupovače a při distančních obchodech odevzdaní obilí dráze nebo dopravci k dopravě na adresu kupujícího. Převzetím obilí ve skladě vykupovače bez skutečného vyskladnění není dodávka splněna podle odstavce 4.
(6) Vykupovač jest povinen odeslati kupujícímu závěrečný list na sjednanou dodávku obilí nejdéle do 48 hodin od sjednání obchodu, a to na vzoru předepsaném Společností. Kupující jest povinen řádně firemně podepsaný závěrečný list vrátiti vykupovači nejpozději do 48 hodin po jeho doručení. Jedno vyhotovení závěrečného listu doručuje vykupovač Společnosti po provedení dodávky se záznamem o dodávce, který Společnost předepíše.
(7) Ze sjednaných uzávěrek jsou jedině oprávněné a zavázané smluvní strany.
(8) Storno uzávěrky bude kromě případů uvedených v § 16, odst. 1 uznáno pouze v případech insolvence kupujícího nebo zkázy podniku, který plodiny koupil.
(9) Množství obilí, na které byl vydán příkaz k dodávce, smí býti překročeno směrem nahoru nebo dolů až o 5%.
(10) Dodávky obilí z vykupovačských a odlehčovacích skladů musí býti vykazovány na předepsaných tiskopisech (§ 18) dnem skutečné dodávky (odst. 5).
Přidělování obilí výrobcům sladu.
Příděl obilí výrobcům sladu se provádí podle směrnic Svazu pro chmel, slad a pivo.
Přidělování obilí některým jiným podnikům.
Obilí k jiným účelům než ke zpracování na mlýnské výrobky k lidské výživě a na slad přiděluje Společnost na žádost podniku. Podmínky pro tyto dodávky určí Svaz, pokud nejsou stanoveny všeobecnými předpisy.“

13. § 34, písm. d) zní:
„d) ze své viny nesplnil výrobní příkaz daný Svazem nebo při zpracování překročil množství obilí, jehož zpracování bylo Svazem dovoleno nebo přikázáno.“

14. Nadpis mezi § 36 a § 37 zní:
„B.
Dovoz a vývoz zboží.“

15. § 37 zní:
㤠37.
Hlášení.
(1) Osoby a podniky, které dovážejí z ciziny nebo vyvážejí do ciziny zboží, na které se vztahuje působnost Svazu, jsou povinny hlásiti neprodleně písemně Svazu pro hospodaření obilím, Praha II., Senovážná ul. č. 3:
a) uzavření koupě nebo prodeje; k hlášení jest připojiti opis příslušné uzávěrky;
b) do 3 dnů po dojití nebo předání zboží k dopravě druh a množství převzatého nebo odeslaného zboží.
(2) Povinnost hlášení podle odstavce 1 neplatí pro:
a) olejnatá semena,
b) zboží dovážené v povoleném zušlechťovacím styku v rozsahu tomuto povolenému styku odpovídajícím s podmínkou, že výrobky zušlechtěním získané budou vyvezeny,
c) zemědělské výrobky dovážené pohraničními hospodářstvími z vlastních nebo pachtovaných pozemků v pohraničním pásmu sousedního státu, pokud jsou jako úroda osvobozeny od cla, nebo vyvážené těmito hospodářstvími z takových pozemků ležících v československém pohraničním pásmu,
d) plodiny dovážené v pohraničním styku k semletí nebo k jinému zpracování, jakož i výrobky dovážené v pohraničním styku po zpracování těchto plodin,
e) plodiny vlastní sklizně vyvážené v pohraničním styku k semletí nebo k jinému zpracování, jakož i výrobky vyvážené v pohraničním styku po zpracování těchto plodin,
f) dovážená (donesená) nebo vyvážená malá množství zboží pro vlastní potřebu pohraničního obyvatelstva,
g) malá množství zboží dopravovaná z ciziny nebo do ciziny v cestovním a poštovním styku.
(3) O hlášení olejnatých semen dovážených z ciziny nebo vyvážených do ciziny platí zvláštní předpisy.“

16. § 39, odst. 2 zní:
„(2) Pro případ, že pytle nebudou prodávajícímu včas vráceny, je prodávající oprávněn zaúčtovati při vydání účtu za každý tkaninový pytel:
a) zálohu v částce:

za pytel o obsahu 85 kg	Kčs 35.—,
za pytel o obsahu 75 a 70 kg	Kčs 30.—,
za pytel o obsahu 50 kg	Kčs 25.—;

b) půjčovné ve výši

Kčs 2.—.“

17. § 39, odst. 4 zní:
„(4) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle opatřené prodávajícím do 15 dnů po převzetí zboží, připadá půjčovné prodávajícímu.“

18. § 44, odst. 1 zní:
„(1) Kdo dopravuje pšenici a žito do mlýna ke zpracování ve mzdě nebo kdo dopravuje výrobky získané zpracováním tohoto obilí, musí míti u sebe platný mlecí výkaz.“

19. § 45 zní:
㤠45.
Evidence vydaných mlecích výkazu.
Místní národní výbor (místní správní komise) vede pro každého majitele mlecího výkazu zvláštní »Evidenční list pro samozásobitele obilím v hospodářském roce 1947/48« podle zvláštních pokynů Svazu.“

20. § 48 zní:
㤠48.
Výkupní ceny plodin ze sklizně 1947.
Výkupní ceny a podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena ze sklizně 1947 byly stanoveny vyhláškou nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554).“

21. § 49 zní:
㤠49.
Prodejní ceny plodin ze sklizně 1947.
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena se sklizně 1947 jsou stanoveny v příloze č. 2.“

22. § 50 zní:
㤠50.
Plodiny z dřívějších sklizní.
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena ze sklizně 1947 platí i pro tyto plodiny z dřívějších sklizní, pokud se dodávají ode dne, kdy tato vyhláška nabyla účinnosti. Bližší ustanovení o odvedení cenových rozdílů vydá Svaz.“

23. § 51, odst. 2 zní:
„(2) Prodejními cenami znehodnocených plodin se rozumějí výkupní ceny zjištěné způsobem uvedeným v odstavci 1 zvýšené o Kčs 12.— při 100 kg.“

24. § 69, odst. 2 zní:
„(2) Mlýn smí zpracovati obchodně nejvýše tolik obilí, kolik Svaz uvolnil podle odstavce 1. Obilí, které mlýn odebral podle §§ 30 a 31, avšak nezpracoval v období, pro které bylo uvolněno, smí býti zpracováno později, nejdéle však do konce výrobního období (§ 54, odst. 1).“

25. § 77 zní:
㤠77.
Dodávky na větší vzdálenosti a náhrada dovozného.
Při dodávkách mlýnských výrobků k lidské výživě na vzdálenost, při které povinně zaplacené dovozné převyšuje částku Kčs 9.— u pšeničné krupice, pšeničné a žitné mouky, Kčs 10.— u krup a krupek a Kčs; 15.— u ovesných vloček za 100 kg, nahradí Svaz mlýnu z povinně zaplaceného dovozného za každých 100 kg obnos převyšující uvedené částky, jestliže dodávka byla provedena se souhlasem nebo na příkaz Svazu. Svaz rozhodne o těchto dodávkách po slyšení zvláštního sboru složeného ze zástupců mlýnů a velkoobchodníků.“

26. § 84, odst. 1 a 2 zní:
„(1) Mlýn smí přijmouti pšenici a žito ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě, odevzdá zároveň mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více pšenice a žita ke zpracování ve mzdě, než kolik bylo uvolněno námezdnímu zpracování podle záznamů v mlecím výkaze.
(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v mlecím výkaze a zapíše je odděleně podle druhů do předepsané knihy o námezdním mletí. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí výkaz zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.“

27. § 85 zní:
㤠85.
Výdej výrobků ve mlýně.
Při výdeji výrobků potvrdí mlýn v mlecím výkaze, že výrobky byly vydány a zapíše množství a druh vydaných mlýnských výrobků do předepsané knihy o námezdním mletí. Mlecí výkaz odevzdá mlýn mleči, který mu potvrdí výdej výrobků v předepsané knize o námezdním mletí.“

28. § 87, odst. 4 zní:
„(4) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg netto i s daní z obratu, bez pytlů, při dodávce v lepených papírových pytlích netto, pytel v to, s příplatkem Kčs 3.50 za každý lepený papírový pytel, při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Dodávka v lepených papírových pytlích je přípustná jen se souhlasem kupujícího.“

29. § 97 zní:
㤠97.
Předpisy o výrobě.
(1) Jako chléb se smí vyráběti a uváděti do oběhu:
a) žitný chléb, t. j. chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsí nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu;
b) žemlovka vyrobená z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku;
c) pšeničné šišky na chlebíčky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku);
d) speciální chléb, t. j. chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.
(2) Jako pečivo se smí vyráběti a uváděti do oběhu:
a) žitné pečivo, t. j. pečivo vyrobené ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu. Žitné pečivo se vyrábí jako hladké, tlačené nebo řezané na př. dalamánky, bosňáci, sůvy, točenice a pod. Jest buď hladké nebo posypané kmínem nebo solí, případně obojím;
b) pšeničné pečivo lidové, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku, a to bulky a žemle tlačené nebo řezané;
c) pšeničné pečivo běžné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničná mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), zpracované pletením, vinutím nebo jiným způsobem, nesypané neb sypané kmínem nebo solí, případně solí a kmínem, a pod., na př. housky, rohlíky, hvězdičky a pod., s vyloučením žemlovek, šišek na chlebíčky, bulek a žemlí tlačených nebo řezaných;
d) pšeničné pečivo jemné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejméně 10% cukru a nejméně 10% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), nesypané nebo různě sypané, s náplní nebo bez náplně; jemné pečivo smí býti zpracováno do různých tvarů jako na př. koláčky, koláče, buchty, záviny, vánočky, mazance a pod.;
e) speciální pečivo, t. j. pečivo vyrobené z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.
(3) Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva nesypaného.
(4) K výrobě speciálního chleba nebo pečiva jest třeba písemného povolení Svazu. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.
(5) V pochybných případech rozhoduje Svaz o tom, do které skupiny chléb nebo pečivo náleží.
(6) a) Při výrobě žitného chleba se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 137 kg žitného chleba.
b) Při výrobě žemlovek a pšeničných šišek na chlebíčky se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 120 kg žemlovek nebo pšeničných šišek na chlebíčky.
c) Při výrobě žitného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu žitné mouky nejméně 27 kusů žitného pečiva à 46 gramů.
d) Při výrobě pšeničného pečiva lidového nebo běžného se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů pšeničného pečiva à 46 gramů a pod.
e) Při výrobě pšeničného jemného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů á 46 g nebo 13 kusů à 91 g a pod.
f) Při výrobě pšeničné strouhanky se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 900 gramů strouhanky.
(7) Při výrobě všech druhů chleba, pečiva a strouhanky jest dovoleno používati jen takových pomocných pekařských prostředků ku zlepšení pečivosti, vaznosti a pod., jakož i prostředků konservačních, barvících a pod., jejichž výroba byla písemně Svazem povolena. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.“

30. § 101, odst. 2 zní:
„(2) Žemlovka a šišky na chlebíčky se smějí vyráběti o váze 460 g nebo 920 g.“

32. § 105, odst. 5, písm. b) zní:
„b) za zpracování a upečení pšeničného pečiva z 1 kg pšeničné mouky nejvýše Kčs 7.—.“

33. § 108, odst. 1 zní:
„(1) Spotřebitelské ceny chleba, pečiva a pšeničné strouhanky činí:

Druh výrobku:	váha v gramech (u jemného pečiva bez náplně)	hodnota v gramech ústřižcích na 1000	cena Kčs
a) žitný chléb	1000	1000	a) 5.— v místech uvedených v odst. 2
			b) 4.80 ve všech ostatních místech
b) žemlovka	460	500	4.80
	920	1000	9.40
c) šišky ha chlebíčky	460	500	6.—
	920	1000	12.—
d) žitné pečivo	46	50	—.40
	92	100	—.80
e) pšeničné pečivo lidové (bulka nebo žemle)	46	50	—.50
	92	100	1.—
f) pšeničné pečivo běžné (houska, rohlík, hvězdička a pod.)	46	50	—.60
	92	100	1.10
g) pšeničné pečivo jemné: koláček, buchta nebo jednotlivé řezy koláče, závinu, vánočky, mazance a pod.	23	25	—.90
	46	50	1.80
	92	100	3.60
koláč, závin, vánočka, mazanec apod.	230	250	9.—
	460	500	18.—
	690	750	27.—
	920	1000	36.—
h) pšeničná strouhanka volně sypaná	1000	1500	13.50.“

34. § 109, odst. 1 zní:
„(1) Při prodeji hostinskými a výčepnickými podniky všeho druhu, automaty, bufety a veřejnými jídelnami (uzenářskými, mlékárenskými, vegetářskými a pod.) platí tyto nejvyšší prodejní ceny za chléb a pečivo k jídlu uvnitř podniku:

krajíc žitného chleba	žitné pečivo	krajíc žemlovky	krajíc šišky na chlebíčky	pšeničné pečivo
				lidové		běžné
50 g	46 g	46 g	46 g	46 g	92 g	46 g	92 g
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
0.45	0.50	0.60	0.70	0.60	1.20	0.70	1.30.“

35. § 111 zní:
㤠111.
Slevy s cen.
(1) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati překupníkům (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2), kteří odebírají chléb a pečivo nebo pšeničnou strouhanku za tím účelem, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, tyto slevy se spotřebitelských cen (§ 108):
a) u žitného chleba za každý 1 kg Kčs 0.40,
b) u žitného a pšeničného pečiva 10%,
c) u pšeničné strouhanky 20%.
(2) Slevy s cen chleba, pečiva a pšeničné strouhanky se neposkytují hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, bufetům a veřejným jídelnám (uzenářské, mlékárenské, vegetářské a pod.).
(3) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati slevu podle odstavce 1 též závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří chléb, pečivo neb pšeničnou strouhanku odebírají pro společné stravování osob. Při dodávkách vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům a pod. mohou býti slevy stanovené v odstavci 1 zvýšeny se souhlasem Svazu; Svaz rozhodne po slyšení příslušné ústřední zájmové organisace výrobcovy.“

36. § 119, odst. 1 zní:
„(1) Těstoviny smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané odběrní doklady (lístky na potraviny, odběrní listy, hromadné odběrní listy, bodová potvrzení, souhrnná bodová potvrzení a pod.) nebo na příkazní listy Svazu.”

37. § 121, odst. 1 zní:
„(1) Základní ceny těstovin bez obsahu vajec činí při dodávkách rozdělovačům a velkospotřebitelům (§ 87, odst. 1) za 100 kg:

a) makarony a spaghetti, volně sypané	Kčs 1.080.—,
v balíčcích po ½ kg	Kčs 1.160.—,
b) polévkové nudle v závitcích a noky, volně sypané	Kčs 1.030.—,
c) ostatní druhy těstovin, volně sypané	Kčs 930.—.“

38. § 122, odst. 1 zní:
„(1) Ceny stanovené v § 121 se zvyšují při dodávkách rozdělovačům, bez ohledu na to, z jakých druhů těstovin byla zásilka sestavena, při 100 kg o tyto nejvyšší přirážky, jestliže se dodává najednou v celku:

méně než 26 q až alespoň 10 q	Kčs 20.—,
méně než 10 q až alespoň 5 q	Kčs 30.—,
méně než 5 q až alespoň 1 q	Kčs 46.—,
méně než 1 q	Kčs 60.—.“

39. § 128, odst. 1 zní:
„(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:

a) makarony a spaghetti, volně sypané	Kčs 12.90,
v balíčcích po ½ kg	Kčs 13.30,
b) polévkové nudle v závitcích a noky, volně sypané	Kčs 12.40,
c) ostatní druhy těstovin, volně sypané	Kčs 11.40.“

40. § 130, odst. 3 zní:
„(3) Svaz řídí rozdělování semene čekanky mezi sušárny a pěstitele čekanky. Semeno čekanky se vydává pouze pěstitelům, kteří sjednali smlouvu o pěstování čekanky.“

41. § 137 zní:
㤠137.
Výtky proti jakosti.
O výtkách proti jakosti a braní vzorků platí všeobecná ustanovení bursovních zvyklostí.“

42. § 138, odst. 3 zní:
„(3) Zboží Svazem přikázané k odběru může býti skladováno v sušárně, jestliže se strany na tom dohodly. V tomto případě zaplatí kupující sušárně náhradu za skladování, která nesmí přesáhnouti částku stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.“

43. § 139 zní:
㤠139.
Platební podmínky.
(1) Sušená čekanka se prodává za 100 kg netto franko vagon odesílací stanice sušárny, volně ložená, nebo při dodávkách po nápravě franko sušárna.
(2) Na přání kupujícího lze dodati zboží též pytlované za příplatek 0.75% ceny. V tomto případě dodá kupující pytle franko stanice sušárny.“

44. § 148, odst. 4 zní:
„(4) Fíkovkou se rozumí výrobek z fíků, při čemž jiných surovin smí obsahovati toliko stopy, t. j. nejvýše 5%.“

45. § 148, odst. 5 zní:
„(5) Plodovou nebo ovocnou cikorkou je cikorka, která obsahuje alespoň 10% skutečných plodových nebo ovocných součástek.“

46. § 149 zní:
㤠149.
Kávovinové směsi.
(1) Kávovinová směs je kávovina vyrobená z obilné kávy a kávové přísady.
(2) Plodová nebo ovocná káva je kávovinová směs, která obsahuje alespoň 10% ovocných plodů.“

47. § 152, odst. 2 zní:
(2) Výrobce je povinen upravovati rozsah výroby tak, aby zásoba hotových výrobků k poslednímu dni každého měsíce nepřekročila množství hotových výrobků prodaných a dodaných v předchozím měsíci.“

48. § 156, odst. 1 zní:
„(1) Obilná káva, kávová přísada a kávovinová směs se smějí uváděti do obchodu jen v pevně uzavřeném obalu, na němž musí býti vyznačeno:
a) jméno výrobce,
b) místo výroby,
c) označení druhu zboží podle §§ 147, 148 a 149,
d) netto váha,
e) návod k použití.
Na obalu všech kávovin s výjimkou obilné kávy musí býti dále vyznačeno číslo povolení ministerstva zdravotnictví, u plodové cikorky též množství plodů v ní obsažených, udáno v procentech.“

49. § 163 zní:
„Z důvodů úspory při odběru kávovin přímo z továrny, ze skladu nebo pod., nesmí se poskytovati srážka s ceny. Prodávající může však v tomto případě přiznati kupujícímu přiměřenou náhradu dopravních výloh, nejvýše však do výše dovozného stanoveného železničním nákladním tarifem.“

50. § 165, odst. 1 zní:
„(1) Účet je splatný do 30 dnů od data účtu. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Při zaplacení do 8 dnů jest kupující oprávněn odečísti si 2% skonta a při placení předem může býti odečteno dalších 0.5%. Také není dovoleno nahražovati dobírkovou provisi.“

51. § 186, odst. 1 zní:
„(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat se děje podle vyhlášky ministerstva výživy o odběru krmiv pro tažná zvířata nezemědělských držitelů. Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluje krmivá Svaz buď přímo (odstavec 2) nebo prostřednictvím okresních národních výborů (odstavec 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).“

52. V § 186, odst. 2 se zrušuje ustanovení pod písmenem k). Ustanovení pod písmenem 1 se označuje nyní písmenem k).

53. § 186, odst. 6 zní:
„(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané odběrní doklady (lístky na krmiva, poukázky na krmiva, odběrní známky na krmiva, odběrní listy na krmiva) a na příkazní listy Svazu.“

54. § 187 zní:
㤠187.
Výdej lístků na krmiva.
(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat, kterým se vydávají lístky na krmiva podle vyhlášky ministerstva výživy o odběru krmiv pro tažná zvířata nezemědělských držitelů, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.
(2) Nezemědělští držitelé tažných zvířat jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru příjem vydaných lístků na krmiva.“

55. § 189, odst. 3 zní:
„(3) Okresní národní výbor vydá na základě žádostí, které mu byly předloženy podle odstavce 2, jednotlivým držitelům hospodářských zvířat poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva. Poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva doručuje okresní národní výbor držitelům hospodářských zvířat prostřednictvím místních národních výborů. Držitel hospodářských zvířat je povinen potvrditi místnímu národnímu výboru příjem poukázek na krmiva a odběrních známek na krmiva.“

56. § 190, odst. 1 zní:
„(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva může odebrati krmiva u výrobce nebo oprávněného rozdělovače a jest povinen odevzdati mu příslušný ústřižek lístku na krmiva nebo odběrní známku na krmiva nejpozději v době platnosti na nich vyznačené a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vydání poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva jest povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní odběrní doklad, u toho výrobce nebo rozdělovače krmiv, kterému odevzdal odběrní doklad, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky jest povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.“

57. § 190, odst. 3 zní:
„(3) Výrobci a rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati do pátého dne každého měsíce ústřižky lístků na krmiva, poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva přijaté v předchozím měsíci okresnímu národnímu výboru za účelem vydání odběrního listu.“

58. § 191, odst. 1 zní:
„(1) Majitel lístku na krmiva a odběrní známky na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže.
a) v době platnosti vyznačené na ústřižku lísku na krmiva nebo na odběrní známce na krmiva neodevzdal tento odběrní doklad výrobci nebo rozdělovači krmiv,
b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po přídělovém období, na které mu byl odběrní doklad vydán.“

59. § 191, odst. 3 zní:
„(3) Výrobci a rozdělovači krmiv nesmějí přijímati odběrní doklady, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2, a vydávati krmiva na takovéto doklady.“

60. § 192 zní:
㤠192.
Zákaz zcizení odběrních dokladů na krmiva, jakož i krmiv, která byla na ně vydána.
Majitelé odběrních dokladů (lístky na krmiva, poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva) smějí spotřebovati krmiva převzatá na tyto doklady pouze ve vlastním hospodářství. Zcizování odběrních dokladů nebo krmiv vydaných na tyto doklady jest zakázáno.“

61. § 194 zní:
㤠194.
Dodávky krmiv rozdělovačům.
(1) Rozdělovači krmiv si opatřují krmiva na příkazní listy Svazu nebo na odběrní listy podle pokynů Svazu.
(2) Rozdělovati krmiva smějí pouze osoby a podniky, které Svaz pověřil rozdělováním krmiv.“

62. K § 195, odst. 1 se připojuje na konci nová věta, která zní:
„Při dodávkách krmiv více rozdělovačům na příkazní listy Svazu určí příjemce sběrného vagonu Svaz.“

63. § 195, odst. 5 se ruší.

64. § 200 zní:
㤠200.
Nárok na zpětnou dodávku.
Pěstitelé olejnatých semen mají nárok na zpětnou dodávku 0.50 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za každý 1 kg řepky, řepice, máku, lněného semene, konopného semene, slunečnicového semene, světlice a soji, který dodali vykupovačům nebo jako uznané osivo po odečtení množství osiva odebraného bez protidodávky, proti zaplacení stanovené ceny.“

65. § 201, odst. 1. zní:
„(1) Pěstitelé směji odebrat: krmiva, na která mají nárok podle § 200, u vykupovače, jemuž dodali plodiny. Pěstitelé uznaného osiva jsou povinni přihlásiti se k odběru krmiv, na která mají nárok podle § 200, u vykupovače, kterého si sami zvolí, a to u řepky a řepice do 31. prosince, u ostatních olejnatých semen do 30. dubna. Nebyla-li přihláška učiněna v předepsané lhůtě, zaniká nárok na výdej zboží.“

66. § 203 zní:
㤠203.
Dodávková povinnost.
Rozsah dodávkové povinnosti je určen ve vyhlášce ministra výživy o dodávce obilí, olejnatých semen, sena a slámy v hospodářském roce 1947/1948 (Ú. l. I č. 97/1947, běž. č. 646).“

67. K § 217 se připojuje nově odstavec 3, který zní:
„(3) Jestliže se do knihy o mletí ve mzdě zapisují kromě údajů uvedených v odstavci 1 ještě údaje, z nichž lze kdykoliv zjistiti množství obilí, které se právě zpracovává, nahrazuje takto vedená kniha o mletí ve mzdě zámelovou knihu (§ 216, odst. 1).“

68. § 220, odst. 1 zní:
„(1) Mlýny (s výjimkou mlýnů uvedených v odstavci 3) a krupárny jsou povinny doručovati Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze dvojmo na předepsaném vzoru „O“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí a mlýnských výrobků z obchodního mletí a hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí určeného k mletí ve mzdě pro samozásobitele, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.“

69. § 226 zní:
㤠226.
Hlášení rozdělovačů krmiv.
Rozdělovači krmiv jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách krmiv na předepsaném vzoru „KR“, příp. na starém vzoru „E“, a to vždy do 10. dne každého měsíce za měsíc předchozí.“

70. K § 231, odst. 1 se na konci připojuje nová věta, která zní: „Účty musí býti běžně číslovány.“

71. § 237, odst. 4 zní:
„(4) Vzájemné pohledávky Svazu a jeho členů budou zúčtovány kontokorentně. Kontokorentní účty vykupovačů plodin vedou hlavní komisionáři, na jejichž návrh bylo oprávněni k výkupu plodin uděleno. Kontokorentní účty mlýnů vede Nákupní a prodejní družstvo mlýnů v ČSR v Praze. Pro ostatní osoby, jakož i pro hlavní komisionáře, vede tyto účty Svaz.“

72. § 251 zní:
㤠251.
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. srpna 1947.“

73. Příloha č. 1, odd. D, bod 1 zní:
„1. Mimořádné ošetřování obili.
Společnost může ve zvláště odůvodněných případech naříditi mimořádné fukarování nebo mimořádné přehazování obilí. V takových případech určí Společnost všechny bližší podmínky k provedení těchto mimořádných opatření, zvláště způsob použití odpadu. Svaz poskytne v takových případech vykupovači nebo hlavnímu komisionáři náhradu za provedení nařízených mimořádných opatření, která smí činiti za 100q obilí nejvýše při fukarování 200 Kčs a při přehazování 80 Kčs, s výjimkou případů, kdy mimořádné ošetření obilí muselo býti nařízeno pro zavinění vykupovače nebo hlavního komisionáře.“

74. Příloha č. 1, odd. E zní:
„Skladovací náhrady mlýnům od 1. července 1947.
1. Mlýnům, kterým bude dodáno na jejich žádost obilí na sklad (§ 30, odst. 4), nahradí Svaz skladovací náhrady v paušální částce 2 Kčs za každý započatý měsíc a za každých 100 kg takto skladovaného obilí.
2. Pro určení měsíce, ve kterém mlýn obilí převzal, jest směrodatný, den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí, dodávaném jinak než drahou, den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.
3. Pro vyskladnění obilí je směrodatným měsíc, ve kterém mělo býti obilí podle uvolnění Svazu zpracováno. Bylo-li obilí zpracováno neoprávněně dříve, je pro vyskladnění obilí směrodatným měsíc, v němž bylo obilí skutečně zpracováno. Bylo-li obilí zpracováno později, je pro vyskladnění obilí směrodatným měsíc, ve kterém mělo býti podle uvolnění Svazu zpracováno.
4. Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince jsou splatné dnem 31. ledna následujícího roku, za pololetí od 1. ledna do 30. června dnem 31. července téhož roku.
5. Bližší směrnice pro vyúčtování skladovacích náhrad vydá Svaz.“

75. Účtovací tabulka za přílohou č. 1 zní:

76. Nadpis přílohy č. 2 zní:
„Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena ze sklizně 1947.“

77. Příloha č. 2, odd. A zní:
„A.
Obilí.
1.
Pšenice a žito.
(1) Prodejní ceny pšenice činí při dodávkách mlýnským podnikům za 100 kg

při jakostní váze 83 kg a vyšší	Kčs 361.—,
při jakostní váze 82 kg	Kčs 358.—,
při jakostní váze 81 kg	Kčs 355.—,
při jakostní váze 80 kg	Kčs 352.—,
při jakostní váze 79 kg	Kčs 349.—,
při jakostní váze 76 kg až 78 kg	Kčs 344.—,
při jakostní váze 75 kg a nižší	Kčs 339.—.

Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami pšenice výkupní ceny pšenice platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o 12 Kčs při 100 kg.
(2) Prodejní ceny žita činí za 100 kg a) při dodávkách mlýnským podnikům

a)	při dodávkách mlýnským podnikům
	při jakostní váze 69 kg a vyšší	Kčs 277.90
	při jakostní váze 68 kg a nižší	Kčs 272.90,
b)	při dodávkách ke zpracování na jiné výrobky než mlýnské výrobky
	při jakostní váze 69 kg a vyšší	Kčs 410.—,
	při jakostní váze 68 kg a nižší	Kčs 405.—.

Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami žita výkupní ceny žita platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o 12 Kčs při 100 kg.
(3) Pšenice může míti 3%, žito 2% zrůstu, přísad, zlomků, slabých a nevyvinutých zrn (včetně snětivosti). Jestliže méněcennost způsobená uvedenými vadami převyšuje u pšenice 3%, u žita 2%, smí se sraziti za každé další procento méněcennosti 1 Kčs za 100 kg. Nezávisle na tom smí množství poškozených a nahlodaných zrn u pšenice a žita činiti nejvýše 3%. Zjištění zrůstu, přísady, zlomků a slabých zrn děje se způsobem předepsaným bursovními zvyklostmi. Procenta se zjišťují u srůstu podle počtu zrn, jinak vážením. Jakost sklizeného obilí nesmí býti měněna přimícháváním jiného druhu.
2.
Ječmen.
(1) Prodejní ceny krmného ječmene při jakostní váze 61 kg a nižší činí za 100 kg

a)	ke krmným účelům	Kčs 285.—,
b)	k výrobě zeleného sladu	Kčs 305.—.

(2) Prodejní ceny průmyslového ječmene činí za 100 kg

a)	při dodávkách k výrobě krup
	při jakostní váze 65 kg a vyšší	Kčs 293.10,
	při jakostní váze 62—64 kg	Kčs 287.10,
b)	při dodávkách k výrobě obilné kávy
	při jakostní váze 65 kg a vyšší	Kčs 410.—,
	při jakostní váze 62—64 kg	Kčs 404.—,
c)	při dodávkách k jiným průmyslovým účelům
	při jakostní váze 65 kg a vyšší	Kčs 340.—,
	při jakostní váze 62—64 kg	Kčs 334.—.

(3) Prodejní ceny sladařského ječmene činí za 100 kg

a)	u středního sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 66 kg s normální klíčivostí ročníku, ne více než s 1% nečistot a 2% zlomků a poškozených zrn a ½ % zrostlých zrn a s celkovým odpadem pod sítem 2.2 mm nevýše 5%
	aa)	při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely, k výrobě zeleného sladu a k jiným průmyslovým účelům s výjimkou krup a obilné kávy									Kčs 351.—,
	bb)	při dodávkách k výrobě krup									Kčs 296.10,
	cc)	při dodávkách k výrobě obilné kávy									Kčs 410.—;
b)	u prima sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 67 kg s normální klíčivostí ročníku, bez zrostlosti a pachu, nevykazujícího více než ½ % nečistot a 1% zlomků a poškozených zrn a s celkovým odpadem pod sítem 2.2 mm nejvýše 3%
	aa)	při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely, k výrobě zeleného sladu a k jiným průmyslovým účelům s výjimkou krup a obilné kávy									Kčs 371.20,
	bb)	při dodávkách k výrobě krup									Kčs 296.10,
	cc)	cc) při dodávkách k výrobě obilné kávy Kčs									Kčs 410.—;
c)	u výběrového sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 68 kg, s normální klíčivostí ročníku, bez zrostlosti a pachu, který nesmí obsahovati více než ½% nečistot a ½ % zlomků a poškozených zrn a ne s větším odpadem pod sítem 2.2 mm než 1%, vyhovuje-li zvýšeným požadavkům na třídění, barvu a jemnost pluch, při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely										Kčs 390.40,

(4) Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách pěstitelům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti, bez nároku na zpětnou dodávku, jsou prodejními cenami ječmene výkupní ceny ječmene té které kategorie platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o Kčs 12.— při 100 kg.
3.
Oves.
Prodejní ceny ovsa činí za 100 kg

a)	při dodávkách ke krmným účelům
	při jakostní váze 50 kg a vyšší	Kčs 298.—,
	při jakostní váze 49 kg a nižší	Kčs 291.—;
b)	při dodávkách mlýnským podnikům
	při jakostní váze 50 kg a vyšší	Kčs 284.—,
	při jakostní váze 49 kg a nižší	Kčs 277.—.

Prodejní ceny se rozumějí za oves zdravý, suchý, nikoliv silně pomoklý, ne s větším množstvím přísad než 3% podle váhy (včetně znečištěnin), neobsahuje-li dále buď více než 2% ječmene nebo Vikve podle váhy nebo 4% zrostlých zrn podle počtu, při čemž 2% zrostlých zrn se rovnají 1% ječmene nebo vikve. Prodejní ceny ovsa podle tohoto popisu, je-li silně pomoklý a tmavý, se slabým pachem a ne s větším množstvím spařených zrn než 1% podle počtu, jsou proti uvedeným výkupním cenám ovsa o 2 Kčs nižší. Převyšuje-li zrůst u ovsa 4% podle počtu, smí se sraziti za každé další procento zrůstu Kčs 0.80 za každých 100 kg.
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách pěstitelům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti bez nároku na zpětnou dodávku jsou prodejními cenami ovsa výkupní ceny ovsa platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o Kčs 12 při 100 kg.
4.
Pohanka a proso.
(1) Prodejní cena pohanky zdravé, suché, čištěné, vyzrálé a nezrostlé činí za 100 kg Kčs 295.60.
(2) Prodejní cena prosa zdravého, suchého, čištěného, vyzrálého a bez snětivých zrn činí Kčs 321.60 za 100 kg.
5.
Obilní směsi a směsky.
Prodejní ceny směsí různých druhů obilí se řídí podle poměru jednotlivých druhů obilí obsažených ve směsi nebo směsce. Prodejní ceny jednotlivých druhů obilí, obsažených v obilní směsi nebo ve směsce, se stanoví bez ohledu na skutečnou jakostní váhu dodávané plodiny na základě těchto jakostních vah:

u pšenice	76/78 kg,
u žita	69 kg,
u ječmene	61 kg,
u ovsa	50 kg,

při čemž ječmen v obilní směsi nebo ve směsce se hodnotí jako ječmen krmný.
6.
Prodejní podmínky.
(1) Pokud není jinak stanoveno, rozumějí se prodejní ceny shora uvedené za obilí vymlácené, zdravé, suché, pročištěné a dobré jakosti.
(2) Při stanovení cen se nepřihlíží ke kilogramovým zlomkům jakostní váhy.
(3) Prodejní ceny jsou pevné, ve všech stancích stejné a rozumějí se včetně daně z obratu za zboží volné sypané, bez záhrážek, nebo zboží pytlované bez pytlů, při celovagonových dodávkách, naložené do vagonu v nejbližší železniční (lodní) stanici prodávajícího.
Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích na výrobky určené pro lidskou výživu se rozumějí franko vagon stanice mlýna (krupárny, loupárny, vločkárny), resp. franko člun překladiště mlýna.
(4) Při dodávkách pšenice, žita, ječmene a ovsa mlýnům nahradí Svaz dodávajícímu vykupovači nebo hlavnímu komisionáři dopravní výlohy, a to
a) při dodávkách provedených drahou, případně člunem, skutečně zaplacené dovozné,
b) při dodávkách provedených silničními vozidly (povozem, autem) částku rovnající se drážnímu dovoznému pro 10 tunové zásilky vypočtenému podle vzdálenosti mezi mlýnem a skladem vykupovače, z něhož mlýn obilí odebírá, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí mlýna a nakládací stanicí vykupovačova skladu.
Na žádost kupujícího mlýna je prodávající povinen přistoupiti na to, že si mlýn obstará dopravu obilí sám; i v takovém případě nahradí prodávající mlýnu sjednané dopravní výlohy, nejvýše však částkou podle písm. b).
(5) Pokud Svaz hradí při dodávkách pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích dovozné, nahradí též příslušnou část dovozného připadající na taru pytlů, v nichž se uvedené obilí dodává kupujícímu. Pokud se hradí při dodávkách po nápravě (povozem, autem) dovozné, nahradí se též příslušné dovozné za skutečnou váhu pytlů, v nichž se dodávané obilí zasílá kupujícímu, nejvýše však

u pšenice	1%,
u žita	1.10%,
u ječmene	1.10%,
u ovsa	1.50%,
u směsi	1.10%

dovozného čisté váhy dodávaného obilí. Dovozné z prázdných pytlů zaslaných k provedení dodávky nebo vrácených po provedené dodávce Svaz nehradí.
(6) Prodejní ceny žita a ječmene k výrobě obilné kávy se rozumějí franko vagon stanice příjemce. Ustanovení odstavců 3 až 5 platí zde obdobně.
(7) Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa dodávaného k jiným účelům než uvedeno v odstavcích 3 a 6 se rozumějí franko vagon nakládací stanice prodávajícího.
(8) Prodejní ceny pohanky a prosa se rozumějí franko vagon nakládací stanice prodávajícího.“

78. Příloha č. 2, odd. C, bod 1, odst. 1 zní:
„(1) Prodejní ceny olejnatých semen činí za 100 kg:

řepka a řepice	Kčs 890.—,
hořčice	Kčs 811.—,
lněné semeno	Kčs 681.—,
mák	Kčs 1551.—,
semeno slunečnice	Kčs 551.—,
konopné semeno	Kčs 681.—,
sója	Kčs 941.—“

79. Příloha č. 3 se ruší.

80. Příloha č. 4, bod 1, odst. 1, písm. b) zní:
„b) Ze žita:
žitná mouka (typ 1150),
žitná mouka krmná (typ 4800),
Žitné mouky krmné (typ 4800) smí býti vyrobeno nejvýše 5%. Další mlýnské výrobky získané při zpracování žita, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu s označením »žitné otruby«.“

81. § 105, odst. 1 zní:
„(1) Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba nebo pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, případně výměna dodané mouky přímo za chléb nebo pečivo. Výměna dodané mouky jest dovolena pouze u výrobce (pekárny), nikoliv u překupníka.“

81. Příloha č. 4, bod 2, odst. 1 zní:
„(1) Vyrobené mlýnské výrobky musejí odpovídati typům stanoveným příslušnou plodinovou bursou. Tyto typy odpovídají, pokud jde o obsah popela, těmto ustanovením:

Typ	Předepsané množství popela v %	Přípustné množství popela v %	Přípustné největší množství popela v %
550 (pšeničná krupice)	0.550	0.490	0.580
550 (pšeničná mouka hrubá)	0.550	0.490	0.580
1050 (pšeničná mouka hladká)	1.050	1.000	1.200
1150 (žitná mouka)	1.150	1.050	1.250
4800 (žitná mouka krmná)	4.800		5.100.“

82. Příloha č. 4, bod 4 zní:
„Odměna za opracování a zpracování obilí pro samozásobitele smí býti placena pouze v penězích, a to hotově. Tato odměna činí za 100 kg včetně daně z obratu:

a)	za mletí pšenice a ječmene	Kčs 45.—,
b)	za mletí žita	Kčs 41.—,
c)	šrotování všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže	Kčs 12.—,
d)	za mačkání všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže	Kčs 8.—,
e)	za výrobu krup	Kčs 42.—,
f)	za zpracování prosa a pohanky	Kčs 36.—,
g)	za výrobu ovesných vloček	Kčs 46.—.

83. Příloha č. 6, bod 1 zní:
„1.
Pevná výkupní cena zelené čekanky při prodeji pěstitelem jest Kčs 120.— za 100 kg čisté váhy, i s daní z obratu včetně pěstitelské prémie (vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 4. června 1946 (Ú. l. I č. 101/1946, běž. č. 1411), ve znění vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. dubna 1947 (Ú. l. I č. 55/1947, běž. č. 376).“

84. Příloha č. 7 zní:
„Příloha č. 7
(k páté části, § 162, odst. 2).
Ceny kávovin.
1.
Základní ceny.
(1) Základní ceny kávovin činí za 100 kg:

	při balení do balíčku o čisté váze
	500 g	250 g	200 g
	Kčs	Kčs	Kčs
a) kávovinová směs	1.280.—	1.300.—	—
b) obilná káva	1.185.—	1.185.—	—
c) lisovaná kávová přísada	1.540.—	1.540.—	—
d) zrnitá kávová přísada	1.500.—	1.500.—	—
e) zrnitá cikorka	—	1.810.—	—
f) lisovaná cikorka	—	1.850.—	—
g) lisovaná cikorka v kartonovém obalu	—	—	1.930.—
h) cikorka s přísadou fíků s nejmenším obsahem fíků 10%	1.960.—	1.960.—	—
i) fíkovka	—	3.180.—	—
j) kávovinová směs s nejmenším obsahem 10% fíků neb jiných ovocných plodů (plodová káva) a nejmenším obsahem 25% čekanky v kartonovém obalu	1.700.—	—	—

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí, bude-li objednáno a odebráno najednou v celku nejvýše 100 kg kávovin bez ohledu na to, z jakých druhů kávovin byla zásilka sestavena. O dodávce (odběru) v celku platí obdobně ustanovení § 87, odst. 3.
(3) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za čistou váhu zboží, i s daní z obratu, s obalem, franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.
(4) Ceny stanovené v odstavci 1 jsou ceny nejvyšší.
2.
Slevy při odběru větších množství.
(1) Dodává-li se najednou v celku větší množství kávovin než 100. kg bez ohledu na to, z jakých druhů kávovin byla zásilka sestavena, jest poskytnouti se stanovených cen slevy, které činí při dodávce:

	obilné kávy	káv. směsi, káv. přísady, lisov. nebo nelisov., cikorky lisov. a zrnité, cikorky s přís. fíků a plodové kávy	fíkovky
a) vice než 1 q až do 4.99 q	10 Kčs	10 Kčs	20 Kčs,
b) od 5 q až do 9.99 q	30 Kčs	35 Kčs	60 Kčs,
c) od 10 q až do 24.99 q	60 Kčs	70 Kčs	120 Kčs,
d) od 25 q až do 49.99 q	70 Kčs	85 Kčs	140 Kčs,
e) od 50 q až do 99.99 q	90 Kčs	110 Kčs	180 Kčs,
f) od 100 q	100 Kčs	120 Kčs	200 Kčs.

(2) Ustanovení pod č. 1, odst. 3 platí obdobně.
3.
Ceny pro spotřebitele.
(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za balíček o čisté váze:

	500 g	250 g	200 g
	Kčs	Kčs	Kčs
a) kávovinová směs	7.30	3.70	—
b) obilná káva	6.80	3.40	—
c) lisovaná kávová přísada	8.80	4.40	—
d) zrnitá kávová přísada	8.60	4.30	—
e) zrnitá cikorka	—	5.20	—
f) lisovaná cikorka	—	5.30	—
g) lisovaná cikorka v kartonovém obalu	—	—	4.40
h) cikorka s přísadou fíků s nejmenším obsahem fíků 10%	11.20	5.60	—
i) fíkovka	—	9.—	—
j) kávovinová směs s nejmenším obsahem 10% fíků neb	9.50	—	—

(2) Prodejní ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší a rozumějí se i s dání z obratu.“

85. Příloha č. 8, bod 1, odst. 3 zní:
„(3) Výrobní rozpětí nesmí přesáhnouti

u melasové pokrutinové směsi (pro dojnice) za 100 kg	Kčs 38.—,
u ostatních melasových směsí za 100 kg	Kčs 40.—,
u bílkovité směsi pro vepře za 100 kg	Kčs 60.—,
u směsi pro kuřata, byly-li její součásti rozdrobeny, za 100 kg	Kčs 60.—,
u minerální dietetické krmné směsi	Kčs 60.—,

u ostatních krmivových směsí vždy sazbu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.
Ve výrobním rozpětí jest zahrnuta zejména náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s dopravou z nakládací stanice do výrobny, s vyložením a uskladněním suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s opotřebováním obalů, s opracováním a zpracováním jednotlivých součástí (šrotování, mletí, míchání, loupání, klasňování, prosívání, pražení, pečení, lisování atd.), případně vzniklý výtrat při opracování a zpracování a při výrobě, výlohy za míchání, plombování (návěsky v to), vážení a uzavírání obalů, výlohy za skladování hotové krmivové směsi včetně úroků a manka, dále výkony a výlohy spojené s prodejem a dodávkou, zprostředkováním prodeje, s vyklizením z výrobny, s odvozem zboží z výrobny ke dráze, s naložením do vagonu nebo na povoz, daň z obratu z hotového zboží a členský příspěvek (příloha č. 11, odd. A).“

86. Příloha č. 9, odd. I., odst. 1, písm. b) zní:

„b) žitná mouka krmná (typ 4800)	240.—,
žitné otruby	122.—,“

87. Příloha č. 9, odd. I., odst. 2 zní:
„(2) a) Ceny se rozumějí při dodávce (odběru) nejméně 100q ve tkaninových pytlích netto bez pytle, v lepených papírových pytlích netto včetně pytle ( s příplatkem Kčs 3.50 za každý lepený papírový pytel), a to:
u pšeničných, žitných, ječných a ovesných otrub a žitné mouky krmné (typ 4800) franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího, u ostatních vedlejších mlýnských výrobků ze mlýna včetně výloh naložení ve mlýně.
b) Při dodávkách pšeničných, žitných, ječných a ovesných otrub a žitné mouky krmné (typ 4800) na vzdálenost, při které povinně zaplacené dovozné převyšuje částku 4 Kčs za 100 kg, nahradí Svaz mlýnu z povinně zaplaceného dovozného za každých 100 kg obnos převyšující částku 4 Kčs, jestliže dodávka otrub byla provedena se souhlasem nebo na příkaz Svazu.
c) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:
aa) jde-li o odvoz v téže obci, Kčs 3.—,
bb) jde-li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10 tunový náklad, nejméně však Kčs 3.—.“

88. Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10.
( k šesté části, § 196, odst. 2).
Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.
1.
(1) Při prodeji jadrných a jiných krmiv výrobcem smí se počítati jako nejvyšší cena i s daní z obratu:
a) při prodeji spotřebitelům stanovená základní cena (nejvyšší cena), zvýšená o nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače podle čís. 2;
b) při prodeji rozdělovačům stanovená základní cena (nejvyšší cena).
(2) Podle této přílohy jsou:
A. jadrnými krmivy:
a) krmné obilí (kukuřice v to), krmné luštěniny, krmné mouky, šroty, otruby a jiné vedlejší mlýnské výrobky,
b) pokrutiny, pokrutinové šroty, sušené výpalky všeho druhu, bramborové zdrtky a vločky a bramborová válcová mouka,
c) sladový květ, odpadky sladového květu, sušené mláto a splavky,
d) sušená řepa a vyloužené řepné řízky sušené,
e) melasa ke krmení a denaturovaný cukr ke krmení,
f) melasová krmivá všeho druhu,
g) směsi výše uvedených druhů krmiv.
B. Jinými krmivy:
a) sušené pivovarské kvasnice,
b) směsi bílkovinných a minerálních krmiv,
c) minerální krmiva,
d) krmiva živočišného původu.
(3) Podniky zpracovávající krmiva (výrobci krmivových směsí), jakož i vojenské a jim na roveň postavené útvary, odebírají-li krmiva přímo z výrobny nebo od dovozce, krmné obilí a krmné luštěniny též od vykupovače, třeba pokládati ve smyslu této vyhlášky za rozdělovače.
(4) Veškeré cenové výhody poskytnuté rozdělovači třeba pokládati za snížení základních cen a tyto výhody třeba poskytovati dále spotřebiteli.
2.
(1) Nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače činí za 100 kg při dodávce (odběru) množství:

	jadrná krmiva	jiná krmiva
pod 50 kg	Kčs 20.—	Kčs 25.—
od 50 kg do 1000 kg	Kčs 12.—	Kčs 20.—
nad 1000 Kg	Kčs 10.—	Kčs 12.—.

(2) V městech s počtem obyvatel nad 10.000 smějí rozdělovači krmiv při výdeji krmiv nezemědělským držitelům zvířat účtovati k obchodním rozpětím podle odstavce 1 přirážku v nejvyšší částce Kčs 5.— za 100 kg.
(3) Výše obchodního rozpětí se řídí podle množství krmiv, které má býti podle příkazu Svazu nebo podle předepsaného odběrního dokladu na krmiva dodáno a najednou převzato. Dodávka najednou vcelku je uskutečněna, je-li zboží kupujícím během jednoho kalendářního dne na jednom přejímacím místě převzato nebo prodávajícím do jednoho přejímacího místa dodáno. Ve všech ostatních případech není dodávka najednou uskutečněna ani tehdy, bylo-li celkové k dodání určené množství ihned zaplaceno. V takových případech nebo odebral-li spotřebitel Svazem přidělené mu množství nebo množství, na které má podle odběrního dokladu na krmiva nárok, najednou, řídí se obchodní rozpětí skutečně odebraným množstvím.
(4) Při společných dodávkách různých krmiv je pro výpočet obchodního rozpětí rozhodující součet množství dodaných krmiv.
(5) Stanovená obchodní rozpětí jsou nejvyšší a je proto nutno postupovati podle příslušných ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946 o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných (Ú. l. I č. 180/1946, běž. č. 1832), ve znění vyhlášky z 15. března 1947 (Ú. l. I č. 40/1947, běž. č. 251).
(6) Neprošlo-li zboží, dodané spotřebiteli, skladem rozdělovače, snižuje se obchodní rozpětí o částku Kčs 2.— za každých 100 kg.
(7) Je-li v případě hospodářsky odůvodněné nutnosti v zájmu řádného zásobování žádoucí, aby byl zapojen další rozdělovač, náleží mu ze shora uvedeného obchodního rozpětí (č. 2, odst. 1), částka Kčs 2.— za 100 kg.
(8) V jiných případech se musí účastníci dohodnouti o rozdělení obchodního rozpětí pro rozdělovače (čís. 2, odst. 1); stanovené obchodní rozpětí se smí v prodejní ceně projeviti toliko jednou.
(9) Dodává-li mlýn krmiva, jež vyrobil, přímo spotřebiteli, smí mlýn účtovati nejvýše stanovené obchodní rozpětí podle odstavce 1 zmenšené o Kčs 4.— na 100 kg. Ostatní výrobci krmiv smějí při prodeji jimi vyrobených krmiv přímo spotřebiteli účtovati, pokud není jinak stanoveno, nejvýše polovici obchodních rozpětí stanovených v odstavci 1.
3.
Rozdělovač, s výjimkou výrobce, smí kromě obchodního rozpětí podle čís. 2, odst. 1 připočísti k ceně:
a) u všech krmiv, u nichž se cena rozumí franko nakládací stanice nebo z výrobny (ze skladu) odesilatele, nutné dopravní výlohy při dopravě drahou nebo silničními vozidly ve skutečné výši, nikoliv však vyšší částkou, než by činily při dopravě drahou;
b) u všech krmiv daň z obratu z prodejní ceny.
4.
Prodejní ceny krmiv u rozdělovače utvořené podle ustanovení čís. 1 až 3 se rozumějí z rozdělovačova skladu.
5.
Bylo-li zboží určené k rozdělení dodáno za různé nákupní ceny, jsou rozdělovači povinni vypočísti vážený průměr ceny a zboží prodávati spotřebitelům za tuto cenu. Dotčený výpočet ceny, který musí býti prokazatelný záznamy povinně vedenými (sedmá část), třeba zaslati ke kontrolním účelům příslušnému okresnímu národnímu výboru a příslušné úřadovně cenové kontroly.
6.
Ustanovení této přílohy neplatí pro seno, slámu, koňské kaštany, krmné žaludy, krmnou řepu a krmnou mrkev.“

89. Příloha č. 11, odd. A zní:
„A.
Členské příspěvky.
Členské příspěvky činí:

		Kčs
a)	u sušáren čekanky a řepy z každých 100 kg dodané sušené čekanky a řepy	0.50,
b)	u opracovatelů a zpracovatelů sušené čekanky, sušené řepy, sušených fíků, carobe a směsí těchto plodin, jakož i jiných surovin zpracovávaných na kávové přísady z každých převzatých 100 kg uvedeného zboží	2.—,
c)	u výrobců krmivových směsí za každých vyrobených 100 kg krmivové směsi bez rozdílu druhu a složení krmivové směsi s výjimkou melasové pokrutinové směsi (pro dojnice), ostatních melasových směsí, bílkovité směsi pro vepře a směsí pro kuřata	1.50,“

90. Příloha č. 11, odd. B, odst. 1, písm. a) zní:

„a) obilí

10.50,“

91. Příloha č. 11, odd. B, odst. 2 zní:
„2. Vykupovači — mlýny:
Obchodní rozpětí činí Kčs 4.50 za každých 100 kg vykoupeného obilí. V tomto rozpětí je zahrnuta náhrada za veškeré výlohy a výkony spojené s výkupem a převzetím a zprostředkováním výkupu.“

92. Příloha č. 11, odd. C, odst. 1 zní:
„(1) Výrobní rozpětí činí u 100 kg zboží zpracovaného nebo vyrobeného k obchodním účelům:

		Kčs
a)	za mletí pšenice 66.— + 1.— + 6.11 =	73.11,
b)	za mletí žita 55. — + 2.— + 6.11 =	63.11,
c)	výrobní rozpětí při semílání soureže se vypočítá poměrně z výrobního rozpětí u pšenice a žita;
d)	výrobní rozpětí při semílání obilní směsi se vy počítá poměrně z výrobního rozpětí u jednotlivých druhů obilí obsažených v obilní směsi;
e)	za zpracování ovsa na ovesné vločky	89.12,
f)	za výrobu krup a krupek	65.64,
g)	za zpracování pohanky	90.60,
h)	za šrotování všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže	16.—,
i)	za mačkání všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže	12.—,
j)	za zpracování prosa na jáhly	90.60,
k)	za loupání hrachu	97.60.
l)	za výrobu krmivových směsí nejvýše výrobní rozpětí stanovené v příloze č. 8.“

93. Příloha č. 11, odd. C, odst. 2, písm. b), ee) zní:
„ee) u otrub pšeničných, žitných, ječných a ovesných a u žitné krmné mouky (typ 4800) Kčs 3.—.“

94. Příloha č. 11, odd. C, odst. 2, písm. c zní:
„c) Ve výrobním rozpětí za mletí pšenice a žita je zahrnut mimořádný příplatek Kčs 1.— u pšenice a Kčs 2.— u žita.“

95. Příloha č. 11, odd. D, odst. 1 zní:
„(1) Výrobní rozpětí činí u 100 kg zboží zpracovaného nebo vyrobeného k obchodním účelům:

		Kčs
a)	za výrobu pšeničného lidového pečiva (na 100 kg mouky)	805.—,
b)	za výrobu pšeničného běžného pečiva (na 100 kg mouky)	1.000.—,
c)	za výrobu žitného chleba (na 100 kg mouky)	272.—,
d)	za výrobu těstovin (na 100 kg těstovin) nejvýše	373.50,
e)	za výrobu obilné kávy (na 100 kg výrobku) nejvýše	612.50,
f)	za výrobu kávové přísady (na 100 kg výrobku) nejvýše	815.74,
g)	za výrobu kávovinové směsi (na 100 kg výrobku) nejvýše — při balení à 500 g	649.97,
	při balení à 250 g	669.97.“

96. Příloha č. 11, odd. E se ruší.