Vyhláška ministra sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského sezónního dělnictva.

1. místně pro zemi Českou a Moravskoslezskou,

2. věcně pro všechny zemědělské závody,

3. osobně pro všechny zemědělské sezonní dělníky.

1. Pravidelná pracovní doba zemědělských sezonních dělníků činí 11 hodin denně.

2. Doba skutečné práce potahové u dělníků zaměstnaných u potahu se stanoví

od 16. listopadu do 15. března na	7 hodin,
od 16. března do 15. června na	8 hodin,
od 16. června do 15. října na	9 hodin,
od 16. října do 15. listopadu na	8 hodin denně.

Jiné rozdělení pravidelné skutečné práce potahové podle potřeby závodu jest přípustné; v tom případě nesmí denní skutečná práce potahová přesahovati 9 hodin a v celoročním průměru 8 hodin denně.
Ostatní doba z 11 hodin zbývá na obvyklé práce spojené s obsluhou 1 páru potažních zvířat (krmení a čištění dobytka, kydání hnoje, zapřahání a odpřahání potahu, příprava a mazání vozů a obvyklé udržování pořádku ve stájích).

3. Jestliže dělník má obstarati více než 1 pár potažních zvířat, náleží mu za obstarání každého dalšího potažního zvířete, po případě hříběte staršího ½ roku, není-li toto na pastvě, denní odměna ve výši Kčs 8.—, pokud tato práce se nekoná v pravidelné pracovní době. V této částce jest již zahrnuta odměna za práci přes čas.

4. Pracovní doba začíná na dvoře a končí na pracovišti. Zpáteční jízda osob zaměstnaných u potahů se započítává do pracovní doby.

5. Počátek a konec pracovní doby, jakož i přestávek stanoví zaměstnavatel podle potřeby závodu v rámci této úpravy po dohodě se závodní radou (důvěrníkem). Pracovní přestávky se do pracovní doby nezapočítávají.

6. Pracovní přestávky ke snídaní, obědu a ke svačině činí zpravidla celkem 2 hodiny, nejméně však 1 hodinu denně. Cesta z pracoviště a na ně se započítává do polední přestávky. Dělnice, které musí o polední přestávce dojiti, opustí pracoviště o ½ hodiny dříve.

7. Na Bílou sobotu, Štědrý den a Silvestra se končí práce o 13. hodině. Toto ustanovení se nevztahuje na práce stájové.

1. Prací přes čas jest práce konaná nad pracovní dobu, stanovenou v § 3.

2. Za práci přes čas u zaměstnanců s potahy, kteří krmí svěřený 1 pár potažních zvířat, se počítá každá další hodina skutečné práce potahové nebo práce náhradní nad výměru stanovenou v § 3, odst. 2. Příplatek za práci přes čas nepřísluší jim však za dobu stanovenou v § 3, odst. 2 na obvyklé práce spojené s obsluhou jednoho páru potažních zvířat.

3. Sezónní dělníci dostanou za každou hodinu práce přes čas tyto mzdy:

Muži a ženy ve věku:	za práce lehčí:	za práce těžké: (§ 21, odst. 1)
	Kčs	Kčs
18 let a starší	9.10	9.70
16—18 let	8.10	8.70
mladší 16 let	6.90	7.50

4. Dělníci pracující v úkolu dostanou při výslovně nařízené úkolové práci přes čas za každou odpracovanou hodinu příplatek Kčs 2.—.

5. Všichni zaměstnanci v zemědělství jsou povinni pracovati v rámci zákonných předpisů nad stanovenou pracovní dobu, jestliže toho vyžaduje veřejný zájem. O tom, je-li tato práce přes čas nutná, a o její délce rozhodnou, není-li nebezpečí vážných hospodářských škod z prodlení, zaměstnavatel v dohodě se závodní radou (důvěrníkem) v mezích zákonných ustanovení.

1. Noční prací jest práce konaná mezi 22. a 5. hodinou.

2. Sezónní dělníci dostanou za každou hodinu noční nebo nedělní práce s výjimkou prací uvedených v odst. 3 tyto mzdy:

Muži a ženy ve věku:	za práce lehčí:	za práce těžké: (§ 21, odst. 1)
	Kčs	Kčs
18 let a starší	11.—	11.60
16—18 let	9.75	10.50
mladší 16 let	8.30	9.—

3. Za nedělní práce nezbytně nutné, jako krmení, čištění dobytka a obvyklé udržování pořádku ve stáji, se poskytne pouze časová mzda stanovená v § 10, odst. 1 bez příplatku za práci přes čas nebo v neděli.

4. Při mlácení o nedělích a svátcích dostanou dělníci místo mzdy stanovené v odst. 2 peněžitou hodinovou mzdu uvedenou v § 10, odst. 1 s příplatkem 150%.

5. Dělníci pracující v úkolu dostanou při výslovně nařízené úkolové práci v noci nebo v neděli za každou odpracovanou hodinu příplatek Kčs 4.—.

6. O odměňování práce o státně uznaných svátcích a památných dnech republiky Československé platí zákonná ustanovení.

7. Přichází-li současně v úvahu jak sazba pro práci přes čas, tak i sazba pro práci v neděli nebo v noci, po případě o státně uznaných svátcích a památných dnech, vyplatí se toliko sazba nejvyšší.

1. Sezonní dělníci zaměstnaní stájovými pracemi jsou povinni vykonati v jedenáctihodinové pracovní době práce spojené s obsluhou tohoto počtu dobytka:

a) ve stáji s napájecím zařízením (zaměstnanec nemusí nositi vodu) a s vozíky, po př. s dovozem na kladce	18 dospělých kusů,
b) je-li z uvedených zařízení zavedeno jen jedno z nich	16 dospělých kusů,
c) není-li žádné z uvedených zařízení	14 dospělých kusů.

2. Za obsluhu každého dalšího dospělého kusu náleží zaměstnancům odměna Kčs 4.— denně, v níž je obsažen příplatek za práci přes čas.

3. Obsluhou dobytka jest rozuměti tyto práce:
příprava krmivá a steliva (mimo sekání a dovoz s pole a mimo dovoz krmivá a steliva ze skladiště mimo objekt dvora, ve kterém jsou stáje), krmení a čištění dobytka, kydání a hospodárné ukládání hnoje a připouštění krav.

4. Za dospělý kus dobytka se počítají 3 telata po odstavu nebo 2 kusy mladého dobytka do váhy 3 q jednoho kusu, 3 kusy vepřů, 2 chovné svině, po př. 12 odstavených telat nebo 6 běhounů přes 14 týdnů, avšak do 50 kg živé váhy.

1. Sezónní dělníci jsou povinni vykonávati svědomitě a řádně veškeré práce, které jim zaměstnavatel uložil, řádně a přesně dodržovati pokyny, jež jim byly uděleny pro konání prací a o tom, jak se mají chovati v obytných místnostech. Nad dodržováním domácího pořádku má bdíti osoba určená zaměstnavatelem.

2. Sezónní dělníci mají pečlivě nakládati se zařízením svých obytných místností a s pracovním nářadím, jež jim bylo svěřeno. Nářadí třeba vrátiti po skončení práce. Ztrátu nebo poškození zařízení a nářadí, způsobené hrubou nedbalostí, jsou povinni nahraditi.

1. Zaměstnavatel jest oprávněn před uplynutím smlouvy zrušiti ihned pracovní poměr, t. j. propustiti dělníka, je-li pro to vážný důvod, ve všech případech, v nichž může býti podle platných předpisů pracovní smlouva s okamžitou platností zrušena, zejména:

2. Propuštěný dělník jest povinen vykliditi ihned společný byt.

3. Dělník jest oprávněn před uplynutím smlouvy zrušiti pracovní poměr ve všech případech, kdy podle platných předpisů může býti pracovní smlouva s okamžitou účinností zrušena, je-li pro to důležitý důvod, t. j. může ze zaměstnání ihned vystoupiti, a to zejména:

4. Ve všech případech uvedených v předchozím odstavci musí zaměstnavatel vyplatiti dělníkovi zadrženou mzdu a vydati mu veškeré doklady, zaplatiti zpáteční cestu a uhraditi mu po případě prokázanou škodu.

1. Mzda se platí jen za dobu, kdy se skutečně pracuje.

2. Mzda se vyplácí týdně, a to, pokud není nic jiného ujednáno, v sobotu nebo je-li tento pracovní den svátkem, v předchozí den. Současně jest vyúčtovati a vyplatiti mzdu za práci přes čas a za jiné práce, které se odměňují zvláštními příplatky.

3. Výplatu mzdy musí prováděti jen zaměstnavatel nebo jeho zástupce za přítomnosti vedoucího skupiny, nikdy však sám vedoucí skupiny.

1. Sezónní dělníci dostanou tyto hodinové mzdy:

Muži a ženy ve věku:	Kčs
18 let a starší	5.80
16—18 let	5.—
mladší 16 let	4.—.

Příplatky za obtížné práce jsou stanoveny v § 20.

2. Dělníci, kteří jsou zaměstnáni u potahů nebo pracemi ve stáji, dostanou k peněžité mzdě své kategorie, stanovené v předchozím odstavci, tyto týdenní příplatky:

krmiči, krmičky	Kčs 52.—,
koňáci	Kčs 42.—,
voláci, pokud krmí svůj potah a ošetřují jej	Kčs 35.—.

1. Zaměstnavatel poskytne dělníkům společné ubytování včetně otopu a osvětlování. Místnosti musí býti dostatečně prostorné podle počtu osob a musí vyhovovati předpisům stavebního řádu. Místnosti pro spaní musí býti zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Každá osoba dostane vlastní lůžko a houni. Při nastěhování musí býti místnosti čistě vybílené a prosty hmyzu. Byl-li do obytných místností nebo do místností pro spaní zavlečen hmyz v době, kdy jsou dělníky obývány, musí zaměstnavatel ihned, jakmile mu to bylo ohlášeno, dáti odborně desinfikovati veškeré místnosti a oděv osob, které tam bydlí, a to na jejich náklad. Obytné místnosti musí se dáti zamykati. Zaměstnavatel musí dále umožniti používání uzavíratelných záchodů.

2. Všichni zaměstnanci, na které se vztahuje tato vyhláška, dostanou na osobu a 4 týdny (28 dní) tyto naturální požitky:

žito	20 kg,
pšenice	13 kg,
luštěniny, fazole, hrách, kroupy, střídavě asi ve stejných množstvích	2 kg,
brambory	14 kg,
maso	1 kg,
tuk.	1 kg.
kuchyňská sůl	½ kg,
cukr	1.20 kg,
marmelády	0.80 kg,
nesbíraného mléka	14 litrů
nebo 28 litrů odstředěného mléka, peníze na přípravy k vaření	Kčs 30.—.

3. Naturální požitky nutno, kromě masa a mléka, vydati na 4 týdny napřed v dobré jakosti. Při vydávání má býti přítomna kromě vedoucího skupiny a kuchařky také osoba, určená dělníky, která dohlíží na zásobování kuchyně.

4. Pokud naturální dávky nesmějí nebo nemohou býti podle toho času platných předpisů dodány, jest je nahraditi v hotovosti podle ocenění, jež bude pro tento účel zvlášť stanoveno. Dokud nebude taková úprava vydána, přísluší náhrada v hotovosti za ceny úředně stanovené pro výrobce. Bylo-li by stanoveno několik takových cen, vypočte se náhrada podle průměrné ceny. Jde-li o věcné požitky, jež se v zemědělském závodě nevyrábějí, přísluší náhrada za ceny úředně stanovené pro spotřebitele.

5. Zaměstnavatel poskytne dělníkům k přípravě stravy bezplatně kuchyni s použivatelnou plotnou a nutným kuchyňským náčiním, jakož i uzavíratelnou místnost k uschování zásob (spíž) a potřebné palivo. Jestliže dělnictvu není umožněno péci chleba v peci zaměstnavatele, jest zaměstnavatel povinen uhraditi náklad spojený s pečením chleba u pekaře.

1. Za sestavení skupiny, doprovod při jízdě do pracovního místa a zpět, zvláště pak za dozor při práci a udržování pořádku, má vedoucí skupiny (muž nebo žena) nárok na tyto příplatky:

2. Při pracovním období, trvajícím déle než 3 měsíce, přísluší každému přednímu dělníku, nikoliv však jeho zástupci, hodinová mzda za pracovní dobu podle § 3, odst. 1, po př. stálá denní mzda také za dny, kdy se nepracuje (na př. za dny odpočinku a dny, kdy prší).

3. Pokud předním dělníkům bude poskytnuto pole, musí si je obdělati sami. Zaměstnavatel jim však poskytne potřebné potahy.

1. Vaření obstarává zpravidla manželka vedoucího skupiny nebo jiná žena ze skupiny, která se má starati také o denní úklid obytných místností. K vykonávání těchto prací musí se této ženě poskytnouti potřebný čas, a to:

2. Při skupině od 20 do 30 dělníků nutno dáti kuchařce ze skupiny pomocnou sílu (výpomocnou kuchařku) na půl dne; při skupině od 31 do 40 dělníků jednu výpomocnou kuchařku na celý den;
od 41 do 50 dělníků jednu výpomocnou kuchařku na celý den
a jednu výpomocnou kuchařku na půl dne;
od 61 do 70 dělníků dvě výpomocné kuchařky na celý den
od 51 do 60 dělníků dvě výpomocné kuchařky na celý dne;
a jednu výpomocnou kuchařku na půl dne;
od 71 do 80 dělníků tři výpomocné kuchařky na celý den;
od 81 do 90 dělníků tři výpomocné kuchařky na celý den
a jednu výpomocnou kuchařku na půl dne;
od 91 do 100 dělníků čtyři výpomocné kuchařky na celý den.

3. Kuchařka skupin od 11 do 20 osob dostane stálou denní mzdu Kčs 63.—, při skupinách přes 20 osob Kčs 75.—, výpomocné kuchařky, které pracují pro kuchyni celý den Kčs 63.—. Kuchařky skupin do 10 osob a výpomocné kuchařky, které pracují pro kuchyni jen půl dne, dostanou prostou hodinovou mzdu s příplatkem Kčs 0.50. V uvedených mzdách jsou zahrnuty příplatky za práci přes čas, jakož i za práci o nedělích a svátcích.

1. Všichni sezonní dělníci včetně vedoucích skupin (předních dělníků) a kuchařek, kteří pracovali po celé pracovní období nejméně 6 měsíců trvající, dostanou po skončení platnosti pracovní smlouvy při poslední výplatě odměnu na odchodnou ve výši Kčs 300.—.

2. Tato odměna se vyplatí v naturáliích, požádá-li dělník o to, a neodporuje-li to zásobovacím předpisům.

3. Dělník, který pracoval aspoň 3 měsíce a jinak splnil ostatní podmínky nutné pro přiznání odměny na odchodnou, má nárok na poměrnou část této odměny.

1. Zaměstnavatel hradí jízdné po dráze do pracovního místa od železniční stanice nejbližší bydlišti dělníka s využitím platných výhod o slevách. Zpáteční jízdu do železniční stanice nejbližší bydlišti dělníka, hradí zaměstnavatel jen těm dělníkům, kteří setrvají v práci až do řádného rozvázání pracovní smlouvy, a to i tehdy, nejedou-li domů.

2. V případě odůvodněného zrušení pracovní smlouvy zaměstnavatelem bez dodržení výpovědní lhůty (§ 8, odst. 1) nebo protiprávního zrušení pracovního poměru zaměstnancem musí si zaměstnanec sám hraditi náklady zpáteční cesty.

3. Zaměstnanci, najatí podle ustanovení této vyhlášky na pracovní smlouvu, se zavazují uhraditi zaměstnavateli všechny výlohy vzniklé s jejich obstaráním, jestliže opustí pracovní místo bez souhlasu příslušného okresního úřadu ochrany práce.

1. Koná-li dělník z příkazu zaměstnavatele jízdy a práce toho druhu, že přijde o oběd (večeři) v obvyklou dobu u zaměstnavatele dostane jako náhradu za oběd, po př. též za večeři tyto přídavky:

trvá-li činnost přes 14. hodinu	Kčs 15.—denně,
trvá-li činnost přes 19. hodinu	Kčs 25.— denně.

2. Je-li nucen mimo místo společného ubytování přenocovati, hradí se skutečná vydání za přenocování.

1. Veškeré práce, pokud to jejich povaha dovoluje, nutno konati v úkolu. Základem pro výpočet úkolové sazby za práce, pro něž nejsou stanoveny úkolové sazby v části III. této vyhlášky, jest směrná úkolová sazba, t. j. časová peněžitá mzda, stanovená vyhláškou pro příslušnou mzdovou skupinu, zvýšená o 30%. Úkolovou sazbu jest stanovití tak, aby dělník při normálním výkonu dosáhl za obvyklých pracovních podmínek v závodě úkolového výdělku, který by odpovídal násobku jeho odpracované doby a směrné úkolové sazby. Skutečná výše výdělku dělníka, podložená vyšším výkonem, není tím omezena. Výdělek v úkolu pracujícího dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, nejsou-li příčiny nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově.

2. Jestliže sezonní dělníci pracují v úkolu a dostávají úkolové sazby stanovené v části III. této vyhlášky, sráží se za poskytnuté naturální požitky a ubytování z úkolového výdělku Kčs 18.— denně.

1. Onemocní-li dělník a je-li jeho pracovní neschopnost zjištěna lékařem, poskytnou se naturální požitky a ubytování, za což však dělník poskytne náhradu Kčs 18.— denně. Ve třetím a čtvrtém týdnu nemoci dostane dělník po 10%, v pátém a šestém týdnu po 20%, v sedmém a osmém týdnu nemoci po 30% mzdy, která mu přísluší za týden.

2. Je-li dělník nemocen déle než 1 měsíc a není-li vyhlídky na brzké uzdravení, může se smluvní poměr zrušiti a dělník propustiti domů. Před uplynutím jednoho měsíce může však k tomu dojiti jen při obapolné dohodě. V těchto případech musí býti dělníkovi vyplacena mzda zadržená podle § 16.

3. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny ostatní zákonné nároky.

1. Dělníci, kteří pracují s potahy, nosí pytle s plodinami a hnojivy a pod., nakládají a rozhazují hnůj, ručně sečou, ryjí nebo hluboko kopou půdu, nosí a podávají snopy všech plodin, nakládají a skládají nevázané plodiny, zelenou a suchou píci a okopaniny, pracují při mlácení, dávají do řezačky, dojí, pracují ve stájích a vepřincích, jakož i dělníci, zaměstnaní trvale nočními hlídkami, dostanou za uvedené práce hodinový příplatek ve výši Kčs 0.50.

2. Za ruční rozhazování umělých hnojiv dostanou dělníci touto prací zaměstnaní 50% příplatek ke své hodinové mzdě, stanovené v § 10, odst. 1.

3. Za rozhazování umělých hnojiv rozmetadlem přísluší dělníkům příplatek 10% k hodinové mzdě stanovené v § 10, odst. 1.

4. Za ruční obsekávání rohů a za ruční sekání polehlého obilí dostanou dělníci hodinový příplatek Kčs 2.50.

5. Stelači při mlácení dostanou 50% příplatek ke své hodinové mzdě, stanovené v § 10, odst. 1.

6. Sezonním dělníkům, pracujícím při pěstování a sklizni zeleniny a při jiných specielních zahradnických (školkařských) pracích, zvyšují se peněžité mzdy stanovené v § 10, odst. 1 o Kčs 0.65.

1. Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a dělníky k dohodě o stanovení úkolových mzdových sazeb pro podzimní sklizeň brambor, jest poskytnouti k základní hodinové mzdě tyto příplatky:

a) dělnictvu nad 16 let.	Kčs 0.62
b) hochům a děvčatům mladším 16 let	Kčs. 0.50 za hodinu.

2. Příplatky pro podzimní sklizeň bramborů mohou býti na žádost dělníka nahrazeny poskytováním přídavků v naturálních požitcích stejné hodnoty.

1. Nedojde-li ke sjednání úkolových sazeb za práce žňové podle § 19 dostanou sezonní dělníci po dobu 30 dnů ve žních tyto příplatky k hodinové mzdě jim příslušející:

Muži a ženy ve věku:
18 let a starší	1.13
16—18 let	0.90
mladší 16 let	0.65

2. Tytéž hodinové příplatky dostanou po dobu 30ti dnů ve žních přední dělníci (gazdové) a kuchařky.

1. Jsou-li sezónní dělníci zaměstnáni i přes zimní měsíce, byť u jiného zaměstnavatele, zůstávají zásadně v platnosti ustanovení této vyhlášky, pokud výslovně nebylo smluveno, že pracovní poměr se sjednává podle platné všeobecné úpravy pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva (s případným omezením na určitou dobu nebo k určitému účelu).

2. Zimní měsíce se nepočítají do pracovního období, za něž se podle ustanovení § 14 vyplácí odměna na odchodnou.

3. Jistota, jež byla sražena podle § 16 zůstává nadále zadržena až do ukončení zimního období; u dělníků, kteří do práce na zimní měsíce přestoupí od jiného zaměstnavatele, sráží se jistota ze mzdy v prvních 4 týdnech po Kčs 35.— týdně.

4. Jednorázová paušální částka příslušející vedoucímu skupiny do 5 osob podle § 12, odst. II., písm. a) se snižuje při nastoupení skupiny do práce na zimní období na Kčs 120.—.

5. Pro odměňování vedoucích skupin a kuchařek (§§ 12 a 13) v zimním období je rozhodný počet osob pro toto období v zemědělském závodě ponechaných.

6. Lhůta, v níž může býti s dělníkem zrušena pracovní smlouva s okamžitou platností, protože dělník se ukázal nezpůsobilým k pracím, na které byl najat [§ 8, odst. 1, písm. e)] se zkracuje na 6 týdnů.

1. Při prodeji telete dostane zaměstnanec, který je ošetřoval, od zaměstnavatele odměnu Kčs 10.—; při odstavení telete po 6 nedělích odměnu Kčs 20.—.

2. Kočí za péči při odchovu hříběte dostane až do odstavu hříběte odměnu Kčs 30.— měsíčně.

3. Při svážení obilí dostanou pracovní skupiny zaměstnané rovnáním, nakládáním nebo skládáním každého normálně naloženého vozu obilí za každý z těchto úkonů Kčs 1.—; za naložení a složení normálně naloženého vozu nevázaných plodů (luskoviny a pícniny) dostanou všichni při nakládání a skládání zúčastnění dělníci Kčs 6.—.

4. Za odnášení pytlů obilnin a plodů k sýpce a od sýpky při vzdálenosti do 20 m dostanou dělníci za 1 pytel o váze do 52 kg brutto:
Do vzdálenosti 20 m k sýpce nebo od sýpky za 1 pytel o váze do 76 kg brutto zvyšují se sazby o Kčs 0.10; při vzdálenosti přes 20 m od sýpky nebo k sýpce a váze jednoho pytle do 76 kg brutto zvyšují se sazby o Kčs 0.40.
Při vzdálenosti sýpky přes 20 m a váze jednoho pytle do 52 kg brutto zvyšuji se uvedené sazby o Kčs 0.30.

do přízemí nebo z přízemí	Kčs 0.20
do I. patra nebo z I. patra	Kčs 0.30
do II. patra nebo z II. patra	Kčs 0.40
do III. patra nebo z III. patra	Kčs 0.50.

5. Zaměstnanci, kteří dojí, dostanou za každý nadojený litr Kčs 0.20; při průměrné dojivosti vyšší než 8 litrů denně zvyšuje se příplatek o Kčs 0.05.

6. Zaměstnancům, kteří dojí dojícími přístroji náleží příplatek 10% k hodinové sazbě.

1. Prémiové úkolové odměny příslušejí zaměstnancům za práci v časové mzdě, která přesahuje výkon předpokládaný v 8 hodinách s podmínkou, že tohoto předpokládaného výkonu bylo skutečně v 8 hodinách dosaženo.

2. Nárokem na prémiovou úkolovou odměnu není dotčen nárok na příplatek za práci přes čas.

3. Prémiové úkolové odměny přísluší zaměstnancům za tyto práce:

		Předpokládaný výkon za 8 hodin v hektarech	Za každých dalších ukončených hektarů	Odměna
A. Orba potahem:				Kčs
a)	mělká (podmítka)
	koňským potahem	0.60	0.05	1.26
	volským potahem	0.50	0.05	1.50
	kravským potahem	0.30	0.05	1.75
b)	hluboká
	koňským potahem	0.30	0.05	2.—
	volským potahem	0.25	0.05	2.50
	kravským potahem	0.15	0.05	3.—
B.	Orba traktorem:
	mělká (podmítka)	4.5	0.2	4.—
	hluboká	3.—	0.2	8.—
C.	Orba parní:
	trojradličným pluhem	4.5	0.2	30.—
	víceradličným pluhem	6.—	0.2	24.—
D.	Setí strojem:	4.5	0.2	6.—
	v kopcovité poloze	3.—	0.2	8.—
E.	Veškeré plečkování
	potažní plečkou	1.2	0.05	1.25
F.	Oborávání bramborů
	oborávačem jednořádkovým	0.6	0.05	2.50
	oborávačem víceřádkovým	1.5	0.2	5.—
G.	Zaorávání bramborů
	při sadbě víceřádkovým
	oborávačem	1.5	0.2	5.—
H.	Sečení potahem
	sečení píce travní sekačkou	2.—	0.2	5.—
	sečení obilí hrsťovačkou	2.—	0.2	8.—
	sečení samovazačem	2.—	0.2	20.—
CH.	Sečení traktorem (samovazačem)	4.—	0.2	10.—